S Martinem Pechlátem o jeho cestě do ND a pak jinam

Rozhovor s nečekanou pointou

21
říjen
2018
"Když jsem třeba šel s kolegy techniky na pivo, tak oni se bavili pořád o tom, jaký mikrofon je nejlepší, ale mně se chtělo povídat si o tom, co se dělo na place, jak to ti herci hráli." - Foto: Jan Zatorsky

Jižní Morava vyhlásí novou soutěž na řidiče

(Lidovky.cz) Jihomoravský kraj vypoví k 1. 11. smlouvy autobusovým dopravcům ve většině kraje a vyhlásí novou soutěž. Výpovědní lhůta je 30 měsíců. Výpověď se týká dopravních oblastí Brněnska, Boskovicka a Jihovýchodu, kde byly uzavřené 10leté smlouvy. Kraj měl podle nich dopravcům zaplatit v součtu do 10 mld. Kč. Kraj tím chce vyřešit problém se zvýšením mezd řidičů platným od loňského ledna. Kvůli dříve uzavřeným dlouhodobým smlouvám mohl kraj pokrýt jen část navýšení, aby neporušil zákon. Dostal se tím ale do sporu s dopravci. Během výpovědní lhůty chce kraj najít nové dopravce, přihlásit se do soutěží mohou i ti současní. Najde-li je dřív, smlouvy mohou skončit v tu chvíli. Dopravci jsou šokování. Stěžují si také na to, že kraj chce nové smlouvy uzavřít jen do konce původního období a ne na dalších 10 let. V reálu to znamená, že uzavření smluv na 0,5-1,5 roku.

  • 19. 10. 2018
    St. dluh ke konci září stoupl o 47 mld. Kč
  • 19. 10. 2018
    Agrofert znovu kupuje United Bakeries
  • 19. 10. 2018
    Skupina Swiss Life dokončila nákup Fincentra
  • 19. 10. 2018
    „Zemanův kanál“ by se těsně vyplatil
  • 19. 10. 2018
    Geosan Group expanduje na Moravu
  • 19. 10. 2018
    Škoda v Německu nabízí šrotovné
  • 19. 10. 2018
    Altnerovi dědicové se chtějí vypořádat s ČSSD
  • 19. 10. 2018
    Sněmovna těsně odmítla změnu senátních voleb
 

Frankenstein, design a surrealisté

Stylový Halloween v Aeru Inscenace National Theatre vzbudila rozruch nejdříve v Londýně, pak díky NT Live i po světě, v kinech ji vidělo téměř půl milionu diváků, přenos vznikl v roce 2011. Do Aera se Fankenstein vrátí, aby připomněl dvě stě let od prvního vydání románu Mary Shelleyové o vědci a jeho šíleném díle.

Robert Fico

Zneužili vraždu

Po vraždě novináře Jána Kuciaka zažilo Slovensko největší demonstrace od pádu Vladimíra Mečiara. Terčem nespokojenosti byla vláda premiéra Roberta Fica. Ten pod tlakem odstoupil.

Petr Kolečko

Jak si užít kult režiséra

Pro práci scenáristy Petra Kolečka je typická pořádná dávka humoru, leckdy mnohdy nevybíravého a nekorektního. Má cit pro jadrné komediální dialogy a libuje si v nadsazených zápletkách a situacích. Jeho film Přes prsty, kde si poprvé vyzkoušel i režii, ale prý žádná typická řachanda nebude.

Byl Toman český (a židovský) Schindler?

Toman. Tak se jednoduše, a přitom záhadně se jmenuje hraný film režiséra Ondřeje Trojana, který představuje jednu velmi barvitou a rozporuplnou osobu československé historie. Zdeněk Toman, původním jménem Asher Zelig Golberger (1909–1997), se narodil v chudé židovské rodině na východě Slovenska, jako student práv v Praze vstoupil do komunistické strany, okupaci přežil jako úředník exilové vlády v Londýně, po květnu 1945 se stal šéfem rozvědky ministerstva vnitra, jehož hlavním cílem bylo obstarávat pro stranu valuty. Vedlejším efektem jeho činnosti byla však i pomoc židovským uprchlíkům, kteří se ocitali ve svízelné situaci. Toman to dělal za peníze, ale snad i z jistého soucitu či solidarity. Byl vysoce postaveným mužem komunistického aparátu, který se chystá převzít moc, ale byla mu připravena role oběti. Těsně předtím, než je tímto aparátem zlikvidován, se mu podaří spektakulární útěk ze země. Pak začíná druhý život Zdeňka Tomana, o kterém film už nevypráví. To, co je jeho látkou, však stačí na debatu, k níž se sešla scenáristka filmu Zdeňka Šimandlová, historička zabývající se osudem českých Židů po roce 1945 Kateřina Čapková a historici Karel Pacner a Prokop Tomek.

Hosté
  • Petr Sklenář
  • Lukáš Kovanda
  • Miroslav Zámečník

Na obchodní střet s Čínou by došlo i bez Trumpa

Donald Trump ve volební kampani označoval obchodní dohody USA za „nejhorší dohody všech dob“ a o obchodních partnerech tvrdil, že Ameriku okrádají. Své výhrůžky splnil, uvalil cla na výrobky z různých zemí. Teď se ale může pochlubit výsledky. Byla podepsána inovovaná verze Severoamerické dohody o volném obchodu s Mexikem a Kanadou. Hodlá se teď Trump soustředit jen na Čínu?

Až nás vypnou

Facebook a Twitter jsou na nejlepší cestě stát se ministerstvem pravdy pro globální publikum. Nikdy předtím neměl tak malý počet firem možnost ovládat, co miliardy lidí říkají a vidí. Ne všem se to líbí, padají různé návrhy, jak obrům nastavit hranice. Je v českém prostředí masovější Facebook ještě soukromý subjekt, nebo si pro svou dominanci na trhu zaslouží být vnímán jako veřejný prostor? Nejen o tom v Salonu Týdeníku Echo diskutovali předkladatel návrhu, který by Facebooku zakázal „cenzurovat“ nepohodlné názory, poslanec Václav Klaus ml., právnička a odbornice na autorské právo Helena Chaloupková, programátor a anarchokapitalista Daniel Steigerwald a šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek.

Ani rostoucí ekonomika nám nestačí

Žijeme nad poměry a dluh za nás zaplatí příští generace. Při pohledu na návrh rozpočtu na rok 2019, který vláda před týdnem poslala do sněmovny, se opět ozývají obavy, jaké naposledy zazněly během krize před deseti lety. Rozpočet se nafukuje nejrychleji v dějinách České republiky, za rok o víc než osm procent, přitom nejvíc peněz jde na důchody a na platy státních zaměstnanců. Rozpočtové výdaje se zvyšují o poznání vyšším tempem než očekávaný hospodářský růst, který se bude držet u tří procent. Jednoduchá úvaha říká, že takový rozpočet není stabilní a že se může brzy propadnout do nezvladatelných dluhů.

Hosté
  • Vladimír Dlouhý
  • Tomáš Pojar
  • Vladimír Wagner

Jak být v krizi méně zranitelní

Ještě před pár měsíci to vypadalo, že se Babišova vládní většina se sociálními demokraty, komunisty a prezidentem Milošem Zemanem skutečně chce pustit do stavby nových bloků jaderných elektráren. Poslední dobou se ale kuloáry šíří i úvahy, že Česká republika by mohla při stavbě nových elektráren, které budou muset dříve nebo později nahradit ty dosluhující uhelné, dát před atomovou energií přednost plynu. Mimo jiné proto, že by si to vyžádalo výrazně nižší investice z veřejných peněz