Tag: budoucnost

Články k tagu

Špatná předpověď pro Ukrajinu

Ukrajina by měla být jako Izrael, uvažovalo se tam prý svého času. Tak jako Izrael by měla mít hlavní spojence na Západě, ale nikdy by se jimi neměla nechat úplně vázat, aby měla otevřené ruce k dalším spojenectvím ad hoc, s jediným imperativem nezávislosti a bezpečnosti. Tak jako Izrael může být sebevědomá, vojensky silná a zároveň prosperující. Jenže když se dvě takové země ocitnou v podobné situaci, neznamená to, že je to pro ně výhodné. Útok Hamásu na Izrael jako by odbrzdil strategické přehodnocení Ukrajiny. Dávalo na sebe čekat a není pro Ukrajinu výhodné.

Obrazy příštího světa

Probíhající konflikt na Blízkém východě je první, na jehož - protivným výrazem řečeno - "vizuálu" se podílí také umělá inteligence. Sociálními sítěmi kolují falešné fotky z místa bojů, jež vytvořila AI. Internetoví debatéři je ale i tak používají jako formu argumentu obrazem, jenom se podívejte, v tom snímku je všechno. Schválně neuvádím, z jaké strany toho současného sporu ty obrázky přišly, možná z obou (vím ale jen o jedněch) a především - nedomnívám se, že to, o čem chci psát, bylo nějak politicky podmíněné, týkalo se jen jedněch, zatímco druzí by vůči tomu byli z principu imunní.

Už jen dvě pětiletky

Minulý pátek nás Petr Fiala seznámil se svou vizí pro ČR. Nazývá ji Restart Česka, kýženého stavu bychom mohli dosáhnout za deset let, pokud se staneme křižovatkou Evropy a světa hlavně v následujících oborech: dopravě, energetice, inovacích a kultuře. Těžiště premiérova vystoupení bylo v prvních třech, což je vzhledem k tomu, že vystupoval na konferenci HK ČR, přirozené. Zástupcům firem se muselo dobře poslouchat horování za strategické investice. Už tady konstatujme, že kdyby se Fialovy představy začaly uskutečňovat, ocitáme se i oficiálně v naprostém rozporu s třicet let starým ideálem zřídit volné tržní hospodářství.

Makáme. A chudneme

Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí. Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme.

Boj o budoucnost filmu

V Hollywoodu již čtvrt roku stávkují scenáristé a o prázdninách se k nim přidalo sto šedesát tisíc herců a hereček sdružených v odborech. Usilují o zlepšení platových a pracovních podmínek. Budoucnost filmového průmyslu je otevřená, boj o ni se vede teď. Jak vypadá? Co přináší? V Salonu Echa diskutují programová ředitelka festivalu, novinářka a překladatelka Iva Hejlíčková, filmový historik a teoretik, zástupce vedoucího Ústavu filmu a audiovizuální kultury MUNI Radomír D. Kokeš a novinář specializující se na hollywoodské zákulisí a zakladatel portálu MovieZone Václav Rybář.

2000 miliard z lithia není fikce. Česko bude mezi nejvíce prosperujícími zeměmi, věří Fiala

Česko se může stát jedním z nejvíce prosperujících států na světě. Klíčem k tomu má být masivní naleziště lithia na Cínovci a také strategický projekt výstavby továrny na baterie do elektromobilů. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Šéf hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) deníku Echo24 řekl, že bez lithia je elektromobilita pouze fikce. Věří, že těžba by mohla začít v roce 2026.

Americký kongresman varuje před mimozemšťany, viděl prý tajné záběry UFO. „Nevíme si s tím rady,“ přiznal

Republikánský kongresman Tim Burchett varoval před hrozbou mimozemských civilizací. Lidé by podle něj proti mimozemšťanům "neměli šanci", hrozilo by jim, že z nich mimozemšťané udělají "briketu dřevěného uhlí". "Nevíme si s tím rady," přiznal člen sněmovního výboru, který se zabývá dohledem na "neidentifikovatelné anomální jevy", informoval o tom web Fox News. Kongresman Burchett se o nástrahách mimozemské civilizace rozpovídal v podcastu Event Horizon.

