Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Ano, dosud se policie chovala apaticky

Nový vývoj v případu Čapí hnízdo, kdy (údajně psychicky nemocný) syn Andreje Babiše mluví o cestě na Ukrajinu a Krym, protože „táta mě tu nechtěl“, vrhá podezření z pasivity i na policii a státní zástupce. Martin Červíček byl do roku 2014 policejním prezidentem, posléze ještě dva roky krajským ředitelem policie v Královéhradeckém kraji. Od minulého měsíce sedí v Senátu za ODS. Jednou nohou je v politice za ODS, a tedy v opozici, mentálně, druhou, ještě u policie.

Na co sociální demokracie ještě čeká

Na dnešek má ČSSD naplánované klíčové zasedání k politické krizi. Kdyby odešla z vlády, pomůže sobě a republice neuškodí. Je reálné, že by menší vládní strana podpořila sjednocenou opozici, až ta se v pátek bude ve sněmovně pokoušet shodit premiéra Babiše? Hlasovat s opozicí z vládních křesel je něco jiného než z vlády odejít do opozice sami (a pak třeba hlasovat se současnou opozicí z opozice). Takže ke dni je teď spíš otázka, jestli se v ČSSD najde vůle opustit vládu.

Další politická krize made in EU

Po Řecku a Itálii má Evropská komise na svědomí další politickou krizi v členské zemi. Tentokrát nejde o žádný klientský stát na jihu, ale přímo o Velkou Británii. Řeklo by se, že za chaos, který generují nemotorné pokusy premiérky Theresy Mayové splnit vůli lidu a opustit EU, si může britská politika sama. Ale bez otevřeného nepřátelství Evropské komise (a Francie, která v tomto případě zřejmě tvrdila basu nejvíc) by dohoda o rozchodu za ty víc než dva roky musela být dávno a v klidu vyjednána.

Bez digitální paměti žilo by se lépe

Anglického filozofa Rogera Scrutona není potřeba čtenářům Týdeníku Echo dlouze představovat. Má tu z dob podzemní univerzity v první polovině 80. let dodnes žáky (například předsedu ODS Petra Fialu), česky vycházejí jeho knihy a vyhledává je ne úplně zanedbatelná čtenářská obec. Když jsme téměř na den před čtyřmi lety začali Echo vydávat i na papíře, byla volba pro rozhovor do prvního čísla jasná. Scruton v rozhovoru mluvil jak o cestování za železnou oponu a za lidmi lačnými po svobodném vzdělání, tak o zužujícím se prostoru pro svobodnou diskusi na Západě dnes:  „Podle mě je povinností intelektuála čelit politické korektnosti, která je dnes velkou hrozbou pro svobodu. Musíte při tom pozurážet tolik lidí, kolik to jen jde.“

Premiér je zralý na vazbu

V 11. minutě 50. sekundě reportáže Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, kterou včera odvysílal Seznam.cz, přichází moment, který má potenciál dříve či později zničit politickou kariéru Andreje Babiše. Ve švýcarském bytě, kde přebývají bývalá manželka českého premiéra a jeho první syn, se v tu chvíli otevírají pokojové dveře a do předsíně, na skrytou kameru vychází nic netušící Andrej junior. Mladý muž je evidentně buď pod vlivem duševní nemoci nebo silných léků, takže by byla chyba všechno, co tak důvěřivě vypráví dvojici neznámých návštěvníků z Prahy, brát za bernou minci. Nicméně podezření, že byl před vyšetřovateli kauzy Čapí hnízdo zavlečen z České republiky někam do ciziny (podle reportáže na Krym a posléze přes Slovensko do Švýcarska), je vážné a to hned dvěma směry.

Trump změnil všechno

Evropský parlament před měsícem vyzval Evropskou radu, aby zahájila řízení proti Maďarsku kvůli porušování evropských hodnot. Ačkoliv deklarace europarlamentu nemá žádné bezprostřední politické následky, je to veřejný pohlavek maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.

