Rozhovory

Tomáš Sobotka

Abychom nedopadli jako v Koreji

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou neúprosná. Za první čtvrtletí letošního roku se oproti prvnímu čtvrtletí 2021 v České republice narodilo o 35 procent dětí méně (18 tisíc). Úhrnná plodnost spadla z 1,85 k 1,37 dítěte na ženu. Už to mělo vyvolat rozruch, který se ale dostavuje, teprve když někdo upozorní na mezinárodní studii, podle níž české ženy očkované mRNA vakcínou proti covidu-19 rodí o třetinu méně často než ženy neočkované. Jedním z autorů studie je disentní český matematik Tomáš Fürst. Naopak Tomáše Sobotku bychom si mohli představit jako typického představitele vědeckého establishmentu.

Miloš Doležal

Padnu v lese, přijdou srnky, stanu se pařezem

Každý kraj by měl mít svého básníka, kronikáře a poutníka. Zcela jistě ho má Vysočina, jejíž nejnovější literární dějiny jsou spjaty s Milošem Doležalem, který přitom není žádný regionální autor, ale jedna z nejčtenějších a nejrespektovanějších osobností celé české literatury. Jeho dokumentární knihy vznikají vedle poezie, poezie vedle dokumentárních knih. Miloš je spontánní a zemitý vypravěč, odkrývač zasutých vrstev a neúnavný pátrač. A také člověk s horoucím srdcem a hurónským smíchem. Vždy když ho potkám, mám pocit, jako bych se ocitl u zvonů, které právě začaly bít.

Vojtěch Šustek

Po atentátu teror i naprosto moderní propaganda

Zdálo by se, že k atentátu na Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě se už nic nedá zjistit. Archivář Vojtěch Šustek předkládá obsáhlou studii Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, která nás vyvede z omylu. Málokdy čteme o historické události takovou až mikroskopickou rekonstrukci. I dnešního čtenáře, který ani nemusí mít speciální zájem o druhou světovou válku či odboj, zaujme detailní líčení akce proti Heydrichovi 27. května 1942 a následného teroru nebo německé propagandy a psychologické ofenzivy, jimž byl český národ během tří týdnů po atentátu vystaven.

Amir Avivi

Bude to krátká a rozhodná válka

Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.

Karel Havlíček

Kvůli povolenkám půjdeme s Bruselem i do tvrdého střetu. To je slib

Čtvrt roku před volbami nemá jejich favorit ještě hotový program. Minulý týden však Andrej Babiš ve videu některé sliby programu ANO přece jen odkryl. Týkají se energetiky – ceny energií chce tlačit dolů – a státních výdajů pro profesní skupiny, které chce naopak navyšovat. Řízením ekonomické politiky by byl v hypotetické Babišově vládě pověřen místopředseda ANO Karel Havlíček.

Patrick Sanders

Ruská porážka je pravděpodobnější než vítězství

Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.

Sabine Schollová (1959)

Nezvládnutá migrace svědčí i o nevzdělanosti

„Trh ztracených“ – tak popisuje rakouská spisovatelka a esejistka Sabine Schollová neutrální Portugalsko za druhé světové války. Stalo se místem, kde se střetávalo zoufalství s nadějí. Knihou Transit Lissabon, jež pojednává o útěcích před nacisty, se autorka snaží vyrovnat se současnými migračními vlnami. Co znamená ztratit se na útěku – a možná také znovu najít sám sebe? A jak se jako společnost vypořádáváme s těmi, kteří třeba i u nás dnes hledají útočiště?

Georgi Gospodinov

Evropa? Osmdesátnice, možná dementní

Viselo to na Češích. A zklamali. Skoro všechny státy už v referendu hlasovaly. Žádný si nevybral bájný rok 1968. Ale Češi přece milují své pražské jaro. Jistě, ale také nenávidí mrazivé ruské léto. Proto z toho nakonec sešlo. Takto mluví o Češích Georgi Gospodinov, u něhož se běžně objevují přízviska jako „jeden z největších spisovatelů současnosti“. Ve velkolepém románu Časokryt píše o společnostech, které už nechtějí žít „dopředu“. Jednotlivé státy EU si v knize uspořádají referenda o minulostech. Každý stát se smí vrátit do své milované doby. Češi si zvolili devadesátky.

Natálie Císařovská

Hádala se duše s tělem

Natálie Císařovská je filmová režisérka, dokumentaristka a scenáristka. Pochází ze skrznaskrz umělecké rodiny, její dědečkové byli Adolf Born (1930–2016) a kunsthistorik Josef Císařovský (1926–2017), rodiče jsou výtvarníci. Ona studovala režii na FAMU a také historii na FF UK, v čemž pokračovala na pařížské Sorbonně. Pro televizi natáčí sociální dokumenty na různá civilizační témata: odkládané mateřství, paliativní péče, manipulace s tělem.