Sekretářky, účetní, úředníci od přepážek. Trh se brzy zbaví mnoha pracovních míst

Vývoj AI nevyhnutelně poznamená pracovní trh, významné změny budou přicházet už v příštích pěti letech. Vzhledem k novým technologiím mnoho pracovních míst vznikne a dál poroste, strukturálně ale nezanedbatelný počet zaměstnaneckých pozic zanikne, lidská síla v nich ztratí význam a budou mnohem více automatizované. Podle letošní rozsáhlé analýzy Future of Jobs Report postupně zmizí především úřednické a sekretářské pozice, bankovní a poštovní úředníci či práce v účetnictví.

Lidé nechápou rozměr problému

Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.

Dveře do ráje, Pandořina skříňka, nebo humbuk?

Poté, co si od března může každý v počítači nainstalovat aplikaci ChatGPT, které může dávat úkoly, třeba ať za něj napíše slohovou práci, lidstvo pokročilo zas o trochu dál. Jedni říkají, že směrem k lepší budoucnosti, druzí naopak, že je to cesta ke zkáze. V Salonu Echa se sešli technolog podílející se na vývoji AI Michal Pěchouček, herní vývojář Marek Španěl, koncesionovaný autor sci-fi a publicista Ondřej Neff a spisovatel fantaskních románů a alchymista Petr Stančík.

Česku hrozí deficit elektřiny a drahota. Vláda spěchá na odklon od uhlí, tvrdí vědci

Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Vidím terminál veliký

Na rozdíl od dálnic, které už konečně pronikly do všech krajů naší země, nemá zatím Česká republika vysokorychlostní železnice ani kilometr. Jediný kus kolejí, který se u nás do této definice vejde, je zkušební železniční okruh u Velimi, kde se s cestujícími nejezdí. V poslední době se ale Správa železnic pomalu rozhoupává k tomu, aby Ředitelství silnic a dálnic začala aspoň napodobovat. První projekty VRT už dostávají konkrétní podobu. Zatím jen na papíře, který snese všechno, ale vzhledem k bruselskému tlaku na dekarbonizaci dopravy se třeba během 30 až 40 let opravdu dočkáme.

S umělou inteligencí ke ztrátě důvěryhodnosti

Neočekávaně rychlý rozvoj umělé inteligence je rozhodně jednou z hlavních zpráv tohoto roku a nejspíše i tohoto století. Jedna z obav, které panují, je její zneužití při vytváření falešných zpráv neboli tolik obávaných fake news. Video či fotografie byly dlouho považovány za důvěryhodnější než pouhý psaný popis události. Jistě, byl tu Photoshop a další aplikace na úpravu fotek či selektivně sestříhané video, ty šly ale s trochou umu odhalit.

Zaniknou místa pokladních a úředníků. Za pět let se změní až čtvrtina míst

V následujících pěti letech se změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Ve své zprávě, která se věnuje budoucnosti práce, to uvádí Světové ekonomické fórum (WEF). Hlavními hnacími silami rušení i vytváření pracovních míst podle něj budou zejména technologie, digitalizace a snaha o bezuhlíkovou ekonomiku. V příštích pěti letech se podle zprávy změní 23 procent míst, a to prostřednictvím jejich růstu o 10,2 procenta a zároveň poklesu o 12,3 procenta.

Evropa roku 2041. Všichni mají právo na jeden celý život. Nová česká sci-fi

Detektivní sci-fi film Bod zlomu od režiséra Roberta Hloze se představuje v první upoutávce a dokazuje, že půjde o nadstandardní žánrovou podívanou. Příběh filmu je zasazen do roku 2041, kdy lidstvo používá velmi vyspělé technologie a ústava všem občanům garantuje právo na „jeden celý život“. Po nepřirozené smrti, jako je například autonehoda nebo teroristický útok, tak může být člověk obnoven ze své digitální zálohy.

