Euro nepříliš přitažlivé

Podle prohlášení vlády ze středy 12. prosince nebude Česká republika prozatím stanovovat datum přijetí eura. Jedná se vlastně jen o vládní požehnání k jednotnému doporučení ministerstva financí a České národní banky. Jako o jednom z důvodů, proč euro nepřijímat, se hovoří zejména o nedostatečné konvergenci české ekonomiky k průměru eurozóny a neochotě ohrozit úspory občanů. To ale působí dojmem zástupných důvodů.

Jak se měnila státní příslušnost dnešních českých regionů

Kreslení hranice

Československý stát vznikl 28. října 1918, delší dobu však nebylo jasné, jak budou vypadat jeho definitivní hranice. Početné sudetské obyvatelstvo v pohraničí se nechtělo smířit s českou nadvládou, Maďaři na jihu Slovenska také ne, osud Podkarpatské Rusi byl nejistý. V Paříži bojoval za československé územní zájmy ministr Beneš. Celkově byl úspěšný, některé změny se mu však do mírových smluv prosadit nepovedlo.

ČNB: Banky jsou odolné

(Novinky.cz) Dohledové zátěžové testy ČNB letos opět prokázaly odolnost tuzemských bank a pojišťoven. Testování, které zahrnovalo vybrané bankovní skupiny a pojišťovny a bylo provedeno na datech ke konci r. 2017, prokázalo, že oba sektory jsou dále připraveny odolávat zhoršeným podmínkám ekonomiky. Hl. zdrojem odolnosti bankovních skupin bylo jejich výchozí kapitálové vybavení, které ke konci r. 2017 dosahovalo 18,2 %. Odolnosti napomohla také ziskovost aktiv a kapitálu testovaných bank, která ke konci r. 2017 činila 1,2 %, respektive 15,7 %. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo tradičně úvěrové riziko.

  • 14. 12. 2018
    Oblastní řeď. firmy plzeňské Škody zadržen
  • 14. 12. 2018
    Lesy ČR hlídají vánoční stromky
  • 14. 12. 2018
    Válka televizí. ČT žaluje TV Barrandov
  • 14. 12. 2018
    ČNB zvýšila sazbu kapitálových rezerv
  • 14. 12. 2018
    Platy politiků vzrostou o 9 %
  • 14. 12. 2018
    Lidé nejvíce důvěřují armádě a policii
  • 14. 12. 2018
    Pinkasův palác jde do nedobrovolné dražby
  • 14. 12. 2018
    MF nebude v EU proplácet dotace pro Agrofert
Afghánská epopej ve vynikající knize Wojciecha Jagielského

Srdce temnoty tohoto světa

Srdce temnoty  je, jak známo, titul slavné novely Josepha Conrada, v níž před sto lety vylíčil cestu nejmenovanou africkou zemí, na jejímž konci se setká se šíleným obchodníkem Kurtzem. Conradovo jméno předtím, než si ho poangličtil, znělo Józef Teodor Konrad Nałęcz Korzeniowski. Polský novinář a reportér Wojciech Jagielski s narážkou na svého velkého krajana nazve v jednu chvíli ve své vynikající knize Modlitba za déšť „srdcem temnoty moderního světa“ Afghánistán. Spojil s ním dvacet let, podnikl tam devět reportážních cest a v celku prožil dva roky. Napsal o něm knihu, která je špičkou ve svém žánru, esejistickou reportáž, jejíchž čtyři sta padesát stránek se čte jedním dechem, takže přes temnotu, již afghánská realita vyzařuje, čtenář lituje, když kniha skončí.

Marek Mora

EU je vražděna z Bruselu

Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.

Miro Šifra

Euforie a ponurost patřily k sobě

Ještě ani neskončil poslední díl seriálu ČT Rédl, a už se neslo prostorem, že jde snad o nejlepší politickou krimi, která v Česku vznikla. Režisér Jan Hřebejk vytvořil sugestivní obraz začátku 90. let, kdy se se svobodou také vyvalil kal a hnus. Proti němu se snaží postavit osamělý a smutný prokurátor Rédl, který přitom není černobílý hrdina. Tak jak to má rád jeho tvůrce, mladý scenárista Miro Šifra.

Libor Vávra

Zrušme verbální trestné činy

Veřejný prostor zamořují drby bez důkazů ve stylu, kdo co ukradl a kdo koho podplatil. Znějí z úst lidí, kteří reprezentují klíčové instituce v zemi. I od premiéra, a dokonce i od soudců, kteří by se měli přísně řídit důkazy a nepodléhat polopravdám a žvástům. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka roznášel nepotvrzené drby novinářům, když tvrdil, že někdo konkrétní (miliardář Pavel Tykač) za amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 zaplatil 300 milionů korun. Důkazy nepředložil. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra to považoval za nepřípustné chování soudce a podal na kolegu Kydalku kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud mu dal minulý týden za pravdu a potrestal ho důtkou. Libor Vávra v rozhovoru vysvětluje, proč je potřeba trestat nepodložené drby a křivé obvinění a zároveň ustoupit od trestání jiných verbálních činů, jako jsou projevy nenávisti na internetu. Policie právě minulý týden na sociálních sítích oznámila, že se právě na verbální kriminalitu chystá zaměřit.

