Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, jak činila předchozí vláda Olafa Scholze. V Kyjevě to dnes řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.
Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.
Ruský dron zlikvidoval na Ukrajině poprvé lehký raketomet HIMARS. Zásahem se chlubí ruská elitní skupina Rubikon na svém Telegramu. Ruské ani ukrajinské úřady se zatím k možné likvidaci amerického systému nevyjádřily. Informuje Newsweek. K útoku na raketomet HIMARS mělo dojít u vesnice Rusyn Yar asi 30 kilometrů od fronty v Doněcké oblasti.
Írán představil novou balistickou raketu na tuhé palivo, která má mít schopnost velmi přesného zásahu a možnost vyhýbat se protiraketovým systémům nepřítele. Zároveň pohrozil Spojeným státům, že v případě konfliktu zasáhne jejich základny v okolí. Podle státní televize je raketa vybavena moderními technologiemi, které mají umožnit její průlet protiraketovou obranou. Po třech setkáních mezi vyjednávači USA a Íránu, tak nyní došlo ke zvýšení napětí mezi zeměmi. Informuje například Newsweek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do pražské Strakovy akademie. Premiér Petr Fiala (ODS) ho tam uvítal po necelých dvou letech. Budou jednat o pokračování pomoci zemi, kterou napadlo Rusko, české muniční iniciativě, možnosti příměří a zajištění míru či zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Systém protivzdušné obrany Patriot umístěný v Izraeli bude po renovaci převezen na Ukrajinu, uvedl v neděli deník New York Times s odvoláním na čtyři nejmenované americké představitele. Podle deníku západní spojenci rovněž diskutují o dodávkách dalších systémů Patriot z Německa nebo Řecka.
Ukrajinská vojenská rozvědka GRU zničila během jednoho dne dvě ruské víceúčelové stíhačky Su-30, potvrdil její velitel Kyrylo Budanov. Byl to „historický okamžik“ řekl vojenskému serveru The War Zone a odhalil některé nové detaily operace. Podle Budanova byly stíhačky sestřeleny infračerveně naváděnými raketami AIM-9 Sidewinder odpálenými z bezpilotních člunů Magura-7. Na sociálních sítích se rozšířilo video ukazující první sestřelený Su-30, podle Budanova žádná videa ani snímky druhého sestřelení neexistují.
Senát chce od příštího roku zakázat rekreačním a sportovním střelcům, aby si pořizovali tlumiče pro pistole a revolvery k běžnému užití. Zároveň navrhl umožnit, aby si tito střelci mohli tlumiče půjčovat na střelnicích od jejich provozovatelů kvůli omezení hluku. Vyhověl tak nejčastější námitce odpůrců zákazu. Dosavadní vlastníci tlumičů, které podléhají registraci a lze si je pořídit se zbrojním průkazem, by si je mohli ponechat. Změnu nyní posoudí Sněmovna.
Smlouva na stíhačky F-35 nemá absolutně žádný vliv na další pronájem švédských gripenů. Reagovala tak ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na kritiku stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO). Ten uvedl, že kvůli smlouvě na F-35 nedošlo ke včasnému prodloužení smlouvy na pronájem gripenů a Česko tak přijde zbytečně o pět miliard. Předchůdce Černochové Lubomír Metnar (ANO) reagoval s tím, že postup vlády skutečně způsobil pro ČR nevýhodnou nabídku ze strany Švédů.
Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400.000 kusů velkorážové munice. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Připomněla, že za loňský rok ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Letos jsou podle ní peníze zajištěné zhruba do podzimu.
Balistická raketa severokorejské výroby, kterou Rusko při útoku na Kyjev v noci na čtvrtek zabilo 12 lidí, obsahovala přinejmenším 116 zahraničních dílů včetně těch ze Spojených států. Dnes to na síti X napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. To, že střelu vyrobila KLDR, oznámil Zelenskyj už ve čtvrtek. "Vyšetřování všech podrobností o střele pokračuje. Už je ale jisté, že balistická střela pocházela ze Severní Koreje," napsal Zelenskyj.
