Ondřej Šmigol

/

Články autora

Polsko ukázalo, jak hájit lidská práva

Je to drama jak z vrcholu studené války. Běloruské sprinterce Kryscině Cimanouské její vlastní olympijský tým zrušil účast v běhu na 200 metrů a rozkázal odjet domů. Členové týmu ji odtáhli na letiště a pokusili posadit na letadlo domů. Cimanouské se podařilo uchýlit pod ochranu japonské policie a prohlásila, že do Běloruska „se již nevrátí“. Podařilo se jí získat humanitární vízum. Zajímavé je, že jí ho neposkytl „starý“ Západ, kam emigranti v době železné opony utíkali, ale údajně neliberální Polsko.

Vraždy, bohové a císaři

Olympijské hry, vrchol kariéry téměř každého sportovce. Vystoupat na stupínky vítězů a zapsat se tak do historie, připojit se nejen k moderním borcům, ale i k antickým hrdinům. Právě inspirován zkazkami a mýty o výkonech starověkých atletů se baron Pierre de Coubertin rozhodl obnovit olympiádu. Kdyby se však moderní atlet dostavil na starověké hry, nejspíš by se nestačil divit.

Politické trendy v Tokiu hezky vyplouvají na povrch

Olympiáda je zhruba v půlce, a nastal tedy čas na předběžné zhodnocení. Autorův vztah ke sportu je přinejlepším odtažitý, ale to nevadí. Olympiáda není jen sportovní akce, ale i akce navýsost politická. Zde je tedy pár postřehů ohledně her v Tokiu. Zaprvé, dobře se ukazuje vývoj postavení Izraele na Blízkém východě. Tradičně zástupci arabských zemí odmítali proti izraelským sportovcům nastupovat, i pokud to znamenalo diskvalifikaci. Jenže za poslední rok došlo k velkému vývoji.

Afghánci nevěří nikomu

Po dvaceti letech končí zapojení Západu do konfliktu v Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden ohlásil, že americké síly, a tedy i ty spojenecké, se stáhnou do konce srpna. O tom, co to znamená, proč se v Afghánistánu nepodařilo vybudovat stabilní stát a jaké je hodnocení celé války, diskutovali dva znalci tamějších poměrů, Matyáš Zrno, šéf civilní sekce Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v letech 2010–2011, a orientalista a překladatel Petr Pelikán.

Čínský systém sociálních kreditů dorazil do Evropy

Snad v celém západním světě nyní zuří debata o vhodnosti covid pasů a nejrůznějších výhod pro očkované. Naráží zde na sebe západní pojetí osobní svobody a odpovědnosti na snahu státu chránit celou společnost. Jak píše v pondělním komentáři kolegyně Lenka Zlámalová, nástup mutace delta tuto debatu zase posunul. Vakcíny nově nechrání proti nákaze a přenosu, ale proti těžkému průběhu.

Začaly evropské soudní války

Na začátku června Evropská komise (EK) oznámila, že zahajuje právní kroky proti členské zemi EU. Na tom by nebylo nic příliš divného, není to poprvé, co se Brusel pokouší potrestat nějakého svého člena. Překvapivé je, proti komu EK řízení zahájila, nejde totiž o jednoho z věčných „potížistů“, Maďarsko nebo Polsko, ale o zakladatelskou a vůdčí zemi EU – Německo. Přesto je Brusel rozhodnut jít po Němcích tvrdě, bojí se, že pokud tak neučiní, mohlo by to ohrozit samotné právní základy Unie.

Nord Stream ukazuje na nebezpečí velmocenské politiky

Moskva brzy spustí hlavní zbraň pro vydírání východní Evropy. Plynovod pod baltským mořem Nord Stream 2 je dokončený z 98 % a jeho zprovoznění se očekává v dohledné době. Jeho dokončení umožní ruskému plynu vyhnout se východní Evropě, tedy hlavně Ukrajině, a dodávat plyn rovnou západní části kontinentu. To znamená snížení poplatků Ukrajině za tranzit, ale také schopnost plyn východní Evropě vypnout bez ohrožení dodávek Západu.

Facebook začíná cenzurovat na zakázku vlády

Cenzura na sociálních sítích není to samé jako státní cenzura, jelikož v prvním případě se jedná o soukromé společnosti. Tak zní asi nejčastější argument obhajující chování velkých technologických firem. Lidé, kteří sociální sítě využívají, jsou zákazníci, pokud se jim podmínky nabízené služby nelíbí, mohou se sbalit a jít jinam. S touto argumentací vždy byly problémy. Když vznikl „konzervativní Twitter“ Parler, ostatní technologické firmy se ho pokusily udusit v zárodku.

Vydrží Britům nervy?

