Ondřej Šmigol

/

Články autora

Demokracie v Americe

Američané jsou v depresi. Tedy alespoň ti, kteří sledují politiku. To je můj závěr ze tří týdnů cestování po Spojených státech díky programu amerického ministerstva zahraničí International Visitors Leadership Programme, který má za cíl prohlubování vztahů s širším světem. Důvodem deprese jsou blížící se prezidentské volby. Nezdá se, že by kdokoli z nich byl příliš nadšený. Demokraté nijak nezakrývali svůj despekt až nenávist k Donaldu Trumpovi. Dávali jasně najevo, že Joe Biden je z jejich pohledu násobně lepší možnost. V podstatě okamžitě ale pokaždé následoval povzdech: „Je příliš starý.“

Můžeme chodit nakupovat „k Vietnamci“?

Pokud jdete nakoupit do obchodu vlastněného Vietnamci, můžete říkat, že jdete „k Vietnamci“? Tento zásadní problém zaměstnával před pár dny celý český Twitter. Spor má původ v podcastu Studio N, kde moderátor Filip Titlbach s redakční kolegyní Anitou Haas Mejzrovou rozebírají školní projekt dvou barcelonských studentů, kteří došli k názoru, že říkat obchodům, barům a dalším podnikům podle národnosti majitele je mikrorasismus. Tento zlozvyk by se tedy měl eliminovat.

Vítěství Izraele na dosah

Izraelská armáda se chystá k obsazení Rafáhu, posledního města v pásmu Gazy, které je z velké části pod kontrolou teroristického hnutí Hamás. Jeho dobytím skončí hlavní fáze izraelské operace v Gaze, fáze, která probíhala neobyčejně úspěšně.

Trump bez dospěláků a NATO

Evropa na západ od Ukrajiny vděčí svému blahobytu obrannému deštníku Spojených států. Článek 5 severoatlantické smlouvy praví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Válka s členem NATO tak znamená válku s nejmocnější armádou světa. Přes veškeré vychloubání Evropské unie, že zajistila mír na kontinentě po druhé světové válce, ve skutečnosti evropská integrace je jeho důsledkem, nikoliv příčinou.

Volební právo se vždy rozšiřovalo

Korespondenční volba je momentálně asi největší téma, které hýbe tuzemskou politikou. Přes zarputilé obstrukce opozice návrh spěje ke schválení v prvním čtení. O případných důsledcích zavedení korespondenční volby diskutovali ústavní právník Marek Antoš, politolog Ladislav Mrklas, sociolog a analytik společnosti Kantar Pavel Ranocha a ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec.

Intelektuální bída v Davosu

Včera skončil tradiční sjezd byznysmenů, politiků, novinářů, celebrit a dalších všemožných papalášů známý jako Světové ekonomické fórum. To je již tradičně v hledáčku konspiračních teoretiků. Když se mocní tohoto světa, od amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena přes francouzského prezidenta Emmanuela Macrona až po zakladatele Microsoftu Billa Gatese, sejdou ve švýcarském Davosu, je logické spekulovat o tom, co si mohou mezitím šuškat.

Americké volby začaly

V pondělí začal maraton, kterým jsou americké prezidentské volby. Ve státě Iowa se uskutečnily první prezidentské primárky. Po následujících šest měsíců budou republikáni vybírat, kdo se 5. listopadu střetne s Joem Bidenem o Bílý dům. Momentálně o republikánskou nominaci usiluje pět lidí. Seřazeni od toho, kdo má nejmenší šanci na úspěch, to jsou bývalý guvernér Arkansasu Asa Hutchinson, podnikatel Vivek Ramaswamy, guvernér Floridy Ron DeSantis, bývalá guvernérka Jižní Karolíny a bývalá velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová a Donald Trump.

