Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Viktor Orbán odtajnil svůj recept

Včera v Budapešti skončila konference CPAC pořádaná rok co rok Americkou konzervativní unií (ACU), letos historicky poprvé v Evropě. Autor ji absolvoval celou, a může tedy zodpovědně napsat, že svého vrcholu konference dosáhla hned v prvních půlhodině – zahajovacím projevem maďarského premiéra. Tento muž, který před měsícem dokázal počtvrté v řadě a ústavní většinou vyhrát volby, ještě navíc když se jmenuje Viktor Orbán, přirozeně nešetří sebevědomím. Takže Orbán na začátku své řeči oznámil, že konzervativcům z USA (ale byli tam i odjinud, z Evropy, Dálného východu, Austrálie, Latinské Ameriky...) dává k použití recept na volební úspěch.

Šlápněte někomu na krk

Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Strejček hlad znovu na scéně

Jaké všeobecné dopuštění byl začátek války na Ukrajině, se ukazuje co chvíli v dalších rovinách. Ukrajina a Rusko dohromady vyvážejí téměř 30 procent pšenice a desítky procent dalších zemědělských komodit. Rusko od začátku války blokuje Ukrajinu z moře, ta tedy může vyvážet jen omezeně po železnici a po silnicích. Ukrajina nemá dobrou dopravní infrastrukturu a podle odhadu agentury OSN tak v zemi cestou do světa uvízlo 25 milionů tun obilovin.

Fialův kabinet ztrácí partnera pro cenzurní tance

Zatímco u cen elektřiny styl Fialovy vlády nekonat včas a rychle začíná mít dramatické dopady na český průmysl, jindy může mít tento styl i své výhody. Za týden to bude čtvrt roku od ruského útoku na Ukrajinu a od chvíle, kdy vláda iniciovala vypnutí osmi protivládních až protirežimních webů. Vypnutí platilo pro třicet dnů, pak dalších třicet dnů a pak ještě jednou třicet dní –⁠ než správcům českých domén CZ.NIC konečně došla trpělivost s odváděním špinavé práce za stát:

Hospodářsky je hned po Ukrajině obětí této války EU

Bývaly doby, kdy centrálním bankám veleli ekonomové. Ti nejlepší z nejlepších. Koneckonců taky je centrální banka bankou všech bank v zemi. Pak se zvyky začaly pomalu a nenápadně posouvat. Zpráva z úterního večera o tom, že Ukrajina zavřela kohoutek pro plyn procházející měřicí stanicí Sochranovka a tím odstavila asi třetinu plynu, který do EU teče z Ruska přes ukrajinské území, u nás byla absurdně servírována jako další rána ruskému plynu.

Vyhrálo Švédsko

„Suďte mě za rok“, prohlásil v létě 2020 vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Tehdy ještě doznívala jeho mezinárodní kritika za prý netečný přístup ke covidu-19. Švédsko nezavedlo téměř žádné uzávěry, dokonce celou dobu ponechalo otevřené základní školy. Roušky a respirátory nařízeny nebyly, pouze doporučeny. To všechno je známo, známo je i to, že předpokládaná morová rána ve Švédsku neudeřila.

A nevyhovuje jim vlastně to zdražování?

Evropa se ocitá na pokraji všestranné energetické krize. Po faktickém vetu Viktora Orbána na zákaz rychlého dovozu ruské ropy do EU následují dnes zprávy, které jako by měly za úkol potvrdit Orbánovu obavu, že ropa z Ruska snadno nahradit nepůjde. Toto embargo by Evropě přineslo výpadek 2,2 milionu barelů surové ropy a 1,2 milionu barelů ropných produktů denně, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii. Otázka je, jak ruský výpadek nahradit. Stanice CNN (!) zkompilovala přehled všech ropných vývozců, kteří nás co nevidět zklamou.

V EU jsme u Green Dealu v absolutní menšině

Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.

A jak za ruský plyn platíme my Češi?

Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit. Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“

Na co sakra ta vláda čeká?

Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.

Sto dvacet miliard Kč jede do Němec

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.

Byla to diskriminace, zapomeňte

Nikdo za nic nenese odpovědnost – tedy pokud se v inkriminovaném okamžiku pohyboval dostatečně vysoko a přijímal strategická rozhodnutí. Tento předsudek si můžeme potvrdit při čtení téměř nepovšimnuté zprávy, že Nejvyšší správní soud (NSS) dal minulý týden za pravdu stížnosti proti diskriminaci neočkovaných, jak ji loni na podzim zavedla Babišova vláda. Na NSS se také ještě loni obrátil podnikatel v hazardu a bývalý senátor Ivo Valenta, zastupoval ho za dvě léta bojů s lockdownismem dosti úspěšný advokát Zdeněk Koudelka.