V pondělí Velká Británie slavně vyhlásila „den svobody“, kdy přestala platit koronavirová omezení. Umožnila to úspěšná očkovací kampaň, která narušila propojení mezi onemocněním a hospitalizací, natož smrtí. Vzhledem k tomu, že země byla i tak značně otevřená, jde hlavně o konec nošení roušek na veřejnosti, konec karantény pro očkované vracející se z „oranžových“ zemí a konec limitů na velkých akcích.

Dění na Kubě vytáhlo na světlo komunisty

Na Kubě začaly protesty proti tamější komunistické vládě. Samozřejmě lze doufat, že se bude opakovat zázrak z roku 1989, kdy se pod tlakem nespokojenosti obyvatel zhroutil celý východní blok. Nejspíše se to však nestane. Jestli protesty proti autoritářským režimům v poslední době něco ukazují, tak jejich naprostou neefektivitu.

Vesmírné závody miliardářů začaly

Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a nejbohatší člověk na světě, 20. července sedne na vlastní raketu připomínající, ehm, obří penis a nechá se vystřelit do vesmíru. Někde se v tom jistě skrývá metafora o stavu současného světa. Richard Branson, který je na seznamu nejbohatších lidí na světě teprve na 589. místě, egem se však Bezosovi vyrovná, se ho rozhodl předhonit. Dne 11. června se nechal vynést na kraj vesmíru vlastní společností Virgin Galactic.

Británie ukazuje cestu z pandemie

Možná to jednou bude považováno za zlomový moment v boji proti pandemii. Dne 25. června britský bulvární deník The Sun publikoval fotografie ženatého ministra zdravotnictví Matta Hancocka, jak se líbá se svou vdanou poradkyní Ginou Coladangelovou. I když mimomanželské aféry nejsou už považovány za důvod k rezignaci ani v Británii, která v tom byla vždy prudernější než třeba Francie, problém byl, že Hancock porušil vlastní protipandemická opatření. K Hancockově intimní chvíli došlo totiž 6. května, kdy bylo zakázáno stýkat se s lidmi mimo domácnost.

Americká porážka v Afghánistánu

Afghánistánu se přezdívá „pohřebiště říší“. Tuto reputaci si získal hlavně kvůli tomu, že tam jednu z nejhorších koloniálních porážek zažili Britové a o nějakých 150 let později Afghánci dostali na kolena Sověty. Nyní se zdá, že jsou na řadě Američané. Dne 8. června americký prezident Joe Biden potvrdil, že afghánská mise skončí po téměř 20 letech k 31. srpnu. Ze země se stáhnou téměř všechny americké jednotky.

Čínští komunisté přecházejí do ofenzivy

Když se v roce 1989 hroutil Sovětský svaz, bylo to bráno jako potvrzení konečného vítězství demokracie a kapitalismu nad autoritářstvím a komunismem. Americký politolog Francis Fukuyama ve svém eseji Konec dějin?, později rozpracovaném do knihy, přišel s teorií, že éra velkých ideologických konfliktů skončila. Západní liberální demokracie se jevila jako poslední stadium lidské vlády.

Z nobelisty válečným zločincem

Mimo pozornost rozvinutého světa začíná v Etiopii, druhé nejlidnatější zemi Afriky, humanitární katastrofa s potenciálem destabilizovat celý region. Pikantní na situaci je, že je to do velké míry vina etiopského premiéra a držitele Nobelovy ceny za mír Abiye Ahmeda. Možná se stane prvním nobelistou odsouzeným za zločiny proti lidskosti. Přitom jeho nástup k moci byl považován za velkou příležitost a naději pro Etiopii.

Žít s covidem. Británie ukazuje cestu z pandemie

Britský premiér Boris Johnson v pondělí oznámil, že 19. července skončí veškerá koronavirová omezení. Týká se to i plně očkovaných cestujících z takzvaných „oranžových“ zemí, kam momentálně spadá i Česká republika. Britové to uvítali hlavně jako „záchranu“ léta. Statisíce Britů jsou totiž připraveny vyrazit do teplých krajin a změnit barvu z tradiční mléčně bílé na ohnivě rudou. Má to však důsledky i pro celou Evropu.

Sto let nejvražednější politické strany

Nejvražednější politická strana na světě včera oslavila 100 let existence. Čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti výročí založení Čínské komunistické strany pronesl projev na náměstí Nebeského klidu před 70 tisíci lidmi. Při té příležitosti prohlásil, že Čína již nedovolí, aby byla šikanována. Zároveň naznačil, že se chystá šikanovat ostatní.

Transgenderismus zničí ženský sport

Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro CNN Prima News prohlásil, že transgender lidé jsou mu „odporní“. Samozřejmě žádný člověk není odporný a něco takového tvrdit je strašné. Existuje tu velmi malá, odhady mluví o desetinách procenta, skupina lidí, kteří se necítí dobře s pohlavím, se kterým se narodili. Těmto lidem je potřeba pomoci, třeba i operací, a respektovat je. To však neznamená, že to, co se děje okolo transgenderismu, je v pořádku.

