Severoatlantická aliance platí v současné době za nejsilnější vojenský pakt světa, kterému útočnou silou jednoznačně dominují USA. Statisticky mají nejmocnější letectvo a také nejvíc obrněných vozidel na světě a jejich armádní výdaje tvoří téměř 70 procent všech výdajů NATO, jak upozorňuje v rozhovoru pro Echo24 Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií FSV UK. To jim také dává uvnitř aliance nejsilnější hlas.
S blížícím se termínem amerických prezidentských voleb se stále častěji diskutuje o tom, jaká by byla vojenská síla Severoatlantické aliance (v současnosti globálně nejsilnějšího vojenského uskupení, jehož jsme členy) bez účasti Spojených států. Záminku k takovým úvahám dává podle některých názorů soustavná kritika NATO ze strany republikánského kandidáta Donalda Trumpa, který by se prý mohl po volbách pokusit zemi z aliance vyvést.
Oficiálně o tom nikdo nemluví. Ale myšlenka transakce podporovaná USA v případě Bidenovy volební porážky je všem známá, napsal v pátek italský list La Repubblica. Podle něj země NATO oficiálně stále propagují narativ o porážce Rusů na Ukrajině, ale v zákulisí se v alianci hovoří o tom, že by se Moskvě nabídlo území výměnou za bezpečnost Kyjeva. Tedy vzdání se regionů okupovaných Rusy, ale se zárukou, že zbytek Ukrajiny okamžitě vstoupí do NATO.
Nový bundeswehr (spolkové obranné síly) má být flexibilní a připravený na válku, oznámil ve čtvrtek německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) v souvislosti s připravovanou reformou německé armády. Mělo by se jednat o významnou restrukturalizaci.
Z hlavního sídla NATO v Bruselu bylo vykázáno několik ruských zaměstnanců kvůli špionážní činnosti. Řekl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg německému deníku Bild. NATO podle agentury Reuters vyjádření zatím nekomentovalo. "Vykázali jsme ruský personál z hlavního sídla NATO," řekl šéf aliance v rozhovoru, který vyjde v sobotním Bildu. "Zjistili jsme totiž, že prováděli aktivity, které vlastně nebyly diplomatickou prací, ale činností tajných služeb," dodal Stoltenberg.
Česká republika se dívá pozitivně na kandidaturu nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela Severoatlantické aliance, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský. O tom, kdo nahradí nynějšího šéfa NATO Jense Stoltenberga, zatím ale v alianci není rozhodnuto. Za hlavní kandidáty jsou považováni právě Rutte a rumunský prezident Klaus Iohannis. Rutte má podle diplomatů podporu asi 90 procent členů NATO – včetně Spojených států, Francie, Británie a Německa.
Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to ve čtvrtek řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. V sídle NATO v belgické metropoli se uskutečnilo další jednání Rady NATO-Ukrajina ve formátu šéfů diplomacií za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Severoatlantická aliance si zároveň připomněla 75. výročí svého vzniku.
Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.
Rusko dostává zbraně a munici z Íránu a Severní Koreje a je ochotné zaplatit mnoho lidských životů za každý drobný úspěch na ukrajinském bojišti. Během jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj musí spojenci Kyjevu poskytnout dlouhodobou, více předvídatelnou a robustní pomoc, kterou má více koordinovat NATO. Na dvoudenním jednání se řeší mimo jiné Stoltenbergův nástupce v pozici generálního tajemníka.
Rumunsko v minulých dnech zahájilo stavební práce na tom, co by se po dokončení mělo stát největší evropskou vojenskou základnou NATO, což organizaci umožní posílit její obranné schopnosti v oblasti Černého moře.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. "Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly," řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.
V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.
Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj varoval, že by pomocí jaderné bomby stačily pouhé dvě minuty ke srovnání Paříže se zemí v případě, že by se francouzské jednotky objevily na území Ukrajiny. Důvodem je výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který odmítl vyloučit vyslání svých vojáků na východ, pokud Putin zahájí další pochod na Kyjev. Informuje britský deník The Sun. Napětí narůstá i s ruským zrychlením zbrojního průmyslu a zvýšením výdajů na armádu,
Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
Více než sedm set vojáků se v těchto dnech v Česku účastní cvičení Loyal Leda 2024. Akce je navázána na největší cvičení Severoatlantické aliance (NATO) od konce studené války s názvem Steadfast Defender 2024 (Pevný obránce 2024). Začalo v lednu a postupně se koná v Polsku a Česku. Nyní se vojáci připravují v Bechyni na Táborsku. Hlavním cílem akce je procvičit vedení společných operací kolektivní obrany na úrovni sborů a divizí.
Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti dnešního 25. výročí vstupu ČR do NATO, to uvedl prezident Petr Pavel. Americký exprezident Bill Clinton vyzdvihl roli Václava Havla.
Rozšíření NATO o země střední a východní Evropy včetně České republiky bylo důležitější a naléhavější, než si tehdy politici dokázali představit. V článku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) k dnešnímu 25. výročí vstupu Česka, Maďarska a Polska do Severoatlantické aliance to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ve svém textu se zároveň obrací na další země NATO a Evropské unie s výzvou, aby se nevzdávaly podpory Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.
Nad Prahou dnes v 10:30 proletělo šest vojenských letounů, aby připomenuly čtvrtstoletí Česka v Severoatlantické alianci (NATO). Tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav spolu s dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním airbusem A-400MS Atlas z Německa letěly nad hlavním městem ve výšce zhruba 200 metrů nad zemí ve dvou formacích těsně za sebou. Lidé je mohli vidět například z Karlova mostu.
Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí, zdůraznil Fiala v úvodu konference, která čtvrtstoletí od českého vstupu do aliance připomíná. Fiala uvedl, že kromě nákupu 300 tisíc granátů pro Ukrajinu se podařilo zajistit dalších 200 tisíc. Odmítl, že by pomoc napadenému státu znamenala prodlužování konfliktu.
Do debaty o možném vyslání vojáků západních států na Ukrajinu, kterou v minulých týdnech rozproudil francouzský prezident Emmanuel Macron, se zapojil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. „Už tam jsou,“ řekl v neděli na akci k 25. výročí polského vstupu do Aliance. Na výroky ministra upozornil deník Bild a například i nezávislá televize Nexta. Debatu o západních vojácích na Ukrajině přiostřil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski při diskuzi na akci připomínající 25 let od vstupu Polska do NATO.
Prezident Petr Pavel v bilančním rozhovoru po roce v úřadu, který vysílala v pátek ČT, uvedl, že by „neodmítal debatu“ na téma vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Ozřejmil přitom, že tím nemyslí vyslání bojových jednotek, ale účast českých vojáků na „podpůrných aktivitách“. Na tento prezidentův výrok se pak následně rozproudila debata v pořadu Události, komentáře. S tím, že by taková forma podpory Ukrajiny byla vhodná, souhlasili i všichni představitelé vládní koalice a dokonce i místopředseda hnutí ANO
Švédsko se dnes stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy americkému ministerstvu zahraničí. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér Ulf Kristersson, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.
Pocitově jsme zatím v historii ČR nebyli ještě nikdy tak blízko válce. Francouzský prezident Emmanuel Macron nadhazuje myšlenku vyslat na Ukrajinu vojenské jednotky. Zatím to většina evropských premiérů včetně Petra Fialy odmítá. Jenže Ukrajina viditelně prohrává a v Evropě stoupá strach z ruského postupu západním směrem. Náčelník gen. štábu AČR Karel Řehka otevřel znovuzavedení odvodů. Co se vlastně děje: na Donbase, v Česku, v hlavách ruské i západní generality a bezpečnostního establishmentu? Otázky pro Řehkova předchůdce, armádního generála Jiřího Šedivého.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že Maďarsko nemůže podpořit kandidaturu dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka NATO. O šéfovi aliance přitom její členové rozhodují jednomyslně. Szijjártó o možnosti, že by Rutte měl vést NATO, řekl, že maďarská vláda nemůže podpořit jmenování osoby, která "chtěla v minulosti srazit Maďarsko na kolena". Bylo by podle něho "velmi divné", kdyby maďarská vláda podpořila nominaci takového člověka, napsala agentura MTI.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Praha bude letos hostit dvě vrcholné schůzky Severoatlantické aliance. Jako první se do Prahy v květnu sjedou na neformální setkání ministři zahraničí zemí NATO. V září pak bude v hlavním městě zasedat vojenský výbor aliance. Hlavním úkolem květnového zasedání je podle ministerstva připravit půdu pro velký summit NATO, který proběhne v červenci ve Washingtonu. Ministerstvo zatím počítá s rozpočtem na akci ve výši 100 milionů korun.
Ukrajinu čeká těžké období války s Ruskem, dokud nepřijde taková pomoc ze Západu, aby ji umožnila dosáhnout rovnováhy sil na bojišti. Uvedl to podle agentury Unian v pátek kancléř estonského ministerstva obrany Kusti Salm. Podle něj jen Evropa počká několik měsíců, než se situace ještě zhorší, a střely s dalekým dosahem Ukrajině pošle. Do úvah připadají německé třely Taurus, jichž dodávky spolkový kancléř Olaf Scholz blokuje, aby nezatáhl německou armádu do vojenského střetu s Rusy.
Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.
