Dějeprava Anticharty
Možná to někoho překvapí a možná je to doklad, že událost, jež byla ještě docela nedávno živá, se už stala dějepravnou.
Komentáře
30. ledna
Jaká cizí mocnost?
Státní aparát poprvé odzkoušel nový paragraf trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc, dopadlo to neslavně a vskutku to potvrzuje mdlého ducha lidí, kteří tento paragraf prosazovali. Nejdříve byla vypuštěna jen informace, že byl pro podezření z tohoto trestného činu někdo zadržen. Mezi příznivci nového paragrafu na sítích zavládlo radostné vzrušení provázené tipováním, kdopak to asi je. Největší uspokojení přinášelo jméno Zahradil. Ale připusťme, že to bylo vtipkování. Odhalení identity zadrženého však muselo být pro tipující pořádné zklamání.
29. ledna
Pád EU mezi „middle powers“
Pohled drtivé většiny českých „mluvících hlav“ (jedné takové události na ČT jsem měl to potěšení se zúčastnit) na summit v Davosu vypovídá bohužel mnohem víc o nás a našich problémech než o tom, co se na tomto nejdůležitějším primárně ekonomickém fóru světa odehrálo. Takže jsme se dověděli něco o Grónsku, maličko o tom, že kanadský premiér Mark Carney citoval Václava Havla, a to je asi tak vše. Přitom už i u projevu Marka Carneyho míjíme to podstatné. Nešlo v něm zdaleka jen o citát Havla, který navíc mnoho komentátorů interpretuje přesně opačně, než jak ho kanadský premiér použil.
28. ledna
Širiiny nůžky americké imigrační politiky
Širiiny nůžky jsou koncept z povídky amerického blogera Scotta Alexandera. Jedná se o událost či výrok, které dokážou rozdělit společnost na dvě nesmiřitelné strany, přestože mají k dispozici stejná fakta. Události v americkém Minneapolisu jsou typickou ukázkou tohoto „nůžkového“ efektu. Federální imigrační agenti v rozmezí pár týdnů zabili dva lidi za podivných okolností. Americká společnost se okamžitě rozdělila na dva tábory, většinou podle politických linií, kdy jedna část obě zabití považuje za vraždu, druhá za oprávněnou obranu.
27. ledna
Strnad, Tykač, Lukačovič, Babiš, Pavel, ale hlavně Davos
Nebývalý, ale oprávněný rozruch vyvolal vstup české zbrojařské skupiny CSG, ovládané teprve třiatřicetiletým Michalem Strnadem, na burzu. Český miliardář zvažoval už koncem loňského roku IPO na londýnské burze, ale vyšel až druhý plán: CSG upsala zhruba 15 procent svých akcií na amsterdamské burze Euronext. Michal Strnad a jeho CSG si díky tomu z finančních trhů odnesli obrovský kapitál ve výši 3,8 miliardy eur a tržní kapitalizace jeho zbrojařského impéria dosáhla hodnoty téměř 770 miliard korun, čímž o 120 miliard překonala energetickou společnost ČEZ.
26. ledna
Také Británie jde ke dnu rychlostí Titaniku
Domovní zvonek spustil, zrovna když se Elizabeth Kinneyová koupala. Ženský hlas ode dveří zavolal její jméno. Asi sestra, rozhodla se Elizabeth nevylézat z vody. Pokud aspoň rámcově sledujete britský volný pád od demokracie k tyranii, tušíte správně. Sestra to nebyla. Do koupelny se nahrnulo jedenáct policistů, kteří se předtím iniciativně sami vpustili dovnitř do domu. Deset mužů, jedna žena. Takhle: zařídit, aby vás přišel zatknout v podstatě celý místní policejní sbor snad včetně vrátného a údržbáře, se běžně nepovede ani úspěšnému kariérnímu zločinci.
25. ledna
Zelináři všech zemí, spojte se?
V úterý večer a ve středu dopoledne se české sociální sítě nacházely ve stavu extáze. Mohl za to kanadský premiér Mark Carney a jeho projev v Davosu, který vybudoval kolem slavného Havlova podobenství o zelináři, jenž „žije ve lži“, z eseje Moc bezmocných. Kdyby se jednalo jen o českou/středoevropskou reakci, mohli bychom pokrčit rameny a svést ji na postkoloniální komplex, který i více než 35 let po pádu komunismu nutí mnohé z nás propadat v úžas, že nějaký „velký bílý muž ze Západu“ cituje „našeho“ Havla, navíc na Světovém fóru v Davosu.
