Tag: vojenství

Články k tagu

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v severní Gaze. Chce zpět klíčový koridor

Izraelská armáda zahájila omezenou pozemní operaci v severní Gaze, aby znovu získala kontrolu nad částí koridoru Necarim, který odděluje severní část Pásma Gazy od její zbylé části. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informovaly tiskové agentury. Podle nich se zdá, že tento krok prohlubuje obnovenou izraelskou ofenzívu v Gaze. Izrael se z koridoru Necarim, který používal jako vojenskou zónu, stáhl v únoru v rámci příměří, jehož první fáze skončila po 42 dnech 1. března.

Kde chcete vzít úspory na obranu? ptá se Kalousek. Mluví se o škrtech v eráru i dotacích

Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.

Během izraelských nočních úderů byli zabiti čtyři vysoce postavení členové Hamásu

Podle prohlášení hnutí Hamás byli během nočního izraelského útoku zabiti čtyři vysoce postavení členové vlády tohoto teroristického hnutí v pásmu Gazy. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou Hamásu, si noční izraelské údery rovněž vyžádaly přes čtyři stovky obětí. Při izraelských úderech byli během pondělní noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády Hamásu v Pásmu Gazy.

AFP: Při úderech v Gaze zemřelo nejméně 330 lidí včetně ministra vnitra

Počet obětí úderů v Pásmu Gazy, jimiž Izrael dnes v noci ukončil křehké příměří trvající od 19. ledna, stoupl nejméně na 330, oznámilo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Údaje o bilanci obětí se rozcházejí, Reuters s odvoláním na týž úřad řízený palestinským teroristickým hnutím Hamás hovoří o 254 mrtvých. Dva zdroje z hnutí Hamás agentuře AFP sdělily, že při úderech byl zabit také Mahmúd abú Watfa, který stál v čele ministerstva vnitra, a vedle policie tak dohlížel také na vnitřní bezpečnostní službu Hamásu.

Rodiny izraelských rukojmí údery v Gaze kritizují a volají po návratu k příměří

Rodiny izraelských rukojmí, které stále zadržuje palestinské teroristické hnutí Hamás, nové izraelské údery v Pásmu Gazy kritizují a volají po návratu k příměří. V prohlášenírodiny označily za podvod tvrzení Izraele, že cílem útoků je zvýšit tlak na propuštění zadržovaných lidí. Údery naopak podle příbuzných jejich životy ohrožují. "Tvrzení, že válka se obnovuje kvůli propuštění rukojmí, je naprostý podvod - vojenský tlak ohrožuje rukojmí a vojáky," uvedly rodiny.

Trump se ostře pustil do Íránu. „Za každý výstřel Húsíů bude Írán čelit vážným důsledkům“

Americký prezident Donald Trump vzkázal Íránu, že za každý další výstřel vypálený jemenskými povstalci ponese zodpovědnost. „Írán bude čelit vážným důsledkům,“ uvedl na své sociální síti Truth Social. Zemi obvinil z toho, že podporuje a řídí jemenské Húsíe. Šéf Bílého domu v sobotu nařídil údery na húsíjské pozice, šíitští rebelové poté v neděli zaútočili balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman.

Čínské lodě obkroužily Austrálii a vzbudily pozdvižení nad stavem australské flotily

Nečekaná přítomnost čínských válečných lodí u australských břehů vyvolala v Austrálii pozdvižení, píše americký deník The New York Times. V zemi začala debata o australské stárnoucí flotile a její závislosti na Spojených státech. Incident zároveň ukázal rostoucí vojenskou sílu Číny a její schopnost operovat daleko od vlastních vod. Čínská flotila, složená z křižníku, fregaty a zásobovacího tankeru, operovala téměř měsíc v blízkosti Austrálie.

Místo aut zbraně

Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla ministryně Černochová

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků.

Expressen: USA oznámily spojencům, ať napříště nepočítají s účastí Američanů na vojenských cvičeních

USA oznámily svým spojencům, že mají v úmyslu ukončit svou účast na plánovaných nadcházejících vojenských cvičeních v Evropě, uvedl tento týden švédský deník Expressen s odvoláním na své zdroje. Rozhodnutí bude mít vliv na několik cvičení, která jsou plánována právě ve Švédsku. Podle deníku se opatření netýká cvičení, o kterých už bylo rozhodnuto, tedy hlavně těch v letošním roce. Expressen upozorňuje, že informací má ale málo.

Trump údajně zvažuje stažení vojáků z Německa, mají se přesunout do Maďarska

Americký prezident Donald Trump zvažuje stažení desítek tisíc amerických vojáků z Německa a jejich přesídlení na východ Evropy, konkrétně do Maďarska. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Trump je podle zdrojů deníků rozhořčený, že Evropa z jeho pohledu pokračuje v úsilí prodlužovat válku. Spojené státy mají za svými hranicemi na 160 tisíc vojáků, z nichž značná část je právě v Německu, dodává deník.

„Každý zdravý Polák projde výcvikem.“ Tusk chce mít půlmilionovou armádu

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že každý dospělý muž by měl Polsku projít vojenským výcvikem. Podle Tuska se však nebude jednat o návrat základní vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008. Tento krok je součástí snahy vybudovat armádu o síle 500 000 vojáků v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Informuje například Politico. Polská armáda v současnosti čítá přibližně 200 000 vojáků a je třetí největší v rámci NATO po Spojených státech a Turecku.

