Komentáře

Marian Kechlibar

Síla vypínacího tlačítka

Po čtyřech letech se stalo to, co se asi mohlo stát i dříve: Muskova společnost SpaceX vypnula na dálku všechny terminály Starlinku, jejichž unikátní ID se nenacházelo na seznamu dodaném ukrajinskou vládou, tzv. whitelistu. Nebylo tajemstvím, že některé terminály se nacházely v ruských rukou a že jich ruská strana používala k vlastním komunikacím; Starlink je daleko efektivnější než ruské alternativy. To se tiše tolerovalo, ale poslední dobou začali Rusové pomocí Starlinku navádět svoje drony na cíle v ukrajinském zázemí – a to byla patrně ta poslední kapka, která vedla ke stisku tlačítka Stop.

09. února

Tereza Viry

Proč feministky tolik milují imigraci

Proč feministky tolik milují imigraci? Jak můžou bojovat proti patriarchátu, ale zároveň do vlastní země lákat statisíce mužů z kultur, jejichž názory by si na partajní nástěnku nevylepily? Španělsko zlegalizuje půl milionu ilegálů, aby socialistům pomohli přehlasovat „krajní pravici“. Ačkoli Podemos odpálili stejnou bombu jako tenkrát Merkelová (za každým „novým Španělem“ se přistěhuje půl vesnice), v české kotlince zpráva nikoho příliš nevzrušila a ze všech nejmíň zprávaře.

08. února

Maciej Ruczaj

Tahle doba není pro diplomaty

Ke starobylému a úctyhodnému umění diplomacie vždy patřila uměřenost, přesvědčení, že méně je většinou více. Mezi posvátné pilíře této uměřenosti patřilo přesvědčení, že domácí a zahraniční politika státu jsou dvě úplně odlišné disciplíny, které se hrají na odlišných hřištích, a že není radno je spojovat – ani jedním směrem. V době sociálních sítí, politiky v duchu Trumpovy „televizní show“ a ideologické války, která běží napříč Západem, jsou všechna tato stará a osvědčená pravidla nenávratně pryč.

07. února

Lukáš Novosad

Jana Brejchová měla nejkrásnější oči českého filmu

Zemřela Jana Brejchová. Ta tři slova stačí, aby bylo jasné, že kdekomu v této zemi se právě znovu připomnělo jeho mládí, jeho zamilovanost, jeho touha, jeho láska, jeho chtíč. Odešel někdo, kdo pomáhal generacím porozumět, jak vnímat svět stříbrného plátna a proč jsou v životě tolik důležité herecké hvězdy. A to pro muže i pro ženy, jako vzor lásky a krásy. Vyhasly jedny z nejkrásnějších očí českého filmu – zároveň díky němu nebudou zapomenuty. Jana Brejchová posledních dvacet let nepatřila mezi aktivní tvůrce, nevyhledávala veřejnost, držela se v ústraní.

06. února

Martin Weiss

Překvapení nacionalisté

Před deseti lety po Evropě jezdil Steve Bannon a pokoušel se dát dohromady jakousi populistickou internacionálu. Vyhledával politiky a aktivisty znechucené převládající „globalistickou“ politikou a centralizující mánií EU, jimž Trumpova ochota odhodit politickou korektnost přišla v mnohém lákavá. Na kultivovanější úrovni se o něco podobného pokoušel izraelsko-americký filozof Yoram Hazony, vůdčí duch série mezinárodních konferencí věnovaných ideologii národního konzervatismu.

05. února

Daniel Kaiser

Protesty na dvě věci

Babišova vláda má problém, sbírá se proti ní veřejnost – to je jedno čtení událostí. V neděli se v Praze konala masová demonstrace na podporu prezidenta a proti straně Motoristé sobě, za čtrnáct dní se nespokojenost podchycená Milionem chvilek pro demokracii má rozšířit do menších měst a obcí. Druhé čtení, poctivější a smutnější: český veřejný prostor a česká politika mají problém. Trend, kdy se hecují dva tábory a používají k tomu i zcela pitomé záminky, po volbách nejenže neodeznívá, ale sílí. A větší sklony k tomu jeví ta fajnovější, vzdělanější, zámožnější část společnosti.

04. února

Ondřej Štindl

Když herci mají „špatnou“ barvu

Význam filmu upadá a budoucnost toho odvětví není zrovna růžová, říkají různí škarohlídi a podepírají to svoje tvrzení často přesvědčivými argumenty. Je to vidět i na způsobu, jímž se o filmu (ne)diskutuje, je velice vzácné, když nějaké kinematografické dílo inspiruje skutečně vážnou debatu i mimo profesně zainteresované a fanouškovské kruhy, probudí v lidech chuť mluvit o tom, co viděli a co to pro ně znamenalo, čím a jak byli osloveni. Poslední dny v tom ohledu přinesly změnu. O film se zase vedou vášnivé spory, konkrétně o jednu jeho složku – casting.

