Eseje

Procitnutí čínského agenta z Hradu

Prezident Miloš Zeman patří k hráčům politické scény, jejichž motivaci není pro většinu pozorovatelů veřejného prostoru snadné číst. Ze všech politiků umí nejvíc překvapovat nečekanými rozhodnutími a tahy. Pod svým proslulým heslem, že jen blbec nemění názory, se velmi pružně přizpůsobuje podle okolností zájmům svým a svých voličů. Neschopnost poznat jeho skutečné motivace vede k povrchním stokrát omletým klišé, že Zeman je ruský, případně čínský agent, uhranutý silou autoritářských režimů.

Hvězdný internet

Internet je globální síť, ale na spoustě míst světa má překvapivě lokální povahu. Některá města, a to i ve vyspělých zemích, mají jen jednoho či dva velké poskytovatele připojení a jejich obyvatelé si stěžují na typické následky obchodního monopolu: pomalou konektivitu za hodně peněz. Poměrně špatně jsou na tom s internetem některé oblasti USA. Ani Německo se nemůže chlubit vysokým standardem; Dánové či Švédové jsou na tom podstatně líp. A v nedávných volbách do Dolní sněmovny slibovala britská Labouristická strana dokonce i to, že vybuduje státní bezplatnou broadbandovou síť.

Velký evropský jaderný střet

Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.

Doma by nás zabili

Uprchlíci před tureckou invazí přivítali nový rok 2020 v uprchlických táborech, kde je děsivý nedostatek úplně všeho a zima. To vězňové z IS mají třikrát denně teplé jídlo, deky a vcelku teplo. Jak teď vypadá život těch, kterým životy převrátila turecká invaze do kurdských oblastí severovýchodní Sýrie? A jak život teroristů z IS?

Nejprohnilejší v Evropě

Konečnou verzi auditu o zemědělských dotacích pro firmu českého premiéra nikdo z Bruselu neposlal. Pokud náhodou do Prahy přišly nějaké papíry, pak šlo jen o nějaké podklady k diskusi, která ještě zdaleka není u konce. Tak odbyl ministr zemědělství Miroslav Toman minulý týden informaci, že má k dispozici audit, podle kterého střet zájmů Andreje Babiše ovlivnil také agrární dotace pro holding Agrofert. Nejde o běžné tajnůstkářství. Babišův zemědělský střet zájmů se stal ohniskem sporu o jeden z největších dotačních programů na světě, evropskou podporu zemědělství známou pod zkratkou CAP. Šedesát miliard eur ročně se bude rozdělovat podle toho, jak kauza českého premiéra dopadne, a to je o důvod víc, proč závěry evropských auditorů tajit.

Odešel Roger Scruton, obhájce Západu a přítel Československa

V neděli 12. ledna zemřel na své farmě a v rodinném kruhu anglický filozof a spisovatel, teoretik krásy a významná postava konzervativní subkultury Roger Scruton. Podlehl rakovině, půl roku poté, co mu byla diagnostikována. Do svých nedožitých 76 let stihl napsat přes padesát knih, ta úplně poslední, o Wagnerově Parsifalovi, vyjde za čtvrt roku, už jen jako autorský pohrobek.

Fenomén Kamikadze

Už tři čtvrtě století nás dělí od krutých střetů mezi USA a Japonskem v Tichomoří, do nichž se na straně zjevně slábnoucího císařství stále častěji zapojovali i sebevražední letci. Do historie se zapsali pod názvem „kamikadze“ a v posledních letech se znovu stávají předmětem intenzivních debat. Byli to opravdu náboženští a nacionalističtí fanatici, kteří se dobrovolně vrhli do náruče smrti, aniž mělo jejich obětování vojenský význam?

Jak přelstít nepřítele

„Ve Francii baletky protestovaly před stovkami diváků tím, že tančily na veřejnosti. Zde je vysvětlení, proč jsou tanečnice ve stávce.“ Následuje vysvětlovací video. „Mohou houbičky vyléčit depresi? Tito výzkumníci z King's College London to zkoušejí zjistit.“ Následuje video. „Tak to vypadá, když jste palestinský uprchlík třetí generace v Libanonu.“ Další video. Je to výběr tweetů populárního účtu AJ+, který má v anglické mutaci přes 1,1 milionu sledovatelů. „AJ+ jsou zprávami pro propojenou generaci, sdílející lidské nesnáze a vzpírající se statu quo,“ stojí v popisu profilu. Teoreticky by mohlo jít o jakýkoli z mnoha populárních levicových účtů nebo webů, kde najdeme podobných článků tisíce. Také formát nastavení základní premisy návodnou větou, následovanou dynamickým videem, kde mladá žena naléhavým hlasem vysvětluje poslední světovou nespravedlnost, je celkem běžný. Rozdíl je ten, že za AJ+ nestojí parta nadšených progresivistů, ale jeden z nejautokratičtějších států světa, Katar.