A co když už je na mírovou iniciativu pozdě?

Zvláštní, že první hlasitější iniciativa, která volá po deeskalaci v rusko-ukrajinsko-západní válce, přišla až 58. den bojů. Primárně je příjemcem otevřeného dopisu německý kancléř Olaf Scholz, skupina signatářů – německých intelektuálů: vědců umělců a špetkou i bývalých politiků – po něm primárně žádá, aby zastavil dodávky zbraní Ukrajině. Ale politický impulz má být evidentně širší, chce ovlivnit nejprve diskusi o Ukrajině v Německu a přes něj v Evropě. Požadavek na stopku zbraní pro Ukrajinu je přirozeně sporný, zvláště v této chvíli.

Německý rok 1968 a všechny jeho oběti

Když český autor napíše původní práci o zahraniční problematice, aniž jen přežvykuje, co se tak píše a vysílá, můžeme to považovat za událost. Mezi přežvýkavci na Německo se vymyká Aleš Valenta, historik, dlouhá léta učitel na univerzitě v Hradci Králové i publicista. Spouštěčem Valentova zájmu o Německo byla tzv. uprchlická krize před sedmi lety. Nejprve se z toho zrodila kniha Německo: Mýtus a realita, poměrně přesvědčivé nabourání mýtu o této zemi coby kolébce moderní tolerance a baště otevřené výměny myšlenek a politické kultury. Druhá kniha prohlubuje tu první. Jmenuje se Německý rok 1968.

České vyvlékání z ruské energetické smyčky

Evropská komise bezprostředně po ruském vpádu na Ukrajinu vytyčila cíl zmenšit závislost na ruském plynu už do konce tohoto roku o 80 procent. Fiala je střízlivější, „vyvléci se z ruské energetické smyčky“ chce do pěti let. Ale i to je mamutí úloha. S klidem ji můžeme označit za energetickou pětiletku, poněvadž i tady má politika – ruská armáda, evropská reakce – převahu nad neviditelnou rukou trhu. Sousloví energetická bezpečnost má dva významy. Bezpečnost dodávek neboli aby energie vůbec byla k dispozici, zadruhé aby nebyla drahá tak, že její cena bude ohrožovat prosperitu země.

Buďme Poláky (v přístupu k vakcínám)

Za tři týdny se koná cosi, co média překřtila na světový summit o ukončení pandemie covidu-19. Zúčastněných států má být jen omezený počet, hlavním svolavatelem jsou USA, což je dobře, protože už tímto prostým faktem má summit zajištěnou relevanci. Dobrý je i ten důraz na slovo ukončení. Žili jsme totiž poslední dva roky ve stavu, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli covidu pandemii nikoli proto, že by byla naplněna nějaká předem daná, objektivní a změřitelná kritéria.

Němci nemohou za všechno, například za válku na Ukrajině

V Evropě a speciálně v její středovýchodní části včetně českého koutu se po 24. únoru zrodil nový konsenzus. Za ruský vpád na Ukrajinu mohou – pochopitelně po Rusku – nejvíc Němci. O minulém víkendu to zcela natvrdo řekla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která Angelu Merkelovou žádá, aby se celému světu omluvila za to, co se na Ukrajině děje. Vladimir Putin podle Vereščukové německou kancléřku „zmanipuloval natolik, že učinila Německo a Rusko na sobě závislými“. Při stavbě plynovodu Nord Streamu II Kyjev společně s Varšavou varovaly, že jde o geopolitický, nikoli ekonomický projekt.

Český stát se neumí ani omluvit

Soud, u něhož ve středu zdravotní sestra z Rumburka Věra Marešová vysoudila 2,27 milionu korun odškodného, se zapíše do historie jedním naprosto neslýchaným výrokem zástupce státu. Tedy zapsal by se, pokud by jednou někdo psal historii arogance českého státu vůči svým občanům. Marešová, která před osmi lety došla slávy, o jakou jistě nestála.

Evropa Orbána tolerovala příliš dlouho

Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.

Orbán je konzervativní revolucionář

Maďarsko šlo první dubnový víkend k volbám. S převahou v nich zvítězil Fidesz, tedy Svaz mladých demokratů. Jeho zakladatelem byl v roce 1988 Viktor Orbán, který teď vládne už dvanáctý rok a čekají ho další čtyři. Spojená opozice šesti stran zleva až úplně doprava získala jen 35 procent hlasů. Fidesz má tedy opět ústavní většinu, 135 poslanců ve 199členném parlamentu.

