Nord Stream jako koňská hlava v posteli

Dění týkající se války na Ukrajině tento týden notně nabralo na obrátkách. V okupovaných oblastech proběhla pochybná „referenda“ o připojení k Rusku. Výsledky 97 až 99 % pro připojení napovídají, že zafungovala Stalinova poučka „není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy počítá“. Podle všeho oblasti by Rusko mělo anektovat dnes, tedy v pátek. To nebrání Ukrajincům v úspěšných bojových operacích. U Lymanu se stahuje ukrajinská smyčka a ruské jednotky se odtamtud musí buď stáhnout, nebo jim hrozí obklíčení.

Rusko mobilizuje, protože prohrává

Putinův zoufalý tah

Rusko válku na Ukrajině prohrává. Protiofenzivou u Charkova započala její nová fáze. Ukrajinci převzali inciativu, osvobodili území o velikosti Walesu a tváří se, že jim to nestačí. Nejrůznější experti a bývalí velitelé začali předpovídat ukrajinské vítězství. Například americký generál ve výslužbě David Petraeus, bývalý velitel v Afghánistánu a exředitel CIA, prohlásil, že Ukrajina válku vyhraje. Podobně mluví další americký generál Ben Hodges a jiní.

SENÁTNÍ VOLBY

Finále voleb: hraje se o křeslo předsedy Senátu i více než dvě desítky mandátů

V druhém kole senátních voleb se stále hraje o dalších 24 křesel v horní komoře parlamentu. Ostře sledovaný je zejména jihlavský obvod, který může rozhodnout o místě předsedy Senátu. Ten současný, Miloš Vystrčil (ODS), se utká s kandidátkou hnutí ANO Janou Nagyovou, která je spoluobžalovaná v dotační kauze Čapí hnízdo a dostává silnou předvolební podporu od šéfa hnutí Andreje Babiše. ANO má v druhém kole nejvíce finalistů, hraje o 17 křesel, o dvacítku pak hrají i zástupci vládních stran. Bez ohledu na výsledek však zůstává jisté, že většinu v horní komoře bude držet současná vládní koalice.

Kolik si kdo vydělá?

(Pr) Nejvyšší prům. mzdy měli v ČR v 1.pololetí v soukr. sektoru nejvyšší šéfové firem a podniků, a to 299 717 Kč hrubého měsíčně. Na 2. příčce figurují ředitelé z oblasti info. a komunikačních technologií. Za nimi se umístili řídící pracovníci v právní oblasti či řídící letového provozu, vyplývá z dat MPSV. Na opačném konci žebříčku jsou kurýři a doručovatelé balíků. V prům. jejich hrubá mzda dosahovala 18 802 Kč. Druhou nejméně výděl. profesí byli pomocníci v kuchyni. Za nimi jsou stavební dělníci a uklízečky v kancelářích. Ve stát. a veř. sektoru nejvíce vydělávali primáři v nemocnicích, s prům. platy 142 572 Kč hrubého měsíčně. Za nimi byli dle rozpisu na jednotl. lékařské profese např. anesteziologové se 129 270 a chirurgové se 120 222 Kč. Nejnižší platy ve veřejnopráv. sektoru mají uklízečky a pomocníci ve školách a ubytov. zařízeních - 20 049 Kč. Za nimi násl. toaletářky a toaletáři, kancelář. uklízečky a asistenti Policie ČR.

  • 05:12
    Tykačovi se zelení
  • 05:05
    ČNB, sazby a nadále drahé půjčky
  • 05:03
    Česko čeká finále senátních voleb
  • 04:53
    Zadrženo 9 převaděčů. Na Zlínsku se střílelo
  • 04:47
    Svědek potopil Babiše i Nagyovou
  • 04:32
    Poslanci dokončili 2. čtení změn v rozpočtu
  • 04:16
    Nakupte brambory a cibuli do zásoby
  • 03:56
    ČT ke kauze dotace na Čapí hnízdo
Andrew J. Bacevich

Ta nesnesitelná lehkost jaderné války

Plukovník US Army ve výslužbě Andrew Bacevich je dnes ředitelem Quincyho Institutu, jednoho z mála v řadě amerických think-tanků věnujících se zahraniční a bezpečnostní politice, který je kritický k zahraničněpolitickému intervencionismu. Náš rozhovor se točí kolem výročí 11. září a jeho dědictví, jak se útok na newyorská Dvojčata otiskl do zahraniční politiky a psychiky Spojených států a do jaké míry neokonzervativci, respektive jestřábové dnes určují politiku Washingtonu vůči Rusku a Ukrajině.