03. února

Marian Kechlibar

Poslední fajront

Z podzemí Dolu ČSM v Karviné vyjel poslední vozík s černým uhlím vytěženým v České republice. „Nikdy neříkej nikdy,“ leč je pravděpodobné, že to opravdu bylo poslední uhlí v naší historii. Zásob v podzemí zůstává stále ještě dost, ale ta nejzajímavější ložiska jsou dávno pryč. Předkové nebyli hloupí a samozřejmě dávali přednost těm slojím, kde se dal kvalitní materiál vytěžit co nejsnáze. Z těch jsou nyní „stařiny“, dávno opuštěná a nebezpečná díla, která současným horníkům nahánějí leda strach.

02. února

Daniel Kaiser

Slaboši pod pódiem

Protivládní a proprezidentská demonstrace v Praze včera byla velká. I kdyby svolavatelem Mikulášem Minářem uváděných 90 tisíc bylo hodně nadsazeno, 600 tisíc podpisů pod jiným počinem stejného spolku, totiž peticí Stojíme za prezidentem, je počet, který nelze bagatelizovat. Proto jsme taky na Staroměstském náměstí včera viděli snad všechny předsedy opozičních stran - od Martina Kupky (který dokonce na poskytnutém videu s davem zpívá českou hymnu) přes, samozřejmě Víta Rakušana, k němuž má sympatie Minář i Hrad Petra Pavla, až po pirátského Zdeňka Hřiba.

01. února

Maciej Ruczaj

Extrémní případ kohabitace

Někdo, kdo sleduje paralelně českou a polskou veřejnou debatu, nemůže nebýt současným děním kolem sporů prezidenta a vlády poněkud pobavený. Situace jsou z hlediska rozdělení na ideologické tábory zrcadlově obrácené: v Česku prezident zastupující liberální část společnosti a politického spektra stojí proti „populistické“ vládě, v Polsku konzervativní hlava státu Karol Nawrocki čelí liberální vládní koalici Donalda Tuska. Přesto argumenty pro prezidentskou asertivitu zůstávají navlas stejné.

31. ledna

Lukáš Novosad

Dějeprava Anticharty

Možná to někoho překvapí a možná je to doklad, že událost, jež byla ještě docela nedávno živá, se už stala dějepravnou. Každopádně tři a půl roku žádný z redaktorů Echa nepoužil ve svém textu slovo Anticharta – k mému druhému překvapení jsem to naposledy byl já v srpnu 2022, když zemřela Hana Zagorová. Dnes se ovšem pokusím navázat. Ne snad proto, že by Anticharta slavila kulatiny, nýbrž proto, že zrovna na 30. ledna, kdy text píšu, a na 31. ledna, kdy vyjde, připadá počátek uveřejňování seznamů signatářů Anticharty v Rudém právu.

30. ledna

Martin Weiss

Jaká cizí mocnost?

Státní aparát poprvé odzkoušel nový paragraf trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc, dopadlo to neslavně a vskutku to potvrzuje mdlého ducha lidí, kteří tento paragraf prosazovali. Nejdříve byla vypuštěna jen informace, že byl pro podezření z tohoto trestného činu někdo zadržen. Mezi příznivci nového paragrafu na sítích zavládlo radostné vzrušení provázené tipováním, kdopak to asi je. Největší uspokojení přinášelo jméno Zahradil. Ale připusťme, že to bylo vtipkování. Odhalení identity zadrženého však muselo být pro tipující pořádné zklamání.

29. ledna

Miroslav Singer

Pád EU mezi „middle powers“

Pohled drtivé většiny českých „mluvících hlav“ (jedné takové události na ČT jsem měl to potěšení se zúčastnit) na summit v Davosu vypovídá bohužel mnohem víc o nás a našich problémech než o tom, co se na tomto nejdůležitějším primárně ekonomickém fóru světa odehrálo. Takže jsme se dověděli něco o Grónsku, maličko o tom, že kanadský premiér Mark Carney citoval Václava Havla, a to je asi tak vše. Přitom už i u projevu Marka Carneyho míjíme to podstatné. Nešlo v něm zdaleka jen o citát Havla, který navíc mnoho komentátorů interpretuje přesně opačně, než jak ho kanadský premiér použil.

Zpět na hlavní stranu