Ano, to hlavní, co mě na redakci Echa baví a těší, je, že existuje důvod se tam pohádat. Ne vždycky se to podaří, ne z každé věci a tématu musí být hádka a ne každému se do hádky chce – a vy se také nechcete hádat s každým. Především s tím, kdo vám za to nestojí, jehož názor vás vlastně ani nezajímá, možná ho ani nemá, říká obvykle to, co se tak obecně a všeobecně říká. Takových lidí je ostatně – v médiích – většina, nelze jim to vyčítat, je asi dobře, že to říkají.
Jedno z nejtvrdších sdělení Nového zákona najdeme u evangelisty Matouše (Mt 25,29): „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“ Tzv. Matoušův efekt se používá v sociologii a ekonomii k popisu akumulované výhody, kde počáteční úspěch zvedá pravděpodobnost úspěchu následujícího, který se pak nabaluje – bohatne se snadněji, když je člověk již bohatý; sláva se získává snáz, když už jste známi; moc přitahuje další moc a tak podobně.
Evropská unie připravuje bezprecedentní strategii, která by mohla Ukrajině zajistit částečné členství v EU již v roce 2027. Cílem Bruselu je nevratně ukotvit Kyjev v západních strukturách a odtrhnout jej od vlivu Moskvy, a to i za cenu toho, že země zatím nesplní všechny reformní podmínky. O revolučním mechanismu, který počítá s pěti konkrétními kroky včetně ostrého nátlaku na Maďarsko, informuje agentura Unian s odkazem na server Politico.
Hned na začátku letošního roku to bylo politicky celkem překvapivé spojení. Šéf ANO a premiér Andrej Babiš do funkce národního protidrogového koordinátora jmenoval Pavla Béma z ODS. Bývalý pražský primátor v rozhovoru pro Echo vysvětluje, jak se ke spolupráci s ANO dostal a co by chtěl v protidrogové politice prosadit. Problematika závislostí a duševního zdraví se podle něj od devadesátých let výrazně proměnila, tvrdá represe se ukázala jako nefunkční, a je proto třeba změnit přístup: od racionální regulace konopí i dalších drog až po naopak omezení dostupnosti alkoholu.
Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.
Leden byl v domácí politice do značné míry ve znamení politiky zahraniční. Prezident s dalšími ústavními činiteli namáhavě hledají společný zahraničněpolitický nápěv, Petr Macinka se profiluje víc v Černínském paláci než na ministerstvu životního prostředí a za video, v němž se probírá jednotlivými dotačními tituly ministerstva zahraničí, sklízí od svého předchůdce ostrou reakci: „sadistické výstupy“, „prasárna“, „opravdu se mi to z toho chce zvracet“. Oním předchůdcem samozřejmě není nikdo jiný než Jan Lipavský, kdysi Pirát, dnes nezávislý poslanec za ODS a objekt politické touhy nového předsedy strany.
Při práci s historickými památkami se architekti vždy rozhodují, zda se vydají cestou věrné obnovy stavby do jejího původního stavu, anebo raději, podobně jako archeologové, zafixují její dochovanou podobu bez dalšího přikrášlování. Nelze říct, jaký přístup je lepší, každý projekt vyžaduje vlastní přístup a vždy záleží především na daném kontextu, zadání a technické kondici staveb. Své o tom vědí španělští architekti, kteří se v případě úprav vyhořelého středověkého kláštera rozhodli vydat cestou kombinující oba zmíněné přístupy: zachovat duch stavby, ale zároveň ho rozvinout.
Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu bylo značně bouřlivější než předešlé ročníky. Americký prezident Donald Trump tam přijel s požadavkem řešit status Grónska, velký ohlas měl projev kanadského premiéra Marka Carneyho o konci světového řádu, tak jak jej známe, byla tam založena Rada míru, jakási Trumpova OSN. Výsledkem byl nespočet komentářů a úvah o nevratných změnách, konci globalizace a novém multipolárním světě.
Žijeme v době, kdy se zdá možné všechno, pevné není nic a jistoty jsou ve hvězdách. Ve hvězdách… Tím se obyčejně myslí, že je to vzdálené, neproniknutelné, nedosažitelné. Přitom jestli je něco v našem světě jisté, tak to jsou právě hvězdy, respektive planety – a také Měsíc a Slunce, že ano. To, že na obloze mění své místo, je možná jedna z prvních evidencí v kolektivní paměti lidstva. Pro člověka jsou hvězdy zdrojem úžasu, fascinace, útěchy… Dvě věci naplňují mou mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Pravil Immanuel Kant v té asi nejznámější větě filozofie.
Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky, které je po úspěšné operaci zatkly v Caracasu. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim, k němuž za časů prezidenta Cháveze upínala naděje západní radikální levice? Jak ta diktatura v současnosti funguje a jak dnešní Venezuela vypadá? O co se režim opírá a jakou má perspektivu?
Vydrží vláda Andreje Babiše celé volební období? Podaří se jí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a shodnout se na obraně? Jaké jsou další třecí plochy uvnitř koalice? O tom, dále o drahých potravinách, ale také třeba o prospěšnosti chůze v Salonu Echa diskutovala trojice politiků, kteří se dobře znají z hlavního města: zástupce opozice, poslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, za koaliční Motoristy sobě ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný a rovněž zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského ANO.