Hosté
  • Helena Langšádlová
  • Rudolf Jindrák
  • Jan Paďourek
  • Karel Kříž

Kdo propadl špionomanii, je na cestě do pekla

Prezident Miloš Zeman mluví o české kontrarozvědce jako o „čučkařích“, kteří plácají o ruském nebo čínském vlivu v České republice, ale výsledky nemají žádné. Naopak poslankyně opoziční TOP 09 Helena Langšádlová iniciovala vznik vyšetřovací komise pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Je to reakce na výroční zprávu BIS za rok 2017, v níž se mj. píše nejen o zpravodajské činnosti, ale přímo o snaze zpravodajských služeb Ruska a Číny zasahovat do vývoje v České republice.

Hosté
  • Pavel Hasenkopf
  • Jan Schroth
  • Marek Benda

Přijdou, vydělají si, vrátí se. Opravdu?

Jak se zrodil globální pakt OSN o migraci? Kdo ho psal, úředníci, nebo politici? Čím je důležitý? Bude závazný i pro Českou republiku? V Salonu Týdeníku Echo hledali odpovědi právník Pavel Hasenkopf, Jan Schroth z pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poslanec ODS Marek Benda. (Proti Bendovi měl původně usednout i poslanec Pirátské strany, než na poslední chvíli zjistil, že vlastně má být na Islandu.)

Hosté
  • Jan Hartl
  • Ladislav Mrklas
  • Patrik Nacher
  • Petr Štěpánek

Když přicházejí děti revoluce

ANO v komunálních volbách neuspělo tak, jak se čekalo, a také namísto suverénního návratu ODS si v řadě měst lépe vedli regionální politici. Potrestali voliči kandidující strany za to, jak se chovaly ve vládě a sněmovně? V Salonu Týdeníku Echo na tuto otázku odpovídal ředitel výzkumné agentury STEM Jan Hartl a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas, spolu s nimi také poslanec a dvojka na pražské kandidátce ANO Patrik Nacher a staronový starosta čtvrtého pražského obvodu Petr Štěpánek, který je zároveň celostátním předsedou Zelených.

Hosté
  • Marek Výborný
  • Lukáš Zrůst
  • Alena Tulachová

Lidé uvázli v grandiózních prasárnách

Lidé, kteří uvázli v pasti dluhů, se stali velkým politickým tématem. Podle odhadů z terénu je jich až 760 tisíc. Přibývá těch, kdo tvrdí, že jejich obtížně řešitelné životní situace z nich dělají snadné terče antisystémových stran a zdroj společenské nestability. Sněmovnou teď prošla dva roky připravovaná novela insolvenčního zákona, jež otvírá pro mnohem víc lidí cestu k osobnímu bankrotu, jenž jim pomůže dluhů se zbavit a začít zase normálně žít. Přestože lobby dlužníků i věřitelů neustupují od kritiky, kdy jedni křičí, že zvítězila vymahačská lobby a fakticky se nic nemění, a druzí naopak varují, že je to nezdravý úkrok od principu, že dluhy se musí splatit, pro zákon hlasovaly všechny vládní i opoziční strany s výjimkou ODS, ta se zdržela. Nebyla proti principu, nelíbily se jí některé pozměňovací návrhy, jež prosadili levicoví poslanci. Zákon míří do Senátu, dá se tedy čekat pokračování ostré debaty.

Hosté
  • Lubomír Zaorálek
  • Tomáš Pojar
  • Emil Aslan

Proč v Afghánistánu „neztrácet tvář“?

V Afghánistánu v posledních měsících padli čtyři čeští vojáci. Kromě projevů soustrasti a respektu k jejich oběti se ale ozývá i kritika české účasti na afghánské misi. Nejvýrazněji ji formuloval předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, podle něhož by bylo dobré vést debatu o ukončení mise, která podle něj ztrácí smysl. Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do role okupantů, nedávný zásah proti organizátorům sebevražedného útoku, při němž byli začátkem srpna zabiti tři čeští vojáci, je podle Zaorálka projevem chování imperiální mocnosti. O smyslu a perspektivách konfliktu v Afghánistánu a české účasti na něm Týdeník Echo vedl debatu právě s poslancem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), prorektorem CEVRO Institutu a někdejším diplomatem Tomášem Pojarem a politologem a odborníkem na bezpečnostní studia z Ústavu mezinárodních vztahů Emilem Aslanem.