Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Oč jsme lepší než Číňané

Pět dní uplynulo od chvíle, kdy do světa pronikly první záběry demonstrací proti lockdownové politice v Číně. Přinejmenším do včerejška platilo, že protesty v mnoha městech – od Pekingu až po ten Wu-chan – pokračují v zásadě neztenčenou měrou. Odvaha účastníků demonstrací ve státě, který se lidstvu rozhodl ukázat, že společnost je možné podrobit digitálnímu dohledu, ve státě, kde už dnes lidem v různých jeho částech za nevhodné chování hrozí, že jim budou odepřeny veřejné služby, vzdělání pro děti, cesty do ciziny atp., je obdivuhodná.

S Amerikou můžeme i nesouhlasit

Po Andreji Babišovi a Danuši Nerudové přinášíme rozhovor s dalším účastníkem prezidentských voleb, senátorem Pavlem Fischerem. Bývalý úředník prezidentské kanceláře a diplomat už před pěti lety kandidaturou na prezidenta překvapil – a překvapil i poměrně dobrým výsledkem. Půl milionu hlasů mu tehdy vydalo na víc než deset procent v prvním kole. Brzy nato pronikl do Senátu, kde se zaměřil na zahraniční politiku a dnem i nocí varuje před Ruskem a Čínou. Má pověst oddaného stoupence americké zahraniční politiky.

Vztek Evropy na Ameriku

K rusko-ukrajinské válce z Evropy zaznívají dosud neslýchané tóny, zatímco válka samotná se proměňuje v humanitární katastrofu. Rusové systematicky vyřazují z provozu energetickou infrastrukturu, což bude znamenat nejen potíže s dopravou pro ukrajinskou armádu, ale pro hodně civilistů tvrdou zimu: život potmě a v mrazu, bez vody, s nefunkčními toaletami a podobně. Evropa na západ od Ukrajiny bude padat z větší výšky jinak než Ukrajina, ale pád to bude nebo už je také.

Další migrační vlna z třetího světa?

Postřeh, že pozornost je limitovaný statek, platí zřejmě kromě jednotlivců i pro veřejný prostor a média. Příkladem tu budiž další migrační vlna směřující na starý kontinent, která se letos naprosto ocitla ve stínu války na Ukrajině a energetické krize. A to přesto, že vedle právě ukrajinské složky obsahuje i silnou složku blízkovýchodní, která je sice v absolutních číslech pořád několikrát menší než za první migrační vlny 2015–2016, ale jinak Evropa přijímala víc běženců naposledy v roce 1993, za válek v bývalé Jugoslávii.

Až do (temného) konce

Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.

Vakcínový pas se může vrátit

Čím dál častěji člověka může napadnout, že žijeme v éře, kdy zkušenost přestala hrát roli. Čerstvým příkladem je zasedání G20 v Indonésii. Vedle nepochybně zajímavých aspektů, jako byl způsob, s nímž v Bali přijímali ruského ministra zahraničí, nebo jak dlouho trvala schůzka čínského prezidenta a kanadského premiéra (několik sekund, Číňan pokračoval v chůzi), se do závěrečného komuniké dostal i záměr regulovat cestování po světě během nějaké příští pandemie: „Shodujeme se na důležitosti sdílených technických standardů a způsobů ověření... pro usnadnění plynulého mezinárodního cestování.

Byl jsem brutální

Sérii rozhovorů s prezidentskými kandidáty začínáme s předsedou ANO Andrejem Babišem, který je ale podle dosavadních průzkumů pro většinu společnosti jako prezident republiky nepřijatelný. Rozhovory s dalšími kandidáty s šancí na slušný výsledek v prvním kole budou následovat. Za týden přineseme interview s Danuší Nerudovou, pak s Pavlem Fischerem. Jediný, kdo odmítl rozhovor poskytnout, je Petr Pavel.

Lžidědici listopadu 89

Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.

Hon na Muska

Čerstvý nabyvatel Twitteru Elon Musk zažívá nepříjemné dny. Ohlásil a pak zase stáhl nápad, že držitelé účtů budou mírně, ale přece zpoplatněni. Prezident Biden odpověděl kladně na otázku novináře, jestli by se americké federální úřady neměly podívat na jeho vztahy s cizími vládami. Několik celebrit oznámilo, že už u Twitteru nebude mít svůj účet (nejznámější je patrně Whoopi Goldbergová), některé korporace jako Disney, farmaceutický Gilead Sciences nebo „náš“ Volkswagen stahují z této platformy placenou inzerci, jakkoli zrovna u Volkswagenu v tom vedle politické uvědomělosti zřejmě bude i starý dobrý motiv konkurence vůči Muskově Tesle.