Čína je odsouzena k úpadku

Dvacáté první století mělo být čínské. Po takzvaném století ponížení, tedy období zhruba mezi lety 1840 až 1940, kdy země byla hračkou Západu, po útrapách maoismu říše středu měla konečně dosáhnout svého přirozeného postavení ve světě. Lidnatá, bohatá a dravá Čína měla dosáhnout slávy starých dynastií Tchang a Ming, kdy země byla nejrozvinutějším a nejmocnějším státním útvarem na planetě.

Ti zlí a ti oškliví. Polský chaos při přebírání vlády pokračuje

V Polsku pokračuje střídání vlády, podobající se spíše dobytí nepřátelského území. Po krizi kolem televize, kdy nová vláda vyměnila vedení veřejnoprávních médií způsobem, který připomínal spíše puč, otevřel kabinet Donalda Tuska z Občanské platformy dvě nové fronty. První se týká poslanců z čerstvě opozičního Práva a spravedlnosti Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ti jsou obviněni ze zneužití pravomocí a policie je zatkla přímo v prezidentském paláci. Druhou frontou je rozpoutání války mezi prokurátory.

Izrael před soudem

Tvrzení, že válka je peklo, je klišé, ale pravdivé klišé. Smutnou pravdou je, že v intenzivním konfliktu jsou civilní oběti nevyhnutelné a často převyšují ty vojenské. To dvojnásob platí pro hustě osídlené městské oblasti, kde nijak neoznačení ozbrojenci operují mezi civilním obyvatelstvem. Samotný fakt civilních obětí nestačí k obvinění z válečných zločinů, natož z genocidy. Přesto právě na tomto Jižní Afrika zakládá svou žalobu Izraele u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Tvrdí, že Izrael se v Pásmu Gazy dopouští genocidy.

Televizní krize po polsku

Poláci rádi jednají ode zdi ke zdi. Změna vlády není jen výměnou lidí na nejvyšších pozicích, ale příležitostí k hluboké a široké čistce na všech úrovních státního aparátu. Svým způsobem to dává smysl. Nominálně nezávislá stálá byrokracie může efektivně sabotovat vládní počiny. Dobrým příkladem je Británie, kde se nehybnost státní služby stala předmětem skvělého seriálu Jistě, pane ministře/premiére. Všechny vyházet a dosadit na jejich místa své lidí se může zdát jako logický postup. Na druhou stranu to často znamená ztrátu kontinuity a přeměnu každých voleb v téměř existenční souboj.

Zárodek lepšího světa?

Rok 2023 se nezapíše do dějin jako právě ten nejšťastnější. Na Ukrajině pokračovala brutální ruská invaze. Teroristické hordy Hamásu zmasakrovaly na 1200 nevinných Izraelců a vyvolaly tím tvrdou odplatu. Ekonomická situace je přinejlepším průměrná. Celosvětové vládne blbá nálada. Vlády jsou extrémně nepopulární třeba v Česku, ve Spojených státech nebo v Británii. Zároveň se nezdá, že možné alternativy by představovaly velké zlepšení. Rok 2023 ale může vejít do historie jako období, kdy lidstvo nastoupilo na cestu k nepředstavitelným výšinám.

Globální patologie dorazila do Prahy

Dlouho se zdálo, že řádění hromadných střelců je jev, který se České republiky netýká. Zprávy o masových vraždách většinou přicházely zpoza hranic, většinou z USA, ale někdy i z bližších krajin. Česko sice zažilo vraždu několika lidí v Uherském Brodě a v ostravské nemocnici, v obou případech ale šlo o duševně narušené jedince s historií předchozích problémů. To útok na Filozofické fakultě UK odpovídal schématu známému právě ze Spojených států

Vzpoura elit. Proč Trump nesmí kandidovat

Poté, co Donaldu Trumpovi zakázal kandidovat nejvyšší soud státu Colorado, se ke stejnému kroku odhodlali ve státu Maine. Rozdíl je v tom, že zatímco v Coloradu o tom rozhodl panel soudců, v Maine se jednalo o rozhodnutí jediného člověka, konkrétně státní tajemnice Shenny Bellowsové. Obě instituce to obhajují Trumpovou rolí při nepokojích v americkém Kapitolu 6. ledna 2021. Trump se tím prý dopustil vzpoury proti Spojeným státům a na základě 14. dodatku nesmí kandidovat na prezidenta. Jenže toto odůvodnění je značně problematické. Nejde ani tak o to, jestli události ze 6. ledna lze definovat jako vzpouru zorganizovanou Trumpem.

