Eseje

Rozpadne se Velká Británie?

Minulý čtvrtek proběhly v Británii nejsledovanější volby, které nejsou zároveň volbami parlamentními. Loni byla všechna britská hlasování kvůli koronaviru o rok pozdržena, konala se až teď s těmi naplánovanými na letošek. Sešly se tak volby do skotského parlamentu, do waleského shromáždění, řada komunálních voleb včetně voleb londýnského starosty a doplňovací volby do britského parlamentu v okrsku Hartlepool.

Vzácné mládí

Jednou z velkých dělicích linií letošních voleb bude generační střet. Průzkumy ukazují, že mladší generace, které zpravidla mívají podstatně nižší účast než ty starší, se letos chystají jít volit v nebývale vysokých počtech. Víc než dřív chtějí totiž hájit své zájmy. Mají zjevně pocit, že v posledních letech se tady vládlo proti jejich zájmům a vyvrcholilo to posledním rokem. K vládním restrikcím, zavírání společnosti a ekonomiky jsou nejkritičtější mladší generace.

Agenti s povolením tweetovat

Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.

Mluv s ním

Když jsme s někým okolnostmi nuceni dělat obchod, zpravidla neřešíme, jestli je protistrana ztělesněním našeho morálního nebo estetického ideálu. Víme, že musíme v rámci možností najít nějakou vzájemnou důvěru. Pochopit zájmy toho druhého a vytvořit si pro obě strany výhodný a přijatelný modus operandi. Aby se dalo dosáhnout stavu vítěz–vítěz. Snáz se takový obchod dělá, když víte, co chcete, a jen pozičně nereagujete na protihráče.

Konec potratového kompromisu

Ta polská událost získala zahraniční přesah. Jde o zpřísnění potratového zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu 22. října. V otázce potratů je ve světě považován za správný pouze jeden směr, ten k čím dál větší liberalizaci. Nejlépe je to vidět v USA, kde nejradikálnější propotratoví aktivisté požadují právo na interrupci až do momentu narození. V Evropě zdaleka nejde o takové téma.

Spojené státy výmarské

Je Donald Trump fašista? Ochota odpovědět na tuto otázku kladně se v posledních letech stala v určitých kruzích jakýmsi měřítkem občanské statečnosti. I odborníci byli do této hry vtaženi. Kdo považuje za důležité, aby byl Trump uznán jako stoprocentní fašista, najde oporu u historika Timothyho Snydera, známého i u nás. Kontrariánský názor naopak nabízí cambridgeský historik Richard Evans (ten dodává debatě pikantní polemický říz, když poznamenává, že skuteční experti s ním souhlasí a Snyder není skutečný expert).

Chycen mezi Washingtonem a Moskvou

Přestože český premiér Andrej Babiš v podstatě nemá žádnou zahraniční politiku, ocitl se v posledních dnech v jejím zajetí. Musí balancovat mezi skutečností, že tu ruská rozvědka nejspíš provedla sabotážní akci, při které přišli o život dva lidé, snahou udržet si přízeň proruského prezidenta Miloše Zemana, tlakem západních spojenců a snahou nenaštvat své voliče. Andrej Babiš je sice bývalý člen KSČ a soudem uznaný agent StB, ale nikdy nebyl přirozeným ruským nebo čínským spojencem.

Umba žijby. Podivuhodné dílo básnivého oprávce jazyka českého

Na gymnáziu v Hradci Králové učil v letech 1871–1897 matematiku a fyziku, už během této štace však proslul jako oprávce českého jazyka. Nebyl to purista lepící neologismy typu piskorukofoukohmatec (klarinet) nebo rukonohokolorychlostrk (velociped), nýbrž básník, který je vytvářel ze slovních kořenů. Jakuba Hrona užívajího přízvisko Metánovský inspirovaly tvary, které původnímu významu občas odpovídaly, ale často se mu jen blížily „kořenovými zvuky“. Jeho konstrukty tak perlily svéráznou zvukomalebnou poetikou.

Pyrrhovo vítězství u Černého moře

Měsíce trvající vlny občanských protestů nedokázaly bulharského premiéra Borisova smést. Vítězství, které nyní utrpěl v parlamentních volbách, však nemá daleko k porážce. Mohutný medvěd Bojko Borisov se může pochlubit originální kariérou. Po svržení posledního bulharského komunistického diktátora Todora Živkova se stal velitelem jeho ochranky, která měla bývalému rudému autokratovi zajistit bezpečí před různými mstiteli.

