Ondřej Šmigol

/

Články autora

Královský střet civilizací

Na to, že šlo o přelomovou událost, prošla světovými médii téměř bez povšimnutí. Ve čtvrtek 9. ledna zákon o brexitu lehce proplul Dolní sněmovnou a byl odeslán do Sněmovny lordů, kde je schválení již jen pouhá formalita. Přestože o osud brexitu zuřila poslední tři roky nemilosrdná bitva, kdy každý dějový zlom v sáze byl sledován pod drobnohledem, prohlasování dohody se odbylo oznamovacími zprávami. Po prosincovém drtivém vítězství Borise Johnsona je jasné, že je dobojováno. I protestující eurohujeři před Westminsterským palácem pomalu balí své náčiní. Britové si však našli jinou krizi, která poutá pozornost celého národa, plní stránky novin a je komentována ze všech stran. Jde samozřejmě o „megxit“, ohlášený odchod vévodkyně Meghan a prince Harryho z královské rodiny.

Jak sundat socialistu

Když už to vypadalo, že kauza utichne, objevila se první ukázka z dokumentu o Hillary Clintonové. V něm Clintonová tvrdí, že Sanderse „nikdo nemá rád“. Když byla poté tázána v interview, zda toto hodnocení stále platí, řekla, že ano. Tím se spor o Sanderse rozhořel nanovo.

Jsem spolupachatelem odlidšťování

Je to jeden z největších českých úspěchů. Videohernímu studiu Bohemia Interactive se za dvacet let podařilo vypracovat z party kamarádů na celosvětově úspěšnou firmu se 400 zaměstnanci a víc než půlmiliardovými tržbami. Jejich titulů, jako jsou Operace Flashpoint, série Arma nebo Dayz, se prodaly miliony kusů po celém světě. Zakladatel a šéf firmy Marek Španěl hovoří o tom, jak se úspěšná firma zakládá, o hráčském byznysu, o „špionážní“ kauze z roku 2012 i o vlastním strachu z moderních technologií.

Trump vs. neschopní ajatolláhové 1:0

Íránské sestřelení ukrajinského civilního letadla a následné přiznání ukazuje, že se země opravdu ocitla v koncích. Nepotvrdily se obavy, že zabití Kásema Solejmáního povede k eskalaci situace, naopak se zdá, že Spojené státy ajatolláhy donutily v podstatě ke kapitulaci.

Jak přelstít nepřítele

„Ve Francii baletky protestovaly před stovkami diváků tím, že tančily na veřejnosti. Zde je vysvětlení, proč jsou tanečnice ve stávce.“ Následuje vysvětlovací video. „Mohou houbičky vyléčit depresi? Tito výzkumníci z King's College London to zkoušejí zjistit.“ Následuje video. „Tak to vypadá, když jste palestinský uprchlík třetí generace v Libanonu.“ Další video. Je to výběr tweetů populárního účtu AJ+, který má v anglické mutaci přes 1,1 milionu sledovatelů. „AJ+ jsou zprávami pro propojenou generaci, sdílející lidské nesnáze a vzpírající se statu quo,“ stojí v popisu profilu. Teoreticky by mohlo jít o jakýkoli z mnoha populárních levicových účtů nebo webů, kde najdeme podobných článků tisíce. Také formát nastavení základní premisy návodnou větou, následovanou dynamickým videem, kde mladá žena naléhavým hlasem vysvětluje poslední světovou nespravedlnost, je celkem běžný. Rozdíl je ten, že za AJ+ nestojí parta nadšených progresivistů, ale jeden z nejautokratičtějších států světa, Katar.

Dekáda kontrastů

Někdy na první pohled bezvýznamné události mohou mít nedozírné následky. Možná naprosto nejvlivnějším činem dvacátého století byla vražda habsburského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.

Zvrácení svobodných voleb

Minulý pátek justiční výbor Sněmovny reprezentantů USA schválil články obžaloby (Articles of Impeachment) proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Následné události se sice dějí až po uzávěrce tohoto čísla, ale je zřejmé, co se stane. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty bude hlasovat pro impeachment. Následně proběhne soud s prezidentem, Senát bude sloužit jako porota. Vzhledem k tomu, že k odvolání hlavy státu je potřeba dvoutřetinová majorita senátorů, avšak demokraté nedisponují ani prostou většinou, šance na odstranění Trumpa z Bílého domu je nulová. Zajímavější je tedy otázka, jaký vliv bude mít impeachment dlouhodobě.