Teraz k*rwa my. Jak se mění vláda v Polsku

Volby mají důsledky – a čím vyhrocenější atmosféra v zemi, tím jsou důsledky větší. Nyní to krásně ilustruje Polsko. To má tradičně oproti Česku o dost drsnější politickou kulturu. Před volbami létala obvinění z diktatury z jedné strany a ze zaprodání země Německu ze strany druhé. Když tedy dojde na střídání vlády, čistky bývají rozsáhlé, rychlé a hluboké. Poláci pro tento povolební jev mají i zkratku TKM neboli „teraz kurwa my“, což snad netřeba překládat. Staronový premiér Donald Tusk z Občanské platformy to nyní krásně předvedl na příkladu veřejnoprávních médií.

Co masoví vrazi chtějí a jak je zastavit

Ve čtvrtek Česko zažilo snad nejčernější den své novodobé historie. Šílený střelec na Filozofické fakultě zavraždil třináct lidí. Následující dny a týdny se celá země bude vypořádávat s touto tragédií. Budou se hledat cesty, jak zabránit opakování takového zločinu. Bude do detailů rozpitváván zásah policie. Na internetu se debata přetvoří v kulturní války v americkém stylu, na sociálních sítích se to již děje. Přitom nejlepší taktikou je zachovat se jako Efeští k ničiteli svého chrámu a odsoudit vraha k věčnému zapomnění.

Když jsou fakta na obtíž

Replikační krize je závažný problém ve vědě. Když někdy na začátku desátých let tohoto století vědci začali opakovat staré experimenty (často šlo o slavná zjištění, na nichž stála celá odvětví), nedokázali dospět ke stejným výsledkům. Krize je obzvlášť velká v psychologii, kde se různým studiím podařilo zopakovat jen asi 23 až 63 % výsledků. Ale krize zasáhla i jiné disciplíny. Podle průzkumu vědeckého časopisu Nature z roku 2018 se celkově 70 % vědců někdy nepodařilo replikovat výsledky svých kolegů.

Banky brání vyzbrojení Ukrajiny

Během druhé světové války se Spojeným státům přezdívalo „arzenál demokracie“. Americké továrny zásobovaly vším potřebným své spojence včetně Británie, Číny a Sovětského svazu. Sovětští představitelé po válce uznávali, že bez americké pomoci by vítězství na východě bylo mnohem složitější, pokud vůbec možné. Nešlo jen o materiální pomoc.

Naděje z Argentiny

„To nebyl pravý komunismus, pravý komunismus nikdy nebyl vyzkoušen,“ je častá odpověď radikálních levičáků na námitku, že všechny komunistické země skončily jako totalitní režimy s ekonomikou v troskách. Nyní se v Argentině rozjíždí experiment opačného typu. Nový prezident Javier Milei slíbil znovu nastartovat argentinské hospodářství pomocí drsné „šokové terapie“. Nyní zastánci tržní ekonomiky a minimálních zásahů státu s napětím sledují, jestli se mu to povede. Milei upoutal pozornost světových médií díky své excentričnosti. Sice vystudovaný ekonom, ale mezi jeho bývalá povolání patří i kouč tantrického sexu.

