Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Suneme se do Číny. Podstatou DSA je skrytá cenzura

Když loni v létě Evropský parlament schválil zákon o digitálních službách, známý jako DSA, málokomu sepnulo, co všechno je ve hře. DSA má některá bohulibá ustanovení, například větší průhlednost algoritmů, jaké velké sociální platformy používají. Obsahuje ustanovení proti dětské pornografii. Ale nejpozději od chvíle loni na podzim, kdy Elon Musk definitivně koupil Twitter, aby z něj podle vlastního vyjádření učinil oázu svobody (politického) projevu, je zřejmé, že podstatou DSA je skrytá cenzura.

Západ Zelenského zradil

Náhle, v průběhu několika týdnů se v západním veřejném prostoru vytvořil jakýsi až konsenzus, že Ukrajina je po necelých dvou letech obrany proti Rusku na sestupné trajektorii a měla by usilovat o politické řešení. Švýcarský plukovník v. v. Jacques Baud byl od února 2022 jedním z mála vojenských či geopolitických analytiků, kteří takový vývoj předpokládali v době, kdy pětihvězdičková generalita v. v. téměř unisono mluvila o ukrajinských vyhlídkách na vítězství. Baudův pohled je důležitý i díky jeho přímé zkušenosti. Po roce 2014 pomáhal v rámci NATO ukrajinské armádě při reformách, které z ní posléze učinily armádu, jež navzdory slabší pozici svádí s ruskou armádou dosud úctyhodnou partii.

Má být Ukrajina v EU?

S Ukrajinou se začne vyjednávat o vstupu do Evropské unie. To je hlavní závěr unijního summitu, důležitější než to, že Viktor Orbán zablokoval jednu z plateb na pomoc této zemi, dohodnutou už loni. Orbán, který je nejen proti podpoře režimu Volodymyra Zelenského, ale i proti členství Ukrajiny v EU, během summitu na chvíli opustil jednání tak, aby otevření rozhovorů s Kyjevem mohlo být jednohlasně přijato. Během jednání budou mít Maďarsko i další skeptické země – především Rakousko, zřejmě i Nizozemsko, možná se objeví další – ještě řadu příležitostí, jak přibližování Ukrajiny blokovat.

Zavírají první firmy kvůli energiím

Máme tu první vlaštovky čehosi, co když nebude zastaveno, může vyústit ve velkou krizi českého průmyslu. První na řadě je samozřejmě průmysl takzvaně energeticky náročný. V lednu zavře sklárna ve Květné na Uherskohradišťsku, což majitel zdůvodnil růstem cen energií. Drtivá většina produkce této tradiční sklárny jde na vývoz, a vinou drahé elektřiny a plynu v České republice ta produkce přestala být konkurenceschopná. Včera byla oznámena okamžitá odstávka velké hutě Liberty v Ostravě. Podnik dluží svému dodavateli energií přes dvě miliardy korun.

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

Rozdvojená realita

Zatímco světoví lídři (a byznysmeni, vedoucí neziskových organizací, influenceři) se scházejí v Dubaji na masivní klimatické konferenci, zatímco generální tajemník OSN, Portugalec António Guterres, naléhá na co nejrychlejší konec užívání fosilních paliv, zatímco teprve zasychá inkoust na klimaticko-energetickém plánu české vlády, který předpisuje mít u nás do roku 2030 pětkrát víc větrníků a solárních panelů, a zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová volá po „nových poplatcích, zelených dluhopisech a samozřejmě uhlíkových daních“, dějí se tou samou dobou v terénu věci.

Tohle Milan Kubek přehnal

Milan Kubek je prezident České lékařské komory a stejně jako jeho předchůdce David Rath dokáže být sám sobě největším nepřítelem. Ještě ani nebyla dotažena dohoda mezi vládou a mladými lékaři, jejichž velká část nechce sloužit tolik přesčasů, a už Kubek do veřejného prostoru hodil téma doživotních výsluh pro lékaře. Může se hájit, že jen naplňuje závěry sjezdu (komory), jejich podobu ale minulý měsíc sám zásadně ovlivnil.

