Vláda Andreje Babiše zvolila při záchraně ekonomiky před následky koronavirového vypnutí zvláštní taktiku. Místo aby pomohla udržet hospodářství v chodu přímou plošnou pomocí firmám především tím, že jim ve velké míře odloží a případně rovnou promine daně a sociální pojištění, tlačí svými rozhodnutími do pomoci soukromé firmy. Žádá po nich, aby odkládaly svým věřitelům splátky nebo nájmy. První na ráně byly banky.
Levicový senátor Bernie Sanders ukončuje boj o nominaci opoziční Demokratické strany pro listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. Uvedl to ve středu v prohlášení svým podporovatelům. Sanders tím uvolnil cestu ke kandidatuře pro bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který tak zřejmě bude soupeřem nynější republikánské hlavy státu Donalda Trumpa.
Zatěžkávací zkoušku prožívá s českou medicínou jeden z klíčových hráčů na zdravotnickém poli. Nejde ani tolik o to, že byl ministrem zdravotnictví v Sobotkově vládě a že do vlády Jiřího Rusnoka vyslal jednoho ze svých náměstků. „Celá zdravotnická obec dlouhá léta čeká, že něco takového přijde,“ glosuje dramatickou situaci s koronavirem Miloslav Ludvík (56), který už dvacátý rok řídí největší českou nemocnici v Praze-Motole. Kromě každodenní operativní práce ve špitále se přirozeně podílí na strategii, kterou v boji s nákazou zvolila Česká republika.
Profesor neurologie Martin Bojar, ministr zdravotnictví v letech 1990 až 1991, říká, že koronaviry tady s námi jsou dlouho a u nemoci COVID-19 je důležité, že je sexistická a ageistická, to znamená, že jde hlavně po starých mužích. Tam, kde jich žije hodně, jich také může hodně zemřít. Různé společnosti a kultury na to budou reagovat různě a různorodě se jich to dotkne. I u nás můžeme vidět, že to má svá specifika.
Situace je vážná, ale při každém léčení je třeba dát pozor na to, aby léčebná kúra nebyla pro pacienta nebezpečnější než sama nemoc. To říká biolog a filozof Stanislav Komárek. Dále říká, že nelze mít evropskou svobodu a současně toužit po jistotách, mít zaručenu volnost a nemít přitom odpovědnost. Nevíme, co bude, ale můžeme se domnívat, že to bude jiné.
Není jen koronavirus. Od konce února u hraničního plotu Turecka s Řeckem vytrvávaly desetitisíce běženců, kteří se tudy - za benevolentního přihlížení Ankary - pokoušeli dostat dál do Evropy. Orgány EU začaly rychle hledat dialog s Tureckem, aby byla obnovena dohoda o zadržování migrace přes Turecko, jejíž vypovězení prezidentem Erdoğanem stálo u vzniku současné krize. A podporovaly Řecko, jež se tentokrát snaží nepustit přes hranici ani jednoho ilegálního běžence. Erdoğan údajně s ohledem na řádění viru na místech, kde je hodně lidí, začal minulý týden běžence vracet zpátky do vnitrozemí. Dokud ale nebude uzavřena nová dohoda s EU, považují experti krizi za nevyřešenou.
V současnosti s asi nejznámějším českým psychiatrem Radkinem Honzákem jsme si dali sraz v Dejvicích v jeho oblíbené kavárně Bruno. Byl právě začátek prvního „nouzového týdne“, kdy nikdo, vlastně ani zkušený znalec lidských duší a odborník na psychosomatiku, nevěděl, jak se věci budou vyvíjet. Co však naprosto tento doyen české medicíny neztrácel, by nadhled a humor, v němž se setkával učenec s životním praktikem, lyrický skeptik s vlídným cynikem.
Druhý český prezident Václav Klaus sedí v pondělí ráno, po první noci zostřeného nouzového stavu, v práci. Má dobrou náladu. Na informaci, že redakce Týdeníku Echo absolvuje v tu chvíli svou první poradu na dálku po internetu, reaguje poznámkou, že u takových progresivistů ho to nepřekvapuje. Koronavirus prý sice nesmíme bagatelizovat, české hospodářství čeká náraz a státní rozpočet katastrofální výpadek. Nicméně představitelé státu by měli hledat i důvody pro naději a tu předávat lidem. Kde ji čerpá on?
