Situace ve Francii je velmi vyhrocená, takže není překvapivé, že návrh na opevnění Evropy zdí proti migraci přichází právě odsud.
Jednou z velkých dělicích linií letošních voleb bude generační střet. Průzkumy ukazují, že mladší generace, které zpravidla mívají podstatně nižší účast než ty starší, se letos chystají jít volit v nebývale vysokých počtech. Víc než dřív chtějí totiž hájit své zájmy. Mají zjevně pocit, že v posledních letech se tady vládlo proti jejich zájmům a vyvrcholilo to posledním rokem. K vládním restrikcím, zavírání společnosti a ekonomiky jsou nejkritičtější mladší generace.
Vláda se rozhodla povolit provoz na zahrádkách restaurací, zároveň si však přeje, aby tam lidé trávili co nejméně času. Vsází při tom na zákaz poskytovat bezdrátové připojení. Ten tak doplňuje řadu dalších pravidel, která budou muset návštěvníci i provozovatelé dodržovat, a která budí v některých případech posměch i kritiku. Restauratéři například neví, jak mají správně kontrolovat u lidí negativní testy. Zatímco ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) sází na víru, že se lidé dokáží domluvit, podnikatelé by se mohli setkat s problémy při kontrolách z hygienických stanic.
(E15) Na Ústecku by se mohly vyvíjet a vyrábět kanónové věže německých BVP Lynx pro českou a maďar. armádu a zřejmě i pro další země. Vznikl by spol. podnik firmy Rheinmetall Landsysteme a českého stát. subjektu, který by se však na projektu musel finančně podílet. Nabídku něm. zbrojovky obdržel premiér Andrej Babiš, uvádí se v dokumentu, o němž jednala vláda. Rheinmetall je jedním ze 3 uchazečů o dodávku 210 pásových obrněnců pro české vojsko za cca 52 mld. Kč.
Petr Smejkal vede od března poradní sbor na ministerstvu zdravotnictví zvaný Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Minulý týden premiér Andrej Babiš ohlásil výuku pro všechny a bez rotačního systému od 17. května. Smejkal dál trvá na tom, že vláda se při uvolňování nemá řídit podle „kalendářních dat“, ale podle „číselných dat“ – především o incidenci viru a podílu pozitivních testů.
Vnuk Heinricha Manna, prasynovec Thomase Manna, syn Ludvíka Aškenazyho, tedy spisovatelských veličin – a přitom zcela milý a příjemný člověk, filmař a sám literát, autor skvělých pamětí Poste restante a novel Lední medvěd. Žije v Praze a Berlíně, sedával by po kavárnách, ale my se sešli ve Vojanových sadech, kolem chodily matky s kočárky, my pili kávu z kelímku a do hovoru zněl křik pávů.
Spisovatelka Radka Denemarková přirovnává čtení k meditaci – díky němu máme možnost být sami se sebou, osvobodit se od problémů, jež nám vnucují druzí, protože naše skutečné problémy jsou jiného rázu, a nepodlehnout okolnímu světu – pragmatickému, konzumnímu, byrokratickému. „Číst by měli hlavně politici,“ říká autorka, která se nebojí otvírat tabuizovaná témata, jichž prý existuje v naší společnosti víc, než je zdrávo.
Když jedete vlakem z Prahy do Lysé nad Labem, tak chvíli za Čelákovicemi na levé straně se za oknem mihne podivná věc, takový přízrak, vlastně dva přízraky, jako když vystoupí z lesa dvě kamenná rozevlátá monstra. Jsou to dva barokní andělé, ne však nějací dobráčtí amoři, ale andělé smrti. Jeden je anděl blažené smrti, druhý anděl žalostné smrti: to se pozná při bližším ohledání, když k nim dojdete: z vlaku se tam vystoupit nedá, autem naštěstí ne dojet, aspoň myslím.
V neděli 25. dubna zemřel Ivan M. Havel, mladší bratr Václava Havla, člověk, který si navzdory silné bratrské konkurenci našel své místo ve světě i v životě. Slovníkové heslo vypočítává, že byl kybernetik, matematik, filozof, autor první české soustavné knihy o automatických počítačích, šéfredaktor časopisu Vesmír, zakladatel Centra pro teoretická studia, badatel a zkoumatel, esejista a taky trochu básník. Hlavně, jak se jeho přátelé shodují, nezapomenutelný člověk.
Vláda Andreje Babiše stáhla veřejné finance do schodků v řádu stovek miliard korun. Podle oficiálních výsledků státního rozpočtu zveřejňovaných ministerstvem financí se dá jen část těch obrovských schodků vysvětlit dopady pandemie čínského koronaviru a oslabením ekonomiky. S prudkým růstem dluhů stoupá i cena, za kterou si Česko půjčuje na finančních trzích. Přestože jsme i po pandemickém roce stále jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropské unii, tímto stylem se dál hospodařit nedá.
O věrohodnosti policejní konstrukce a o bezpečnostně-politickém trojúhelníku USA–ČR–Rusko debatují bývalý náměstek ministerstva zahraničí a velvyslanec ve Francii Petr Drulák, vedoucí katedry východoevropských studií FSV UK v Praze Daniela Kolenovská, dlouholetý náměstek ředitele rozvědky (ÚZSI), dnes výzkumný pracovník CEVRO Jan Paďourek a konečně spolupracovník prezidenta Václava Havla a posléze zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998 Rudolf Růžička.
Přestože očkování starších lidí a chroniků proti koronaviru postupuje vpřed, návrat k fungujícím obchodům a restauracím zatím pořád nevidět. Za tohoto stavu Hospodářská komora spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a vládním zmocněncem Vladimírem Dzurillou vyvíjí jakýsi covid pas pro vnitrostátní potřebu. Jeho nositelem by se stal člověk, který buď dostal vakcínu, nebo prodělal nákazu koronavirem, nebo má platný negativní test.
Pandemická doba má být časem velké změny, měla přinést ojedinělou historickou zkušenost, otřást do základů světem, rozdělit čas na předtím a potom. Události tohoto typu se většinou také nějak projeví v umění, stávají se tématem či kulisou románů a filmů, jejich vliv se projeví ve výtvarném umění. Vstupují do představivosti lidí, proměňují ji. O umění se v posledních měsících psalo především jako o omezené oblasti lidského života – o zavřených divadlech a galeriích, o strádajících tvůrcích, kteří přišli o možnosti příjmů.