Vakcína proti covidu, to fakt nejsou lentilky

Covid pasy dnes už v České republice nikdo nevyžaduje, některé mezinárodní studie ukazují, že vakcína na covid nejenže nedokázala ochránit před přenosem infekce, ale hlavně způsobuje vedlejší účinky častěji, než se nám na začátku tvrdilo. A přece český stát právě za asistence herce Petra Čtvrtníčka spustil kampaň k očkování posilovací dávkou. U drtivé většiny z těch, kdo na ni přistoupí, bude už čtvrtá. Jaká rizika imunoložka Zuzana Krátká vidí teď?

Tu stopu nám vyšlapala levicová extremistka

Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit. Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize (...)."

Sázejte Česko, ale všeho s mírou

České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili sbírku na zalesňování planin. Stojí u základů takových občanských kampaní erudovaná věda a za jakých podmínek dává vysazování smysl? O tom je Salon Týdeníku Echo.

České předsednictví: nepřijatelné se rychle stává skutečností

Minulý týden zafungoval český veřejný prostor, tuzemská politika a mediální diskurz, navlas stejně jako před čtyřmi měsíci. Podruhé za letošní rok se na unijní úrovni konalo klíčové jednání o zákazu registrace „fosilních“ aut (na benzin a naftu) nejpozději k roku 2035. A zprávy o tom přicházejí až ex post. V červnu radikální návrh místopředsedy Komise Franse Timmermanse posvětila Rada ministrů životního prostředí, tento čtvrtek pak návrh prošel další etapou, dohadováním mezi Radou EU a EP.

Ať generál sebere odvahu a přizná: Bylo to tak

Kolem předlistopadové minulosti favorita prezidentské volby je po minulém týdnu snad o něco jasněji. Jak známo, generál Petr Pavel tvrdí, že zpravodajský kurz u vojenské rozvědky od roku 1988 studoval proto, aby se stal normálním vojenským diplomatem na některé z našich ambasád. S tvrzením, že to je věcně nesmysl, vystoupil na titulní stránce deníku Právo někdejší Pavlův spolužák Pavel Beneš. Podle něho byl charakter jejich postgraduálního studia jednoznačně rozvědčický. S Benešem hovoří pro Týdeník Echo Daniel Kaiser.

Do liberálně-demokratického výkonu trestu

Den před svátkem státu založeného Masarykem poslal Okresní soud v Kladně do vězení dva muže za to, že se dopustili nenávistných výroků o Ukrajincích. Rozsudek není pravomocný, ale zatím se Patrik Tušl může těšit na deset měsíců ve vězení, Tomáš Čermák potom na šest měsíců. Komu to připadá jako mírný trest, připomínáme známý fakt, že každé vězení je brutální zkušenost.

Ekonom ve mně je z vlády poněkud nešťastný

Českoamerického ekonoma Jana Švejnara jsme zastihli v lehce bilanční náladě. Ekonomická vysoká škola CERGE na Univerzitě Karlově, kterou v Praze počátkem 90. let zakládal a pak spolu s Národohospodářským ústavem české Akademie věd v rámci společného pracoviště CERGE-EI budoval, oslavuje 30. narozeniny. Pro Švejnarovu politickou nevyhraněnost a širokospektrální přijatelnost se o něm v poslední době dokonce spekuluje jako o černé labuti prezidentských voleb. Jak vidí potíže, před nimiž stanula česká ekonomika, s ní i obyvatelstvo a s ním nakonec i vláda?

Slavný historik Ferguson je zneklidněn

Jako vzpoura, která nebyla, vypadal se zpožděním pouhých několika hodin dopis 30 členů amerického Kongresu za Demokratickou stranu. Po prezidentu Bidenovi „naléhavě žádali“ změnu kurzu ohledně rusko-ukrajinské války – totiž aby pokračující masivní dodávky Ukrajině byly doprovozeny diplomatickými snahami, tedy jednáním s Vladimirem Putinem. Následoval předvídatelný shitstorm a po něm nejprve částečné zacouvání a pak úplné stažení dopisu – s pozoruhodným vysvětlením, že znění dopisu je vlastně několik měsíců starý koncept, který teď byl vypuštěn chybou nepozorného personálu.

Generál Ticho

Kampaň před prezidentskými volbami vstoupila do horké fáze, kdy už se používá špína – v zásadě tím se generál v. v. Petr Pavel brání proti svědectví muže, který ho nařkl ze lhaní o vlastní minulosti. Svědectví vyšlo v sobotním deníku Právo, muž se jmenuje Pavel Beneš, i on byl profesionální voják, s Petrem Pavlem ho pojí jedna zkušenost a jeden zážitek.

