Komentáře

Marian Kechlibar

Osmdesát pět roků „poté“

Málokterá událost je takovým stínem nad našimi národními dějinami jako mnichovský diktát. Ačkoliv počet lidí, kteří krizový rok 1938 pamatují osobně, rychle klesá k nule, „o nás bez nás“ se zaseklo do kolektivní paměti jako rezavý hřebík, který nepůjde jen tak vytáhnout a který bude dráždit okolní tkáň dalších sto let. Být zrazen spojenci, kteří se za lepších časů tvářili tak přátelsky, na to se nezapomíná. Ani na to, že v okamžiku slabosti se ukázalo, že i menší predátoři na evropské scéně (Polsko, Maďarsko) si rádi urvou nějaké to „maso“.

02. října

Daniel Kaiser

Kdo tu bezprecedentně masíroval Slováky

Označit podstatnou část jednoho národa za manipulovatelné blbečky, to teď bude v Evropské komisi nový standard? Aspoň mírně pokročilí pamětníci potvrdí, že tak velký zájem jako teď volby na Slovensku nevzbuzovaly už asi čtvrt století – určitě od roku 1998, kdy šlo o porážku mečiarismu, a patrně od roku 1992, kdy se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Zvýšená pozornost se neprojevuje jen ve střední Evropě, vidina návratu Roberta Fica budila velký zájem (hrůzu) v kontinentální Evropě, Británii, dokonce v USA.

01. října

Lukáš Novosad

Sbírky na nemocné – mají smysl?

Úspěšnost některých témat u veřejnosti přece jen překvapí, třebaže disponují parametry příběhu, který by měl dokázat zaujmout naráz hodně lidí. Například bych si nevsadil, že se bude tak dlouho a intenzivně diskutovat v médiích i na sociálních sítích o stomilionové sbírce pro Martínka Zatloukala, které byly vybrány na genetickou léčbu jeho vzácné choroby snížené produktivity enzymu AADC. Nebudu se tvářit, že vím, co přesně toto onemocnění znamená a co svým charakterem obnáší. Mohu jen konstatovat, že výsledek sbírky bezesporu je velký úspěch tuzemského crowdfundingu.

30. září

Ondřej Šmigol

Potíže s multikulturalismem od Švédska po Kanadu

Krize na Lampeduse vrátila migraci zpět do středu veřejného zájmu. Otázka migrace se stala také tématem voleb na Slovensku a v Polsku. Migranti jsou rovněž věčným tématem britské politiky. Právě tam ministryně vnitra Suella Bravermanová rozvířila vody diskurzu. Před třemi dny prohlásila, že „multikulturalismu selhal“. „Nekontrolované přistěhovalectví, nedostatečná integrace a mylné dogma multikulturalismu se v posledních desetiletích ukázaly být pro Evropu toxickou kombinací,“ prohlásila. Dodala, že ilegální migrace představuje pro Západ „existenciální výzvu“.

29. září

Jiří Peňás

Pověra, že lidstvo má přednost

Už je to třicet let, co vyšel překlad knihy polského filozofa a dominikána Józefa P. Bocheńského (1902–1995) Stručný slovník filozofických pověr. Ta útlá knížka se hodí vždy, když si potřebuju někde rychle ujasnit nějaké to velké slovo, se kterým lze dělat velké věci, třeba ho různě zneužívat a ohýbat.

28. září

Daniel Kaiser

Poněkud drahá vstupenka do Bílého domu

Česká vláda se včera vyslovila pro nákup supermoderních amerických stíhaček F-35. Dostává nás to do jiné dimenze: technicky, rozpočtově, také z hlediska vojenské strategie. Dosud jsme se v rámci NATO zavazovali „jen“ k ochraně vlastního vzdušného prostoru, případně vzdušného prostoru některých spojeneckých zemí, což dobře obstaraly švédské gripeny.

27. září

Lenka Zlámalová

Dotační šampion křičí: Válcují nás, protože dotují

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla při včerejší návštěvě Prahy věnované evropské cestě k bezuhlíkové ekonomice pod značkou Green Deal dva pozoruhodné výroky, které ukazují, proč Evropa upadá ve světové konkurenci. A nedokáže držet krok nejen s technologickým hegemonem Spojenými státy, ale ani s řadou asijských ekonomik v čele s Čínou.

26. září

Marian Kechlibar

Ze středověkého deště pod moderní okap

Málokterá země na světě se mění tak rychle jako Saúdská Arábie. Země, kde leží nejsvatější místa islámu, byla dlouho jednou z nejzaostalejších teokracií na planetě, se kterou se mohl rovnat snad jenom Tálibán nebo Islámský stát. Samozřejmě, na rozdíl od Tálibánu či Islámského státu měla Saúdská Arábie hodně peněz z prodeje ropy a to se odráželo i na jejím mezinárodním postavení „váženého spojence v boji proti terorismu“. Jako kdyby 15 z 19 útočníků na World Trade Center nebyli Saúdové.

