Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Pomalejší růst ekonomiky je problém, stát přijde na daních o miliardové příjmy

Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Zpomalení růstu ekonomiky se mimo jiné projeví v nižším výběru daní, zejména pokud se projeví v nižších spotřebních nákupech. Výpadek z příjmů se podle expertů může počítat v desítkách miliard.

Vláda se chlubí zdravými financemi. Váš nakumulovaný dluh je ostuda, říká Schillerová

Deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že Česko opět bezpečně plní jedno z maastrichtských kritérií. Vláda dlouhodobě označuje konsolidaci veřejných financí za svůj velký úspěch. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že reálné kroky vlády se ukazují spíše na absolutních hodnotách deficitu.

Policisté si říkají o víc peněz, vadí jim, že se investuje jen do vojáků. Rakušan nabízí 4 tisíce

Odborové organizace zastupující především policisty sílí ve svém tlaku na vládu. Požadují navýšení rozpočtu na platy, které podle nich dlouhodobě zaostávají za odměňováním vojáků. Poukazují přitom na personální krizi a varují před rozpadem vnitřní bezpečnosti, obzvláště v porovnání s navyšováním výdajů na obranu, řeč je o  „personálním krachu“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom jejich výtky částečně sdílí a plánuje navrhnout zvýšení platů i náborových příspěvků. Otázkou však zůstává, kde na to vzít v už tak deficitním rozpočtu.

Stát toho valorizuje moc. Nesmíme tolik přikládat pod kotel, říká Hampl

Nejen důchody, ale také platby za státní pojištěnce, platy učitelů či platy a odměny regionálních politiků. Všechny tyto státní výdaje jsou nově pravidelně valorizovány a v dalších letech se k nim přidají také finance směřované na obranu. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla lze řadu věcí v rozpočtu zachránit jenom tím, že se „nebude přikládat pod kotel“.

Vládě chybí osm miliard na obranu a je bez rozpočtové rezervy. Není jasné, kde peníze vezme

Česká republika letos zatím neplní požadavek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Chybí jí k tomu nejméně osm miliard. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom upozorňuje na to, že vláda kvůli chybějícím penězům v resortu průmyslu a obchodu rozpustila rozpočtovou rezervu. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že zatím není jasné, odkud se peníze vezmou, probíhají o tom jednání.

Vyšší dávky, vyšší platy, vyšší všechno. A k tomu zbrojení na dluh

Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.

Stanjura chce dát do Ústavy rozpočtovou odpovědnost. Sám čelí ostré kritice

Ministerstvo financí odeslalo do vnějšího meziresortního připomínkového řízení návrh na zakotvení principů rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu uvedl, že jde o klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace. Vláda Petra Fialy (ODS) přitom sama čelí kritice, že pravidla řádného rozpočtování nedodržuje.

Růst státního dluhu je hrozbou pro veřejné finance, varuje už i NKÚ

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun

„Lepší než Babiš, horší, než by bylo třeba.“ V jakém stavu nechá Fiala a spol. veřejné finance?

Vláda Petra Fialy (ODS) nechá veřejné finance v lepším stavu než vláda Andreje Babiše (ANO), ale v horším, než by bylo záhodno. Shodují se na tom čtyři oslovení ekonomové s tím, že od středopravicové vlády se čekalo větší reformní úsilí. Shodují se, že pozitivním příspěvkem vlády jsou změny v důchodovém systému, naopak problém je to, že si stát nadále půjčuje na běžný provoz. A to ho ještě čekají zvýšené výdaje na obranu.

Khaki psychóza, khaki dluhy

Mezi uzávěrkou a vydáním tohoto čísla Echa se konala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny o obranyschopnosti České republiky. Konala se na žádost hnutí ANO, které tím reaguje na rozhodnutí uvnitř vládních stran, že na dvojím tématu ohrožení Ruskem a permanentního zbrojení založí volební kampaň. V jistém smyslu se tu jedná jen o českou variantu celoevropského fenoménu. Politický establishment Evropy je rozhodnut nedat si hrozbu Ruskem nikým vzít, ani nějakou Amerikou.

