Auguři byli kněží v antickém Římě, kteří předpovídali budoucnost z letu ptáků. Toto věštění prováděli i při nástupu důležitých představitelů do úřadu, aby zjistili, zda mají dobrozdání bohů. Odtud původ slova inaugurace. Podle chování ptactva se sice již dávno nevěští, ale při letošním uvedení Donalda Trumpa do Bílého domu by to ani nešlo, protože slavnostní akt byl kvůli nepřízni počasí přesunut do prostor Kapitolu. Z proběhlé ceremonie však nějaký budoucí vývoj možná vyčíst můžeme.

Začalo to již před inaugurací, kdy se i v Česku poměřovalo údajné postavení českých politiků ve Washingtonu podle toho, kdo obdržel pozvánku. Do USA vyrazil například europoslanec zvolený za Motoristy Filip Turek, doma zůstali prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala. To bylo v některých kruzích interpretováno jako selhání vládní zahraniční politiky a naopak jako úspěch národovecké pravice. Ve skutečnosti hlavy států a vlád tradičně nejsou na americké prezidentské inaugurace zvány. Pravda, Trump tuto tradici porušil, pozval například čínského prezidenta Si Ťin-pchinga či italskou premiérku Giorgii Meloniovou. Většinu hostů z Evropy každopádně tvořili protagonisté populistické pravice, jako je lídr britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage, francouzský politik Éric Zemmour či šéf španělského Voxu Santiago Abascal. Dá se říct, že na evropskou populistickou pravici bude Trump hledět s porozuměním, ale ne na všechny. Bude požadovat poslušnost. Spekuluje se, že například taková lídryně francouzského Národního sdružení Marine Le Penová pozvánku nedostala, jelikož Trumpa na veřejnosti dostatečně nevychvalovala.

Větší pozornost si možná zaslouží fakt, že v první řadě na Trumpově inauguraci seděli kapitáni amerického technologického průmyslu, jako je šéf Mety Mark Zuckerberg, hlava Amazonu Jeff Bezos nebo nejbohatší muž světa Elon Musk. Ten dostal i místo v Trumpově administrativě, řídit má nově vzniklé ministerstvo pro vládní efektivitu. Silicon Valley se s Trumpem nejen usmířilo, ale přijalo ho za svého.

Vrcholem každé inaugurace je projev nového prezidenta, který umožňuje nahlédnout do hlavních témat jeho vlády. Ten Trumpův začal a skončil slovy: „Zlatý věk Ameriky právě začíná.“ Byl směsicí bojovnosti a velkých plánů, vymezil se proti administrativě svého předchůdce Joea Bidena. „Nyní máme vládu, která nedokáže zvládnout ani obyčejnou domácí krizi a zároveň se potácí ve vleku katastrofických událostí v zahraničí.“ Slíbil například, že ukončí zneužívání justice, kterému prý sám čelil. „Mé nedávné zvolení je mandátem k tomu, abychom zcela a úplně zvrátili všechny ty zrady, které se staly, a abychom lidem vrátili jejich víru, jejich bohatství, jejich demokracii a skutečně i jejich svobodu,“ řekl.

V jiných pasážích se Trump však jakoby snažil navazovat na Ronalda Reagana, který proslul jako „sluníčkový“ prezident, vždy předkládající pozitivní vizi. „Od tohoto momentu americký úpadek končí,“ deklaroval Trump. Odkázal se i na lídra boje za občanská práva černochů Martina Luthera Kinga, na jehož den inaugurace připadla. „Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy pleti, ale podle svého charakteru,“ prohlásil v roce 1963 King. „Jeho sen splníme,“ slíbil Trump. „Nastala revoluce zdravého selského rozumu,“ řekl v další pasáži. Jeho plány jsou veliké. „Zjevný úděl“, jak se říkalo víře amerických osadníků, že jsou předurčeni expandovat na západ, bude pokračovat „ve hvězdách“. „Hvězdy a pruhy“ neboli americká vlajka zavlají na Marsu, zavěštil Trump. „Nemožné je pro jiné to, co my v Americe děláme nejlépe.“