Když Miloš Forman, jenž byl zapáleným šachistou, řešil nějakou úlohu, zvedl v Connecticutu telefon a vytočil číslo do Virginie, kde žil a dosud žije jeho kamarád, kterému říkal Kavalec. Následoval pak třeba i hodinu trvající rozhovor, jehož záznam by byl významným příspěvkem k dějinám šachu, filmu i českých osudů v Americe. Lubomír Kaválek do ní přišel v roce 1970 jako nejmladší československý šachový velmistr, vycházející hvězda turnajů, bystrý a veselý mladík, kterého si brzy všimne Bobby Fischer a požádá ho, aby mu dělal sekundanta při zápasu století s Borisem Spasským v roce 1972. Kaválkův život je román, který ostatně píše jiný jeho „americký“ kamarád, Jan Novák. My jsme se sešli v pražském hotelu Don Giovanni, kde se konal šachový turnaj, jenž mj. připomínal třicet let od pražského turnaje v roce Kaválkova návratu domů. Jen symbolicky ho tehdy měl zahájit Václav Havel, ale ten nakonec odehrál celou partii, čímž narušil protokol.
Nakladatelství Petrkov z Havlíčkova Brodu přichází na trh s kontroverzní studií profesorky moderní historie Mary Heimannové z univerzity v britském Cardiffu: Československo – stát, který zklamal. Kniha vyšla původně anglicky v roce 2009 péčí známého amerického nakladatelství Yale University Press. K českému vydání dochází až po jedenácti letech.
Spisy T. G. Masaryka, vydávané na přeskáčku od roku 1993, už snad spějí ke svému závěru. Čtenáři čekali na svazek č. 24, a ony jsou to nakonec svazky dva, 24a a 24b. Nesou název Hilsneriáda, není to však rekonstrukce slavné kauzy, nýbrž soubor Masarykových textů z posledních tří let 19. století: 1898 až 1900. Nad edicí, TGM a jeho dobou se zamýšlíme s literárním historikem Lubošem Merhautem, editorem onoho dvojsvazku.
Není na světě asi nestabilnějšího regionu, než je Blízký východ. Na začátku ledna světovou krizi vyvolalo zabití íránského generála Kasíma Sulejmáního Američany. Ke konci měsíce Donald Trump představil plán na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Stále trvá syrská válka, novým hráčem se stal turecký prezident Erdoğan a Evropa nervózně vyhlíží další migrační krizi. Mezi lidi povolané o těchto problémech mluvit patří bývalý izraelský zpravodajský důstojník a nynější expert na Blízký východ Shmuel Bar.
Pár set metrů od Dejvického náměstí v Praze, uprostřed rozlehlé budovy Ústavu pro organickou chemii a biochemii AV ČR z 20. let minulého století, stojí moderní pavilon, kompletně rekonstruovaný z licenčních poplatků za léky proti virům vyvinuté pracovníky ústavu a prodané do světa. Biochemik Jan Konvalinka vysvětluje, jak se dnes infekce po světě šíří, jaký je podíl českých vědců na boji s koronavirem a co už věda v minulých letech při potlačování vraždících virů dokázala.
Dva staří muži, muklové, se vydávají na poslední cestu, cestu mstitelů. Jsou spojeni osudem, vůlí a slabým tělem. Jejich obětí má být dožívající stařík, kdysi nelítostný prokurátor, dnes nehybná troska. Pomsta se blíží… Stalo se to však jen ve filmu Staříci, o kterém tu řekneme, že je to malý velký film. Jeho autory je dvojice mladíků (středního věku) Martin Dušek (režisér) a Ondřej Provazník (scenárista). Jeden Severočech, druhý ze Žižkova.
Slovensko čekají 29. února přelomové volby – přelomové v tom smyslu, že velmi pravděpodobně končí éra Roberta Fica a jeho levicové strany Smer. Fico dominoval slovenské politice od roku 2006 s malou přestávkou dlouhých čtrnáct let. Jediným ministrem vlády, který za celou tu dobu vystoupil z vládního vlaku, je Marek Maďarič (53). Před dvěma lety, bezprostředně po vraždě novináře Jána Kuciaka, rezignoval na funkci ministra kultury. Od té doby je nezařazeným poslancem.