Neřádný hospodář Stanjura

Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.

„Zasloužíme si, aby z nás dělali blbce?“ Stanjura čelí ostré kritice kvůli rozpočtu

Opravdu si zasloužíme, abyste z nás dělali blbce? Tuto kousavou otázku pokládá vládě Petra Fialy (ODS) bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s chybějícími miliardami ve státním rozpočtu na letošní rok a debatou o výdajích na obranu. Ve rozpočtu v tuto chvíli zřejmě může chybět až 50 miliard korun, vláda přitom argumentuje tím, že jde o zanedbatelné procento výdajů. V souvislosti s vyššími výdaji na obranu si přitom chce kabinet uvolnit ruce změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Kde chcete vzít úspory na obranu? ptá se Kalousek. Mluví se o škrtech v eráru i dotacích

Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.

Brzda padá: Němečtí poslanci sporně schválili obsáhlý finanční balík s penězi na obranu a investice

Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden.

Zvyšte odvody na zdravotní pojištění lidem i firmám, navrhuje šéf lékařské komory Kubek

Do debat o neefektivitě českého zdravotnictví a jeho bobtnajícího rozpočtu vstoupil prezident České lékařské komory Milan Kubek s návrhem na přilití dalších peněz navíc. Jako možné řešení očekávaných problémů se stárnutím populace znovu zmínil zvýšení odvodů zaměstnanců i zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Je to podle něj lepší řešení než debaty o přivedení více soukromých zdrojů. Kubek to uvedl na svém facebookovém profilu. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun.

Vznik obranného fondu nedává smysl, vyšší výdaje musí jít do značné míry na dluh, říká ekonom

Zvýšení výdajů na obranu je na místě a je určitě žádoucí, aby bylo financováno do značné míry na dluh. Pro Echo24 to řekl předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa. Dluh totiž budou platit i další generace, které budou z vyšší bezpečnosti rovněž profitovat. Vznik mimorozpočtového fondu, který navrhuje ekonomka Helena Horská, podle něj nedává smysl. Mimorozpočtové fondy podle Skořepy v Česku neplní svůj smysl.

Mimorozpočtový obranný fond jako v Německu? Část koalice je pro, exministři proti

Roční státní rozpočet není pro financování obrany ideální, řešením by mohl být speciální mimorozpočtový fond, jako má Německo. Uvedla to hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Představitelé vládní koalice pro Echo24 řekli, že považují možnost fondu za efektivní, pokud by byl transparentně nastaven. Kriticky se k možnosti staví bývalí ministři financí Alena Schillerová (ANO) a Miroslav Kalousek.

Na vyšší výdaje na obranu chybí úspory, varuje NRR. Stanjura už navrhuje nová pravidla

Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce v souvislosti se zvyšováním výdajů na obranu není realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci těchto zvýšených výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel. Uvádí to Národní rozpočtová rada (NRR), která doporučuje revizi pravidel rozpočtové odpovědnosti.

V rozpočtu mohou chybět desítky miliard, dodržujte pravidla, plísní vládu rozpočtová rada

Vývoj v posledních několika týdnech ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. Uvedla to ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice Národní rozpočtová rada (NRR). Zvyšuje se totiž například pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, NRR ale identifikuje i další vážné problémy. Vyzývá, aby vláda Petra Fialy (ODS) dodržovala pravidla tvorby rozpočtu.

Z Německa se stává opilý námořník

Verva, s níž se české vládní strany a s nimi značná část veřejného prostoru vrhly do zbrojení, není nic proti tomu, co se děje v Německu. Volby tam před deseti dny rozpačitě vyhrál křesťanský demokrat Friedrich Merz, který už od té doby ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic. Pokud nejsme plně přesvědčeni o tom, že zbrojení proti ruské hrozbě je namístě, nabízí se chování Merze a velké části německých politiků jako případová studie. Mohla by se jmenovat nějak jako Čeho jsme schopni v masové psychóze.