24. ledna
Grónsko jako doklad českého kolonialismu
Na začátku ledna napsala slavná zpěvačka Björk s ohledem na vývoj dění okolo Grónska na svoje profily na sociálních sítích: „Přeji všem Gróňanům požehnání v jejich boji za nezávislost. Islanďané si totiž nesmírně oddechli, když se jim v roce 1944 podařilo odtrhnout od Dánska – nepřišli jsme o svůj jazyk. Kdyby se to nestalo, moje děti by mluvily dánsky.“ Zpěvačka připomněla i články z deníku The Guardian před dvěma lety, že dánští lékaři mezi roky 1966 a 1970 suverénně zavedli nitroděložní tělíska celkem čtyřem a půl tisíci Gróňankám (...).
23. ledna
Autor Dilberta zemřel, tak jako řada jiných lidí
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksu Dilbert. Autor tohoto sloupku býval jednu dobu náruživým konzumentem těchto krátkých, třípolíčkových příhod ze světa korporátní mašinerie. Pak se nějak vytratil z jeho obzoru, dávno předtím, než se Adams stal prorokem Donalda Trumpa. Jiný Scott, Scott Alexander, autor blogu známého dříve jako Slate Star Codex a nyní Astral Codex, o něm teď napsal dlouhý text, protože byl jeho obdivovatelem od dětství. Hltal nejen jeho komiks o Dilbertovi, ale ve své posedlosti sledoval i jinou Adamsovu tvorbu a aktivity. Ty byly, jak se dovídáme, rozsáhlé a zásadně neúspěšné.
22. ledna
Útěk před profesory politologie, útěk před spindoktory
Kongresu ODS se na dvou místech tohoto vydání Echa věnuje kolega Ondřej Leinert, výsledky proto jen telegraficky: předsedou Martin Kupka se 63 procenty, což není kdovíjaká podpora; místopředsedy Tomáš Portlík, Pavel Drobil, Martin Červíček, Karel Haas a jako matador Alexandr Vondra. S částečnou výjimkou Drobilovy obsese přijmout euro je těleso místopředsedů celkově napravo od předsedy. Rozlučková řeč odcházejícího předsedy Petra Fialy vyzněla jako až úpěnlivá výzva k zachování dosavadního směru.
21. ledna
Jak Trump přichází o přátele
Zpráva, že Kanada s Čínou se dohodly na snížení vzájemných cel, nepůsobí jako světodějná událost, zvláště pokud přihlédneme k tomu, co se děje v Íránu, na Ukrajině či okolo Grónska. Přesto jde ale o zásadní zlom, naznačující, jak chaotická politika Donalda Trumpa podlamuje americké zájmy. Ze suchých fakt asi opravdu nikdo nebude skákat nadšením. Peking slíbil snížit clo na kanadský řepkový olej z 85 na 15 procent, výměnou Ottawa dovolí Číňanům dovézt 49 tisíc elektrických aut se clem 6,1 procenta místo dosavadních 100 procent. Jde o ukončení vleklé obchodní války.
20. ledna
Zmrtvýchstání po Fukušimě
Možná to nevíte, ale i v České republice máme Fukušimu. V roce 2011, právě v době, kdy japonskou jadernou elektrárnu Fukušima I. poškodila vlna tsunami, se na průmyslovém brownfieldu v centru Ostravy stavělo obchodní centrum Nová Karolina. Jeho „kostkovitý“ charakter připomínal fotky v novinách natolik, že se mu začalo říkat „Fukušima“ – a název se ujal natolik, že mezi Ostraváky funguje dodnes. „Jdu do Fukušimy“ tady chápe úplně každý. Jiné národy tak švejkovsky zareagovat neuměly a zejména v Německu zvedla Fukušima vlnu protijaderné hysterie.
19. ledna
Za čtyři roky přes 20 procent a zpět do vlády? Kupkův plán kulhá na všechny nohy
Měsíc poté, co ODS odešla z vlády, vyhlásil na kongresu její nově zvolený předseda Martin Kupka, že se do ní strana chce vrátit. Že za čtyři roky občanští demokraté získají přes 20 procent hlasů a zase pošlou hnutí ANO do opozice. Na Kupkova slova je nutno nahlížet s tím, že šlo především o typicky žánrově posunutý vzkaz veřejnosti z kongresu. A podobné akce jsou něco jako politické teambuildingy. Byť ke cti ODS nutno uznat, že aspoň v částech kongresu straníci vedli i hlubší polemiky o svojí budoucnosti.
18. ledna
Volání kmene – glosa k politické sémantice
Jsou výrazy, které neslouží k analýze, ale k prokázání příslušnosti. Fungují jako jemné podání ruky mezi zasvěcenými: krátký záblesk spikleneckého porozumění, který ujišťuje, že patříte na správnou stranu. Jedním z těchto slov je neoliberalismus. Vyslovený s lehkým povzdechem na panelové diskusi či na recepci působí jako společenský parfém: dost kritiky, aby se nepochybovalo o kulturní gramotnosti mluvčího, a dost zdrženlivosti, aby se vyhnul skutečnému sporu.