Rozhovory

Šimon Ornest

Plnit sliby, chodit včas

Šimon Ornest o slavném předkovi, skupině The Tap Tap a politických ambicích.

Oskar Petr

Pořád jsem myslel na tu Kalifornii

Hrál v původní, nejkultovnější sestavě kultovní skupiny Marsyas. Spolu se Zuzanou Michnovu a Petrem Kalandrou si při jejich vokálech bylo možno představit, že Kalifornie je na Malé Straně a west-coast začíná u nějakého českého rybníka. To platilo však jen pro ty, kteří ho stihli do roku 1979, kdy si Oskar Petr kalifornské sny odjel skutečně naplňovat.

Roman Fiala

Soudy se táhnou, protože z rozsudků se staly slohovky a exhibice

V minulých týdnech rozsudek Nejvyššího soudu znovu upozornil na případ klientů zkrachovalého H-Systemu, který se v různých soudních sporech vleče už přes dvacet let. Lidé, které tehdy podvedl majitel firmy Petr Smetka, žijí po celou tu dobu v nejistotě kolem svého majetku. Smetka už je na svobodě, za podvod si odseděl dvanáct let. Jak dlouho by se měly táhnout soudní spory, aby je ještě lidé byli schopni vnímat jako spravedlivý proces, který je jejich právem daným ústavou? Proč u nás soudy trvají tak dlouho? V rozhovoru pro Týdeník Echo to vysvětluje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Matthew Goodwin

Češi za brexit nemohou

Velká většina britských politiků, akademiků a komentátorů předpokládala, že Británie bude v referendu hlasovat pro setrvání v Evropské unii. Dodnes se jich část upíná k iluzi, že to rozhodnutí ještě půjde vrátit, a vyčerpává v poukazování na hloupost a iracionalitu voličů. Jedním z mála akademiků, kteří dlouho varovali, že brexit je možný a že zastánci EU nechápou uvažování voličů, je politolog Matthew Goodwin z Univerzity v Kentu.

Jacek Czaputowicz

S paní komisařkou Jourovou je těžká řeč

Už dva a půl roku vládne v Polsku národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost. Téměř po celou tu dobu čelí tlaku ze strany Evropské komise, Evropského parlamentu i jednotlivých západoevropských vlád. Vytýkají Polákům soudní reformu, která zeslabuje nezávislost dosud údajně nezávislé justice. Vytýkají jim zglajchšaltování veřejnoprávní televize a rozhlasu, do té doby údajně nezávislých na vládě. Vytýkají Varšavě opozici vůči přijímání migrantů z třetího světa a celkově reakční, prý nacionalistické směřování. Varšava na oplátku a poté, co hlavní vyhlédnutý spojenec v EU, Velká Británie, odchází, více sází na spojenectví s USA a státy Visegrádu. Přesto je rozhovor ministra zahraničí Jacka Czaputowicze pro Týdeník Echo prvním českým rozhovorem s ministrem PiS za celé ty dva a půl roku.

Petr Fučík

Ideál Čechů? Domek na samotě

Minulý měsíc vyšla publikace Hodnoty a postoje v České republice 1991–2017. Obsahuje data z projektu European Values Study a umožňuje srovnání toho, jak se v průběhu doby Češi dívali na různé společenské a hodnotové otázky. Nejvíce pozornosti vzbudila neochota Čechů mít za sousedy imigranty, muslimy a lidi jiných ras. O tom, že ve studii je i něco jiného, hovoří sociolog z Masarykovy univerzity Petr Fučík, který se na publikaci podílel.

Ivan Pilný

Krnáčová je východniarka. Praha potřebuje manažera

Před rokem se stal na několik měsíců ministrem financí, když premiér Sobotka odvolal kvůli dluhopisům Andreje Babiše. V nové vládě nepokračoval, odstoupil i z prvního místa krajské kandidátky do sněmovny na Vysočině. Zdálo se, že už má politiky dost. Teď se ale objevuje na kandidátce ANO pro volby v Praze, současně ohlásil kandidaturu do Senátu na Praze 12. Proč?

Tomáš Němeček

Jdeš pro rohlíky, a skončíš na jipce

Toto je rozhovor dvou starých známých, takže nebudeme předstírat, že se vidíme poprvé. Vlastně jsme se vídali velmi často, někdy denně. Přesto byl Tomáš Němeček vždy trochu záhadou. Zatímco ostatní tak různě vláli, Tomáš šel přesně za svým, soustředěně a nenápadně. Zatímco se ostatní hledali, Tomáš věděl, co chce, takže se brzy stal jedním z nejvýraznějších novinářů své generace. Vedle toho vystudoval práva, což bylo na jeho psaní znát. Před pěti lety, v den, kdy vstoupil na mediální trh Andrej Babiš, v novinách skončil. Nyní je za ním možné zajet do Bohnic.

Robert Skidelsky

Brexit bude

Robert Skidelsky je britský ekonom, autor „definitivní monografie“ Johna M. Keynese, a současně politik, který se i v pokročilém věku 79 let pořád vyvíjí. Prošel třemi stranami, dnes je nezařazeným členem Sněmovny lordů. Byl proti referendu o odchodu z EU – ale dnes ho zneklidňují odpůrci brexitu, kteří by nejradši referendum buď zneplatnili, nebo alespoň nechali zopakovat.

Karel Šiktanc

Pořád nevím, jak na to

Své devadesáté narozeniny oslavil nikoli teskným vzpomínáním s rukama v klíně, nýbrž literárním činem, nad nímž se tají dech: novou básnickou sbírku nazval Ubírati se. Jde o lyrickou žeň z let 2016–2018. Na svůj vysoký věk nevypadá, není vetchý ani nedoslýchavý, má výbornou paměť, je pohotový a vtipný v reakcích, zaujatý literaturou, politikou, sportem, vlastně celým světem, který se mu – na rozdíl od lidí jeho generace – s postupujícím stářím nezmenšuje.

Milan Štěch

Snad zabráníme sešupu republiky někam k Turecku

Tento týden si jde Andrej Babiš pro důvěru do sněmovny. Bude mít jednoho tichého partnera, KSČM, a jednoho koaličního partnera, ČSSD. K nejviditelnějším odpůrcům účasti v takovém kabinetu patřil mezi sociálními demokraty předseda Senátu Milan Štěch. Čím je nastupující vláda nebezpečná, kde by naopak mohla být užitečná?

Petr Osolsobě

Měřítka umění jsou objektivní

Hra Naše násilí a vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiće rozčeřila vody nejen české divadelní scény. Inscenace, v níž Ježíš znásilňuje muslimku a herečka si tahá z vaginy českou vlajku, se prý hrát musela, protože jinak bychom se provinili proti svobodě umění. To alespoň tvrdili organizátoři brněnského festivalu.

Petr Fiala

Nepotřebujeme obecné referendum

Vůbec nepochybuji o tom, že Občanská demokratická strana bude zase sestavovat vládu a určovat, co se v naší zemi bude dít, říká Petr Fiala, po Václavu Klausovi, Mirku Topolánkovi, Petru Nečasovi a Martinu Kubovi pátý muž stojící v čele partaje, jež na naší politické scéně funguje už sedmadvacet let.

Marek Škubal

Červem mrtvé tělo ožívá

Marek Škubal je na české výtvarné scéně výjimečná postava. Jeho nesmírně precizní, fantaskní, magická a přiznejme i morbidní tvorba ale možná naznačuje, kam se bude ubírat umění. Možná jde směrem k hledání nečekané krásy ve věcech strašlivých, ba odporných.

Zpět na hlavní stranu