Vývoj v posledních několika týdnech ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. Uvedla to ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice Národní rozpočtová rada (NRR). Zvyšuje se totiž například pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, NRR ale identifikuje i další vážné problémy. Vyzývá, aby vláda Petra Fialy (ODS) dodržovala pravidla tvorby rozpočtu.

Situace českých veřejných financí se zatím podle NRR vyvíjí obdobně jako v loňském roce. Nerovnováha je dominantně koncentrována do státního rozpočtu, který za první dva měsíce skončil v hotovostním deficitu 68,6 miliard korun. Saldo po očištění o vliv příjmů a výdajů spojených s projekty EU, které jediné je relevantní pro komparaci se schválených saldem, bylo však o 8,1 miliard horší a dosáhlo -76,7 miliard.

„Na příjmové straně vykazuje v důsledku růstu mezd solidní meziroční dynamiku výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z pojistného na sociální zabezpečení, a to ve výši 11,8 % a 7,7 % na celostátní úrovni. Také v případě daní ze spotřeby je patrné oživení spotřební poptávky domácností, kdy například výnos DPH na celorepublikové úrovni meziročně vzrostl o 6,4 %, u selektivních spotřebních daní dokonce o 14,3 %.2 Na výdajové straně zatím nelze identifikovat významnější odchylky od schválených hodnot,“ uvádí NRR ve svém stanovisku.

Vývoj v posledních několika týdnech však podle radních ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování, na což NRR upozornila ve svém vyjádření k návrhu státního rozpočtu. „Na příjmové straně se zvyšuje pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, kde státní rozpočet počítá s celkovou částkou 30 miliard. Jak již NRR dříve konstatovala, této částky by bylo možné dosáhnout jen za situace, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,,“ uvádí NRR.

Pravděpodobnost dosažení očekávaných příjmů může dále negativně ovlivnit možné převedení povolenek do rezervy tržní stability (MSR) od srpna tohoto roku. „I když stažení povolenek do MSR může mít za následek růst ceny povolenky, na příjmy má výraznější dopad snížení množství povolenek, které může Česká republika v průběhu roku vydražit.“ dodává rada.

MPO shání narychlo 20 miliard

Na výdajové straně bude nutné pokrýt výdaje na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok, a nikoliv pouze do srpna, jak předpokládá podoba státního rozpočtu. „Důvodem je, že záměr změny způsobu financování a související úpravy rozpočtového určení daní byl posunut. K úpravě by mělo dojít až od 1. ledna 2026. Pro státní rozpočet to znamená dodatečné výdaje ve výši 10,5 miliard korun, se kterými příslušný výdajový ukazatel nepočítá. Tato skutečnost potvrzuje potřebnost respektování principu rozpočtování pouze na základě již platné legislativy, nikoliv na základě návrhů, či dokonce pouhých záměrů,“ dodává NRR.

Obdobný problém s nedostatečně vysokou hodnotou narozpočtovaných výdajů se podle rady rýsuje také v případě výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie. Redukce objemu prostředků ve státním rozpočtu na 8,5 miliard z původně požadované hodnoty přesahující 30 miliard byla zdůvodňována tím, že budou schválena čtyři opatření směřující k omezení podpory fotovoltaických elektráren zprovozněných v letech 2009-2010. Ve výsledné podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie však zůstala zachována pouze dvě z nich (individuální posuzování vnitřního výnosového procenta a prodloužení doby, pro kterou je výpočet prováděn), dle názoru NRR navíc ty, které nemají největší potenciální fiskální dopad. „Bohužel však stále nejsou k dispozici přesnější odhady možných fiskálních dopadů jednotlivých změn ze strany vlády. Je tedy vysoce pravděpodobné, že objem prostředků rozpočtovaných na tuto podporu bude muset být významně navýšen,“ uvádí rada.

Server Seznam Zprávy v úterý upozornil, že ministerstvo průmyslu odeslalo tento týden vládě expresní žádost o doplacení 20 miliard korun, kde popisuje, proč peníze dál potřebuje. Jedním z důvodů je to, že chybějící peníze ohrožují fungování Operátora trhu s elektřinou (OTE). Tento státní podnik zodpovídá za to, že propojuje obchodně nabídku a poptávku a spravuje evidenci obchodů. Současně s tím také výrobcům energie dotace posílá. Podle Vlčkova dopisu „hrozí výrazné podfinancování operátora trhu“. Peníze chce vzít mimo jiné z nespotřebovaných výdajů ve výši šesti miliard ve svém resortu,

Vlček zároveň podle SZ navrhuje, že část peněz vezme v rámci rozpočtu formou dalších takových konkrétních přesunů. Takto lze podle dokumentu dopracovat k tomu, že bude potřeba najít „jen“ 8,156 miliardy a zbytek do požadovaných 20 miliard se najde v jiných kolonkách. O těchto přesunech musí hlasovat vláda.