Česko je země, kde se poprvé na světě začal kolektivně těžit bitcoin, Česko dalo světu nejbezpečnější peněženku na uchovávání bitcoinů, jsme průkopníky kryptoměnových platebních bran i bitcoinmatů nebo se u nás koná největší čistě bitcoinový veletrh v Evropě. Poslanci ve čtvrtek odhlasovali vznik podvýboru pro kryptoměny. Na první pohled je to zdánlivě nenápadná zpráva. Podvýborů je ve sněmovně přes 60 a věnují se kdečemu. Česko má vůči kryptoměnám jedny z nejliberálnějších zákonů na světě.
Je o jedenáct let mladší a dvanáct let stál ve vedení ODS po jeho boku. Teď však z pozice řadového místopředsedy Martin Kupka povýšil na předsedu. A Petr Fiala naopak řekl, že končí a ať mu spolustraníci nevymýšlejí, co má dělat. „Ten pravý job snů právě opouštím,“ loučil se Fiala v čele strany poslední víkend na kongresu ODS v pražském hotelu Clarion. Na stejném místě, kde se mimo jiné v roce 2008 se stranou rozešel její zakladatel a tehdejší prezident Václav Klaus. Občanské demokraty tehdy požádal, aby ho přestali titulovat čestným předsedou.
Prezident Petr Pavel bude znovu kandidovat na svou funkci, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Zároveň ho nesmí zradit zdraví jeho nebo někoho z rodiny, řekl dnes novinářům při návštěvě Prostějova. Navázal tak na své čtvrteční vyjádření k tomuto tématu, kdy kandidaturu nevyloučil. Pavel byl zvolen prezidentem v přímých volbách v lednu 2023, když ve druhém kole porazil předsedu ANO Andreje Babiše. Svůj pětiletý mandát vykonává od inaugurace v březnu 2023. Podle ústavy nemůže být nikdo zvolen víc než dvakrát za sebou. "Důvodem, proč bych zcela určitě do něčeho takového nešel, jsou spíše zásadnější zdravotní důvody mé nebo v rodině, které by mi znemožnily jít do toho znovu. Ale samozřejmě také situace, jaká v té době bude u nás. Rozhodně nechci být tak arogantní, abych si myslel, že za dva roky budu mít stejnou podporu, jakou mám dnes. A pokud bude zájem a bude dostatečně silná podpora, pak je samozřejmě na místě o tom uvažovat," uvedl prezident. Otázka, zda bude prezident obhajovat prezidentský mandát, padla již ve čtvrtek od jednoho z diváků během besedy s obyvateli Hranic na Přerovsku. Odehrála se v divadle Stará střelnice a v zaplněném hledišti lidé několikrát Pavlovi vyjádřili podporu. "Nevylučuji to," uvedl tehdy prezident. Jeho případná kandidatura zajímala ve čtvrtek také členy olomouckého zastupitelstva, se kterými se sešel v obřadní síni historické budovy radnice. "Nešel jsem do toho s ambicí vykonávat tuto funkci dvě volební období. Chtěl jsem nabídnout svou službu a alternativu v naději, že se během těch pěti let objeví někdo, koho bych sám rád podpořil a volil. Mou ambicí bylo přinést do rozhádané a rozdělené společnosti pár témat, na kterých bychom se měli shodnout," uvedl v diskusi prezident. V předchozích měsících se k této otázce jasněji nevyjadřoval. Podobný dotaz veřejně padl loni v listopadu v Činoherním klubu, tehdy se prezident odpovědi vyhnul s tím, že na to je ještě čas. Podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK by prezidentem Pavla volilo nebo možná volilo 58 procent lidí. Z nabízených 40 jmen veřejně známých osobností by si 45 procent vybralo herce a moderátora Marka Ebena, který ale svou kandidaturu dlouhodobě vylučuje, a 40 procent současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ideální budoucí prezident by měl být podle průzkumu politicky zkušený, důrazný, prozápadní a nadstranický. Důležitost úřadu prezidenta ve vnímání lidí od jara vzrostla, vyplynulo z průzkumu, který agentura poskytla ČTK.
Dosavadních pět let byl hlavně starostou Prahy 9, po víkendovém kongresu ODS však Tomáš Portlík výrazně povýšil. Delegáti ho zvolili prvním místopředsedou strany, po boku nového šéfa Martina Kupky má promlouvat do celostátní politiky, do toho bude letos kandidátem na pražského primátora. V rozhovoru pro Echo mluví mimo jiné o tom, proč ODS určitě nedopadne jako sociální demokracie, či o tom, jak chce v Praze letos vyhrát komunální volby.
Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovoříme s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.
Na překvapivou státní návštěvu do Kyjeva se minulý pátek vypravil ministr zahraničí Petr Macinka. Cesta následovala po protiukrajinském „novoročním projevu“ Tomia Okamury, kterým předseda sněmovny vyprovokoval ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče k výzvě, aby orgány českého státu a občanská společnost zvážily Okamurovy výroky a „posoudily jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí“.
Svazek nazvaný Dar čarodějky mám, sestry nebeoké představuje dosud nejrozsáhlejší výbor z Chlebnikovovy poezie v češtině. Vojtěch Frank a Jana Kitzlerová přeložili až na výjimky všechny Chlebnikovovy verše z období let 1908–1916. Výbor prezentuje autora jako bezbřehého experimentátora na poli jazyka a záměrně opomíjí jeho válečnou zkušenost a rozklížené duševní zdraví, které se zhoršilo básníkovou mobilizací v roce 1916. Je zřetelné, že výbor chce poodstoupit od životní legendy autora směrem k tvůrčímu zrodu jeho díla.
Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Vydrží vláda Andreje Babiše celé volební období? Podaří se jí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a shodnout se na obraně? Jaké jsou další třecí plochy uvnitř koalice? O tom, dále o drahých potravinách, ale také třeba o prospěšnosti chůze v Salonu Echa diskutovala trojice politiků, kteří se dobře znají z hlavního města: zástupce opozice, poslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, za koaliční Motoristy sobě ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný a rovněž zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského ANO.
V našem Salonu jsme využili vánočního času, abychom si nadělili dárek: zavzpomínali jsme zde s přítomnými pány na své mládí. Neboť to dávno již ztracené mládí mělo různé podoby a také různé přelomové momenty. K nim patřilo, když jsme se 9. prosince 1980 dozvěděli o smrti Johna Lennona: mně bylo tehdy patnáct a právě mi zabili mého idola na dalších pár let. Mezitím samozřejmě uběhla dlouhá doba, na mnoho věcí již pohlíží člověk jinak a také síla idolů slábne, ale přesto by se asi dalo říci, že na Johnu Lennonovi muselo něco zvláštního být, a to nejen kvůli mým infantilním vzpomínkám.
S časem adventu a vánočních svátků přichází i jisté zpomalení a prostor na to, usebrat se a rozjímat o věcech, na něž není přes rok tolik času. V Salonu Echa jsme tentokrát taktéž odvrátili pozornost od každodenního shonu světa kolem a zaměřili se na téma fundamentální a věčné: na smysl života. Pozvání k diskusi přijala kolegyně z redakce, docentka filozofie Tereza Matějčková, rektor kostela Pražského Jezulátka, bosý karmelitán Pavel Pola a filozofický poradce působící v Ústavu filozofie a religionistiky Univerzity Karlovy Adam Lalák.
Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.
