Pravda neexistuje TM

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Stoická filozofie – terapie strachem a nejlepší nácvik odolnosti?

Máloco se zdá být tolik v rozporu s duchem doby jako stoicismus. Zatímco stoici chápou apatii, tedy nepřítomnost emocí jako žádoucí, naše doba se v emocích koupe. Stoici by to také nepřeháněli s empatií, zatímco ve veřejné diskusi má empatie, zdá se, status nezpochybněný. Často také slýcháme, že máme myslet pozitivně, ale stoici mají za to, že přesně to je otrocké. Člověk si má místo toho pravidelně vizualizovat své největší strachy, a tím jim brát ostří.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nejnebezpečnější i nejškodlivější emoce? Proč nás fascinují ti, které nenávidíme

„Lidé nejsou připraveni koexistovat s miliardami současníků s plným vědomím jejich bytí,“ píše německý filozof Peter Sloterdijk. Právě takovou koexistenci nám umožnila digitalizace, která vytváří obrovský prostor pro indiskrétnost. Díky sociálním sítím se mnohem častěji ocitáme v intenzivním emociálním vztahu s lidmi, které sotva známe.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Masaryk filozofem: Humanismus na pozadí hilsneriády i „zastrašující“ sebevražednosti

Pojem humanismu se hodí do ceremoniálních projevů. Ale víme, co to je? Uměli bychom jej definovat? Émile Durkheim, nejen sociolog, ale rovněž jeden z klíčových myslitelů humanismu, jej označil za náboženství pro sekularizovanou společnost a tvrdil: jádrem humanismu je fakt, že člověk je zde zároveň uctívajícím i uctívaným. Sám v kontextu dreyfusiády, zvláště v eseji „Individualismus a intelektuálové“, ukázal, že mu nejde o posvěcení egoismu. Spíše hovořil o posvátném individualismu, v němž ctíme důstojnost každého jednotlivce. Pakliže je jednotlivcova důstojnost porušena, působí to humanistovi podobnou nevoli jako kdysi věřícímu znesvěcení posvátného chrámu.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Judith Butlerová a její boj proti fašismu: Kdo všechno se bojí genderu? A víme vůbec, co to je?

Kniha Kdo se bojí genderu? je první, jíž se Judith Butlerová, přední současná filosofka a, jak sama říká, i politická aktivista obrací na široké publikum. Chce vysvětlit, že se pojmu gender nikdo nemusí bát, ale také ukázat na ty, kteří mu nerozumí, případně jej cíleně dezinterpretují. To vše prý značí, že se chtějí vrátit do starých časů. Mezi fašisty v tomto smyslu řadí třeba současného papeže Františka, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, ale s fašisty se přinejmenším rovněž paktují ti, kteří trvají na neměnné biologické podmíněnosti, tedy na tom, že převážná většina lidí spadá přesně do jednoho nebo druhého pohlaví.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jordan Peterson: Hýbejte se, jděte do neznáma. Pomůže vám Bůh – nebo serotonin

Když papež František nedávno tweetoval o sociálních nerovnostech, Jordan Peterson opáčil: „Na vašich řečech není nic křesťanského. Spása je záležitostí individuální duše.“ Mnozí kanadského psychologa a emeritního profesora torontské univerzity napomínali: „A kdo jste vy, že okřikujete papeže?“ Je pravda, že Peterson není církevní činovník, na druhou stranu bychom stěží hledali druhého člověka, který ke studiu bible přitáhl tolik lidí, jako se to podařilo kanadskému psychologovi svými videi na YouTube.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Proroctví Michela Foucaulta: Mizí člověk jako „stopa v písku smytá přílivem“?