Jak si růžová lobby ochočila české politiky

V naší civilizaci byly dosud některé konstanty. Například manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy, pohlaví zná příroda jen dvě. Děti se rodí s pohlavím, které by se nemělo měnit, a když už, tak v dospělosti, po zralém uvážení a chirurgickém zákroku. Tento rok je ale v České republice ve znamení zákonných předloh, které mají v úhrnu nakročeno k antropologické revoluci. Hodně pro to udělala minulá Sobotkova vláda a především první Babišova vláda bez důvěry. Děje se to vcelku potichu, byť občas nějaká vypjatá reakce rozčísne hladinu.

Moravec, Gazdík a Fiala na trestné výpravě

Když nadhodil odchod z Afghánistánu, byl Lubomír Zaorálek možná veden populismem. Ale co když sleduje vývoj v Afghánistánu pozorněji než jeho kritici? Po 17 letech chtějí i USA zoufale z Afghánistánu pryč, i za cenu dohody s Tálibánem. Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek by měl nést důsledky za to, že otevřel jako možnost odchod našich vojáků z Afghánistánu. Shodli se na tom včera na Primě Petrové Gazdík a Fiala coby předsedové dvou opozičních formací. Šéf ODS Fiala přece jen poněkud zdrženlivěji, šéf STAN Gazdík o to intenzivněji zareagovali na návodnou otázku moderátora Václava Moravce, jestli by Zaorálka jeho slova neměla stát křeslo předsedy zahraničního výboru sněmovny.

Tohle ještě není konec Merkelové

Třináct let, po které Angela Merkelová vládne Německu, a osmnáct let, po které vládne CDU, se vyznačují jednak hospodářským úspěchem a stabilitou, což je zásluha předcházejícího kancléře, sociálního demokrata Gerharda Schrödera, a jednak rostoucí nestabilitou politickou a společenskou.

Soumrak bohyně

Může se z jedněch zemských voleb v Německu stát velký krok pro Evropu? O víkendu v Hesensku křesťanská a sociální demokracie, strany velké koalice, která řídí Německo, ztratily každá víc než deset procent. Kdysi tak spolehlivý a pevný střed německé politiky se dál zužuje, posilují okraje – Zelení a Alternativa pro Německo (AfD).

Mluvíte pořád o genderu...

Katolický kněz a bývalý ministr školství Petr Piťha dokázal svým kázáním 28. září v Chrámu svatého Víta obrátit pozornost k něčemu na první pohled tak nezáživnému, jako je ratifikace Istanbulské úmluvy. Ta je namířena proti něčemu tak obecně zavrženíhodnému, jako je násilí na ženách. Piťha v souladu se starším stanoviskem České biskupské konference Istanbulskou úmluvu vidí jako součást ofenzivy proti tradiční rodině.

Angela ještě nepokutovala

Po komisařce Věře Jourové, která před měsícem nastínila jakousi chytrou regulaci médií – ta by se pochopitelně uplatňovala jen proti méně kvalitním médiím –, jsme dostali další signál toho, jak neliberálně se dnes v centrech evropské moci, v trojúhelníku Brusel–Paříž–Berlín, přemýšlí. Opět jde samozřejmě o vyčerpávající, sisyfovskou válku s dezinformacemi.

Horste, neměl jsi s paní chodit na led

Je Bavorsko výchylkou ze středoevropského trendu posledních let, kdy každé volby přinášejí posun doprava? Ano. Vzhledem k tomu, že Bavorsko je v Německu šifra pro konzervativní až reakční názory a politiku a že nosič onoho konzervatismu, bavorská CSU, přišla o absolutní většinu a skoro o čtvrtinu hlasů. Zelení mají v Bavorsku, v terénu pro ně dosud nepřátelském, skoro 18 procent. Zato Alternativa pro Německo (AfD) je s 10 procenty na spodní hranici očekávání.

Galerie nářků nad českou státností

Sousloví „galerie nářků“ jsem si vypůjčil z názvu první kapitoly knihy Češi o Češích od historičky Evy Hahnové. Útlá kniha vyšla letos v Academii, na obálce je fotografie Edvarda Beneše po návratu z londýnského exilu, podtitulek zní Dnešní spory o dějiny. Na první pohled tedy kniha nijak nesouvisí se stými narozeninami Československa, které nás čekají za dva  týdny.