Nevěřit ničemu, co člověk neviděl na vlastní oči

Posledních deset let byla tzv. nejkontroverznějším členem české diplomatické služby. Eva Filipi, několikanásobná velvyslankyně, vedla ambasádu v Sýrii od října 2010, brzy nato však propuklo arabské jaro a i v Sýrii nepokoje a posléze občanská válka. Všichni velvyslanci států Evropské unie byli na protest proti režimu Bašára Asada z Damašku staženi, zůstali jsme jen my, k nelibosti některých lidí v zahraničí i u nás doma. Některé z nich na ministerstvu zahraničí nebo v mezinárodních institucích Filipi iritovala navíc ještě obsahem svých diplomatických zpráv posílaných do ústředí.

ODS hrozí, že bude předjeta zprava

Florencie je kolébkou renesance a jako taková byla pro renesanci evropské pravice vybrána italským místopředsedou vlády. Matteo Salvini pozval politiky evropských národněkonzervativních stran, kterým se dnes všem mechanicky říká „populistické“. Byla to dosti velká událost s dvěma tisícovkami hostí, devět ze zúčastněných stran už je se Salviniho Ligou v jedné frakci Evropského parlamentu.

Jmenuji se Fiala a jsem váš komparz

Právě odlétám na klimatickou konferenci – napsal včera Petr Fiala, nebo spíše jeho PR tým, na síť X (Twitter), a vzbudil tím očekávatelný posměch. Každý let znamená emise skleníkových plynů, letos každoroční konference ve Spojených arabských emirátech hostí rekordních 70 tisíc účastníků, prakticky všichni přiletí. Ale světová konference má ten vrozený rys, že pokud se na ní mají sejít lídři odevšad, velká většina nikdy nemá šanci přijet vlakem, na kole nebo po vzoru Grety Thunbergové bezemisní jachtou.

Mnoho psů a Musk

Řeklo by se, že Elona Muska jen tak něco nezasáhne. Nejbohatší člověk planety zřejmě může subvencovat i Twitter, který si pořídil loni v říjnu za 44 miliard dolarů, prý aby na dobytém území znovunastolil svobodu. Takže když se velké americké firmy jako Warner Bros., Disney, Apple, Coca-Cola a další rozhodnou nezadávat na síti X, jak se dnes Twitter jmenuje, inzerci, může ho to nechat v klidu. Anebo ne a Musk je zranitelnější, než by se zdálo. Čelí totiž nejen bojkotu několika zadavatelů reklamy, jdou po něm i Evropská komise a doma v Americe vláda prezidenta Joea Bidena.

Jak ovce čekáme na verdikt

Čím déle žijeme ve svobodě a v demokracii, tím těžší bývá pochopit, podle jakého mechanismu se některá témata stávají velkými tématy pro společenskou diskusi a některá se začínají řešit, když už je pozdě a řešení v dané chvíli už není – nebo jen s vysokými náklady. Aktuálně je záhadou, proč se veřejný prostor chová téměř až netečně k ohlášenému růstu cen elektřiny od ledna. I kdyby silová, tedy tržní část ceny elektřiny klesala, což doufejme bude, statisíce domácností, které mají cenu zafixovanou, čelí nárůstu cen elektřiny v desítkách procent.

Přichází Wilders, mizí Timmermans

V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat. Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky.

Je to kult. Ale může rychle skončit

Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.

Sledujme Německo

Jak jsme si mohli čerstvě uvědomit u zprávy o zdražování silové elektřiny, možným scénářem vývoje u nás je deindustrializace, odumírání průmyslu. Česká vláda před tím dosud zavírá oči, jako dítě, které si myslí, že když něco přestane vidět, přestane se to dít. A tak jako dítě odevzdáváme svůj osud do rukou dospělých a doufáme, že přijdou i za nás k rozumu. Vyhlížíme vlaštovky změny. Jde tu samozřejmě o Německo.