Čas na diskusi o vakcínách je teď

Že jste zapomněli na covid, vakcíny, roušky (které od čtvrtka konečně padají v hromadné dopravě)? Ale nebylo by dobře vypnout pozornost ve chvíli, kdy se na veřejnost dostávají zcela oficiální cestou zajímavá a nečekaná čísla. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) minulý týden oznámil, kolik je v republice zatím registrováno případů s nežádoucími účinky po vakcíně: 12 161. To vzhledem k 6,8 milionu očkovaných nevypadá jako dechberoucí hlášení. Jenže tu jsou dvě ale. Jednak se už vakcíně proti covidu přisuzuje 174 mrtvých, což rozhodně zanedbatelné není.

Být normální sklárna, už bojujeme o život

Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..

Čím Orbán tak irituje

Volby v Maďarsku dopadly překvapivě jasným vítězstvím pro Viktora Orbána a jeho Fidesz. O vnitřnostech maďarské politiky a volební kampaně včera na tomto místě zasvěceně psala Lucie Sulovská. Ještě úplně jiná otázka, než jak mohla jedna strana počtvrté v řadě vyhrát, je ta, proč Orbán vyvolává tolik nepřátelství v západní Evropě, a dokonce ve Spojených státech. Nejde mi teď tolik o některé známé intelektuály, Výtky vůči Orbánovi jsou zčásti pravdivé.

Na Ukrajině víme, že nevíme

Ruská armáda se koncem minulého týdne stahovala z okolí Kyjeva a v obci Buča, vzdálené od něj necelých 40 kilometrů, prý po sobě zanechala stovky mrtvých civilistů, podle starosty Buče více než 300. Ukrajinské ministerstvo obrany zavádí pojem ukrajinská Srebrenica (ve Srebrenici jdou nejvyšší odhady počtu Bosňáků zmasakrovaných srbskými vojáky k osmi tisícům). Čeští politici od Petra Fialy přes Miloše Zemana po Andreje Babiše mluví o ruských válečných zločinech.

Všichni jsme omylní. A nejvíc stát

Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.

Svoboda slova měla svůj den

Dobrých zpráv není dost nikdy, v posledních týdnech zvlášť. Jedna dobrá přišla ve středu z Finska. Poslankyně Päivi Räsänenová a luteránský biskup Juhana Pohjola byli u soudu zproštěni obžaloby z podněcování nenávisti. Räsänenová, bývalá předsedkyně Křesťanských demokratů (dnes malá opoziční strana), na svém twitterovém účtu před necelými třemi lety citovala z Nového zákona pasáž proti homosexualitě.

Už jsem ochoten věřit skoro všemu

Jedním z nejzkušenějších českých diplomatů je Rudolf Jindrák, toho času ředitel odboru zahraniční politiky v Kanceláři prezidenta republiky. I vzhledem ke svému původu (po matce karpatský Němec) je Jindrák expert na Německo. Mluvíme s ním o ukrajinské krizi, o míře autenticity ve změněném názoru Miloše Zemana na Rusko i o tom, jak moc přehodnocují svou energetickou politiku Němci.

Ukrajina – laboratoř i krmelec

Zpráva listu Daily Mail z minulého pátku o účasti Bidena mladšího na amerických investicích do biologických laboratoří na Ukrajině víceméně zapadla. Dá se z toho vyvozovat, že zpráva není podstatná. Anebo že je pravdivá a nikdo z těch, kdo by si za jiných okolností užili vyvracení dezinformace, neměl chuť to přiznat. Za těch pět dní nikdo nezpochybnil autenticitu e-mailů z proslulého Hunterova laptopu, jak je zveřejnil Daily Mail.

Zdrženlivost, která byla namístě

Ze summitu NATO konaného předevčírem se obsáhle reportovalo o vůli Aliance pokračovat vůči Rusku v politice odstrašování. Znovu bylo potvrzeno, že na porušení svého území NATO zareaguje kolektivní obranou. Nereportovalo se o tom nejdůležitějším, poněvadž to bylo v závěrech summitu nepřítomné: Severoatlantická aliance nechce válku na Ukrajině eskalovat. Přitom takové náznaky byly. Hlavně naši polští spojenci dopředu vyhlašovali, že prezident Andrzej Duda na summitu formálně vznese žádost o vyslání „mírového konvoje NATO“ na Ukrajinu.

Plyn bude až dvakrát dražší

Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.

Starší články