Praha bude ANO ještě hodně chybět

Jelikož žijeme v době rozvinutého babišismu, hlavním kritériem pro hodnocení včerejších voleb byl úspěch nebo neúspěch ANO. V nejsledovanějších volbách na pražský magistrát ANO prohrálo, byť spíše opticky. Necelých 16 procent je oproti 22 procentům před čtyřmi lety pokles o čtvrtinu, což ovšem vzhledem k tristnímu výkonu za poslední čtyři roky na magistrátu vůbec není špatný výkon. Kdyby byla politika spravedlivá, mělo by ANO v Praze jednociferný výsledek. V noci ze soboty na neděli se zdá, že Babišovo hnutí o hlavní město přijde, což je pro mediální obraz neustále vítězícího hnutí jistě rána, ale nikoliv s bezprostředním účinkem.

EU není SSSR, ale

Je přípustné srovnávat Evropskou unii se Sovětským svazem? Tak se včera nevěřícně tázal web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Citoval britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta na konferenci Konzervativní strany v Birminghamu, slova, jaká prý by si nedovolil ani (známý eurofob) Boris Johnson. Čtenáři, posuď sám, jestli se Hunt dostal za hranu: „EU byla kdysi založena proto, aby chránila svobodu – tehdy to byl Sovětský svaz, kdo nedovoloval svým lidem odejít. Historická lekce je jasná: pokud evropský klub přeměníte v žalář, touha z něj odejít nepoleví – naopak, poroste a my nebudeme jedinými vězni, kteří ze žaláře chtějí odejít.“

Začíná konzervativní revoluce

Petr Bystroň je výrazný poslanec německé opoziční strany AfD. Na konci září provázel do Lán bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona. Bannon si před pár měsíci v Bruselu najal kancelář, z níž se snaží pomáhat před evropskými volbami stranám, které oponují masovému přistěhovalectví z třetího světa. Proč si americký republikán chtěl o svých představách konzervativní revoluce v Evropě povídat se starosocialistou Milošem Zemanem? A proč utečenec z komunismu Bystroň dnes v Německu zažívá déjà vu?

Když mluví komisařka Jourová, svoboda se krčí v koutě

V úterý na jakési konferenci o „základních právech“ ve Vídni vystoupila česká komisařka Věra Jourová. Věnovala se tématu šíření nenávisti a nacionalismu a při letmém pohledu to byl standardní projev, jaké se tak píší a přednášejí po brexitu a po Trumpovi: pozor na růst nesnášenlivosti a špatnou verzi nacionalismu, apel na politiky, aby si uvědomili vlastní zodpovědnost a nepřilévali olej do ohně rétorikou, „která rozděluje“. Do toho tradiční šťouchanec do Viktora Orbána, který vedl antikampaň proti předchozím kampaním George Sorose.

Vrátíme se na výsluní

Největší ruch, který se odehrává v české vládní koalici, se týká sociální politiky. Menší ČSSD ve shodě s odbory chce zrušit karenční dobu, kdy po první tři dny nemoci zaměstnavatel zaměstnanci nedává plat. Zvyšuje se rodičovská, diskutuje se o navýšení hrubé mzdy. Ministryně práce Jana Maláčová spolu s odborovými předáky navrhuje zkrácení pracovní doby. Je to dobrý směr pro českou ekonomiku? A pro ČSSD cesta, jak se rychle vrátit k dvojciferným preferencím?

Černínský palác v úpadku

Po čtyřech měsících bezvládí se před českou diplomacií konečně otevírá vyhlídka na to, že jí bude opět velet řádný ministr. Nominace Tomáše Petříčka (36) z ČSSD působí na první pohled tragicky, jako poslední tažení strany, která už nemá kde brát. Karel Schwarzenberg mluvil o „ostudě a znehodnocení tohoto klíčového ministerstva“. Myslí se tím Petříčkova do očí bijící nezkušenost. Jeho dosavadní kariéra se rozvíjela po dvou kolejích: Evropský parlament a Praha 7, kde aktuálně kandiduje na starostu. Ale i v tom Evropském parlamentu byl pouze asistentem europoslance Miroslava Pocheho. Takže šéfem Černínského paláce se stává asistent jednoho poslance relativně málo významného parlamentu, byť ve Štrasburku.

Novější články Starší články