Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Anatomie jednoho rodokapsu

Bylo by na čase zbavit se návyku vidět každé volby na Slovensku jako souboj dobra se zlem, který, pokud vyhraje zlo, bude soubojem posledním. Minulou sobotu s 23 procenty vyhrála strana Směr – Sociální demokracie (zlo), zatímco hlavní vyzývatel, Progresivní Slovensko (dobro), se téměř s 18 procenty umístil druhý. Bude teď záležet na tom, na čí stranu svých 15 procent vrhne Hlas Petera Pellegriniho (bahno), což jsou odpadlíci od Směru a druhá varianta sociálnědemokratického proudu na Slovensku. Hlas se zřejmě přikloní ke Směru, ale svou účast vylicituje. Pak už by Ficovi nic nestálo v cestě.

Kdo tu bezprecedentně masíroval Slováky

Označit podstatnou část jednoho národa za manipulovatelné blbečky, to teď bude v Evropské komisi nový standard? Aspoň mírně pokročilí pamětníci potvrdí, že tak velký zájem jako teď volby na Slovensku nevzbuzovaly už asi čtvrt století – určitě od roku 1998, kdy šlo o porážku mečiarismu, a patrně od roku 1992, kdy se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Zvýšená pozornost se neprojevuje jen ve střední Evropě, vidina návratu Roberta Fica budila velký zájem (hrůzu) v kontinentální Evropě, Británii, dokonce v USA.

Poněkud drahá vstupenka do Bílého domu

Česká vláda se včera vyslovila pro nákup supermoderních amerických stíhaček F-35. Dostává nás to do jiné dimenze: technicky, rozpočtově, také z hlediska vojenské strategie. Dosud jsme se v rámci NATO zavazovali „jen“ k ochraně vlastního vzdušného prostoru, případně vzdušného prostoru některých spojeneckých zemí, což dobře obstaraly švédské gripeny.

Situaci na frontě přebije ohňostroj

Zpravodajství z rusko-ukrajinské války u nás začíná být odpoutané od reality tak, že už to musí vidět i vojensky zcela netrénované oko. Po několik týdnů nám nejen ukrajinské zdroje, kde je to pochopitelné, ale takové autority jako generální tajemník NATO hlásí průlomy ruské linie, které mají tu vlastnost, že nevedou k žádnému zřetelnému pohybu fronty. Od začátku června, kdy Ukrajina odstartovala několik měsíců dopředu očekávanou protiofenzívu, za cenu ztrát desítek tisíc mužů a desítek procent dosud dodané západní těžké techniky dobyla 0,25 procent Rusy okupovaného území.

Ne, léková krize nebyla celoevropský fenomén

V lékárnách chybějí různá léčiva, táhne se to už přes rok. Premiér Petr Fiala minulý týden ve sněmovně krizovou situaci připustil, ovšem jen pro některá místa republiky. Celorepublikově je prý u nás léků dost. Šli jsme se zeptat předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla. Mluvili jsme jak o naléhavé situaci a jejích skutečných příčinách, tak o tom, jak trh s léky u nás funguje a jestli má ministr zdravotnictví pravdu, když říká, že být přijata jeho novela zákona o léčivech, žádný problém už by nebyl.

Hrajeme si s Afrikou

Minulý týden zaplavily Lampedusu čtyři tisíce utečenců, jen o třetinu méně, než kolik má tato výspa Itálie u břehů Afriky stálých obyvatel. Prozatím letos Středozemní moře překonalo víc než 100 tisíc lidí, což je proti loňské sezoně dvojnásobek. Jako obvykle se přikročilo k rozboru faktorů, které lidi k tak nebezpečné cestě mohou vést. Sociologové migrace rozlišují tzv. pull faktory, tedy atraktivitu budoucích hostitelských zemí v očích migrantů, a push faktory, které je naopak vyhánějí z vlasti. Vedoucím pull faktorem Evropy zůstává Německo, kam zřejmě směřuje podstatná část letošní vlny, jak z Afriky, tak z východu přes Řecko a přes Balkán.

Mámo, psali to v New York Times!