Ovládání hlasem nahradí nadbytečné displeje

Christof Jaeger se stal výkonným ředitelem společnosti BSH domácí spotřebiče pro Českou republiku a Slovensko na konci roku 2022, tedy v době, kdy tu trend chytré domácnosti byl už několik let. Poslední rok a všeobecné zdražování ale přinesly nové potíže a požadavky, na které musejí reagovat i výrobci. V rozhovoru Jaeger hovoří o tom, jak mohou chytré spotřebiče v dnešní době pomoci šetřit finance i planetu.

Seriálový klenot trhá rekordy. Poslední díl The Last of Us sledovalo 7,5 milionu diváků

Už třetí týden otřásá světem televizí a streamovacích platforem hororový hit The Last of Us, který má každé pondělí premiéru na HBO. Televizní adaptace proslulé a oceňované akční videohry sklízí nadšené reakce jak u diváků, tak u kritiky. Mluví se o jednom z nejlepších filmových zpracování videoherní látky a videotéka HBO Max oficiálně oznámila zelenou pro natáčení druhé série. Poslední epizodu seriálu z dílny scenáristů Craiga Mazina a Neila Druckmanna sledovalo přes 7,5 milionu diváků.

Falešné burgery neuspěly. Budeme jíst cvrčky?

Před pár dny médii proběhla rychlá zpráva, EU schválila přimíchávání prášku z cvrčků do mouky. Zkušení pozorovatelé boje proti globálnímu oteplování okamžitě zbystřili. Věštby o tom, jak všichni brzy budeme jíst brouky, se ve světě objevují s železnou pravidelností. „Může hmyz být zázračným jídlem budoucnosti?“ ptala se v roce 2014 BBC. „Pokud chceme zachránit planetu, budoucností jídla je hmyz,“ hlásal titulek The Guardianu. Brouky za jídlo budoucnosti prohlásily americké televize CNN, CNBC, katarská Al Džazíra nebo magazín The Economist. Všechny vycházejí ze zhruba stejného předpokladu.

Šťastnou apokalypsu!

Vyberte si peníze z bankomatu, nakupte konzervované potraviny, nezapomeňte si napustit vanu. Kolem půlnoci nevstupovat do výtahu! Tak zněly směrnice v německých novinách Bild před silvestrem 1999. Hovořilo se o hrozícím počítačovém kolapsu, explozi jaderných reaktorů a padajících letadlech. Globální katastrofa se proměnila v ne-událost. Tedy jak pro koho: ve Slovinsku rezignoval úředník, který svými neurotickými výroky rozkolísal tamější ekonomiku.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Medveděv věští: Česko se stane součástí Čtvrté říše, Polsko s Maďarskem obsadí Ukrajinu

Bývalý prezident Ruské federace Dimitrij Medveděv v rámci tradičních novoročních předpovědí na svém twitterovém účtu zveřejnil několik svých predikcí toho, co by se mohlo stát v následujícím roce. Podle Medveděva se mimo jiné v roce 2023 dočkají zadostiučinění fanoušci Evropské unie (EU) ve Velké Británii a jejich země se do EU vrátí. Medveděv ovšem dodává, že EU kvůli návratu Británie následně zkolabuje a euro přestane být využívanou měnou v Evropě.

Ve jménu mizejícího otce…

„Můj otec byl muž mnoha talentů, ale opravdový génius byl v jediném – v mizení,“ poznamenává americký spisovatel a novinář John R. Moehringer ve své autobiografii Něžný bar, která tvořila předlohu pro stejnojmenný film. Pojednává o chlapci dospívajícím v baru: zde si vytváří první vazby, hledá otce a nachází závislost. Génius v mizení, takový je lecjaký otec. Snad ta slova vyjadřují i kulturní pocit, či přímo pachuť. „Chybějící otec“ obchází dvacáté století a ani v jednadvacátém to na návrat nevypadá. Pojem byl poprvé užit v souvislosti s dvěma světovými válkami, jimž otcové padli za oběť.

Svět bez práce, ale plný řečí

„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.