Jedna z největších zbrojařských firem v republice Czechoslovak Group zveřejnila v minulých dnech výsledky, ze kterých vyplývá nárůst zisku ve stovkách procent. A to v souvislosti s geopolitickou situací. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v reakci na masivní nárůst příjmů zbrojního průmyslu v médiích mluví o zavedení tzv. daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tu současná vláda zavedla v době energetické krize. Podle Babiše je nyní taková daň na místě i u zbrojních firem a měla by pomoci financovat výdaje na obranu.
Zbraně, které Američané zanechali v Afghánistánu, jsou nyní v rukou militantních skupin. Informuje o tom server BBC s odkazem na své zdroje. Jednat se má o zhruba půl milionu zbraní a vojenská vozidla. OSN se domnívá, že část z těch zbraní mají nyní v držení představiteli odnoží teroristické skupiny Ál-Kaida. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo v Afghánistánu zanecháno vybavení v hodnotě 85 miliard dolarů.
Spojené státy nyní neuvažují o dodávkách dalších zbraní Ukrajině poté, co země napadená Ruskem vyčerpá balíček schválený ještě v době úřadování prezidenta Joea Bidena. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na členy Kongresu obeznámené se situací. "V Bílém domě ani v Kongresu se nevedou prakticky žádná seriózní jednání o dalším balíčku zbraní pro Ukrajinu," sdělili NYT členové Kongresu, kteří Ukrajinu podporují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dnešní ruský útok v Charkově oznámil sankce na čínské firmy, které se podle něj podílejí na výrobě ruských střel Iskander. Zelenskyj již ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina má informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Podle něj Čína dodává Rusku také střelný prach a dělostřelectvo. Neupřesnil však, zda jde o dělostřeleckou munici nebo dělostřelecké systémy.
Čínské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého Čína dodává Rusku zbraně. Jeho výroky označilo za nepodložené, píše agentura Reuters. Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, řekl Lin Ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelné tiskové konferenci. Dodal, že Čína "přísně kontroluje" předměty dvojího využití.
Společnost SpaceX Elona Muska a dva další partneři se ukázali jako favoriti, kteří mohou získat klíčovou část obří zakázky na vybudování protiraketového štítu prezidenta Donalda Trumpa „Golden Dome“. Agentuře Reuters to uvedlo šest lidí obeznámených s touto záležitostí. Muskova raketová a vesmírná společnost SpaceX spolupracuje se softwarovým vývojářem Palantirem a výrobcem dronů Andurilem na společné nabídce na vybudování klíčových prvků systému Zlaté kupole.
Rusko uvedlo, že jakýkoli úder na ruské cíle německými raketami Taurus bude považovat za „přímou účast“ Německa v konfliktu na Ukrajině. Prohlásila to ve čtvrtek podle AFP mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v souvislosti s informacemi nové nastupující německé vlády, že Berlín zvažuje dodávky střel dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu. Podle výrobce střel Rheinmetallu rakety nebudou mít významný dopad na válku.
Ukrajina by měla být schopna ovlivňovat dění a určovat tempo na bojišti ve válce s Ruskem. Strategických změn v konfliktu by mohla dosáhnout raketovým útokem na Krym, kde má Rusko logistické centrum. K této změně by mohly pomoci i německé rakety Taurus. Myslí si to budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který o poslání německých raket Ukrajině chce jednat. Opatrnost svého předchůdce při obavách z eskalace Merz opakovaně odmítá. Uvedl to v rozhovoru pro ARD.
Německem během víkendu otřásla série násilných útoků nožem, které si vyžádaly mrtvé i těžce zraněné. Incidenty se odehrály v několika městech od Hamburku po Berlín a vzbuzují obavy veřejnosti i otázky ohledně motivace útočníků. O zprávě informuje dnes deník Bild.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Ministerstvo obrany v úterý oznámilo návrh dohody o celkově již třetím pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Tyto stíhačky by si tak měly odkroutit třicet let ve službách české armády. První letadla přistála na letišti v Čáslavi v srpnu 2005. Poslední odletí pravděpodobně v roce 2035. Jednání se švédskou stranou probíhala poslední tři roky. Švédská strana nabízela i nejmodernější Gripen ve verzi E/F. Česká strana však dala přednost F-35 a dlouho jednala jen o pronájmu do roku 2035.