Ukrajina jako nedobrovolná laboratoř blackoutů

Osmého října se Ukrajincům povedlo poničit a na čas vyřadit jednu polovinu Krymského mostu. Pondělkem 10. října počínaje začali Rusové raketami a drony ničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny a první naše chlácholivé reakce, že to je výraz bezmoci Ruska na bojišti a že ruské armádě tak jako tak po jednom dvou dnech ostřelování dojdou chytré rakety a drony s náložemi, ustoupily hrozivé realitě. Volodymyr Zelenskij před několika dny uvedl, že zničeno je 30 procent elektráren v zemi. Od konce týdne vedení státu připravuje občany na tzv. rolling blackouts.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

Ani snad nechtějte vědět, jakou měl covid smrtnost

Kabinet Petra Fialy se nakonec propracuje téměř ke stejnému schodku státního rozpočtu, který na tento rok ještě přichystala vláda Andreje Babiše. Babišův výchozí deficit 380 miliard korun Fiala a jeho ministr financí Zbyněk Stanjura nejprve v běhu zmenšili na 280 miliard. Tehdy jim ekonomové, dokonce z vládních vod jako Štěpán Křeček, vyčítali nízkou ambici proškrtat výdaje. Přišla válka na Ukrajině a včera poslanci, především s odvoláním na potřebu kompenzovat lidem účty za proud a plyn, schodek zvedli na 375 miliard.

Hráči s ohněm koronaviru dostali odměnu

Pokud při pohledu na dění ve světě někdy propadáte pocitu, že už se dnes nikdo za nic nezodpovídá a z ničeho se nevyvozují následky, poslouží vám k dokreslení vašeho paušálního pesimismu následující příběh. Řeklo by se, že veřejný prostor, který se ještě nedávno zabýval skoro výlučně covidem, se ho ujme. Ale ne. V českém prostředí budeme jedni z prvních, kdo se ho vůbec dotkli.

Jak ustát letošní zimu

Jak to bude ve střední Evropě tuto zimu s plynem? Nečekají nás výpadky? Zatímco oficiální místa, od ministerstva průmyslu po ČEZ, šíří optimismus a odkazují na to, že zásobníky plynu jsou plné víc než z 90 procent a tím nad průměrem oproti předchozím rokům, pohled přes hranice do Německa ukazuje spíš pesimistickou náladu. Ředitel Spolkové agentury pro sítě (obdoba našeho ČEPS) Klaus Müller minulý týden dramaticky vyhlásil, že pokud Němci nezačnou s plynem šetřit, může ho v zimě chybět až 20 procent. Přes Německo proudí jak známo téměř všechen plyn spotřebovávaný v České republice.

Buďme dospělí

Dvě zprávy z minulého týdne dokreslují neutuchající eskalaci války mezi Ruskem a Ukrajinou: 1) Ukrajinci výbušninou odpálenou v nákladním autě vážně poškodili moderní, nedávno postavený most spojující Krym s ruskou pevninou, 2) Volodymyr Zelenskij minulý čtvrtek navrhl, aby NATO eliminovalo schopnost Ruska použít jadernou zbraň, doslova navrhl „preventivní údery“. První zpráva pojednává o eskalaci pochopitelné a spravedlivé: Ano, je to útok na infrastrukturu ve své podstatě civilní, ale pokud tudy Rusové přes Krym vozí posily a vojenský materiál na jižní frontu, útok legitimní.

Klimatičtí aktivisté neznají odpočinek

My si myslíme, že žijeme v realitě, ale co když ji jen s malým fázovým zpožděním utvářejí lidé, kteří z našeho pohledu teď žijí takzvaně na Měsíci? V té naší realitě se česká, německá, slovenská, polská… politická reprezentace usilovně zabývají otázkou, kde vezme Evropa dostatek plynu, zpravodajství ve všech našich zemích bylo doslova plynofikováno.

Dvě minulosti generála Pavla

Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?

Málo jste demonstrovali

Ve středu česká vláda potvrdila výšku stropů pro ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy. Potvrdily se zprávy, že to bude tři koruny s DPH na kilowatthodinu u plynu a šest korun u elektřiny, firmy budou mít zastropovaných 80 procent své průměrné roční spotřeby. Není jasnějšího důkazu, že výrobcům elektřiny, soukromým a nutně i polostátním, poněvadž jsou na jednom trhu, se v České republice vychází vstříc způsobem, který by si žádal vysvětlení pro dospělé.

Úleva pro Fialu

Volby do Senátu jsou vítězstvím Fialovy koalice. A v této době, kdy se v koaličních kancelářích napjatě čeká na každý nový žebříček preferencí a kdy se koaliční předáci obávají každé ohlášené demonstrace, poněkud ztrácí na váze argument, že Senát není příliš důležitý a že volby do Senátu jsou druhořadé.

Starší články