Rozhovory

Anatol Lieven

Ruskou hrozbu Evropě jste si vyfantazírovali

Dva týdny po skutečném nebo řízeném úniku mírového plánu USA pro Ukrajinu a Rusko do médií není nad jeho osudem jasno. Do plánování se posléze vložily evropské mocnosti a neokonzervativní část Trumpovy vlády. Výsledkem jsou menší změny v návrhu ve prospěch Kyjeva a zředění příslibu nepřijímat Ukrajinu do NATO. EU dokonce hovoří o jakémsi evropském kontingentu na Ukrajině, aspoň v její západní části. Na to je Rusko alergické. O rozbor jsme požádali britsko-amerického analytika a spisovatele Anatola Lievena.

Ivo Cerman

Radikální názor jako módní doplněk

Docent historie Ivo Cerman je svými oponenty v levicovém prostředí označován jako „chronický nactiutrhač“, „ultrapravicový bloger“ a „proponent označení akademický antisemitismus“. Vysloužil si to soustavným monitorováním protiizraelských aktivit především v prostředí vysokých škol, což pak faktograficky popisuje v článcích, které uveřejňuje na svém blogu na internetu a sociálních sítích. Pro člověka, který ho zná jako autora knih a studií především o osvícenství 18. století, je to možná poněkud překvapivé, ale logiku to má.

Vladimír Pikora

Byla to past

Nejvýbušnějším tématem posledních dvou týdnů v české politice nebylo obsazení ministerských postů v rodící se Babišově vládě ani s tím spojené manévry prezidenta republiky, ale reálný stav rozpočtu na příští rok. Odcházející vláda svůj návrh rozpočtu nové sněmovně sice nakonec poslala a tím vyhověla zákonu, mezitím se však objevují dílčí zprávy z jednotlivých ministerstev o nekrytých výdajích. Kdyby byly všechny pravdivé, znamenalo by to, že schodek nebude v ohlášené výši 286, ale někde mezi 360 a 380 miliardami. Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě) dokonce odhaduje, že skutečný schodek bude ještě vyšší, a tedy kolem 400 miliard.

Chilik Soffer

Připravte si lékárničku, vodu, konzervy a rádio s bateriemi

Povodně, požáry, zemětřesení, války. Katastrofy, které nikdo z nás netouží zažít, je ale dobré na ně být připravený. Zároveň většinové obyvatelstvo o těchto scénářích nerado přemýšlí a pokusy se na ně přichystat považuje za zbytečné strašení. Izrael je zemí, která díky své geografické poloze a politické situaci má bohaté zkušenosti se zvládáním krizových situací. O tom, jak se na ně připravit a co dělat, jsme hovořili s jedním z tvůrců současného systému izraelské civilní obrany – Chilikem Sofferem.

Ilja Mazánek

Učil jsem v cele angličtinu vrahy i ministry

Loni touto dobou byl uvržen do věznice v Dakaru. Jeho případ se stal bolehlavem pro českou diplomacii, senegalské úřady, posléze i Evropskou komisi. Dnes je zpět v České republice a v těchto dnech mu vychází kniha 191 dní v hotelu Rebeuss. Ta pojednává o příčinách a vyústění celé kauzy, tvrdém vězeňském prostředí, ale obsahuje i příběhy z prostředí diplomacie, byznysu, staveb letišť, kapitoly o podnikání v Africe a ovšem o Africe. Ilja Mazánek je svým způsobem náš Emil Holub pro 21. století.

Keith J. Hayward

Nechtěli jsme riziko, tak máme dětinskost

Největší německý výrobce dětské výživy Hipp dnes prodává svá bio pyré i „dospělým, kteří dbají na stravu“. Pro britského profesora kriminologie Keitha J. Haywarda je to emblém doby: jídlo bez rizika jako metafora kultury bez hranic a bez frustrace. V knize Infantilised tvrdí, že jsme setřeli rozdíl mezi dětstvím a dospělostí – a děti tím paradoxně nechali bez ochrany. V rozhovoru pro Echo mluví o politice, která se proměňuje v lifestylový aktivismus, o univerzitách, které se s infantilizací spolčily, i o tom, proč je dnes pro každého těžší být dospělým.

Michael Lockshin

I dnes Moskvou prochází ďábel

Ještě před začátkem války na Ukrajině natočil v Rusku americký režisér Michael Lockshin adaptaci klasického románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Po velkých peripetiích se snímek dostal do ruských kin, měl veliký úspěch, vzbudil ale prudce odmítavou reakci oficiálních míst, která dobře pochopila, že fantaskní a vášnivý příběh o lásce, ďáblovi v Moskvě a střetu spisovatele se stalinistickou mocí má v dnešním Rusku velmi aktuální dimenzi. Do Moskvy, kde vyrůstal, se Lockshin vrátit nemůže, film se ale pomalu dostává do světových kin včetně těch českých.