Belgický premiér Bart De Wever oznámil, že jeho vláda poskytne letos Ukrajině nový balíček pomoci v hodnotě jedné miliardy eur. Dodal, že jeho ambicí je poskytnout napadené zemi tuto částku každý rok během jeho funkčního období. Během tiskové konference v Kyjevě po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také řekl, že Belgie dodrží svůj slib a dodá Ukrajině všechny bojové letouny, které slíbila.
Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 letounů místo nynějších 14, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. České ministerstvo sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje.
Ministři financí Evropské unie budou v příštích dnech projednávat zřízení společného mezivládního zbrojního fondu, přes který by se společně nakupovaly zbraně. Zbraně by ale vlastnil fond. Za používání armádní techniky by členským zemím účtoval poplatky. Vyplývá to z dokumentu, který je připravený na jednání, uvedla dnes agentura Reuters. Think-tank Bruegel, který za dokumentem stojí, se netají cílem, dostat obranu členských zemí pod kontrolu Bruselu.
Za zavřenými dveřmi a bez oficiálních prohlášení se minulý týden v Bruselu odehrála schůzka, která může zásadně změnit přístup evropských států k obraně. Británie spolu s několika severskými a středoevropskými spojenci připravuje plán na vznik nové nadnárodní banky zaměřené výhradně na obranné výdaje. Ta má nejen umožnit společné nákupy zbraní, ale hlavně obejít Evropskou komisi a udržet vojenské výdaje mimo oficiální rozpočty států.
Americký ministr obrany Pete Hegseth se nezúčastní shromáždění 50 zemí za účelem koordinace vojenské podpory pro Ukrajinu, tzv. setkání "Ramstein," uvedlo podle serveru Defense News tento týden několik evropských představitelů a jeden americký činitel. Bude to tak poprvé, kdy se koalice sejde bez účasti amerického ministra obrany. Skupina se sejde 11. dubna v Bruselu a bude jí předsedat Německo a Británie. Podle ukrajinských zdrojů budou Němci zvlášť aktivní.
Francouzská vláda představila nový fond pod správou státní banky Bpifrance v hodnotě 450 milionů eur, který má umožnit běžným Francouzům přispět na investice do francouzských zbrojařských firem. Minimální vklad činí 500 eur a podle ministra hospodářství Erica Lombarda tím vláda reaguje na dotazy veřejnosti, jak mohou občané přispět k obraně Francie. Po invazi Ruska na Ukrajinu vzniklo několik investičních fondů na podporu zbrojařských společností, ale francouzský fond je první, který vznikl pod nepřímou záštitou státu.
Zástupci ministerstva obrany hájili na jednání sněmovního branného výboru zakázku na nákup bezpilotních vrtulníků pro systém spojení pro taktické jednotky. Zakázku prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z podnětu výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV. Její šéf Ladislav Semetkovský ve sněmovně obvinil ze střetu zájmů náměstka ministryně obrany Františka Šulce. Bezpilotníky Skyspotter má dodat liberecká společnost Modelárna Liaz, kde Šulc rok působil jako jednatel.
V jedné vzdálené galaxii před dávnými časy… No dobře, v České republice před půl rokem, pokud jste vyslovili pochybnosti o nákupu F-35, zařadilo vás to téměř automaticky do kategorie Putinových zrůd, které chtějí vydat svoji vlast hordám z východu. Bylo až překvapující, jak vyhraněné názory v této souvislosti padaly z humanitních intelektuálů, kteří jinak stěží rozeznají pistoli od revolveru a před vypuknutím války na Ukrajině se k věcem vojenským stavěli s tichým pohrdáním moderního světoobčana.
