Navzdory mediálním prohlášením evropských lídrů návrh Francie a Velké Británie na rozmístění evropských vojenských sil na Ukrajině, který měl deklarovat bezpečnost regionu po skončení konfliktu s Ruskem, narazil na překážky a v této podobě fakticky zkrachoval. Podle deníku The Wall Street Journal se oběma zemím nepodařilo získat podporu od spojenců, zejména kvůli nejistotě ohledně zapojení Spojených států.
Americký ministr obrany Pete Hegseth má na paži arabsky vytetované slovo káfir, tedy nevěřící, za což sklízí kritiku od řady muslimů, kteří jej viní z islamofobie. S odvoláním na nedávno zveřejněné fotky šéfa Pentagonu o tom informoval britský deník The Guardian. Není to přitom poprvé, co tetování ministra obrany, který je bývalým moderátorem a komentátorem stanice Fox News a veteránem Národní gardy, budí vášně.
Ruský prezident Vladimir Putin slavnostně spustil na vodu novou jadernou ponorku Perm, vybavenou hypersonickými střelami Zircon. Tyto střely jsou schopné dosáhnout rychlosti několikanásobně převyšující rychlost zvuku a mohou zasáhnout cíle vzdálené až 1000 kilometrů. Záběry státní ruské televize z arktického přístavu Murmansk ukázaly Putina, jak dává pokyn k vypuštění plavidla slovy: „Tímto schvaluji!“.
Ve světle toho, jak se různé evropské země chystají na začlenění svých občanů do případných branných povinností, je nová německá vládní koalice v tomto směru ostře rozdělena. Zatímco křesťanští demokraté (CDU/CSU) jsou pro okamžité zavedení povinné vojenské služby, socialisté (SPD) jsou zdrženlivější. Zároveň se ale oba politické subjekty shodují na tom, že Bundeswehr trpí nedostatečným vybavením, což je třeba řešit rychlou modernizací a efektivními nákupy nových technologií a zbraní bez zbytečné byrokracie.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Moskva chce jen využívat situace a dobývat další území.
Několik týdnů sporů mezi opozicí a vládou týkajících se obrany a podpory Ukrajiny vyvrcholí na středeční mimořádné schůzi Sněmovny k obraně, kterou svolalo hnutí ANO. Jedná se o reakci na kroky vlády v posledních týdnech. Vláda oznámila záměr dávat do roku 2030 3 % HDP na obranu a chce výdaje zvyšovat tempem 0,2 % HDP ročně.
Spojené státy dnes oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o dílčím zastavení bojů. Smlouvy mají zajistit obnovení bezpečnosti plavby v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Píší o tom agentury. Bílý dům uvedl, že se obě země "dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři".
Nejvyšší představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně viceprezidenta J.D. Vance a ministra obrany Petea Hegsetha, omylem přidali novináře do chatovací skupiny, ve které se bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstaleckým Húsíům. Svoji zkušenost popsal šéfredaktor časopisu The Atlantic. Nejprve si myslel, že jde o jakousi dezinformační hru, brzy zjistil opak.
Předsedu dánského parlamentního výboru pro obranu Rasmuse Jarlova mrzí, že se jeho země rozhodla pro americké bojové letouny F-35, a vyjádřil obavy, že USA mohou hrozit ukončením podpory strojů. Informoval o tom zpravodajský server Business Insider. Vztahy mezi Dánskem a Spojenými státy se ochladily v souvislosti s opakovanými narážkami amerického prezidenta Donalda Trumpa na možnost zisku Grónska, které je dánským autonomním územím.
Světová média (hlavního proudu) postižená předsudkem proti izraelskému zápasu vykořenit teroristy jednou provždy z Gazy (prý to možné není), už týden opět plamenně kritizují invazi a nestydatě lžou. Izrael porušil příměří a opět rozpoutal válku, ve skutečnosti po tři týdny teroristé navzdory dohodě odmítali propustit další zajatce. Zřejmě si uvědomili, že ke své záchraně potřebují trvalý mír a rukojmí jsou pro ně jedinou zárukou přežití. Okamžitě po prvním leteckém útoku před týdnem Hamás oznámil 400 zabitých, podivuhodná rychlost a pěkně kulaté číslo.