Michel Foucault bývá kritiky spojován s tím nejhorším, co postmoderní filosofie vydala: relativismus, popírání svobody, tvrzení, že vše je konstrukt. Jeho dílo je nicméně pestré a plné napětí. Mnoho podnětného se soustřeďuje kolem konfliktního vztahu s Jeanem-Paulem Sartrem.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Pojmy levice a pravice jsou ve sféře myšlení bezcenné“

Excentrický filozof, sociolog a rabín Jacob Taubes, který se snažil formulovat teologii pro nevěřícího člověka, má v intelektuálních dějinách specifické místo. Za svůj život publikoval jedinou knihu, svou disertaci, kterou napsal jako dvacátník. Jeho vliv byl přesto obrovský, a na jeho příkladu tak lze doložit, že intelektuální dějiny nestojí výlučně na klasických filozofech, ale rovněž na těch, díky nimž myšlenky napříč věky ožívají a cestují mezi rozličnými okruhy lidí.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Martha Nussbaumová: „Zvířatům se nikdy nežilo hůře“

Martha Nussbaumová, jedna z předních filosofek současnosti ve své nové knize Spravedlnost pro zvířata tvrdí, že je na čase revidovat náš vztah ke zvířatům. Dosud jsme je považovali za podřízené člověku, protože jsme byli fascinováni naší podobou inteligence. Jenže každý tvor je jedinečným způsobem vybaven k tomu, aby prospíval ve svém prostředí. Zvířata třeba nemají kritické myšlení, ale leckterá mají řádově lépe vyvinuté smysly nebo schopnost zvládat konflikty.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Moralismus: Jed, který polykáme, abychom otrávili druhého

„Moralizování je na vzestupu!“ I toto zvolání je možná zase jen morální panika. Anebo snad žijeme ve světě, v němž se moralismu obzvláště daří? Tereza Matějčková, autorka podcastu, tvrdí, že máme dobré důvody si to skutečně myslet. Moralizování, třeba i v podobě cancel culture se daří. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je fakt, že víme – či tušíme –, jak dalekosáhlé mohou být následky našeho každodenního jednání. Proto se moralizuje naše oblečení, strava, to, zda máme nebo nemáme děti.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Kdo je tady superman? Nietzsche o jedné dosud aktuální postavě

„Člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí,“ píše Friedrich Nietzsche ve svém spisu Tak pravil Zarathustra. Svůj pojem nadčlověka, který je do angličtiny převáděn jako superman, formuluje v době, v níž se to pokusy o stvoření nového člověka jen hemží. Charles Darwin ukázal ve své knize O původu druhů, že člověk pochází z opice.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sartre v okupovaném Československu: Zoufalství je učitelem svobody

„Lidé jsou svobodní a lidský život začíná na rubu zoufalství,“ pronáší Elektra v divadelní hře Mouchy od Jeana-Paula Sartra. V Československu byla hra uvedena v listopadu 1968, do hlavních rolí byli obsazeni František Němec a Jaroslava Adamová. Francouzský existencialista – a nyní i marxista, autor Kritiky dialektického rozumu – přijíždí při této příležitosti do Československa. Při rozhovorech dává najevo, jak jej zdrtila okupace a zmařila jeho naději, že se právě v Československu může ustavit svobodná socialistická společnost.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Třetí světová válka už začala. Slavoj Žižek, „nejnebezpečnější filozof současnosti“

Současnost mění vše hodnotné v trus, poznamenává Slavoj Žižek ve své nové knize Příliš pozdě na procitnutí. Kdysi chtěl být slovinským prezidentem, když mu nevyšly ani jiné kandidatury, dal se na filozofii, kterou neomezuje na akademickou disciplínu. Jeho pojmy jsou strategické, snaží se jimi převrstvit terén, na němž se vedou třeba kulturní války.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Filozofie, láska a sex: Proč se cítí každý nedostatečně milován?

