Čemu věřit, když nevěříme ničemu
Jedna z mých dcer ke mně přišla ve stavu silného rozrušení. Mezi Ukrajinci v Čechách kolují zaručené zprávy o tom, jak jsou teď u nich doma rekrutováni noví branci.
Komentáře
26. listopadu
Krvavý Súdán: konflikt, který svět ignoruje
Je to zřejmě jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti a zároveň ta, které veřejnost věnuje nejmenší pozornost. Řeč je o občanské válce v Súdánu. Od dubna 2023 si vyžádala více než 150 tisíc obětí, ale některé odhady mluví až o 400 tisících. Na 14 milionů lidí přišlo o domov. Podle Světového potravinového programu je téměř polovina Súdánců ohrožena „vysokou mírou akutní potravinové nejistoty“. Po dobytí města Fášir na konci října tam rebelové ze Sil rychlé podpory (RSF) spáchali masakr, který si vyžádal minimálně tisíce obětí.
25. listopadu
Když napadl sníh
Kolony aut, krok sun krok, bo silničáři tak, jak každý rok, su překvapení velice, že sníh zasypal jim silnice. Nohavicova písnička z roku 2006 je aktuální i letos. Nohavica sám se mezitím dostal na pomyslný index kvůli svým techtlím s Putinem (na mechtle snad nedošlo), ale na základním principu se nic nezměnilo. D1 stále vede přes Vysočinu, v zimním období stále občas přes noc nasněží – a následující ráno se na nejpostiženějších úsecích dálnic nehne ani kolo. U zemí typu Chile, kde v Santiagu nasněží tak jednou za deset let, se to dá pochopit.
24. listopadu
Otrávené krávy jako pokusná morčata klimatických fanatiků
Od října musejí dánské chovy s více než padesáti kravami přidávat do krmných dávek přípravek Bovaer, který snižuje produkci metanu. Po měsíci a půl se farmáři bouří s tím, že jejich krávy byly Bovaerem otráveny. Hlásí, že krávy mají horečky, průjmy, problémy s plodností, některé uhynuly, píše Tereza Viry. Dávné rozhodnutí skotu učinit se pro člověka nepostradatelným bylo mazané. Krávy se tím vyhnuly pronásledování, naopak se pod lidskou knutou maximálně rozplemenily a rozeběhly doslova po celé planetě. V Indii to dotáhly opravdu vysoko.
23. listopadu
Bubák: konečně parádní dětský film
Už půl druhého týdne se v kinech promítá nový český dětský film Bubák. Prozatím ale straší nenápadně. Návštěvnost je nízká, ostatně na dopolední projekci v pražském multikině jsem byl včera sám se třemi dětmi. Dosavadní přehlížení jmenovaného dílka je ovšem ke škodě milovníků filmu, protože natrefit na tak pěkné, promyšlené a povedené dětské vyprávění je vzácnost. Předloni se sice stejně pěkně vyvedly Děti Nagana, ale jinak je inteligentní tuzemský dětský film, postavený nikoli na tricích a atrakcích, nýbrž na duchaplném vyprávění, výjimečné zboží.
22. listopadu
Zámek v oblacích
Text na webu Page not found s titulkem „Do politiky jsme se vůbec neměli pouštět.“ Co dnes dělají lidé, kteří učili Čechy nenávidět islám se k autorovi tohoto sloupku donesl se zpožděním, takže ho považoval za velmi divný příspěvek k desátému výročí masakru v klubu Bataclan 13. listopadu 2015. Ale text vyšel již 29. října. Takže je jen normálně divný – vždyť nějaká připomínka toho, jak je dobře, že jsme se nestali cílovou zemí islámské imigrace, přichází ze západní Evropy týden co týden. Verdikt dějin je už dost jasný. „Nezvládli jsme to,“ zhodnotil to nedávno německý kancléř Friedrich Merz s odkazem na proslulá slova Angely Merkelové „To zvládneme“.