Izraelský vzdušný úder na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy dnes večer zabil předního člena politického vedení palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Barhúma, oznámil podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Údaje o počtu obětí se rozcházejí; podle zdravotníků, na něž odkazuje agentura Reuters, si úder na největší nemocnici na jihu pásma vyžádal pět lidských životů, agentura AP s odvoláním na vyjádření nemocnice hovoří o jednom mrtvém.
V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.
Při izraelském leteckém útoku na Chán Júnis byl v neděli zabit politický představitel teroristického hnutí Hamás Saláh Bardavíl. Uvedla to podle agentury Reuters palestinská média a Hamás. Izraelští představitelé se k tomu bezprostředně nevyjádřili. Bardavíl byl členem politického byra Hamásu a působil jako mluvčí hnutí. Byl také členem Palestinské legislativní rady, zákonodárného orgánu Palestiny. Podle médií byl při náletu zabit spolu se svojí manželkou.
Jsem proto, abychom zůstali pevnou součástí NATO, z Evropské unie má Rusko srandu. Uvedl to europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že je nutné, aby došlo ke zrušení Green Dealu, nicméně EU si podle něj nemá hrát na bezpečnostní pakt. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) Turek ohrožuje svými výroky bezpečnost Evropy, ČR potřebuje podle něj rozvíjet zdroje energie včetně těch zelených.
Zpravodajské a policejní složky Pentagonu vyšetřují údajné úniky informací o národní bezpečnosti. Pracovníci amerického ministerstva obrany by kvůli tomu mohli čelit výslechům na detektoru lži, píše web televize Skynews. V memorandu zaslaném v pátek večer vyzval náčelník štábu ministra obrany Joe Kasper k vyšetření „neoprávněného zveřejnění informací o národní bezpečnosti“, které by mohlo zahrnovat testy zaměstnanců na detektoru lži.
Ukrajinští spojenci připravují nový plán k zajištění udržitelného míru na Ukrajině, který by zahrnoval nikoliv jednu, ale dvě separátní mírové mise ve čtyřech úrovních bezpečnosti. Tvrdí to v sobotu italský list La Repubblica s odvoláním na své zdroje a také další italská média, upozornil na to rovněž ukrajinský rozhlas New Voice. Na frontové linii a rusko-ukrajinské hranci by měl být rozmístěný kontingent OSN tvořený vojáky z globálního jihu a to z Indie, Brazílie, Indonésie a Saúdské Arábie.
Izraelská protivzdušná obrana dnes ráno sestřelila na severu země tři rakety odpálené z území Libanonu, armáda krátce nato odpověděla dělostřeleckou palbou a leteckými údery v jižním Libanonu. Podle izraelských médií jde o první takový přeshraniční útok od vyhlášení příměří mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh na konci loňského listopadu. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil, oběti nejsou hlášeny. Informují o tom Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření armády a libanonská státní média.
Vláda v Kyjevě se zřejmě chystá na případné masové nepokoje a jejich tvrdé potlačování. Značný rozruch způsobila v pátek informace ukrajinských médií, podle kterých se v parlamentním výboru objevila novela zákona, která má umožnit Národní gardě, která je součástí armády, právo používat střelné zbraně, slzný plyn a drony během „masových nepokojů“. Podle šéfky jedné z opozičních stran a bývalé premiérky Julije Tymošenkové jde opravdu o nástroj k potlačení masových protestů.