Láska je klasické filozofické téma, na němž je zároveň patrné, jak mocně do filozofie vstupuje duch doby. V předmoderní době byla zamilovanost často vyváděna ze společnosti do umění nebo vztahu k Bohu, čímž byl tento nebezpečný cit neutralizován. Od romantiků se stává základem pro natolik společensky stěžejní instituci, jakou je manželství. Autorka Tereza Matějčková se v novém podcastu zaměřuje na proměny lásky ve filozofii, zvláště zdůrazňuje její moderní podoby od Georga W. F. Hegela a Arthura Schopenhauera přes Niklase Luhmanna po současnou myslitelku Evu Illouzovou.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vynálezce moderny a autor antibible. Hegelův vliv nepadá

Hegelova Fenomenologie ducha bývá označována za antibibli. Autor v ní tradiční, často theologicky ukotvené pojmy, převádí na pojmy filosofické, sekulární. Ve velkém finále knihy, které nese název „absolutní vědění“, se říká, že člověk, nikoli Bůh, má klíč od skutečnosti. Autor tím podává svědectví o počínající moderně, anebo ji svým spisem dokonce ustavuje. Dosud si člověk prý myslel, že čelí neměnné, případně Bohem stvořené skutečnosti, zato nyní poznává, že on sám myšlením skutečnost vytváří.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Žijeme v době „záchodové kultury“? George Steiner, velikán humanitní vzdělanosti, v Evropě nevidí budoucnost

Francouzsko-americký filozof kultury George Steiner, jehož kniha Jazyk a ticho vyšla nedávno v češtině, byl považován za posledního velkého humanistu. Ve svém díle se zabýval nejen výklady klasiků, byl rovněž pozorným kritikem vývoje západní kultury, zvláště té evropské. Sám se sice po druhé světové válce vrátil do Evropy, o zdejším světě však hovoří jako o postkultuře, o kultuře na ústupu. Důvodem není jen to, že se už nepíší velká díla a přinejlepším jsme komentátory cizí, někdejší velikosti, ale vlivem digitálních technologií, jimiž se Steiner zabýval v závěru svého životu, ztrácí lidé schopnost hlubokého čtení. Čtou sice stále více, ale stále méně to umí.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Proč nás zlo fascinuje a dobro nudí?

Události na filozofické fakultě nebyly tragédií. Tragičnost je spjatá s osudovou nevyhnutelností, zatímco vrah konal zjevně ze záměru ublížit. Není tedy zločin lepší obrat? Autorka se v novém díle podcastu zabývá výsostně filozofickou otázkou, která byla v posledních týdnech přítomná i ve veřejném prostoru. Hovořilo se o tom, že zlu nesmíme podlehnout nebo že nás nezlomí. Ale víme, co je zlo? Autorka na tuto otázku odpovídá pomocí dvou stěžejních teorií. Ta klasická tvrdí, že zlo je nedostatkem a slabostí.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Nevidíme, co vidíme, ale co předpokládáme, že budeme vidět“

Bitva o šaty – tak lze shrnout šílenství, které propuklo, když se v roce 2015 objevila na sociálních sítích fotka pruhovaných šatů. Jedněm bylo jasné, že jsou bílozlaté, druzí viděli, že jsou přece modročerné. Pravdu měli druzí, ale kognitivní vědci se v následujících letech zaměřili na to, co jednotlivé skupiny spojuje. Proč jedni nevidí správné barvy a proč se lidé na tak základních danostech neumí shodnout? Ukázalo se, že existuje jediný rys, na jehož základě lze předvídat, jestli člověk uvidí barvy správně. Napoví to, v kolik hodin daní lidé vstávají, tedy to, zda jsou sovy nebo skřivani. Sovy viděly správně. Prý proto, že mají kvůli pozdnímu vstávání a ulehání větší zkušenost s umělým osvětlením a lépe předvídají, jak vrhá stín.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jak se obnovit uprostřed života? Buďte radikální, ne konzistentní

Vykročit z komfortní zóny je jedno z těch nejotravnějších klišé – ne proto, že by na tom něco nebylo, ale proto, že na tom dost je. Opakováním se fráze vyprazdňuje a my můžeme spolu s tím ztrácet smysl pro něco, co je podstatné. O tom, že se musíme obnovovat uprostřed života, hovořila v klasické podobě Hannah Arendtová. Proti Heideggerově důrazu na smrtelnost formulovala pojem natality, vyzdvihla tedy existenciální smysl zrození: to, že s každým člověkem do světa náhle vstupuje jedinečná perspektiva, která zcela mění situaci, přinejmenším rodičů.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Poselství Vánoc: Vykročit z vlastních měřítek