Staronový prezident v projevu představil i plánované první kroky v úřadu. Hned v prvních dnech chce podepsat téměř 100 exekutivních rozkazů. Podle ústavy americký prezident jako hlava výkonné moci má velké pravomoci co se týče udílení nařízení nejrůznějším federálním agenturám a úřadům. Exekutivní rozkazy nemají sílu zákona a nesmí jít proti platné legislativě, soudy je mohou zrušit. Mohou však nařídit, jak tyto zákony interpretovat, na které klást důraz, či zavést nové regulace.

První Trumpovy exekutivní příkazy jsou zaměřeny na zastavení nelegálních migrantů z Mexika. Toho chce dosáhnout vyhlášením „národního nouzového stavu“ na jižní hranici. Nouzové stavy jsou celkem oblíbeným způsobem, jak něco rychle prosadit, usnadňují financování, momentálně je jich 42 stále v platnosti. Trump slibuje, že jeho nouzový stav zastaví veškerou nelegální migraci. Plánuje poslat k mexické hranici armádu. To však nejspíše narazí u soudů, protože americké zákony přísně omezují nasazení ozbrojených sil uvnitř země. Také má být znovu aktivována politika „Zůstaňte v Mexiku“. Ta již byla v účinnosti během prvního Trumpova volebního období a nařizovala, že žadatelé o azyl mají počkat na vyřízení své žádosti na území amerického jižního souseda. Naopak má skončit politika „Chyť a pusť“, jak se říkalo praxi Bidenovy administrativy, kdy žadatele o azyl, kteří nelegálně překročili hranici, zadrželi, administrativně zprocesovali a pak je propustili s tím, že se jim úřady ozvou, kdy se mají dostavit k soudu, který posoudí jejich žádost. Mnoho z nich se u tribunálu nikdy neukázalo. Slib masivně omezit ilegální migraci byl klíčový v Trumpově volebním vítězství. Není tak divu, že ho chce splnit. Zároveň však jeho politika může rychle narazit na první překážky.

Trump dlouhodobě prohlašuje, že chce deportovat nelegální migranty, kteří v USA žijí. Jejich počet se odhaduje na 11,7 milionu. Jedna věc je ale teorie, druhá praxe. Deportace milionů lidí by byla obrovsky náročnou logistickou operací, nemluvě o strašlivých scénách, k nimž by nepochybně došlo. Někteří nelegální migranti se dostali do USA jako malé děti a jinou zemi neznají. Americké právo říká, že každý narozený ve Spojených státech je Američan, mnoho nelegálních imigrantů má tak doma malé občany USA, které není možné deportovat. Drastické scény rozdělování rodin by ale byly nevyhnutelné, pokud nová administrativa uvede svou deportační politiku v život. Uvidí se, jak se přání Američanů zbavit se nelegálních imigrantů vypořádá s realitou. Pokud nebude pěkná, může jednoduše přerůst v masový hněv. O tom se přesvědčil Joe Biden, když velká většina Američanů podporovala stažení z Afghánistánu, katastrofální provedení však vedlo k propadu Bidenových preferencí. Mimochodem, jeden z prvních exekutivních příkazů má právo na automatické americké občanství pro děti narozené v USA zrušit. To jde ale přímo proti ústavě. Očekávejme tak rychlou odpověď Nejvyššího soudu.

Trump se dále zaměřil na mexické drogové kartely, které prohlásil za teroristy. Schyluje se tak k nejpravděpodobnější válce jeho druhého volebního období, o níž se ale v Evropě moc nemluví. Republikáni již dlouho prosazují, aby s drogovými kartely, které pašují do USA drogy ve velkém, zatočily speciální jednotky, bez ohledu na to, jestli s tím bude mexická vláda souhlasit, nebo ne. Prohlášení za teroristy je prvním krokem k tomuto cíli. Kartely tvoří působivou vojenskou sílu samy o sobě. Od roku 2006 si mexická drogová válka vyžádala až 400 tisíc obětí. Zároveň hrozí přímá konfrontace mezi Washingtonem a Mexico City, zvlášť pokud si americké údery vyžádají nevinné oběti, což je v takové válce téměř nevyhnutelné.