Čína zřejmě zvažuje účast v případných mírových silách na Ukrajině. Čínští diplomaté se v Bruselu dotazovali, zda by takový krok byl z evropské perspektivy myslitelný a případně dokonce žádoucí, píše Welt am Sonntag s odkazem na diplomatické kruhy EU obeznámené s touto záležitostí. O případném rozmístění čínských jednotek na Ukrajině probleskly spekulace už koncem loňského roku.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes pohrozil anexí částí Pásma Gazy a realizací plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na odchod obyvatel tohoto palestinského území, pokud teroristické hnutí Hamás nevydá Izraeli rukojmí, která dosud zadržuje. Kac nařídil armádě, aby v takovém případě obsazovala další území v Pásmu Gazy a současně evakuovala tamní obyvatele. Izraelské síly podle něj zároveň zintenzivní údery ze vzduchu, ze země i z moře a rozšíří pozemní operace,
V reakci na probíhající jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou varoval britský premiér Keir Starmer ruského prezidenta Vladimira Putina před „vážnými důsledky“ v případě porušení jakékoli dohody o příměří. Prohlásil to během londýnského setkání s představiteli obrany z 31 spojeneckých zemí, jehož cílem bylo vypracovat vojenské plány na prosazení mírové dohody, píše the Guardian.
Příměří v Gaze skončilo. Izrael v noci z pondělí na úterý bombardoval pozice Hamásu v Pásmu Gazy. Teroristické hnutí tvrdí, že v důsledku toho zahynuly stovky lidí. Zároveň však potvrdilo smrt pěti vysoce postavených příslušníků, což naznačuje, že nešlo o bezcílné zlovolné bombardování Palestinců, ale o cílené údery. Hamás následně odpověděl obnovením raketových útoků na Izrael, čímž potvrdil zhroucení klidu zbraní. Cílem Izraele je donutit Hamás, aby propustil zbývající rukojmí.
Rusko dnes obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Francie připravuje dvacetistránkový manuál pro své občany, který má pomoci v případě situací, jako je jaderný útok, přírodní katastrofa či jakýkoliv ozbrojený konflikt. Dokument je součástí širšího úsilí o přípravu na krizové situace a je určený pro širokou veřejnost. Příručka zahrnuje praktické rady ohledně toho, jak se chránit před radiací, jak se připravit na evakuaci a či chovat se při útoku i po něm. Tato iniciativa přichází v době zvýšeného napětí ve světě, kdy rostou obavy z potenciálních jaderných hrozeb.
Izraelská armáda zahájila omezenou pozemní operaci v severní Gaze, aby znovu získala kontrolu nad částí koridoru Necarim, který odděluje severní část Pásma Gazy od její zbylé části. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informovaly tiskové agentury. Podle nich se zdá, že tento krok prohlubuje obnovenou izraelskou ofenzívu v Gaze. Izrael se z koridoru Necarim, který používal jako vojenskou zónu, stáhl v únoru v rámci příměří, jehož první fáze skončila po 42 dnech 1. března.
Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.
Podle prohlášení hnutí Hamás byli během nočního izraelského útoku zabiti čtyři vysoce postavení členové vlády tohoto teroristického hnutí v pásmu Gazy. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou Hamásu, si noční izraelské údery rovněž vyžádaly přes čtyři stovky obětí. Při izraelských úderech byli během pondělní noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády Hamásu v Pásmu Gazy.
Počet obětí úderů v Pásmu Gazy, jimiž Izrael dnes v noci ukončil křehké příměří trvající od 19. ledna, stoupl nejméně na 330, oznámilo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Údaje o bilanci obětí se rozcházejí, Reuters s odvoláním na týž úřad řízený palestinským teroristickým hnutím Hamás hovoří o 254 mrtvých. Dva zdroje z hnutí Hamás agentuře AFP sdělily, že při úderech byl zabit také Mahmúd abú Watfa, který stál v čele ministerstva vnitra, a vedle policie tak dohlížel také na vnitřní bezpečnostní službu Hamásu.
Rodiny izraelských rukojmí, které stále zadržuje palestinské teroristické hnutí Hamás, nové izraelské údery v Pásmu Gazy kritizují a volají po návratu k příměří. V prohlášenírodiny označily za podvod tvrzení Izraele, že cílem útoků je zvýšit tlak na propuštění zadržovaných lidí. Údery naopak podle příbuzných jejich životy ohrožují. "Tvrzení, že válka se obnovuje kvůli propuštění rukojmí, je naprostý podvod - vojenský tlak ohrožuje rukojmí a vojáky," uvedly rodiny.