Skopeček k obraně: Jiné priority musí jít stranou. Pište do rozpočtu pravdu, apeluje Kalousek

Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj by zvyšování mělo být postupné a nemělo by jít na vrub zvyšování zadlužení. Musí se ušetřit v jiných oblastech, dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že realistický plán je postupné navýšení na 3 % HDP během pěti let. Proti se staví opozice, ale také třeba odbory.

Bek ustoupil tlaku obcí. Stát bude platit kuchařkám či školníkům i v letošním roce

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce letošního roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu. Na síti X to uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 mld. Kč na 3,365 bilionu Kč

Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 miliardy korun na 3,365 bilionu korun. Výši dluhu potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023. Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů.

Stanjura: EU si musí vybrat mezi šílenými výdaji na dekarbonizaci a penězi na obranu

V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.

Kde EU vezme miliardy na obranu: rýsuje se další společné zadlužení

Hlavním závěrem první pařížské schůzky evropských lídrů byl především apel na zvýšení evropských obranných výdajů. O tom se mluví dlouhodobě s tím, že v příští dekádě by mělo jít o stovky miliard eur. Nyní Evropa řeší, kde tyto obrovské prostředky vezme. Podle české vlády to bude z pokladen členských států, případně přes společnou evropskou půjčku. Na středu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže další jednání, tentokrát i s českou účastí. V březnu plánuje Evropská komise představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.

Stanjura může se soláry ve sněmovně narazit. Hlavně ať projde lex OZE II jako celek, říká Vlček

O tom, jak budeme v záležitosti vráceného zákona tzv. Lex OZE III, ještě jednáme. Zní to z partnerských stran koalice Spolu, tedy KDU-ČSL a TOP 09. Senát novelu energetického zákona vrátil o patro níž mimo jiné kvůli pozměňovacímu návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který se týká změny kontroly solárních elektráren. Tuto změnu odmítá celá opozice. Sám Stanjura uvádí, že neví, zda podporu najde, podle hnutí ANO ji skoro určitě nenajde. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že je důležité, aby prošla novela jako celek.

Nic dramatického se neděje, snad žádná obchodní válka nebude, říká Stanjura. Rezignaci odmítá

Nic dramatického se v souvislosti s rozpočtem neděje, doufám, že žádná obchodní válka se Spojenými státy nebude, protože není výhodná pro nikoho. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že nehodlá rezignovat, pokud neprojde senátní vratka týkající se přísnější kontroly solárních elektráren, kvůli čemuž by zřejmě ve státním rozpočtu letos chybělo zhruba 20 miliard. Nejedná se prý totiž o jeho zákon, ale o zákon předkládaný MPO.

Dvacet miliard visí v nejistotě. Fiala neví, zda najde většinu pro změnu kontroly solárů

Skoro 20 miliard úspor pro státní rozpočet čeká na rozhodnutí sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) ale neví, jestli bude mít jeho vláda pro návrh týkající se přísnější kontroly solárních elektráren dostatečnou podporu, aby přehlasovala odmítnutí Senátem. Podle hnutí ANO vláda skoro určitě 101 hlasů ve sněmovně dohromady nedá.

Rozpočet může ve volebním roce ustřelit. Při slabším vývoji ekonomiky by chyběly desítky miliard

Ve státním rozpočtu mohou v letošním roce chybět až desítky miliard. Na vině by měl být pomalejší růst ekonomiky, než jaký byl predikován v srpnu loňského roku. Analytik Michal Skořepa uvedl, že zhoršení salda rozpočtu v důsledku zhoršení vývoje ekonomiky je žádoucí reakcí. Ekonomové se nicméně shodují, že bude v letošním volebním roce štěstí, pokud bude schodek rozpočtu začínat dvojkou.