Vojtěch Mašek

Hybrid v mém podvědomí

Dřív než začal zbylá kina drtit Jan Žižka, objevil se v nich film na motivy jiné historické postavy, okultisty, mága, ezoterika a také udavače Jiřího Arvéda Smíchovského (1898–1951). Snímek Arvéd natočil na motivy knihy Jana Poláčka debutující režisér Vojtěch Mašek, osobnost v jistém slova smyslu kultovní, neboť na co zatím sáhl, to se svým způsobem kultem stalo.

Pavel Řežábek

Žádná česká cenotvorba neexistuje

Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.

Proč je dobré mít Společnost bratří Čapků

Pětasedmdesát let ve službě

Toto není recenze neprodejného tisku o čtyřech stranách se čtyřmi glosami a třemi obrázky, ač by asi mohla být, kdyby na to přišlo. Recenzent by musel nejen vyjmenovat, ale i představit autory drobných příspěvků, pár slov z nich citovat, myšlenky pisatelů rozvinout myšlenkami svými (pokud by nějaké měl), mohl by se pozastavit nad verši Františka Novotného, v nichž se sděluje mimo jiné pomocí rýmů vrátky / do zahrádky, voní / o ní, plaše / naše a hostí /společnosti, že návštěva zahrady u pražské dvojvily bratří Čapků, „kde kvetou růže pravdy“, je nevšední zážitek.

Hosté
  • Alžběta Stančáková
  • Pavel Novotný
  • Alexej Sevruk

Psali bychom i na pustém ostrově

V uplynulém týdnu Asociace spisovatelů organizovala druhý porevoluční spisovatelský – a mediálně jej opět bylo vidět. Tentokrát setkání řešilo témata literatury v době války, návratu domněle skončených dějin, literatury a feminismu a samozřejmě postavení spisovatele v současné společnosti. Proč vlastně psát, proč překládat? Může setkání spisovatelů konkrétně přispět k reflexi překotného dění uplynulých měsíců? Na takové otázky jsme hledali odpovědi s básnířkou Alžbětou Stančákovou (držitelkou Ceny Jiřího Ortena), básníkem a překladatelem Pavlem Novotným (držitelem ocenění v soutěži Magnesia Litera a vedoucím katedry německého jazyka TUL) a překladatelem a prozaikem Alexejem Sevrukem (někdejším šéfredaktorem měsíčníku pro světovou literaturu Plav).

Hosté
  • Matěj Čadil
  • Petr Kujal
  • Františka Andršová

Tolkienovi se ještě nikdo nevyrovnal

Nadnárodní konglomerát Amazon se rozhodl dobýt i Středozem. Koupil filmová práva a natočil nejdražší seriál všech dob. Cena jednoho dílu se odhaduje na 60 milionů dolarů. Mezi fanoušky J. R. R. Tolkiena se tato komercializace jeho díla nesetkala úplně s pochopením. Část se vylekala prohlášení, že Amazon chce vlastní Hru o trůny, tematicky značně odlišné dílo.

Hosté
  • Jakub Kajzler
  • Radek Pokorný
  • Ivan Noveský

Pryč z burzy

V pátek 9. září zasedají evropští ministři hospodářství, aby společně hledali evropské východisko z drahých cen elektřiny. Schůzku svolal český MPO Jozef Síkela. Není úplně jasné, proč by hledání evropské cesty mělo mít přednost před hledáním cesty národní, když některé vlády EU už nějaká svá východiska našly samy, popřípadě je právě nacházejí. U nás se takové iniciativy chopil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. V Salonu Echa hledáme východiska s poradcem premiéra Jakubem Kajzlerem, známým advokátem Radkem Pokorným a konečně s Ivanem Noveským.

Hosté
  • Martin Durčák
  • Mojmír Hampl
  • Mirek Topolánek

Jsme vazalové Berlína i Moskvy. A platíme za to

Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.

Hosté
  • Tereza Matějčková
  • Bohumil Pečinka
  • Jindřich Šídlo
  • Jakub Jetmar

Komu věřit?

Jak se orientovat ve světě informací a médií, bylo tématem veřejného Salonu Echa na hubením festivalu Krásné ztráty ve Všeticích. Hosty debaty byli filozofka a esejistka Tereza Matějčková, komentátoři Bohumil Pečinka z týdeníku Reflex a Jindřich Šídlo ze Seznam Zprávy a publicista specializující se na média Jakub Jetmar. Digitální revoluci v posledních dvou letech významně ovlivnila pandemie a na ni přímo navazující ruská válka proti Ukrajině. Ve společnosti zavládl strach a nejistota, vytvořily se nové dělicí čáry mezi lidmi, o některých věcech se vůbec nemohlo mluvit, dosud respektovaní vědci a myslitelé byli za své oponentní názory vylučováni z dobré společnosti.