Nečekaná přítomnost čínských válečných lodí u australských břehů vyvolala v Austrálii pozdvižení, píše americký deník The New York Times. V zemi začala debata o australské stárnoucí flotile a její závislosti na Spojených státech. Incident zároveň ukázal rostoucí vojenskou sílu Číny a její schopnost operovat daleko od vlastních vod.

Čínská flotila, složená z křižníku, fregaty a zásobovacího tankeru, operovala téměř měsíc v blízkosti Austrálie. Lodě se pohybovaly v rámci exkluzivní ekonomické zóny země a měly zapříčinit i odklon desítek civilních letů. Plavidla rovněž proplula kolem Perthu v západní Austrálii jen několik dní poté, co tam zakotvila americká jaderná ponorka. Nakonec se minulý víkend vydala zpět na sever směrem k Indonésii.

Ačkoliv australské úřady ujišťovaly veřejnost, že čínské lodě neporušily mezinárodní právo, jejich přítomnost odhalila nepříjemnou realitu: Austrálie má dnes nejstarší a nejmenší námořnictvo od druhé světové války, uvádí deník. Odborníci i bývalí námořní důstojníci upozorňují, že země má v současnosti pouze dva zásobovací tankery – klíčové pro operace na dlouhé vzdálenosti – a oba jsou již několik měsíců mimo provoz.

Srovnání s čínskou flotilou odhaluje znepokojivé rozdíly: dvě čínské válečné lodě disponovaly dohromady 144 vertikálními odpalovacími šachtami pro rakety, zatímco všech 10 australských válečných lodí má dohromady pouze 200.

Čína podle deníku ukázala, že dokáže využít situace, v níž i nejbližší spojenci Spojených států přehodnocují své dlouhodobé strategické vztahy s Washingtonem. Deník si všímá i chybějící oficiální reakce Spojených států, a to navzdory tomu, že se návštěva čínských lodí časově překryla s přítomností vysokého amerického vojenského představitele a americké ponorky v Austrálii.