Mandle, rozinky a mák ve Zwickau

V saském městě Zwickau je hned u nádraží takový velmi staromódní hotel, který tam zůstal skoro v nezměněném stavu od roku 1912, kdy se otevíral. Jmenuje se Merkur, což naznačuje, že byl pro cestující obchodníky. Vím o něm asi deset let, protože jsem v něm jednou přespal, když mi ujel večerní vlak do Kraslic, které jsou hned za hranicemi a jezdí tam každé dvě hodiny vlak z toho Cvikova, prvního velkého města v téhle části Krušnohoří.

Profese budoucnosti

Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.

Konec nehybnosti

Žádné selhání vlády Andreje Babiše ani žádný z dlouhé řady jeho skandálů neoslabí podporu ANO u obyvatelstva. Tak zní povzdech občanů, kteří ztrácejí trpělivost s poměry a chtěli by změnu. Jinými slovy, Češi se seznamují s tím, jak funguje populismus a jak efektivně se dokáže udržet u moci. Teprve rok 2020 ukáže scénář, jak populisté u vlády končí.

Smrt státního teroristy

Žijeme v éře twitterové diplomacie, což po Donaldu Trumpovi pochopila i řada jiných. Včetně nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího (což je ironické vzhledem k tomu, že tamní režim periodicky blokuje přístup na tuto sociální síť). A tak když Trump poslední loňský prosincový den pohrozil Íránu nespecifikovanými následky za útok na americkou ambasádu v Bagdádu, odpověděl mu na Nový rok Chameneí tweetem, v němž mimo jiné napsal „Nemůžeš nic dělat“ (anglicky; angličtina sice nerozlišuje vykání a tykání, ale výsměšný tón velí přeložit ho tykáním).

Hokejové #MeToo v NHL

Zámořskou NHL otřásal v minulých týdnech skandál. Vůči trenérským ikonám nejlepší hokejové soutěže na světě padala tvrdá obvinění z rasismu, bossingu či fyzického napadení hráčů. Tak jako v případě #MeToo šlo někdy o více než deset let staré případy, které bez hmatatelnějších důkazů vynášeli na povrch bývalí hráči na své tehdejší kouče. A i zde padaly hlavy.

Komunismus a těch dalších třicet let

Občas se nezdá, že od pádu komunismu uplynulo už třicet let. Je to déle, než trvala první republika, o níž se říkává, že nedostala dost času. Ale i v širších evropských dějinách se meziválečné období bere jako epocha, jež vytvořila v politice i kultuře vlastní svět, jenž byl velmi vzdálen tomu, co bylo předtím i potom. Od komunistického puče uplynulo do osmašedesátého jen dvacet let, a přece to byl úplně jiný svět – u nás i na Západě.

Výchova Gret v Čechách

Když si při příležitosti třiceti let svobody nechal studentský spolek Svobodný listopad dělat u agentury Median velký průzkum na téma Jací jsme? o generaci mezi 18 a 30 lety, vyšel z něj jeden překvapivě velmi silný trend. Strach z blížící se ekologické katastrofy. S tím, že přijde, souhlasí nebo spíš souhlasí 68 procent dotázaných. Pouhých osm procent je přesvědčeno o opaku. Síla ekologického katastrofismu mladé generace překvapila i zadavatele průzkumu.

Dekáda kontrastů

Někdy na první pohled bezvýznamné události mohou mít nedozírné následky. Možná naprosto nejvlivnějším činem dvacátého století byla vražda habsburského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.

Rok levného piva

První květen 2020 nebude svátkem práce ani časem lásky. Toho dne dojde k největšímu poklesu daňové sazby za deset let a bude se týkat točeného piva, u kterého DPH spadne z jedenadvaceti procent na deset. Dvanáctka prazdroje dnes čepovaná za padesát korun může za pět měsíců stát o pět korun méně, desítka v ceně poblíž třiceti korun zlevní o tři koruny, a přitom se míra zisku nesníží. Pro národ pivařů událost roku.

Skrytá, ale stejně reforma

Nikdy v historii nedostali zdravotníci tolik přidáno, jako mají slíbeno v roce 2020. S výrokem ministra Adama Vojtěcha nelze než souhlasit, protože přidat z roku na rok nejméně 35 miliard, to ve špitálech a ordinacích opravdu nezažili. V letošním rovněž štědrém roce se příjmy zdravotníků zvýší o 26 miliard, loni to bylo ještě o osm miliard méně. Proto se nedá přejít otázka, proč tedy lékaři, sestry ani ředitelé nemocnic nejsou spokojeni.

