Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov od Ruska dosud neobdržel odpověď.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích.
V ukrajinské armádě budou moci sloužit lidé starší 60 let. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž umožní starším obyvatelům země dobrovolně vstoupit do armády v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze do země. Informovala o tom v úterý agentura AFP nebo servery Ukrajinska pravda a The Kyiv Independent. Toto opatření umožní starším dobrovolníkům sloužit v nebojových a specializovaných rolích, čímž se rozšíří náborový fond v době přetrvávajícího nedostatku lidských sil, podotkl The Kyiv Independent.
Děti z Ruskem okupovaného Donbasu natočily srdcervoucí vzkaz Vladimiru Putinovi, ve kterém jej prosí o jediné – pitnou vodu. Ve videu desítky dětí líčí každodenní strádání způsobené dlouhodobým nedostatkem vody. Ve městech jako Doněck, Makijivka nebo Mariupol neteče voda celé dny, a když už dorazí, bývá kalná, plná písku a nevhodná k pití. Situace dospěla do bodu, kdy i ruské zdroje přiznávají, že situace je kritická.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku. Prezident USA také podle serveru The Independent uvedl, že už nemá tolik zájem mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci uvedl, že šéf Bílého domu hraje s Ruskem hru na ultimáta.
Ruská státní letecká společnost Aeroflot byla v pondělí nucena zrušit desítky letů poté, co se stala cílem rozsáhlého kybernetického útoku. Za narušením provozu stojí podle ruských úřadů hackerský zásah, který způsobil výpadek informačního systému společnosti. K útoku se přihlásily hackerské skupiny Silent Crow a běloruští Cyberpartisans, které uvedly, že tak chtěly podpořit Ukrajinu a svobodné Bělorusko. Informují agentury Reuters či TASS.
Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí americká televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích. V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům.
Americký prezident Donald Trump tlačí na ruského prezidenta Vladimira Putina. Původně 50 denní lhůtu na ukončení konfliktu na Ukrajině mu dnes zkrátil na deset až dvanáct dní ode dneška. Uvedl to při jednání s britským premiérem Keirem Starmerem. „Tu 50denní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím,“ prohlásil Trump. Následně upřesnil, že ruský prezident má na jednání deset až 12 dní. Tedy čas do 7. až 9. srpna.
Maďarský premiér Viktor Orbán pokračuje v kritice možného vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Uvedl, že jeho země místo nevratné integrace navrhuje pragmatickou a flexibilní formu strategické spolupráce. Podle něj by přijetí Ukrajiny znamenalo riziko zatažení války do Evropské unie. Ukrajina se podle Orbána nachází v situaci, kdy je „nárazníkovým státem“ sousedícím s Ruskem, tedy je v podobné situaci jako kdysi Maďarsko během studené války, uvedl.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram. Pět lidí, včetně tří záchranářů, utrpělo zranění během ruských útoků na Charkov na východě země, uvedl starosta Ihor Terechov, podle kterého nepřítel během tří nočních hodin svrhl na druhé největší ukrajinské město čtyři letecké bomby, odpálil dvě rakety a ještě vyslal 15 dronů. V obou městech vypukly požáry.
Rusko v posledních týdnech stupňuje své útoky a stále častěji je zaměřuje vždy na jedno město nebo místo. Řízené střely, balistické rakety, ale především drony, jsou v rekordním počtu vypouštěny na Ukrajinu, což vyvolává otázky, jak úspěšně dokáže země vydržet další zimní válku, píše britský list The Guardian.
Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.
Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. S odvoláním na místní úřady o tom píše server Ukrajinska pravda. Ve městě podle něj vypuklo několik požárů, ruský úder zasáhl trh Pryvoz. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, Moskva se nevyjádřila.
Jednání o obranných systémech Patriot, které mají zamířit na Ukrajinu, jsou v plném proudu a Němci již společně s Nizozemskem, Švédskem a Norskem představili ambiciózní plán poslat jich rovnou pět, z toho dva německé. Německý ministr Boris Pistorius (SPD) ovšem zdůraznil, že pro to, aby Německo poslalo své Patrioty, existuje jasná podmínka - USA musí dodržet slib a poslat zemi náhradní Patrioty v řádu měsíců. Respektive nejpozději do 8 měsíců, uvádí deník Spiegel.
Česká a německá pozice k válce v Pásmu Gaze jsou podle českého premiéra Petra Fialy blízké. Řekl to dnes po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně. Merz na tiskové konferenci znovu vyzval k uzavření příměří a doručení humanitární pomoci do Gazy. Podle Fialy ale nelze zaručit Palestincům v pásmu důstojný život, pokud nebude poražena teroristická organizace Hamás.
Ukrajinští obránci nutně potřebují protiraketové systémy Patriot, aby se mohli bránit ruským vzdušným útokům. Dodávku těchto zařízení nově přislíbilo Německo. Podle německého ministra obrany Borise Pistoria Kyjev potřebuje pět dalších Patriotů a Berlín mu dodá dva kusy ze svých devíti. Německo je později nahradí tím, že koupí dva nové systémy protivzdušné obrany z USA, řekl dnes Pistorius během videokonference s ramsteinskou skupinou. Peníze na zbraně nově dá i Norsko.
