Mezi všemi těmi ponurými a bizarními zprávami posledních dnů a týdnů zajiskřila ta, že se Nadační fond manželů Vlčkových rozhodl věnovat jeden a půl miliardy korun na dětský hospic s paliativním střediskem.
Co Miloš Zeman řekne, to Andrej Babiš udělá. Na první pohled zvenku viděná pevná aliance mezi prezidentem republiky a ministerským předsedou stojí na přísném vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Zeman si Babiše tak hýčká nikoli pro to, že by mu byl nějak zvlášť sympatický, rozuměl si s ním nebo s ním názorově souzněl. Pěstuje si ho, protože Andrej Babiš poslouchá. Důsledně. Vyslovená prezidentská přání neplní sice hned, ale nakonec ano. Všechna.
Policie oznámila, že nemůže plošně nijak regulovat ani omezovat volný pohyb osob na ulici. Neumožňuje jí to totiž pandemický zákon ani zákon o ochraně veřejného zdraví. Policie to oznámila na svém oficiálním twitterovém účtu. V Česku skončil v neděli nouzový stav, který zasahování do lidských práv týkajících se svobody pohybu a shromažďování umožňoval. Policisté se tak svým oznámením postavili výkladu ministra zdravotnictví Petra Arenbegera.
(EchoM) Obyvatelé ČR platí v době pandemie suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě, a to po přepočtu dle parity kupní síly měny. Vyplývá to z nových mezinár. srovnatel. údajů Eurostatu, upozorňuje Lukáš Kovanda, hl. ekonom Trinity Bank. České domácnosti, jež spotřebovávají 1000 až 2500 kWh elektřiny ročně, platily loni prům. 4,66 Kč za kWh. Např. domácnosti v Německu stála loni kWh o 37 % méně než ty v ČR.
Češi jsou po Velikonocích napjatí, zda neporostou čísla pozitivních testů na koronavirus a vláda za to nepotrestá děti opětovným zavíráním škol. Imunolog Jiří Šinkora není ani čistý zavírač, ani čistý otvírač. Avšak pro výkon Babišovy vlády má jen ostré výrazy. V posledních týdnech sílí kritika očkovací strategie – puntičkářské dodržování předepsané pauzy mezi první a druhou dávkou; očkování jiných než rizikových skupin – a vládní místa nebo jejich poradní orgány začínají reagovat.
Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.
Kde v české politice zůstala tradiční pravice? Občanští demokraté, vedoucí síla koalice SPOLU, by podle posledního průzkumu agentury Kantar sami získali pouhých 9,5 procenta, dohromady s lidovci a TOP 09 17,5 procenta. To by znamenalo, že už téměř došli do kýžené pozice vyzývatele Andreje Babiše (ANO si ve stejném průzkumu přijde na 22 procent), kdyby ovšem tuto kótu dávno neměli obsazenou Piráti se Starosty a nezávislými (STAN).
V pamětech Křik Koruny české připomíná Václav Černý, že represivní akce zavedli nacisté sice proti celému našemu národu, vyhlazovací akce však jen proti dvěma jeho složkám – proti inteligenci a proti bývalému důstojnickému sboru: hodlali zlomit národní páteř mravní a národní páteř brannou. A tento fakt se nějak cestou ztratil. Aniž si jej národ uvědomil. Ze slov profesora Černého promlouvá bolestný pocit nevděku a nedocenění jistěže vůči sobě, ale i vůči těm obětem, které šly na smrt kvůli věrnosti národu, republice a přísaze, kterou složily.
Pandemická doba má být časem velké změny, měla přinést ojedinělou historickou zkušenost, otřást do základů světem, rozdělit čas na předtím a potom. Události tohoto typu se většinou také nějak projeví v umění, stávají se tématem či kulisou románů a filmů, jejich vliv se projeví ve výtvarném umění. Vstupují do představivosti lidí, proměňují ji. O umění se v posledních měsících psalo především jako o omezené oblasti lidského života – o zavřených divadlech a galeriích, o strádajících tvůrcích, kteří přišli o možnosti příjmů.
Johann Wolfgang Goethe o květinách řekl, že to je tajný jazyk přírody, jímž nám dává najevo, jak nás miluje. Jsou lidé, kteří jsou o tom hluboce přesvědčeni a domnívají se, že květiny jsou nejdostupnější způsob, jak učinit svět a vlastně i život krásnější a vlídnější. Jsou pak jiní, kteří na to nedbají. Jak jsme na tom my? Jsme květomilní, nebo květohluší a květoslepí?
Opatření proti šíření koronaviru v posledních týdnech znamenají také snad největší nasazení policie v historii České republiky. Strážci pořádku dohlížejí na nošení roušek na veřejnosti, hlídají hranice okresů i státu. Takovýto masivní policejní dohled již vedl ke střetům s občany, kteří se odmítají podřídit vládním nařízením. Na veřejnost unikla videa tří zákroků, která na první pohled působí surově. Odmítači leží na zemi a na nich policista. To na veřejnosti vyvolalo bouři a obvinění z policejního násilí.
Ministr školství představil „covidové“ maturity, kterými studenti letos zakončí studium na střední škole. V posledním školním roce přitom zatím strávili ve škole jen dvacet šest dní. Maturity se přesouvají ze začátku května na jeho konec. V jejich státní části budou mít na test víc času a na rozdíl od jiných let nebudou muset psát slohovou práci z češtiny ani cizího jazyka.
Vytrvale pokračují přípravy na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Sněmovna má na programu aktuální schůze ve třetím čtení zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice a v něm i vypsání příslušného tendru. Tentokrát místo tradičních sporů o jádro vypukla ostrá geopolitická diskuse. Pirátský poslanec Petr Třešňák už koncem loňského roku ve Stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů navrhl, aby vláda z pěti zájemců dva – ruský Rosatom a čínskou CGN – kvůli bezpečnostním hlediskům vyloučila.
