Ve středu ministerstvo zdravotnictví poprvé za dobu trvání koronakrize zveřejnilo předběžný odhad toho, kolik mrtvých z kolonky „zemřel s covidem-19“ ve skutečnosti zemřelo „na covid“.
Když ve středu 26. června 2013 miliardář a nastupující politik Andrej Babiš oznámil, že koupil vydavatelský dům Mafra a s ním i dva nejvýznamnější seriózní deníky, Mladou frontu DNES a Lidové noviny, znamenalo to přelom. K postupnému odchodu zahraničních vlastníků z českého mediálního rybníka však začalo docházet mnohem dřív, po roce 2008, kdy započala finanční krize. Povětšinou německé menší hráče, kteří na tuzemský trh s médii od začátku devadesátých let vstupovali, uvrhla krize do problémů, a proto neměli důvod zde svoje investice držet.
Podnikatelské odbory požadují po ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (ANO) zveřejnění dat o šíření nákazy v maloobchodech. V pořadu Události, komentáře ČT totiž tvrdil, že supermarkety a hypermarkety představují menší riziko nákazy covidem-19 než malé podniky. Taková data ale nebyla dosud zveřejněna. Ministr dle svých slov čerpal mimo jiné z informací Rady vlády pro zdravotní rizika, jeden z jejích členů Jiří Běhounek (ČSSD) ale redakci Echo24.cz potvrdil, že žádná taková data o maloobchodech nikdy neviděl.
(E15) DPP získal jasnější představu o nákupu prvních autonom. souprav bez strojvůdců. Firma jich plánuje nakoupit min. 69 za téměř 25 mld. Kč, vč. nákladů na doprovodný systém. První vozy bez strojvedoucího chce DPP nasadit na trasu C metra během r. 2027. Na chystané nové lince D se počítá jen s autonom. soupravami. Šancí ma zatím 9 firem, mezi nimi Alstom Transport, AŽD Praha, Bombardier Transportation, Siemens Mobility či Škoda Transportation. (LN) Kdy se rozjede metro D? Optimistický scénář je konec r. 2028, horší variantou pak polovina r. 2029,“ řekl LN šéf DPP Petr Witowski.
Z první vlny koronaviru jsme se nepoučili a znovu jsme se nechali zatáhnout do černého scénáře, že nám hrozí smrtící nebezpečí.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek od jara vydává varování, abychom nákazu koronavirem nepodceňovali, že zdravotnictví nemusí nával pacientů ustát. Rozhovor proběhl v den, kdy sněmovna vládě odhlasovala další tři týdny nouzového stavu a kdy současně ministři zdravotnictví a školství avizovali další návrat žáků základních škol a maturitních ročníků do lavic.
Od března zpracovává v pravidelných intervalech velký průzkum, jak žijí Češi v pandemii čínského koronaviru. Zjišťuje nejen, jak hodnotí a přijímají vládní restrikce, ale hlavně to, jak jim ty restrikce proměnily život. Jaké mají motivace, jak se rozhodují, čeho se bojí. Daniel Prokop z agentury PAQ Research je aktuálně hlavním sociologem lockdownu.
Správně měla být ze všech míst vidět Lipnice, tedy to, co z toho velkolepého hradu zbylo. Jenže nebylo vidět skoro nic, jen to, na co se dalo sáhnout. Inverze byla v těch dnech tak hustá, že každá stavba se vylupovala jen sama o sobě na vzdálenost několika desítek metrů a pak zase padla do neprůhledného šeda. Takže bylo jedno, kde ty kostely jsou, v jakém okolí se nalézají a co je od nich vidět.
Ve čtvrtek 5. listopadu se odehrál památný moment: některé velké americké televize ustřihly v přímém přenosu prezidenta Donalda Trumpa a odůvodnily to argumentem, že Trump lže. Postupně k tomuto nezvyklému kroku přistoupily televizní stanice MSNBC, ABC, NBC, CNBC a CBS. Ambicí tohoto setkání nebylo vyřešit za Američany jejich politické spory, spíš hledat odpovědi na otázku, zda se velká média a sociální platformy víc než o zprostředkování zpráv nezačaly starat o výchovu čtenářstva.
V první části Salonu Týdeníku Echo o Bílé hoře (viz č. 44/2020) jsme mluvili o tom, co rozhodlo o porážce vzbouřených českých stavů. Došli jsme k tomu, že stavovskému vojsku chyběla motivace, morálka a možná i náboženský zápal, to naopak nepostrádala druhá strana. Každá taková historická událost, která skončí vítězstvím jednoho a porážkou druhého, vyvolá důmyslné úvahy, co by se stalo, kdyby to bylo naopak. V případě Bílé hory, od níž 8. listopadu uplyne rovných 400 let, je to obzvlášť lákavé – i když také zavádějící.
Před sto lety, v roce 1920, to bylo snadné. Češi se právě zbavili „třísetleté poroby“, jak se tehdy všeobecně psalo a možná i věřilo. A „pohroma bělohorská“ se zdála pro převládající (nikoli celou!) část společnosti jasným milníkem, kterým ta „poroba“ začínala a která je vznikem republiky konečně překonána. Jenže dějiny šly dál a máme za sebou dalších sto let, které měly být bez té poroby, jenže se ukázalo, že to není tak snadné, neboť po habsburském útlaku přišly ještě horší poroby, takže se zdálo, že ta rakouská byla docela snesitelná.
Jak promění pandemie koronaviru ekonomiku a společnost? Vrátíme se ještě někdy ke stylu života, jaký jsme vedli před ní? Kdo budou vítězové a poražení koronavirové krize a restrikcí, které přinesla? V Salonu Týdeníku Echo se sešli generální ředitel Komerční banky a člen NERVu Jan Juchelka, ředitel služeb pro finanční sektor poradenské firmy KPMG, bývalý viceguvernér centrální banky a člen občanské iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl. Virtuálně se přidal hlavní ekonom Generali, bývalý guvernér ČNB a také člen NERV Miroslav Singer.
Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a omezení hospodářského a společenského života. Má také dopad na duševní zdraví lidí. Ten už takovou veřejnou pozornost nepoutá, také proto, že může být méně viditelný a hůř se měří. Teď se ale důvěryhodná data objevila. Národní ústav duševního zdraví zpracovává dlouhodobou studii duševního zdraví české populace, jíž se účastní přes tři tisíce lidí. Podle výsledků výzkumu došlo k trojnásobnému nárůstu depresí, úzkosti vzrostly dvojnásobně a trojnásobně vzrostla rizika suicidality.