Největší Korsičan

Napoleon. Pro Brity to byl „korsický zlobr“, pro Hegela „světová duše na koni“, pro Ridleyho Scotta podpantoflák, který podřizoval zájmy Francie zájmům o vlastní ženu, tedy aspoň co můžeme soudit podle naštvaných reakcí stovek fanoušků historie na sociálních sítích. Napoleon je nepochybně jednou z největších postav dějin, gigant tyčící se nad 19. stoletím. V anglosaském světě byl dlouho prototypem nebezpečného tyrana, který zatáhl Evropu do zničující války, než ho v této roli nahradil Hitler. Pro Francouze neúnavný modernizátor, který dovedl zemi k její dějinné předurčenosti, ovládnutí celého evropského kontinentu.

Čísla mluví jasně. Válek ve světě přibývá

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se včera setkal s vysokými představiteli Spojených států ve snaze je přesvědčit o potřebě další podpory Kyjevu. Balíček pomoci se zasekl v Kongresu. Částečně kvůli rostoucí neochotě republikánů Ukrajině dále pomáhat, částečně se stal obětí vnitropolitických bojů. Republikáni výměnou za peníze pro Ukrajinu chtějí peníze pro posílení jižní hranice před migranty, což zase odmítají demokraté. Výsledkem je, že Pentagon varuje, že do konce roku mu dojdou schválené finance pro Kyjev.

Měla Černochová pravdu? O nefunkčnosti OSN

K čemu je dobrá OSN? Když minulou sobotu agentura OSN pro rovnoprávnost, známá jako UN Women, konečně po sedmi týdnech odsoudila sexuální násilí spáchané Hamásem 7. října, byla to spíše známka zoufalství. Organizace, jejímž hlavním posláním je bojovat proti násilí na ženách, odsoudila jeho nejhorší projev v tomto roce až po silném tlaku. Logicky se tak lidé začali ptát, k čemu taková organizace vlastně je.

Čeká nás migrační tsunami

Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Čtyři scénáře pro Ukrajinu

Situace na Ukrajině nevypadá dobře. V posledních dnech a týdnech se množí veřejná prohlášení čelných představitelů naznačující, že Ukrajina nutně nevyhrává. „Chtěli jsme rychlejší výsledky. Z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků. To je fakt,“ přiznal neúspěch protiofenzivy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že válka se dostala do patové situace. Podobně mluví generál ve výslužbě a bývalý šéf CIA David Petraeus. Uznal neúspěch ofenzivy a prohlásil, že „obě země se nachází v patové situaci“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přímo řekl, že je třeba se připravit na „špatné zprávy“.

Cameronův návrat

V Británii tradice velí, že jména ministrů se nezveřejňují před oficiálním jmenováním. Když premiér Rishi Sunak vyhodil ministryni vnitra Suellu Bravermanovou a na její místo přesunul ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, novináři nedočkaví nového šéfa diplomacie sledovali Downing Street, aby ihned věděli, kdo se dostavil k předsedovi vlády pro nominaci. A byli nesmírně překvapení. Obzvlášť vtipný je komentář televize Sky News. „Auto přijíždí do Downing Street, nejsem si jista, kdo by to mohl být...,“ popisuje reportérka dění na ulici. „Ochranka otvírá dveře pro... Davida Camerona!?“ vykřikne překvapením.

Příměří Izrael jen zatvrdilo

Po sedmidenním příměří se izraelské operace proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy znovu rozběhly naplno. Výměnou za klid zbraní, povolení vjezdu humanitární pomoci a propuštění palestinských vězňů Hamás propustil 78 izraelských žen a dětí. Další tři rukojmí s ruským občanstvím Hamás nechal jít jako poděkování Vladimiru Putinovi. Dvacet tři Thajců a jeden Filipínec, kteří v Izraeli pracovali jako nájemní dělníci, bylo propuštěno v rámci separátní dohody mezi thajskou vládou a Hamásem. Celkově se za dobu příměří dostalo ven 105 lidí. Předpokládá se, že 137 dalších zůstává v zajetí.

Starší články