Ochota bránit svou zemi v Evropě klesá. Česká armáda by ráda přilákala víc rekrutů

V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník  generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000.

Důsledek roztržky? Bílý dům zvažuje kompletní stop vojenské pomoci Ukrajině

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje ukončení veškeré probíhající vojenské pomoci Ukrajině v reakci na páteční krach jednání mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Trumpem v Bílém domě. Důvodem je Zelenského postoj k mírovému procesu, který Bílý dům považuje za neústupný, uvedl pro deník The Washington Post vysoce postavený představitel administrativy pod podmínkou anonymity. Roztržka v Oválné pracovně vyvolává dohady, zda nebyla zinscenovaná.

KLDR vyslala do bojů na Ukrajině už druhou vlnu vojáků

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje. "Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě.

Britským vojákům na Ukrajině by USA pomohly, ale tato debata je předčasná, uvedl Trump

V případě potřeby by se britským vojákům dostalo pomoci od USA, pokud by byli na Ukrajině napadeni, uvedl Trump, když v Bílém domě přivítal britského premiéra Keira Starmera. Zároveň však Trump uvedl, že vyslání mírových jednotek je předčasné, když není vyjednán mír. Setkání britského premiéra a amerického prezidenta dominovalo téma Ukrajiny. Trump před novináři také řekl, že neví, že by ukrajinského prezidenta Zelenského nazval diktátorem, jak to udělal minulý týden.

Po přestávce v Kursku opět bojují vojáci z KLDR. Totalitní stát vyslal zřejmě nové

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje. "Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS).

„Takové prostinké triky nepomohou.“ Lavrov odmítá evropské vojáky v roli mírových sil na Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války. "Nemůžeme zvažovat žádné varianty," prohlásil Lavrov podle ruské agentury TASS.

Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily

Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Postupně se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje, když ji odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. V Salonu Echa jsme o tom debatovali s Michaelem Žantovským, Jiřím Šedivým, Jiřím Weiglem, Ondřejem Soukupem a Jiřím Justem.

Řehka: Debata o vyslání armády na Ukrajinu je předčasná, Česko ale potřebuje 14 000 nových vojáků

V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Šéfka resortu nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Shodli se na tom na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. Podle Řehky musí NATO vybudovat urychleně věrohodné odstrašení a obranu, k čemuž v Česku chybí asi 14 tisíc vojáků.

Černochová: Obranným složkám chybí vojáci i civilisté. Motivem pro službu nejsou jen peníze

Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.

Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.

Tři roky hrůzy

Uběhly tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Říct, že situace na politické scéně se pro Kyjev nevyvíjí nejlépe, by bylo značné podcenění. Americký prezident Donald Trump, na jehož podpoře je Ukrajina existenčně závislá, v několika prohlášeních a tweetech ostře zaútočil na bojující zemi. Nejdřív během tiskové konference prohlásil, že válku začala Ukrajina. Pak řádil na sociálních sítích. V dlouhém příspěvku označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora, který vylákal ze Spojených států 350 miliard dolarů. Trump zatím překonává ty nejčernější scénáře.

„Můj velký přítel.“ Trump řekl Dudovi, že armáda USA zůstane v Polsku. „Nemáte se čeho bát“

Americký prezident Donald Trump se v zákulisí konzervativní konference CPAC v sobotu setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou, oznámil Bílý dům na síti X. Trump podle této zprávy „znovu potvrdil úzké spojenectví“ mezi USA a Polskem a také pochválil prezidenta Dudu za závazek Polska zvyšovat výdaje na obranu. Na úvod svého projevu na konferenci konzervativců Trump následně označil Dudu za přítele.

Izrael vysídlil 40 000 Palestinců ze Západního břehu, do Džanínu posílá tanky

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes nařídil armádě, aby se připravila, že setrvá ve třech nyní již vylidněných uprchlických táborech na okupovaném Západním břehu Jordánu ještě rok, a aby nedovolila zhruba 40.000 vysídleným obyvatelům návrat. Informují o tom tiskové agentury AP a AFP odvoláním na ministrovo prohlášení. Izraelská armáda současně oznámila, že rozšiřuje protiteroristickou operaci na Západním břehu i do dalších oblastí.

WSJ: Francie a Británie plánují rozmístit na Ukrajině až 30 000 mírových sil

Paříž a Londýn zvažují možnost vyslání až 30 tisíc vojáků mírových sil na Ukrajinu, aby přispěly k ochraně a stabilizaci situace v zemi, píše americký deník The Wall Street Journal. Podle informací získaných z evropských politických kruhů, by tento krok měl být součástí širšího plánu na dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer se současně chystají příští týden navštívit Washington, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině.

Trump odvolal šéfa amerického sboru náčelníků štábů Charlese Browna, nahradí ho Dan „Razin“ Caine

Prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na dnešek na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana "Razina" Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.

Navýšíme vojenskou pomoc Ukrajině o šest miliard eur, navrhuje EU

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.

Macron: Francie pošle vojáky na Ukrajinu. Až po dojednání míru ve „správných kolejích“

Francie nevylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu po dojednání míru, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednání o míru se však podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. Evropské státy vyzval k větším výdajům na obranu vzhledem k zvýšené agresivitě Ruska a zřejmého menšího zapojení Spojených států do bezpečnosti Evropy.