Když se progresivismus dostane do armády

„Chci, abyste si pamatovali, že žádný parchant nikdy nevyhrál válku tím, že by zemřel za svou zemi. Vyhrál ji tím, že donutil jiného ubohého, hloupého parchanta zemřít za tu svou,“ zní jeden z nejslavnějších citátů amerického generála George Pattona. Bohužel uvedené věty nejspíše nikdy neřekl, pochází totiž z jeho životopisného filmu Patton.

Cenu má jen bitcoin, vše ostatní jsou shitcoiny

Bitcoin už dávno není hračkou pro pár digitálně a finančně zdatných libertariánů. Výkyvy v jeho ceně jsou okamžitě hlášeny ve světových médiích. Téměř nemine týden bez zprávy o něm. Ať jde o tweety miliardáře Elona Muska, které hýbou kryptotrhy, žádosti zločinců dostat v bitcoinech výkupné, či oznámení Salvadoru, že bitcoin se stane zákonným platidlem.

Jak rychle odradit voliče

V Británii došlo k menšímu politickému zemětřesení. V doplňovacích volbách do Dolní sněmovny v okrsku Chesham a Amersham poprvé v historii prohráli konzervativci. A ne málo. Kandidátka liberálních demokratů Sarah Greenová získala 56,17 % hlasů. Konzervativci tam v posledních volbách měli 55,4 %. Pro britskou politickou scénu to byl šok. Toryové drželi okrsek nepřetržitě od roku 1974, kdy vznikl.

Přijel Primark, vyrojili se snobové

Hora přišla k Mohamedovi. Nebo přesněji: v Praze se otevřel první obchod Primark v Česku. Ti lační po extra levném oblečení již nebudou muset mířit do dalekého Německa nebo Rakouska, nově stačí zajet na Václavské náměstí. Fronta se táhla od obchodu na rohu Opletalovy ulice až ke svatému Václavovi. Nedočkavce v letním vedru kropili vodou hasiči. Mezitím se sociálními sítěmi valily posměšky a odsouzení.

Izrael: nefunkční politika, ale silná společnost

V posledních týdnech dění v Izraeli dominovalo zprávám ze zahraničí. Nejdřív nepokoje okolo Chrámové hory v Jeruzalémě přerostly v násilnosti a nakonec v další válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jen co toto drama skončilo, rozpoutalo se další. Benjamin Netanjahu, který stál v čele židovského státu patnáct let, z toho dvanáct nepřetržitě, skončil. Vytvořila se proti němu široká koalice stran, od pravice po levici, od sionistů po Araby, které spojuje jediný cíl: ukončit Netanjahuovu éru.

Gender jako americký vývozní artikl

Dobrá zpráva, že za zřejmé a ještě do nedávna nekontroverzní tvrzení, že muž se nemůže stát ženou a naopak, vás již nemůžou v Británii vyhodit z práce. Maye Forstaterové, která byla v roce 2018 kvůli těmto svým názorům propuštěna, se dostalo soudního zadostiučinění. Je to svým způsobem náznak, že zdravý rozum se ještě úplně nevytratil. I když rozsudek má několik háčků.

Urážka majestátu v Oxfordu

„Co si to dovolují! Oxfordští studenti zrušili naši královnu,“ stěžoval si na titulce britský bulvární deník Daily Express. Šlo o zprávu, že skupinka studentů oxfordské Magdalen (čti módlin) College se rozhodla odstranit portrét Alžběty II., neboť se jedná o symbol „nedávné koloniální historie“. Konzervativní vláda se okamžitě postavila za monarchu proti progresivním studentům.

Konec krále Izraele

Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.

Trump se snaží o comeback

Bývalý americký prezident Donald Trump se po několika měsících útlumu znovu dostal na přední stránky světových médií. Může za to kombinace tří událostí. Za prvé Facebook ohlásil, že zákaz působit na jeho platformách udělený Trumpovi platí minimálně dva roky. Pak má firma své rozhodnutí přezkoumat. Za druhé se na veřejnost dostala informace, že Trump a jeho nebližší spojenci stále upřímně věří, že výsledky voleb lze zvrátit a koncem léta bude uveden do Bílého domu.

Británie se bojí otevření

Blíží se léto, a logicky tak vrcholí přípravy na dovolenou. Stejně jako minulý rok situaci značně omezuje pandemie koronaviru. Zvláště pokud neholdujete ležení na pláži u Středozemního moře a toužíte spíše obdivovat gotické katedrály v Anglii či z nějakého důvodu přejít deštivou skotskou Vysočinu. Včera britská vláda přezkoumala podmínky ohledně cestování na ostrovní království. Jisté je, že návrat k „normálu“ se ještě odkládá.

Do pěti let bude válka s Čínou

V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.

Starší články