Petra Černá

Proč se nebát smrti

Smrt blízkého člověka často přijde nečekaně. Vím to i z vlastní zkušenosti – právě proto jsem chtěl mluvit s někým, kdo se s ní setkává každý den a dokáže o ní mluvit beze strachu. O tom, jak o smrti přemýšlet, jak se na ni připravit a proč by měla zůstat součástí našeho života, mluví Petra Černá, vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů.

Veronika Kuchyňová Šmigolová

Gaza potřebuje denacifikaci jako Německo po válce

Druhý týden se nebojuje, přeživší rukojmí jsou doma, Izrael se stáhl na dohodnutou linii, v Gaze si gangy a klany vyřizují účty. Svět s napětím, obavami a snad i s trochou naděje sleduje, jestli příměří vydrží – a co bude dál. V každém případě je ve Svaté zemi pomalu čas na oddech a bilanci – a na výhled do budoucna. O něj se pokoušíme spolu s velvyslankyní České republiky v Izraeli, diplomatkou Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou. Rozhovor byl veden on-line ve středu 22. října.

Natalie Alkiviadou

Nazíráme na lidi jako na idioty

„Nenávist je nenávist – nikdo by jí neměl být vystaven,“ prohlásila před časem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Boj s nenávistí se v Evropě rozmáhá, ale kritici upozorňují na to, že postihy jsou jednak neúčinné a jednak ohrožují svobodu slova. O tématu jsme hovořili s Natalií Alkiviadou, přední odbornicí na nenávistné projevy, která mimo jiné upozorňuje na často přehlíženou roli Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).

Martin Kupka

Babiš jen odvádí pozornost od svého problému s imunitou

Korunní princ ODS, nebo podvodník roku? Martin Kupka je stále ještě ministrem dopravy, resortu, kolem něhož se po volbách strhl ostrý spor. Předáci hnutí ANO vyšli se zprávou, že Fialova vláda dluží pro příští rok až 80 miliard korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury a už přichystané stavby se nezačnou stavět. Martin Kupka se nejprve ostře ohradil, aby pak vyšlo najevo, že příští rok v rozpočtu dopravního fondu skutečně chybí 37 miliard. A že končící vláda stále nepodala návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Hana Bergmannová Klímová

Myslím, že táta by mě tam poslal

Čtvrtého října zemřel ve věku devadesáti čtyř let Ivan Klíma, spisovatel ze silné generace šedesátých let, autor ve světě hojně překládaných próz, románů a povídek, člověk velké vnitřní integrity i laskavosti. Pár dní po pohřbu o něm mluví jeho dcera, malířka a nyní již i spisovatelka Hana Bergmannová Klímová, jíž život přinesl do života pozoruhodné muže, jednoho přímo z nebe, kam ho pak doprovodila. Ale popořadě…

Andrej Babiš

Jsem už totálně nad věcí

Rozhovor s Andrejem Babišem jsme vedli v úterý. Tři dny po skončení voleb jejich vítěze pořád ještě neopustila euforie, byť ho čekala jednání s prezidentem a samozřejmě s potenciálními vládními partnery. V pátek večer Deník N zveřejnil údajné starší posty motoristy Filipa Turka na facebooku, mezi nimi posměšný post o popálené romské holčičce Natálce, načež dal Andrej Babiš Motoristům čas do pondělí, ať Turka obhájí. V pondělí odpoledne jsme tedy rozhovor doplňovali.

Ivan Jarabinský

Jasná pravidla s nejasnými výsledky

Česká republika má za sebou volby do Poslanecké sněmovny. A o překvapení nebyla nouze. Hnutí ANO vyhrálo s více než desetiprocentním náskokem nad koalicí Spolu, zároveň ovšem získalo pouze osmdesát mandátů a čeká je vyjednávání o budoucí vládě. Nečekaný byl propad Stačilo! Kateřiny Konečné, úspěch Motoristů, kteří se do sněmovny dostali hned na první pokus, a také účinky kroužkování, jež mj. vyřadilo ministra financí Zbyňka Stanjuru a zvýšilo počet zastoupených žen v dolní komoře parlamentu. O volbách jsme do detailu hovořili s politologem Ivanem Jarabinským, který nyní působí jako vedoucí výzkumu voleb v Institutu H21.

Radek Chlup

Současné vize jsou v zásadě apokalyptické

Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou často rámovány i jako existenční zápas o národní identitu. Nápadný je výrazný morální náboj politické komunikace, například slýcháme, že „teď jde o všechno“ či „o Česko“ – které musíme bránit před ruskými kolaboranty a extremisty. O změnách ve veřejné diskusi, vlivu mytických příběhů, pravdivosti pocitů či o nebezpečném zužování mainstreamu, které může vytlačovat část veřejnosti do „antisystému“, jsme hovořili s českým religionistou Radkem Chlupem, docentem FF UK.

Zpět na hlavní stranu