Včera vyšla v New York Times zpráva, že výbuch na tržišti v ukrajinské Konstantinyvce a šestnáct mrtvých asi neměla na svědomí ruská, ale ukrajinská zbloudilá raketa. V ten okamžik se zvrat v narativu o Konstantinyvce objevil i na českém internetu, v některých zaběhnutých médiích. Do včerejška byl výhradně na webech alternativních nebo vyloženě proruských. Interpretačního posunu jsme se přičiněním amerických reportérů dočkali dva týdny po tragédii. Je to „jen“ jedna z mnoha událostí těchto válečných jatek, ale ilustruje něco důležitého.

Pochod klimaaktivistů: stát je někdy pro smích

Když se po konci prázdnin konečně zdálo, že magistrát v hlavním městě začal vládnout a nebude už skupince klimaaktivistů z Poslední generace tolerovat zpomalování dopravy na magistrále, zasáhla vyšší moc. Městský soud v Praze, jmenovitě soudce Ladislav Hejtmánek, zrušil nařízení, jímž úřady aktivistům nařídily jít jinou trasou než po magistrále, nekonat na magistrále před Národním muzeem „happening“ a vůbec nevstupovat do vozovky. Pochod se měl omezit na chodník.

Vláda za televizi, televize za vládu

Česká televize se řadí k oněm ostrovům relativního blahobytu v ČR, kde už vědí, že se ekonomickému vývoji navzdory nebudou muset uskrovňovat. Takový je výsledek jednání v pětikoalici. Táhlo se téměř rok a minulý týden vešly ve známost hlavní rysy: zvýší se koncesionářské poplatky o 25 korun měsíčně na 160 korun. Veřejnoprávní rozhlas si má polepšit o 10 korun, bude se za něj platit 55 korun – obojí od 1. ledna 2025.

Za všechno může Elon Musk

Musk ve skutečnosti nic nevypnul, jen odmítl Starlink aktivně zpřístupnit Ukrajincům až na Krymu. Obával se, jak vysvětluje na svém účtu sítě X (Twitter), eskalace války, nechtěl se podílet na tahu, který by mohl vyústit v jadernou válku. Prezident Volodymyr Zelenskyj včera na konferenci v Kyjevě vysvětloval, proč protiofenziva – trvá už čtvrt roku – nedosáhla zatím ničeho. Může prý za to váhavost Západu s dodávkami zbraní a uvalováním sankcí a pak vzdušná převaha Ruska, tedy opět váhavost Západu.

Daň z mobilu

Budeme mít o něco vyšší jednu daň. Sice o málo a sice ji už dnes odvádí velká většina českého obyvatelstva, ale napříště už před ní nebude úniku. Pětikoalice se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dohodla na zvýšení koncesionářského poplatku České televizi ze 135 na 160 a Českému rozhlasu ze 45 na 55 korun. Dohodla se i na rozšíření skupiny plátců. Dosud bylo možné poplatkům se vyhnout čestným prohlášením: Nemám televizi. Nově se za přijímač považuje i osobní počítač nebo mobilní telefon, stačí jeden přístup na internet v domácnosti.

Nedá se na to koukat

Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.

Už jen dvě pětiletky

Minulý pátek nás Petr Fiala seznámil se svou vizí pro ČR. Nazývá ji Restart Česka, kýženého stavu bychom mohli dosáhnout za deset let, pokud se staneme křižovatkou Evropy a světa hlavně v následujících oborech: dopravě, energetice, inovacích a kultuře. Těžiště premiérova vystoupení bylo v prvních třech, což je vzhledem k tomu, že vystupoval na konferenci HK ČR, přirozené. Zástupcům firem se muselo dobře poslouchat horování za strategické investice. Už tady konstatujme, že kdyby se Fialovy představy začaly uskutečňovat, ocitáme se i oficiálně v naprostém rozporu s třicet let starým ideálem zřídit volné tržní hospodářství.

Agrofert prodal média, ale Babiš na odchodu není

Před pěti šesti lety by to byla zpráva dne, o ničem jiném by se nemluvilo. Když teď Andrej Babiš prodal Synthesii a do balíčku s chemickou továrnou přibalil mimo jiné i nakladatelství Mafra (MF Dnes, iDnes, Lidové noviny aj.), byla zpráva během dne postupně vytlačována jinými, stejně důležitými. A ten nedostatek vzrušení podle všeho není dán tím, že by Babiš už nechtěl dělat politiku a mohli jsme ho zařadit mezi normální smrtelníky směřující na odpočinek.