Juval Kaplinsky

Izrael nesmí k obviněním mlčet

Boje v Gaze znovu nabraly na intenzitě. Izrael oznámil novou operaci Gedeonovy vozy, jejímž cílem má být kompletní obsazení Pásma za účelem naprostého zničení vojenských kapacit teroristického hnutí Hamás. Jeruzalém zároveň bránil po 11 týdnů dovozu veškeré humanitární pomoci s argumentem, že to pouze pomáhá Hamásu, který se jí zmocní. Po mezinárodním tlaku souhlasil s obnovením dodávek. Nicméně tyto okolnosti vyvolaly novou vlnu odsouzení Izraele kvůli údajnému porušování mezinárodního práva.

Dominik Duka

Nový papež není pokrokář

Katolická církev a s ní tak trochu i širý svět mají nového papeže. Je jím Lev XIV., narozený v před 69 lety v Chicagu jako Robert Francis Prevost. Američan papežem, to bylo velké překvapení, často i pro katolické insidery. Kam po pontifikátu Františka Lev svou církev povede? Kde se nachází severoamerický katolicismus? A jak volba papeže probíhá? České země mají dnes jediného kardinála v Dominiku Dukovi, který překročil osmdesátku, a proto tentokrát už nemohl papeže volit. Nicméně ve Vatikánu byl a nového papeže osobně zná z dřívějších setkání.

Pavel Kolář

Naše mysl si umí vytvářet vlastní léky, jen jí to musíme dovolit

Když neoživíme duchovní stránku, budeme tváří v tvář bolesti bezmocní. Jak bezbranná je kultura chudá na péči o duchovnost, ostatně dosvědčily i pandemické roky. Ty fyzioterapeut Pavel Kolář považuje za názornou ilustraci noceba, tedy očekávání nikoli – jako v případě placeba – dobrého, ale zlého. Katastrofické nastavení se odrazilo na zvýšené bolestivosti duše, rozjely se však i problémy s bolestí chronickou. Pavel Kolář k tomu poznamenává: „Nocebo nám připomíná, jak křehká je hranice mezi objektivní realitou a jejím subjektivním vnímáním (...)."

Christopher DeMuth

Trápí mě Trumpova nestabilita

Právník a konzervativní myslitel Christopher DeMuth je veteránem amerických intelektuálních válek. Byl dlouholetým šéfem známého think-tanku American Enterprise Institute (AEI), sloužil pod dvěma prezidenty a dalším radil. O vývoji konzervativního myšlení, o tom, proč vyústilo ve vládu Donalda Trumpa a jaké se k němu vážou naděje i obavy, hovoří pro Týdeník Echo. Vy jste začínal svou kariéru v administrativě Richarda Nixona, nejspíše jednoho z nejvíce fascinujících amerických prezidentů. Jaký podle vás byl?

Cyril Höschl

Dopřát i „alternativcům“ sluchu

Nedávno zesnulý profesor psychiatrie Cyril Höschl byl nejen vynikajícím lékařem, ale též vlivným intelektuálem, který svým rozhledem překračoval hranice oboru. Jeho poznatky a úvahy o lidské duši byly originální, trefné a především v mnohém nadčasové. Považujeme proto za potřebné je znovu připomenout, a to ve formě abstraktu ze dvou starších rozhovorů pro Týdeník Echo. Cyril Höschl v nich nabízí pronikavý pohled i na obecnější společenské a politické fenomény, a je tudíž přínosný nejen jako dobové svědectví, ale překvapivě i jako přiléhavý popis některých znepokojivých trendů současnosti a třeba i jako varování do budoucnosti.

Tono Stano

Tepot ženské krásy

„S lidmi se stačí bavit pět minut, abyste poznali, co řeší. Důležité je spojit se s takovými, kteří se vydali na podobnou pouť životem jako vy. Nemusíte pak nikomu nic vysvětlovat, to je ohromná ztráta energie. Protože vy vlastně máte jen tu energii a čas, nic jiného nemáte,“ říká mi na úvod rozhovoru fotograf Tono Stano. Jeho aktuální velkolepá retrospektivní výstava se otevřela 16. dubna a potrvá až do konce srpna. Stano ve výstavních prostorách Galerie hlavního města Prahy (GHMP) v Městské knihovně představuje jak práce ze střední školy, které jsou překvapivé svou hravostí a smyslem pro filmové vidění, tak aktuální tvorbu. Jak bilancuje umělec, který říká, že nesnáší ohlížení do minulosti? A proč si na nic nestěžoval ani za komunismu?

Zpět na hlavní stranu