Druhý balíček exekutivních příkazů se má týkat ekonomiky, zejména zkrocení inflace. Tomu má pomoci i vyhlášení národní energetické nouze a zrušení omezení těžby plynu a ropy. V duchu hesla „Vrtej, baby, vrtej“ chce Trump dostat ze země „tekuté zlato“, a snížit tak ceny energií, tudíž i inflaci. Americké energie zároveň plánuje vyvážet do celého světa. Slíbil rovněž ukončit „zelený nový úděl“ včetně pravidla nařizujícího automobilkám, aby od roku 2027 zvýšily podíl elektrovozů. Proti přání stlačit inflaci jde ale Trumpova obsese cly. Drtivá většina ekonomů se shoduje, že cla jsou proinflační opatření, protože importéři si je vykompenzují zvýšením cen pro koncového zákazníka. Trump cla okamžitě nezavedl, přikázal však federálním agenturám, aby začaly studovat seznam obchodních otázek, což může nakonec vést k zavedení přirážek na dovezené zboží. Hlavně to ale ukazuje, že hrozba cel Trumpovi poslouží jako účinný nástroj v budoucích obchodních vyjednáváních.

Poslední balíček exekutivních příkazů má omezit progresivismus. Nově má být oficiální politikou vlády USA, že existují pouze dvě pohlaví, muž a žena. Má být zrušeno školení diverzity v ozbrojených složkách. Ty se mají soustředit na „porážku nepřátel Ameriky“.

A pak je tu několik malicherných rozkazů. Trump přikázal, aby vlajky v inaugurační den vždy vlály normálně. Momentálně totiž byly spuštěné na půl žerdi, na znamení smutku za nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera. Nejvyšší hora Severní Ameriky, kterou prezident Barack Obama přejmenoval na Denali podle indiánského názvu, se má oficiálně znovu jmenovat Mount McKinley. Naopak Mexický záliv má být nyní znám jako Americký záliv. Nakonec výhrůžky Panamě. „Vezmeme si ho zpátky,“ prohlásil Trump o tamějším průplavu. Argumentuje tím, že Panama porušila podmínky smlouvy z roku 1979, kterou se Američané vzdali svrchovanosti nad kanálem. Podle Trumpa průplav nyní de facto ovládá Čína.

Trump taktéž podepsal milosti pro odsouzené, kteří se podíleli na útoku na Kapitol 6. ledna 2021, kdy se jím vyprovokovaný dav pokusil zvrátit oficiální uznání výsledku voleb Kongresem. Trump o nich mluvil jako o „rukojmích“. Je pravda, že v některých případech udělené tresty byly asi příliš vysoké a z politických důvodů exemplární. Zároveň pardon pro tyto lidi ukazuje, že Trump si z nějakého dodržování práva příliš hlavu nedělá. Z tohoto hlediska se vůbec jednalo o smutný den. Joe Biden asi 20 minut před koncem svého prezidentství udělil preventivní milosti své rodině. Prý je chce chránit před možným zlovolným stíháním ze strany Trumpovy administrativy. Zároveň tím ale nastavil precedens pro Trumpa. Co bude jeho nástupci bránit, aby uděloval předběžné milosti svým blízkým? Zřetelně se tu formuje vrstva Američanů, kteří jsou nad zákonem.

Donald Trump tak první den svého nového mandátu ukázal, že se příliš nezměnil. Je lépe připravený, kroky má více promyšlené. Stále ale bombasticky slibuje Američanům zářné zítřky, je posedlý údajnými nerovnostmi v mezinárodním obchodu a zastavením nelegální migrace. Nebojí se vyhrožovat použitím síly. Soudě podle začátku, bude se jednat o velmi aktivní vládu, občas na hraně legality. Trump slíbil zlatou éru, nyní musí dokázat, že je toho schopen.