Žijeme v převrácené demokracii

Sešli jsme se na konci léta s Václavem Bělohradským, nejznámějším českým filozofem současnosti, abychom prozkoumali, zda jeho záliba nahlížet věci jinak než my pořád existuje a co jeho pohledem můžeme spatřit. Rozhovor se dotýká současné české politiky a jistých forem české cancel culture, tedy kultury rušení; Milana Kundery; toho, co v české politice zbylo z Václava Havla; slučitelnosti demokracie s dnes převládající klimatickou politikou. Ale začít jsme museli u ideje hospodářského růstu, kterou Bělohradský vytrvale podrýval.

Ještě ke žluté kartě

První člen vlády, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, dostal od předsedy žlutou kartu – za to, že strávil pět hodin v širší společnosti svolané Martinem Nejedlým, avšak v restauraci, tedy normálně na veřejnosti. Žlutá karta je obrat předsednictva ODS, na němž Petr Fiala ani nebyl přítomen, ale pak formulaci přijal. Bylo to nutné, co to ukazuje o poměrech v pětikoalici i Občanské demokratické straně?

Další krok k cenzuře

V pátek bez fanfár, ale to je od některých vlád včetně té české asi záměr, vstoupilo v platnost evropské nařízení DSA, tedy zákon o digitálních službách. DSA se zatím týká rozsáhlých online platforem typu Facebook, Twitter a vyhledavačů jako Google. Rozsáhlý znamená, že platforma na území Evropské unie získá aspoň 45 milionů uživatelů měsíčně, tedy že nějak pokryje alespoň deset procent unijního trhu.

Dřív vzpoura, dnes klimatický žal

Proč už rockeři nejsou rockeři, do jaké míry je rocková hudba ještě hrází svobody: nad tímto nelehkým tématem zasedli v rámci festivalu Krásný ztráty ve Všeticích u Benešova předminulou sobotu účastníci Salonu Týdeníku Echo: zpěvák a skladatel Michal Prokop, hudebník a performer Jakub Kaifosz alias Lazer Viking, hudební publicista Ondřej Bezr a stařešina českého undergroundu František Stárek vulgo Čuňas.

V Německu mají elity problém s demokracií

Zatímco v části pětikoalice nebo na Pražském hradě se předpisově strachují o vývoj demokracie v Maďarsku, v kandidáta na diplomatickou nótu kvůli erozi demokracie zraje Německo. Na to si samozřejmě v Černínském paláci ani jinde nikdo netroufne a je dobré se mezivládně do politiky jiných zemí nemíchat. Ale je to dvojí metr jak Brno. Začněme ilustrativním příkladem toho, co se v Německu děje. Na bývalého ředitele kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, mezitím tatáž kontrarozvědka, již ještě před pěti lety řídil, založila spis.

Srpnová nedorozumění

Ve vystoupení prezidenta republiky 21. srpna u Rozhlasu přišly dva zajímavé momenty. „Nejlepší, co udělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti, ale snahou o objektivní poznávání faktů, ale také emocí té doby,“ řekl Petr Pavel hned na začátku. Z dalších slov vyplynulo, že tento apel se netýká velké historie, že je žádostí o pochopení pro lidi jako on, tedy překabátěné komunisty. O chvíli později předvedl černobílé vidění sám prezident, když srovnal sovětskou invazi do Československa s invazí Ruska na Ukrajinu.

Kauza Blažek. Jaká kauza?

Co se rozjíždí kolem ministra spravedlnosti Pavla Blažka, nabírá až absurdních rozměrů. Minulou středu byl vypátrán v restauraci na pražském Žižkově, kde se účastnil oslavy lobbisty Martina Nejedlého, který kdysi v České republice zastupoval ruskou ropnou firmu Lukoil a v týmu bývalého prezidenta Miloše Zemana hlavně sám sebe. Od té doby nemine dne, aby se od Blažka rituálně nedistancoval nějaký jeho kolega ve vládě nebo předák jiné vládní strany než ODS. Markéta Pekarová Adamová veřejnosti sdělila, že ona by od lidí typu Nejedlého „utíkala mílovými kroky“.

