Na konto bídného stavu, do nějž se tenhle stát dostal, toho bylo už dost napsáno, a ještě napsáno bude. Ono se vůbec o úpadku píše dobře. Sžíravá kritika je hrdinský žánr, hlavně když se smí. Objevila se už srovnání s Bílou horou a oběma okupacemi a v souvislosti s výročím také s únorem ’48. Jeden známý sudič napsal, že jsme na tom hůř než tehdy, když se k moci dostali Gottwaldovi komunisté. Tatáž letargie, bezradnost a zoufalství.
Vláda Andreje Babiše nemá dlouhé měsíce epidemii čínského koronaviru pod kontrolou. Udělala svým nekonečným chaosem z České republiky nejhorší covidárium Západu. S téměř nejvíce mrtvými, papírově nejtvrdšími restrikcemi, s jedním z největších zásahů ekonomiky.
Už jen ze skladby zpravodajství včera přes den a vpodvečer se dalo tušit další přitvrzování v takzvaném boji vlády proti covidu-19. Přinejmenším tři týdny, oznámili premiér s ministrem zdravotnictví, „potřebujeme, aby lidi chodili jenom do práce“, což znamená nechodili do škol, do školek, do obchodů, natož někam do přírody mimo vlastní okres či kraj.
Minulý čtvrtek večer jsem strávil podobně, jako strávím tento čtvrtek večer. Koukal jsem v televizi na přímý přenos utkání Slavie Praha s anglickým Leicesterem, momentálně třetím týmem Premier League. Jako... šlo to. Člověk poslední dobou nemá moc příležitostí vidět nějakou tuzemskou entitu počínat si důstojně v mezinárodním srovnání, třeba i v situaci, kdy protivník by podle různých objektivních měřítek měl mít utkání snadno v kapse.
Ve skutečnosti Hašek napsal Švejka díky tomu, že zase začal pít. Pochopil, že musí vystřízlivět od dějin, k čemuž mu pomohl alkohol, jeho nejvěrnější spojenec. Pitím se fyzicky zničil, ale zároveň duchovně zvítězil: osvobodil se k napsaní knihy, kterou se stal nesmrtelným.
Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.
Vzhledem k tomu, že evropská elektrická síť je propojená od „Lisabonu po Istanbul“, problém v jedné části se může rychle rozšířit do dalších. Je tedy dobře možné, že kromě pandemie koronaviru se v brzké době dočkáme i rozsáhlého výpadku elektřiny.
Říkat o něčem z produkce vládního dua Andrej Babiš – Jan Hamáček, že je to vrchol chaosu, je velmi troufalé. Každý druhý den totiž zpravidla ukáže, že může být ještě hůř. Vypadalo to, že horší fiasko než liknavost s očkováním už se těžko vymyslí. Vakcíny se zbytečně válí ve skladech, místo aby se okamžitě očkovalo. Jediné, co moc nevázne, jsou ty od společnosti Pfizer.
„Sedm minut hrůzy“ přistávacího manévru americké sondy Perseverance na povrch Marsu bylo ve čtvrtek jako pozdrav ze starých dobrých časů.
Rozdělení politiky na pravici a levici přestává dávat smysl, sdělují mnohé expertní hlavy. A člověk s nimi někdy má sklon souhlasit, v některých západních zemích se strany tradiční pravice začínají opírat o chudší, módním žargonem řečeno marginalizované voliče, zatímco progresivní levice, soustředěná na identitářskou politiku, nachází podporu ve velkém byznysu a vůbec vrstvách ekonomických a kulturních elit.
Agentura Bloomberg publikuje a průběžně aktualizuje žebříček nejlepších a nejhorších míst světa, kde prožít epidemii čínského koronaviru, Covid Resilience Ranking. Srovnává v něm vybraných 53 zemí světa podle řady kritérií od počtu nákaz, počtu úmrtí, schopnosti očkovat a zajistit zdravotní péči po kvalitu života během pandemie. Do této kategorie patří tvrdost lockdownu a vládních restrikcí a také omezení mobility.
Před deseti dny v německém nedělníku Welt am Sonntag vyšel výbušný text o tom, jakým způsobem spolková vláda loni v březnu uměle zvyšovala a šířila strach z covidu mezi občany. Fungovalo to tak, že si vláda objednala analýzu od navenek nestranných vědeckých ústavů se zadáním, že odhady mají být co nejkatastrofičtější. Vědecké ústavy dodaly požadované zboží.
Nikde v Evropě není nikomu do skoku. Každá země starého kontinentu má s pandemií čínského viru starostí až nad hlavu a neví přesně, kudy se vydat. Jen se dohadují; vede cesta tudy? Všichni jsou v defenzivě, veškeré naděje upírají k plošné vakcinaci. Ty naděje jsou zároveň naplněny obavami, zda přinesou toužený efekt, který vrátí společnost do normálního života bez restrikcí a regulací.
Včerejší dohoda vlády s Asociací hejtmanů má dvě roviny, které je třeba držet od sebe. První je ústavní, respektive týká se věčné otázky dělby moci v parlamentním režimu. Druhá je věcná: co hejtmani od vlády za svou ochotu hodit vládě lano dostali? Nejprve ústavní rovina: vláda se tváří, že prodlužovat nouzový stav na žádost hejtmanů podle krizového zákona je ta nejnormálnější věc na světě. Parlamentní opozice ji upozorňuje, že to je obcházení ústavy, nejlépe z pera předsedy Senátu Miloše Vystrčila.