Rusko představilo továrnu na drony, kterou označuje za největší na světě, a odvysílalo záběry z podniku, kde se montují smrtonosné útočné drony, jež ruské síly denně odpalují na Ukrajinu. Informovala o tom v pondělí agentura AFP. Moskva v posledních týdnech vypustila rekordní počet dronů na ukrajinská města a stupňuje nálety, nehledě na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k zastavení útoků. Záběry z továrny v neděli odvysílala televizní stanice Zvezda.
Není příliš časté, že ruská strana informuje o svých ztrátách ve válce, kterou vede na Ukrajině. Dnes však státní ruská agentura TASS na hlavní stránce informovala o úmrtí svého vojáka, účastníka „speciální vojenské operace“ Gennadije Starunova. „Zesnulý Starunov vedl blog Frontové zápisky a navrhoval vytvoření předvýcvikového programu pro účastníky speciální vojenské operace,“ napsala agentura TASS. Vyzdvihla i jeho komunikaci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Při ruském vzdušném útoku byl v noci na dnešek zasažen vchod do jedné ze stanic kyjevského metra. Uvedl to dnes šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Nejméně jeden člověk podle něj v Kyjevě zemřel. "V důsledku útoku byl poškozen vchod do stanice metra. Předběžně bez obětí na životech," napsal Tkačenko na Telegramu. Výbuchy podle něj nastaly na celkem čtyřech místech ukrajinské metropole.
Ruská armáda se připravuje na další eskalaci války proti Ukrajině. Podle německého generála Christiana Freudinga Moskva usiluje o schopnost vypustit najednou až 2000 bezpilotních letounů, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu a zničila klíčovou infrastrukturu. „Vidíme snahu Ruska masivně navýšit výrobu dronů a rozšířit rozsah úderů bezpilotními prostředky,“ řekl Freuding v podcastu Bundeswehru Nachgefragt.
„Nikdy se nesmiřte s ruskou okupací,“ vzkázal Ukrajincům prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev během svého pátečního vystoupení na mezinárodním mediálním fóru ve městě Šuša. Zároveň oznámil, že Ázerbájdžán připravuje podklady pro mezinárodní žaloby proti Rusku v souvislosti s havárií letadla společnosti AZAL v prosinci loňského roku. Informoval o tom server Rádio Svoboda.
Poslední dobou svět pozoruje změnu rétoriky prezidenta USA Donalda Trumpa vůči Rusku. Ten se během posledních týdnů stále více vymezuje proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na to dnes zareagoval i Kreml. Trump tento týden vyjádřil nespokojenost s tempem jednání o ukončení války na Ukrajině a varoval, že pokud se do 50 dnů nepodaří dosáhnout dohody, USA zavedou 100% cla nejen proti Rusku, ale i jeho obchodním partnerům.
Ruské ministerstvo dopravy a úřad pro letectví Rosaviacija přiznaly velké potíže ruského civilního letectví v uplynulých dnech. Na náhradní letiště musely být odkloněny stovky letů. Teprve kolem poledne středoevropského času bylo zrušeno omezení příletů a odletů letadel na hlavním moskevském letišti Šeremetěvo. Síly ruské protivzdušné obrany sestřelily přes noc nad ruskými regiony 93 ukrajinských dronů, z toho 19 nad Moskevskou oblastí, napsala dnes agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany.
Ukrajina navrhla Rusku uskutečnit příští týden další kolo rozhovorů, oznámil dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters dodal, že je zapotřebí učinit maximum k dosažení příměří. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době Moskva zintenzivnila vzdušné útoky na sousední zemi a její jednotky podle dostupných informací na několika místech za cenu vysokých ztrát pomalu postupují.
Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo více než 30 raket a 300 bezpilotních letounů, uvedl podle agentury Reuters prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Do vzduchu kvůli útoku, který Ukrajinska pravda popsala jako "rozsáhlý", své stíhačky poslalo sousední Polsko. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruskojazyčného serveru BBC hlásí sestřelení 87 ukrajinských dronů.
Jihoukrajinská Oděsa se ocitla pod rozsáhlým dronovým útokem ruských sil. Útok si vyžádal nejméně jednu oběť na životě, informoval dnes brzy ráno na telegramu starosta přístavního města u Černého moře. Nejméně jedna vícepodlažní obytná budova se podle něj při útoku ocitla v plamenech. Podle serveru Ukrajinska pravda informovalo v noci ukrajinské letectvo o ruských raketách směřujících nad Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast, další se pohybovaly nad Poltavskou, Čerkasskou, Žitomyrskou i Kyjevskou oblastí.
Německo se dostalo do poněkud nečekaně prekérní situace. V pondělí německý ministr obrany Boris Pistorius po setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem ohlásil, že se s USA dohodl na společné dodávce dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu a náklady zhruba za dvě miliardy eur (49 miliard Kč) uhradí Německo. S tím, že buďto Německo systémy koupí přímo od Američanů a následně je okamžitě pošle na Ukrajinu, anebo pošle systémy své a až později je nahradí koupenými od USA.
Česká republika se nepřipojí k nové iniciativě Spojených států a NATO na společný nákup moderních amerických zbraní pro Ukrajinu. Rozhodnutí oznámil premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že Česko se chce soustředit na vlastní projekty, zejména takzvanou muniční iniciativu. Opoziční hnutí ANO to kritizuje jako netransparentní a předraženou aktivitu, která podle něho může sloužit k přiklepnutí zakázek vybraným firmám.