Hladem ku zdraví?

Jsou všude: myšleno lidské zásobní tuky. Při každém výletu na ulici si sami můžete spočítat množství břich, podbradků a širokých zadnic, které kolem vás kolébavým krokem procházejí. Mnozí z nás ostatně vidí to samé každé ráno – v zrcadle. A málokdo má z toho pohledu radost. Ztloustli jsme, a tím nejsou myšleni jenom Češi.

Babiš na nás uvalil evropskou zelenou revoluci

Za důležitými britskými volbami, které usnadnily brexit, zapadl nad ránem dvanáctého prosince výrazně průlomovější moment. Lídři zemí Evropské unie se v jednu hodinu po půlnoci dohodli na Novém zeleném údělu (New Green Deal). Schválili závazek, že Evropská unie se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. O silná slova, vyzdvihující dějinnou roli tohoto závazku, nebyla nouze.

Klenot v čase snesitelném

Do Českého Krumlova trochu rozumný člověk může přijet jenom v listopadu nebo v únoru. Ve zbytku roku se stane svědkem a obětí nejhorší masové turistické industrie, globálního procesu přemísťování lidstva. Ten nacpe zakřivené uličky toho krásného města jako jitrnice lidským prejtem, zašpuntuje je a zahltí, že se v nich nedá pohnout. Kdo je jen trochu normální, do nich proto nikdy nevleze, smíří se s tím, že prostě Krumlov nepozná, mine se s ním, nechá si ho ujít. Pokud je starší, zachová si ho ve vzpomínkách, kdy to bylo zpustlé a ošuntělé, Romy obydlené, ale přece jenom průchozí město, rozpadající se klenot, se kterým si novoosídlenci nevěděli rady. Prostě vymaže Krumlov ze svých tužeb, přenechá ho těm dobyvatelům se smartphony, ať si ho sežerou a roznesou na značkových kopytech, stejně už je to město jen kulisou, prázdnou formou, normální lidé tam dávno nežijí, domy patří Rusům nebo nějakým mafiánům, všude trdelníky, cingrlátka a jiný šunt a lapače pro blbé turisty, kteří jako kobylky ničí všechnu krásu světa.

Konec thatcherismu

Když v deset hodin britského času byl publikován exit poll, který přisuzoval konzervativcům obří většinu 86 hlasů, labouristé to shazovali tím, že jde pořád ještě jenom o průzkum a je potřeba počkat na opravdové výsledky. Pak chvilku po jedenácté večer přišel šok. Okrsek Blyth Valley, který vysílal labouristu do Londýna nepřetržitě od roku 1935, senzačně zvolil konzervativce. Bylo jasné, že levici čeká perná noc.

Hromadná vražda: zločin dnešní doby?

Kdo na svět pohlíží výhradně prizmatem čísel, nemusí vnímat vraždění v Ostravě jako víc než jednorázovou a nepochybně strašnou událost. Zločiny vrahů, jako byl Ctirad V., ale také v sobě mají jakousi temnou sílu, která přesahuje jejich bezprostřední dopad. Kromě mrtvých za sebou nechávají i řadu traumatizovaných lidí a také otřesenou společnost, které někdo děsivým způsobem připomněl prostou pravdu: Může se to stát i tobě. Samozřejmě že ta pravděpodobnost je extrémně nízká, mizivá.

Berlíne, tvoje srdce nezná žádné zdi

„Berlín je odsouzen k tomu, jaký bude, a ne jaký je,“ napsal německý historik umění a publicista Karl Scheffler. Jeho slova zůstávají i po sto letech aktuální. V Berlíně si nedávno připomněli třicáté výročí pádu Berlínské zdi – symbolického konce studené války. Za tu dobu si město prošlo překotným vývojem od laboratoře modernity v 90. letech až po nejvíc multikulturní město současnosti, které na svoji hudební, uměleckou, startupovou scénu a další oblasti láká talentované lidi z celé Evropy.

Donald Trump, zachránce NATO?

NATO hledá smysl své existence. To je jedno z poselství summitu, který se konal minulý týden v Londýně u příležitosti 70 let od založení vojenské aliance a měl prezentovat jednotu organizace. Předem však bylo jasné, že to nebude úplně jednoduché. Přestože na něj byla upřena hlavní pozornost, tentokrát nejproblémovějším účastníkem nebyl americký prezident Donald Trump.

Pohled z opavského pokojíku

Kromě Dalibora Balšínka, který vlastně úplně Opavan není, znám ještě dva, kteří jimi zcela jsou. Tomáše Němečka a Jindřicha Vybírala. To jsou muži, na které může být jejich rodné město hrdé a v jeho zájmu by mělo být přilákat je z pražského vandru zpět.