Pětikoalice na štíru s duchem Listopadu

Dnes slavíme svobodu a demokracii, kterých se nám zázračně dostalo před 34 lety. Předáci pětikoalice se zcela upřímně považují za kustody listopadu ’89 a jeho hodnot – a je paradox, že ty hodnoty trpí nejvíc za vlády pětikoalice. Nahnutě to vypadalo, už když šel do politiky Andrej Babiš. Jeho necitlivost vůči svobodě projevu se projevila nákupem soukromých novin a soukromého rádia. Novum pětikoaliční vlády, úpadek od Babiše k Fialovi, je v tom, že teprve dnes svobodu projevu a atmosféru svobodomyslnosti okusuje stát. Babiš by to možná dělal taky.

Věci, proti nimž je konsolidační balíček triviální

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.

Paradox Schwarzenberg

V tomto politicko-občanském nekrologu si nejprve připomeňme, kým vším Karel Schwarzenberg nebyl. Nebyl politickým myslitelem, je otázka, zda bychom ho vůbec měli řadit mezi intelektuály. Nezůstaly po něm žádné vlastní rukou psané texty s nějakým obecným přesahem. Nebyl ani žádným architektem novodobého českého státu, jakkoli i to teď zaznělo. Konečně když se později stal politikem, nebyl stranickým manažerem a vůdcem, byť jednu stranu založil. A přece je zřejmé, že s Karlem Schwarzenbergem 12. listopadu odešla jedna ze zásadních postav polistopadové doby.

Můžete mít problém na benzinkách. Ne naší vinou

Benzinové stanice u nás v posledních týdnech po předchozí době krapet nižších cen opět zdražují. A když se podíváme na přeshraniční důvody, může být ještě dráž. Nad Blízkým východem stále visí hrozba větší regionální války a v Evropské unii by za měsíc měla skončit výjimka, která umožňovala dovážet do České republiky ropné produkty vyrobené z ruské ropy. Právě těmi český trh zásobuje Slovnaft, součást maďarského koncernu MOL. Předseda představenstva Slovnaftu Oszkár Világi ale tvrdí, že při troše politické vůle toto zdražení možná ještě lze odvrátit.

Prezident doslova neví, čí je

Petr Pavel se před pár dny vyslovil pro kompromis s Lichtenštejnskem, který se na první poslech může jevit lepší než sériové žaloby tohoto knížectví na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva. Mezinárodněprávní stránkou lichtenštejnských nároků se tu ve čtvrtek zabýval Martin Weiss. Zbývá jen otázka, jak se může stát, že se do toho prezident míchá a co z toho o povaze dosavadního prezidentství Petra Pavla můžeme vyvozovat. Kromě mezinárodně-právní roviny je tu jakási historicko-morální, jejíž elementární znalost se od prezidenta vyžaduje. Nemusíme zacházet až do pobělohorských Čech, důležitější jsou 30. a 40. léta 20. století,

Jak Němci Fialovi vypustili gigafactory

Jakési myšlenkové ztopořenosti této vlády a jejího předsedy si už povšiml leckdo. Teď jsme dostali perfektní studijní materiál v osudu plánu na gigafactory na místě letiště Plzeň-Líně. Jak známo, tento týden Petr Fiala přiměl šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho, aby se konečně vyjádřil, jestli VW v Líních chce investovat. Odpověď Němce byla, že zatím ne. Pokud Fiala předtím neblufoval, je po plánu. Areál letiště si bude hledat jiné uplatnění a jiného investora. Oba dva Blumem uváděné důvody by si Fiala měl zapamatovat a přizpůsobovat jim svou budoucí politiku.

Blízký východ bez pověr a iluzí

Začala očekávaná pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy. Hrozí, že by tentokrát izraelsko-palestinský střet mohl přerůst v regionální, nebo snad ještě širší válku? Trochu jinou perspektivu nabízí Turecko, tradiční člen západní komunity ve vojenské a bezpečnostní rovině, současně ale sunnitská velmoc, jejíž současný prezident Recep Tayyip Erdoğan má podobně jako Hamás kořeny v Muslimském bratrstvu. V sobotu na obřím mítinku v Istanbulu Erdoğan obvinil Izrael z válečných zločinů a Západ, že je skutečným hybatelem masakrů v Gaze, dokonce z vytváření „atmosféry křížových válek“.

