Jeden den česká vláda slibuje, že uvolní proticovidová opatření od 1. dubna, druhý den, že by se s návratem k normálu mohlo začít už někdy v březnu. Aby měla zbraně pro předpokládanou vlnu infekce na podzim (!), prosazuje novelu pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. Nebýt obstrukce Okamurovy SPD, dosti drastická novela pandemického zákona by už sněmovnou prošla, aniž ta norma stačila vejít do povědomí veřejnosti.
Kauza světové tenisové jedničky Novaka Djokoviće, kterého u protinožců zadrželi a hrozili mu deportací, jelikož nebyl očkován proti koronaviru, upoutala pozornost celého světa k australskému covidovému režimu. Austrálie je fascinující případ. Během pandemie byl transatlantický prostor srovnáván s Dálným východem. Zatímco asijské státy pomocí lockdownů dokázaly víceméně covid zvládnout a vyhnout se velkým ztrátám na životech, Západ do velké míry lockdowny dosáhl leda rozvratu veřejných financí a mrtvým se stejně nevyhnul.
Sjednotit pravidla pro cestování se příliš nepodařilo ani měsíce po zavedení evropských covid pasů. Desítkám tisíc Čechů hrozí, že jim po „pouhých“ dvou dávkách očkování přestane platit propustka k využívání služeb či návštěv akcí. Od 15. února se omezí platnost plného očkování na devět měsíců. V případě cestování se to však může dotknout i řady dalších, někde už zkrácená platnost plného očkování dávno platí, jinde je zase lhůta i výrazně kratší. A ani očkovaní se někde nevyhnou testování.
(MFD) Poláci v reakci na kauzu Turów opět vznášejí k Česku územní požadavky, píše list. A připomíná tak téma, jež má své kořeny r. 1958, kdy při napřimování a zkracování hranic s Československem přišlo Polsko o území v rozloze 368 ha. Poláci stále na tuto zem vznášejí nároky a téma vytáhli i teď. Obě země věc stále řeší. Zabývá se jí i souč. česká vláda. Tu zburcoval senátor Michael Canov (STAN+SLK), podle nějž nelze Polsku nic vracet. "Byl by to malý Mnichov (...,)," říká. (DeníkN) MV odmítlo přání Pražského Hradu, aby odvolacím orgánem u odmítnutých žádostí podle informačního zákona byl v případě Hradu ved. KPR Vratislav Mynář. Výjimce pro Hrad a další vysoké instituce pův. resort pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) vyhověl. Jestli státní instituce tají informace oprávněně, tak zřejmě bude nadále posuzovat ÚOOÚ. (MFD) Dávky nebo výživné by mohly růst automaticky, valorizovaly by se podobně jako důchody, řekl listu MPSV Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jáchym Topol obvykle vítězí v různých anketách o nejvýznamnějšího českého prozaika po roce 1989. On sám se tomu brání, ale dělá mu to dobře. Ještě lépe mu však dělá samota spisovatele, ze které je stále vyrušován různými společenskými nároky a požadavky. Také má svou normální profesi: je dramaturgem v Knihovně Václava Havla. Tam za ním přišel jeho starý známý, což je na rozhovoru znát. Ale jinak to nejde.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.
Vedle literární kritiky psané českým jazykem existovala v českých zemích ještě ta druhá – publikovaná v německojazyčných novinách a časopisech, vzdělanému českému publiku, spolehlivě bilingvnímu, tehdy snadno dostupná. Konečně se na ni někdo zevrubněji podíval. Už ale žádný sólista, nýbrž dvě dámy a čtyři pánové z akademického prostředí, ne nutně českého. Jsme v epoše týmových prací. Snad i proto, že tu žádný další Arne Novák zatím nevyrostl.
Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa diskutují tři imunologové. Profesorka Martina Koziar Vašáková, profesor Vojtěch Thon, imunolog Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zděněk Hostomský.
Stačil první díl seriálu ČT Devadesátky a Ivan Jonák (1956–2016), zakladatel Discolandu Sylvie, zažívá revival. Vypadá to, že se na něm chceme v Salonu přihřát, ale je to jen zčásti pravda. Úmyslem svolavatele je vnést do věci proporce a upozornit, že sice toho velkého muže s mnoha prsteny, trvalou a v mafiánském ohozu obklopeného nahými ženami, medvědy a hady škrtiči nelze pominout, ale brát ho jako univerzální symbol 90. let je trochu přehnané.
Uběhlo dvacet let od premiéry prvního filmu ze světa Harryho Pottera. Televize HBO, jejíž mateřská společnost Warner Brothers filmy natočila, to oslavila ve velkém stylu. V dokumentu Návrat do Bradavic se sešli snad všichni, kdo mají s Harrym Potterem něco společného. Výmluvně chyběla pouze J. K. Rowlingová. O tom, proč je Harry Potter takový fenomén, a o jeho „kontroverzní“ tvůrkyni debatovali hosté v Salonu Týdeníku Echo.
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.
Z roku 2021 zbývá už jen necelý den. Byl to dlouhý rok, hodně se toho v něm odehrálo, v něčem se ale mohl zdát zastavený – v lockdownech a uzavírkách čas plyne jiným tempem a možná monotónněji. Ve zpětném pohledu může obraz událostí posledních dvanácti měsíců působit jako šmouha. Redaktoři Týdeníku Echo se přesto rozhodli podívat se zpátky a vyvodit z těch událostí příslušná poučení – pro sebe i pro čtenáře. Sešli se v téměř plné sestava k debatě, již se (spíš marně) pokoušel moderovat Ondřej Štindl.