21. listopadu
Ten úlek, že by mohla skončit válka
Není zatím jasno v jednom ze základních bodů, pro něž Rusko šlo do války: neutralita Ukrajiny. Washington s Moskvou dojednal hrubé obrysy míru na Ukrajině. Včera Američané návrh dohody ukázali prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Většinu Evropy z vyhlídky na brzký mír zachvátila panika. Proč? Podle zpráv médií by si podle dohody Rusko ponechalo Krym, Donbas (Ukrajina by musela vyklidit jeho ještě nedobytou část) a dosud okupované části Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajina by musela drasticky zredukovat armádu, prý snad až na polovinu, a vrátit ruštině status druhého úředního jazyka a skončit s represí staré pravoslavné církve.
20. listopadu
Havlovská inspirace
Sedmnáctý listopad je příležitost oživit cyklicky se navracející debaty o odkazu toho dne a masovém protirežimním vzepětí, jež po něm následovalo, o tom, kdo ten odkaz ctí a kdo ho špiní a ničí, v čem ten odkaz spočívá. Pro tu část veřejnosti, která se hlásí k původně pejorativnímu termínu „pravdoláskaři“, odkaz toho společně vnímaného prožitku do značné míry splývá s odkazem jednoho z účastníků tehdejšího dění, toho nejviditelnějšího a nejoslavovanějšího – Václava Havla.
19. listopadu
Potíže s publikem
Český fotbal zažívá jakousi komunikační krizi. Její průběh je v něčem příznačný, není to jenom fotbalová věc, fotbal je vzrušující tím, že se v něm dá vidět jakási zhuštěná, a když se zadaří, tak strhující metafora života, platí to i v tomhle ohledu. Česká reprezentace se dostala do konfliktu s vlastními fanoušky. Měla sérii hodně špatných utkání, nejenom výsledkově, ale i projevem, snad i duchem. Završily ji prohra na Faerských ostrovech, po níž byl odvolán trenér Ivan Hašek, a přípravné utkání se San Marinem, podle žebříčku FIFA nejhorším týmem Evropy, který Češi zdolali 1:0, dalo by se říct se štěstím.
18. listopadu
17. listopad a druhá revoluce
Připomněli jsme si výročí 17. listopadu 1989, které je spojeno s revolucí s poetickým přívlastkem sametová. Revoluce bývají povětšinou krvavé, plné násilí a třísek z káceného lesa. Naše revoluce, která přinesla pád totalitního režimu vyznačujícího se vládou jedné strany, vynucováním jednoho názoru, pronásledováním a kriminalizací lidí s jinými postoji, zničujícím centrálně socialistickým řízením ekonomiky (které usilovalo o rovnost, ale ve skutečnosti přinášelo nespravedlnost), se ale odehrála bez násilí, na což jsme, nebo aspoň jsme bývali pyšní.
17. listopadu
Obdarovaná generace
Sněmovní volby přinesly také určité omlazení v českém parlamentě, nově v něm zasedla skupina velice mladých poslanců a (především) poslankyň. Jako o jejich protikladu se často a někdy dost výsměšně mluví o Marku Bendovi z ODS. Ten si toho v těch sněmovních lavicích už odseděl, dinosaurus. Pětatřicet let. A ještě nekončí. Tak dlouho sloužícího zákonodárce si člověk představí jako kmeta, doyena, dech dějin zavane místností, když vstoupí do dveří. Marek Benda ale kmetského věku ještě zdaleka nedosáhl, sedmapadesát let na prostředí politiky není zas až tak moc.
16. listopadu
Za co je liberál ochoten položit život
Varšava 11. listopadu už tradičně oslavila Svátek nezávislosti – připomínku návratu státu na mapu Evropy v roce 1918 – obřím Pochodem nezávislosti, kterého se zřejmě zúčastnilo přes 200 tisíc lidí (v Polsku jsou i data předmětem tvrdého politického boje, takže čísly uváděnými varšavskou radnicí ani organizátory se moc nemá smysl zabývat). Pochod nezávislosti je už léta jedním z nejvýraznějších projevů občanské společnosti v Polsku: od začátku organizovaný mimo dosah stranických centrál a státních institucí, vždy byl projektem angažovaných jednotlivců a spolků.