Konec thatcherismu

Když v deset hodin britského času byl publikován exit poll, který přisuzoval konzervativcům obří většinu 86 hlasů, labouristé to shazovali tím, že jde pořád ještě jenom o průzkum a je potřeba počkat na opravdové výsledky. Pak chvilku po jedenácté večer přišel šok. Okrsek Blyth Valley, který vysílal labouristu do Londýna nepřetržitě od roku 1935, senzačně zvolil konzervativce. Bylo jasné, že levici čeká perná noc.

Donald Trump, zachránce NATO?

NATO hledá smysl své existence. To je jedno z poselství summitu, který se konal minulý týden v Londýně u příležitosti 70 let od založení vojenské aliance a měl prezentovat jednotu organizace. Předem však bylo jasné, že to nebude úplně jednoduché. Přestože na něj byla upřena hlavní pozornost, tentokrát nejproblémovějším účastníkem nebyl americký prezident Donald Trump.

Dá se koupit Bílý dům?

Do prvních demokratických primárek zbývá ještě víc než dva měsíce. Přesto volební kampaň běží téměř rok a touto dobou by se velký počet kandidátů na prezidenta měl zmenšovat. Minulé měsíce měly naznačit, kdo má šanci uspět u voličů, kdo je dobrý řečník a kdo je schopen vybrat peníze pro financování kampaně. Touto dobou by se peloton kandidátů již měl zmenšovat o beznadějné případy. A opravdu několik politiků svou kandidaturu ukončilo. Stále je však nahrazují další.

Jako ve filmu

Londýnské události z pátku 29. listopadu spadají do kategorie Kdyby to bylo ve filmu, odsoudí to diváci jako naprosto nereálné. Propuštěný terorista Usman Khan přijel do Londýna, aby se zúčastnil konference o úspěšné rehabilitaci vězňů, místo toho začal bodat na Londýnském mostě. Stačil pobodat pět lidí, dva poté zemřeli, než ho zpacifikoval odsouzený vrah, chlápek s hasicím přístrojem a polský kuchař s narvalím klem.

Kdy začne Greta bombardovat Čínu?

Greta Thunbergová v posledních několika měsících vypadla z pozornosti světových médií. Krátce se mihla zpráva, že se jí podařilo stopnout plachetnici na cestu zpět do Evropy, kterou se vydala na právě probíhající klimatický summit v Madridu. Nyní však vyšel článek, který je značně znepokojující. Ukazuje, že pokud si malá Švédka udrží lídrovství světového aktivismu proti globálnímu oteplování, máme se nač těšit.

Edward I., Mosley a Corbyn

Od zvolení Jeremyho Corbyna lídrem labouristů v roce 2015 britská veřejnost řeší problematiku antisemitismu ve straně. Židovští členové partaje si stěžují na šikanu, do novin proniká stále víc ukázek levicového rasismu. Z antisemitismu je podezřelý sám Corbyn. V průzkumu z loňského září 40 % britských Židů prohlásilo, že by zvažovalo odchod ze země, pokud by se stal premiérem.

Židé mají vlastní škatulku

Británie má v posledních čtyřech letech dvě stálé kauzy, antisemitismus v Labouristické straně a brexit. Od roku 2015, kdy se lídrem Labour Party stal Jeremy Corbyn, se na veřejnost dostávají kauzy o antisemitském chování předních představitelů, šikaně Židů a dalších znepokojujících událostech. Podle mnohých je antisemitou sám Corbyn. Zhruba ve stejnou dobu začíná zápas o budoucnost Británie v EU. O obě témata se zajímal americko-izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom.

Extrémní pravice vystrkuje růžky

V posledních letech se zdálo, že nenávist k Židům se stala především doménou levice. Od britské Labouristické strany po části amerických demokratů, zavedené levicové strany musely čelit infiltraci antisemity. Tradiční neonacisté na sebe však nenechali dlouho čekat. Odrážet rasisty musí nyní republikáni, zatím se zdá, že naštěstí úspěšně.

Dědic Ludvíka XIV. a de Gaulla

Emmanuel Macron, francouzský prezident, miláček liberálních kruhů, hráz proti populismu a velký Evropan tlačící kontinent k nevyhnutelnému sjednocení. Takový můžeme občas mít z hlavy Francie pocit, pokud sledujeme české nekritické zpravodajství. Jenže „Jupiter“, což je přezdívka, která se pro Macrona vžila, má i svou temnější stránku.

Starší články