25. září

Daniel Kaiser

Situaci na frontě přebije ohňostroj

Zpravodajství z rusko-ukrajinské války u nás začíná být odpoutané od reality tak, že už to musí vidět i vojensky zcela netrénované oko. Po několik týdnů nám nejen ukrajinské zdroje, kde je to pochopitelné, ale takové autority jako generální tajemník NATO hlásí průlomy ruské linie, které mají tu vlastnost, že nevedou k žádnému zřetelnému pohybu fronty. Od začátku června, kdy Ukrajina odstartovala několik měsíců dopředu očekávanou protiofenzívu, za cenu ztrát desítek tisíc mužů a desítek procent dosud dodané západní těžké techniky dobyla 0,25 procent Rusy okupovaného území.

24. září

Lukáš Novosad

Návrat kníru

Možná jste si toho už všimli, ale kdyby přece jen náhodou ne, dovolíme si vás na to upozornit: v poslední době se pohledem na mladé české muže našinec může přesvědčit, že právě teď se nám před očima odehrává veliká národní proměna a další vlna zdejší módní revoluce (ačkoliv vzhledem ke zpátečnictví jevu, o němž chceme zavést řeč, vlastně jde spíše o kontrarevoluci).

22. září

Martin Weiss

Nikdo se nebude smát

Zatímco k posuzování prvních nominantů prezidenta Pavla na Ústavní soud se Senát obtížně rozhýbával, slyšení nejnovějšího nominanta je nastavené nadmíru výtečně. Senátoři, novináři i další hráči se začali o osobu soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona ihned zajímat. A jeho rozhodovací praxe v oboru odškodňování za nesprávný či nezákonný postup státu se některým nelíbila. Ještě větší množství čtenářů se jistě seznámilo s tím, že Simon ve svých kurzech pro čchi-kung skupinu Orel v hnízdě učí „pracovat s energií“ a po čtyřicítce ejakulovat rozvážně. Nečekejme, že by se senátoři kandidáta vyptávali na Orla v hnízdě.

21. září

Daniel Kaiser

Hrajeme si s Afrikou

Minulý týden zaplavily Lampedusu čtyři tisíce utečenců, jen o třetinu méně, než kolik má tato výspa Itálie u břehů Afriky stálých obyvatel. Prozatím letos Středozemní moře překonalo víc než 100 tisíc lidí, což je proti loňské sezoně dvojnásobek. Jako obvykle se přikročilo k rozboru faktorů, které lidi k tak nebezpečné cestě mohou vést. Sociologové migrace rozlišují tzv. pull faktory, tedy atraktivitu budoucích hostitelských zemí v očích migrantů, a push faktory, které je naopak vyhánějí z vlasti. Vedoucím pull faktorem Evropy zůstává Německo, kam zřejmě směřuje podstatná část letošní vlny, jak z Afriky, tak z východu přes Řecko a přes Balkán.

20. září

Lenka Zlámalová

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

19. září

Dalibor Balšínek

Proč život kvete v Polsku

Stále víc se začíná vkrádat myšlenka, že největší ambicí vládnoucí koalice pod vedením Petra Fialy je udržet moc do konce řádného volebního období, který bude za dva roky. Nakonec udržet vládu bude ten nejvyšší zájem, který koaliční strany spojuje. Kabinet Petra Fialy může uvěřitelně tvrdit, že první rok se musel vyrovnávat s důsledky ruské války na Ukrajině, která přinesla chaos na trhu s energiemi, růst cen elektřiny a plynu, který akceleroval inflaci. Česká republika tak zažila největší pád životní úrovně, který se projevil nejen na dramatickém růstu cen potravin.

18. září

/

Povinné tréninky správného myšlení

Co se stane, když absolventi současných politicky korektních univerzit odejdou z kampusů do korporátního světa? Vezmou si s sebou vše, co se naučili, a nebudou se to bát použít. Coca-Cola si tenkrát strhla fenomenální ostudu: když se před dvěma lety provalilo, že své zaměstnance v rámci povinných firemních tréninků v toleranci učí, jak být „méně bílými“. Usvědčující slajdy z online kurzu „Konfrontování rasismu“ utekly na Twitter, a tak se svět mohl dovzdělat, že být „méně bílý“ znamená např. být „méně arogantní, ale i méně defenzivní, méně utlačovat, být menší ignorant, naslouchat, věřit a ideálně také ukončit solidaritu s bílými“.

Zpět na hlavní stranu