Sebeklam prezidenta Zelenského

Pro samou Gazu bychom se od svých počítačových monitorů málem přestali účastnit bojů na Ukrajině. Anebo se teď ve stínu Gazy mimochodem začíná přehodnocovat, revidovat výklad na chvíli pozapomenuté rusko-ukrajinské války. Výmluvné je tu nejnovější číslo amerického časopisu Time, který ještě loni vyhlásil prezidenta Volodymyra Zelenského mužem roku. Teď ho má na obálce znovu, ale s podtitulkem „Osamocený boj Volodymyra Zelenského“ jako upoutávkou na smutně realistický text uvnitř. Jeho podstatou samozřejmě je, že Ukrajina ani přes ohromné ztráty nevyhrává.

Nemusí vás zakazovat, stačí ztlumit vám hlas

Minulý týden byla zveřejněna Westminsterská deklarace, provolání 138 intelektuálů a známých osobností odleva doprava, které spojuje odpor proti vládami podněcované cenzuře a manipulaci na sociálních platformách. Deklarace razí pojem „cenzurně-průmyslový komplex“. Dva významní signatáři, manželé Bret Weinstein a Heather Heyingová, přijeli v minulých dnech do Prahy uvést české vydání své nové knihy Průvodce lovce-sběrače po 21. století. Evoluce a výzvy moderního života (Institut H21).

Staneme se menší a ještě menší. ODS

Tak jako málokoho zajímá, že do evropských voleb příští rok v červnu Piráti a STAN půjdou zvlášť, budila naopak docela velký zájem otázka, zda ODS, TOP 09 a KDU-ČSL budou kandidovat spolu. Zpráva z tohoto týdne je, že budou. Zřejmě bude oficiálně oznámena až příští týden a také je pravda, že s konečnou platností o společné kandidátce bude v ODS muset hlasovat ještě výkonná rada. Nicméně Petr Fiala už si to prosadil na předsednictvu a věc zřejmě považuje za hotovou.

Klimatická krize se nekoná

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila Robertu Ficovi do skládání vlády. Nechce jmenovat Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí, a dokud si Fico nesežene jiného, zřejmě se odkládá ustavení vlády. Zda tím prezidentka překračuje své pravomoci, nechejme vnitropolitické debatě na Slovensku. Ale zdůvodnění tohoto faktického veta má přesah i za slovenské hranice. Ve vědě je konsensus, že klima se mění a že se mění neustále. Není konsensus o tom, že by v posledních letech byla změna nějak unikátně rychlá, a rozhodně ne o tom, že by za ni mohlo převážně lidstvo.

Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska

Těsně před nedělními parlamentními volbami jsme si o hospodářském i politickém vývoji Polska za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) povídali s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Profesor vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení (jde o francouzského politika Roberta Schumana, který stál po válce u zrodu evropské integrace; Schuman si ovšem představoval Evropu volnější, než jak se posléze vyvinula). Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy. Takže – jaká je budoucnost Polska a jaká je budoucnost Polska ve střední Evropě?

Kačer byl pro nás lepší

V Polsku byla po roce 1989 spotřeba politických garnitur a vládnoucích stran dlouho vyšší než u nás. Kdyby volby v neděli vyhrála dosud vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), bylo by to potřetí po sobě a v tomto smyslu zcela „nepolské“. Je ale čím dál jasnější, že Jarosław Kaczyński moc ztratí. Národní konzervativce střídají středoví liberálové – Občanská koalice, KO – pod vedením dalšího veterána polské politiky – Donalda Tuska. Rozdíly nebudou příliš velké v politice v pozici vůči válce na Ukrajině (v obou případech protiruské) ani v hospodářské politice. Hlavní rozdíl bude v chování Polska uvnitř Evropské unie.

Novější články Starší články