Oni mají peníze, my máme zástupy

Poslední dobou se zdá, že moderní společnost žije od jednoho strachu k druhému: panika kolem covidu-19, opičí neštovice, čerstvě vlny veder a motiv klimatické krize. Nabízí se otázka, nakolik jsou tyto obavy odůvodněné a nakolik jen prefabrikované a jestli je elity vědomě používají k prosazování své politiky. Emeritní profesor sociologie na univerzitě Kent Frank Furedi je autorem zásadních prací o kultuře a politice strachu.

Sny mládí vytlačuje strach a úzkost

Proč si mladí lidé neužívají život? Proč se tolik nimrají ve své identitě? Proč čas nevěnují snům, čím chtějí být a čeho mohou dosáhnout? Kolegyně Tereza Matějčková vypichuje, že jedním z mnoha důvodů může být to, že žijeme ve společnosti sestupu. Kdy mnoho mladých lidí tuší, a někteří poučenější asi i vědí, že standard svých rodičů si neudrží. Že se budou mít hůř než oni. Budou vydělávat méně než oni v jejich věku. Budou se hůř stavět na vlastní nohy a pořizovat si vlastní bydlení. Zakládat rodinu. Lidé se proto nedefinují podle toho, čeho chtějí dosáhnout, čím chtějí být. Ale podle toho, čím se cítí být.

Když Kyjev s Moskvou podepsaly smlouvu

Rusko-ukrajinská válka skončila příměřím uzavřeným 11. července 2023. Rusové sice striktně řečeno nekapitulovali, ale situace pro ně byla natolik neudržitelná, že jim nezbývalo jiné řešení než se vojensky stáhnout na pozice před 24. únorem 2022 a požádat o příměří. Donbas, včetně Luhanské a Doněcké oblasti, se po letech ocitl zcela pod kontrolou ukrajinské armády a vlády v Kyjevě. Neloajální, převážně rusky mluvící a cítící obyvatelstvo, prchlo východním směrem nebo se ostentativně poukrajinštilo.

Generace Z a její ideály o záchraně světa

Domlouvám si schůzku se sedmnáctiletým Oldřichem Příklenkem. Chci s ním mluvit o tom, jak se žije generaci Z, tedy těm, kdo se narodili kolem roku 2000 a později (tvoří u nás asi čtvrtinu celkové populace). Nenechá si vysvětlit, jak se dostane na místo určení, prý si to najde v mobilu, stačí mu poslat lokace v mapách. „Pokud si dospívající zapomene doma mobil, peněženku či klíče, tak je to právě mobil, pro který se vrátí,“ říká sociolog Martin Buchtík.

Kadeti, pravděpodobnost konfliktu velmocí roste, budete bojovat s roboty, řekl generál ve West Pointu

Podle předsedy sboru náčelníků americké armády generála Marka Milleyho se zvyšuje pravděpodobnost konfliktu velmocí. Varoval před jiným způsobem válčení i tendencemi Ruska i Číny. V proslovu ke kadetům, kteří absolvovali americkou vojenskou školu West Point, líčil své představy konfliktů v blízké budoucnosti. Podle Milleyho se právě v tuto chvíli radikálně proměňuje každý aspekt charakteru války jako takové.

Nejhorší je, že už nemusí platit nic

Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, ssnimiž člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu aktuálně letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. O tom, v jaké jsme situaci, se baví jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.

Hlavně zdraví? Ani ne

„Dá si někdo teplou vodu?“ Tento „nápoj“ popíjejí protagonisté knihy Ve jménu Metody ve vypjatých chvílích. Autorka Juli Zeh je německá spisovatelka, jejíž knihy byly přeloženy do pětatřiceti jazyků. Zrovna Ve jménu Metody se několik let ocitá na seznamu povinné školní četby a právě vychází ve výborném českém překladu Michaela Půčka. Teplá voda, ideálně s několika kapkami citronu, je doporučovaný nápoj v Německu roku 2057. To se proměnilo v totalitní stát, jemuž vládne ideologie stojící na tělesném zdraví jako nejvyšší hodnotě.