Slovensko opět mezi zánikem a spásou

Pavel Kosatík loni vydal útlou knížku Slovensko 30 let poté. Píše v ní o tom, co se se Slovenskem dělo, když jsme ho my, Češi, před třiceti lety pouštěli do samostatného života. Tento paternalistický obrat volím schválně, jako charakteristiku Kosatíkova přístupu. Český spisovatel podle svých vlastních slov tentokrát usedl ke klávesnici proto, aby Slováky povzbudil: „Protože nechci, aby naděje na Slovensku nebyla vidět, píšu tuhle knížku. My Češi, kteří jsme Slovákům pořád nejblíž, jim můžeme i nejvíc pomoci, kdyby to potřebovali.“ Je to pohled na Slovensko u nás běžný.

To je vláda dětí

V americkém státě Montana předevčírem padl důležitý rozsudek. Soudce v něm dal za pravdu skupině šestnácti žalobců z řad –doslova – dětí a mládeže. Tento kolektivní soubor životní zkušenosti a erudice napadl zákon, který na území státu Montana z posuzování vlivů chystaných staveb na životní prostředí explicitně vyjímá údajný vliv na světové klima. Montana je v Americe známá a důležitá těžbou uhlí, na němž už dnes celkem nikoho nezajímá síra, ale čidly nepostřehnutelné emise CO2. Zástupce Montany se u soudu odvolal, verdikt je prý absurdní, především s ohledem na to, že jeden z padesáti amerických států nemá žádný měřitelný vliv na vývoj teplot v atmosféře planety, i kdyby se rozkrájel a kompletně zbavil průmyslu.

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Černý kůň středoevropské politiky

Jméno Poláka Janusze Korwina-Mikkeho se u nás vyskytuje, když už tedy, v rubrice politického bizáru. Je to ten podivín se starosvětsky pěstěným knírem, bývalý europoslanec, jemuž vedení Evropského parlamentu s oblibou udílelo kázeňské tresty: jednou za hajlování po projevu před plénem (K-M tím nedával najevo žádné prohitlerovské sympatie, naopak jedno evropské federalizační nařízení přirovnával k německému glajchšaltování za války), jindy za urážlivý výrok o ženské polovině lidstva.

Proč tentokrát krize v Evropě víc postihuje Německo (a s ním i nás)

Zatímco český průmysl je v lehkém, byť téměř zanedbatelném růstu, jeho německý protějšek upadá. Za červen se průmyslová činnost v Německu oproti květnu snížila o 1,5 procenta, v meziročním srovnání o 1,7 procenta. To meziměsíční číslo není zanedbatelné a způsobily ho především dva obory: stavebnictví a automobilový průmysl. Zatímco u nás, jak předevčírem konstatoval mluvčí České bankovní asociace Jakub Steidler, by byl průmysl také v poklesu, nebýt právě automobilové branže.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

Být Francouz, mám radost, jak se Němci ruinují

V uplynulých dnech se na evropské politické mapě na chvíli vynořily obrysy jedné potenciální revoluce. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa Friedrich Merz nevyloučil, že jeho CDU by na komunální úrovni mohla začít volně spolupracovat s radikálně pravicovou Alternativou pro Německo. AfD byla dosud držena v izolaci, kontrarozvědka ostentativně prověřuje, zda ji má sledovat. Avšak Alternativa dosahuje v průzkumech celostátně přes 20 procent, rekord teď hlásí agentura Insa s 22 body.

Hoří, má prostoto

Na řeckém Rhodosu je po devíti dnech divokého požáru vyhlášen pro celý ostrov nouzový stav. Evropu sužuje údajně neobvyklé horko. Česká televize k tomu už předevčírem na ČT24, pod špaltou Jak nespálit planetu, zpovídá Aleše Fardu z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Moderátorka kreslí dramatické scénáře: Co když se kvůli vlnám veder budou muset přesouvat dovolené a kvůli dovoleným pak i školní rok? Farda je víc na zemi, ale i on připouští v našich zeměpisných šířkách siesty. Potvrzuje sice, že požáry v jižnějších částech světa k létu patří, aby pokračoval: „Co ovšem můžeme říci, je, že těchto jevů v čase přibývá."

Starší články