„Narodilo se nám dítě“, takto shrnula Hannah Arendtová poselství Vánoc, k němuž podle německé filozofky netřeba nic přidávat. Každé narození značí důvěru ve svět a naději. Autorka se v podcastu zabývá nejprve kritikou konzumu spjatého s Vánoci. Představa, že duchovnost musí být oproštěna od konzumu, od materiality, přízemnosti, není samozřejmá.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Co jsou humanitní vědy? A mají smysl nebo (společensky) dosloužily?

Humanitní vědy dosloužily, jsou neužitečné, navíc škodlivé, protože jsou ideologicky homogenní a vychýlené jedním ideologickým směrem. To jsou základní námitky, které jim – a v přeneseném smyslu i humanitním vědcům – adresují někteří politici, novináři, část veřejnosti. Humanitní vědy se skutečně v krizi zdají být, třeba již proto, že přinejmenším v západním světě klesají dramaticky počty studentů. Stále častěji se navíc ozývají i výrazní a světově uznávaní akademici, ať už americký psycholog Jonathan Haidt, kanadských psycholog a filozof Steven Pinker nebo francouzský politolog Olivier Roy a německý filozof Ingolf Dalferth, kteří potvrzují, že humanitní vědy nejsou v dobré kondici.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.“ Byl Heidegger antisemita?

Byl Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů nejen dvacátého století, antisemita? To, že německý myslitel vstoupil do NSDAP, že se roku 1933 stal rektorem freiburské univerzity a že filozofa chápal jako proroka nového vztahu k (německému) bytí, bylo dlouho známé. Přesto se téma Heideggerova zapojení do nacistické ideologie v roce 2014 znovu rozvířilo. Někteří badatelé a filozofové hovoří o šoku. Tehdy byly vydány tzv. Černé sešity, deníky myšlení, anebo jak říká sám Heidegger: deníky z jedné filozofické dílny. Na pozadí svého díla v nich formuluje to, co označuje jako duchovní nacionální socialismus. Právě jeho filozofie má dopomoci k novému ustavení světa. Svět se ocitá uprostřed přestavby a německý filozof má být jeho architektem. Excesů spjatých s touto „přestavbou“ se Heidegger neobává: Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pravda neexistuje? Normální je nemyslet

V dalším díle podcastu "Pravda neexistuje?" se Tereza Matějčková věnuje jednomu z nejslavnějších pojednání dějin filosofie. Esej Co je Osvícenství od Immanuela Kanta sice vyšla roku 1784, ale zůstává aktuální i v 21. století.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Proč žijeme v narcistní společnosti

V druhém dílu filosofického podcastu "Pravda neexistuje?" se Tereza Matějčková zaměřila na současnou filosofii, konkrétně na knihu Isolde Charim Muka narcismu, která odpovídá na otázky: Proč žijeme v narcistní společnosti? Jaké jsou současné autority? Proč se z politiky vytrácí obsah a třeba taky jakou roli má ve společnosti náboženství?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pravda je vždy krajně nejistá. První díl filozofického podcastu Terezy Matějčkové

V úvodním díle unikátní podcastové série Pravda neexistuje TM nejde autorce o předestření toho, co je tedy pravda, ale o poukaz na to, že pravda je ze své podstaty problém a že současné řeči o post-pravdě jsou matoucí. Naznačují, že existovala doba, kdy bylo jasné, co je pravda. Pravda však byla vždy v krizi. Je životně důležitým orientačním bodem, a zároveň je bodem vždy krajně nejistým. Právě v této situaci – to, co je nejdůležitější, je zároveň kriticky ohrožené – tkví drama lidského života.

Zpět na hlavní stranu