Královská síla a opora

Princ Philip, vévoda z Edinburghu, se za svého života stal představitelem esenciální podoby britství. Stoický Angličan, kterého nic nerozhodí a má vždy připravenou břitkou a pohotovou odpověď. Paradoxem je, že Philip Britem nebyl. Etnicky to byl Němec. Původní státní příslušností Řek. Sám se považoval za Dána. Pocházel z německého rodu Glücksburků, jehož hlava, vévoda Friedrich, se v roce 1863 stal dánským králem Kristiánem IX. Jeho druhý syn byl v témže roce zvolen řeckým králem Jiřím I. Právě Jiří byl dědečkem prince Philipa.

Zemanův vládní pudl

Co Miloš Zeman řekne, to Andrej Babiš udělá. Na první pohled zvenku viděná pevná aliance mezi prezidentem republiky a ministerským předsedou stojí na přísném vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Zeman si Babiše tak hýčká nikoli pro to, že by mu byl nějak zvlášť sympatický, rozuměl si s ním nebo s ním názorově souzněl. Pěstuje si ho, protože Andrej Babiš poslouchá. Důsledně. Vyslovená prezidentská přání neplní sice hned, ale nakonec ano. Všechna.

Sonda do zemědělského života hobitů

Covidová doba nám dává čas na to, abychom si rozmysleli, co budeme dělat se životem, až pandemie skončí. Určitě se nám osvědčilo zpomalení, které přineslo prostor pro přemýšlení, a nejspíš nám zůstane radost i z tak samozřejmých věcí, že se můžeme navštěvovat, posedět v hospodě anebo jít do kina či muzea. V každé době se někde za obzorem tvořily těžké mraky a tato doba je dost rychlá na to, aby projasnění oblohy netrvalo dlouho a opět se trochu zatáhlo. Jen o povaze těch mraků toho zatím mnoho nevíme.

S bijcem muslimů premiér netančí

Vypadá tak parlamentní peklo? Leckterému politikovi mohou dnešní haagské Generální stavy, úctyhodná instituce s kořeny až v 15. století, připadat se svou dolní komorou, do níž se letos ve druhé půli března dostalo ve volbách 17 stran, jako noční můra, se kterou lze jen těžko vládnout. Tak by ale uvažovali hlavně Nenizozemci. Sami obyvatelé „Nízkých zemí u moře“ se na svůj partajní babylon dívají povětšinou přívětivěji. Jde prý o znak vitality. Každému podle jeho gusta. „Je to vrchol demokracie… Čím víc, tím líp,“ říká vítěz voleb a dosavadní premiér, konzervativec a šéf strany VVD Mark Rutte (54).

Všechny spočítat... a zdanit

Po deseti letech znovu začalo sčítání lidí, domů a bytů. S ním dorazily staré i nové problémy. Mezi ty nové patří zejména fakt, že Český statistický úřad se rozhodl umožnit lidem sečíst se on-line, což systém nevydržel a okamžitě zkolaboval. To vedlo k vlně vtipů a pobouření nad neschopností státu. Pak bylo možné zaznamenat jakýsi principiální odpor proti sčítání. K bojkotu například vyzvala strana Svobodných.

Námořní embolie

Jedním ze způsobů, kterými nemoc covid-19 zabíjí pacienty, je plicní embolie, náhlé ucpání plicní tepny (plicnice) krevní sraženinou. Za normálních okolností o existenci nějaké plicnice ani nevíme, proudění krve mezi plícemi a srdcem probíhá zcela hladce. Ale když se v ní vyskytne blokáda, jde doslova o minuty a pro některé pacienty už je pozdě.

Hrozba jménem Substack

Pokud sledujete americkou scénu, tak jste v posledních měsících museli narazit na fenomén Substack. Jestliže máte ve zvyku vyhledávat zajímavé autory, pak jste zaznamenali, že tak jako kdysi používali Blogspot a pak třeba Wordpress, dnes čím dál víc používají platformu Substack. A pokud se bavíte mapováním panických záchvatů, jež zmítají americkými progresivními mediálně-aktivistickými kruhy, pak jste si všimli, že se tam Substack vynořil jako nové nebezpečí.

Jak nás vidí

Kde končí Západ? To je jedna z otázek, které člověku možná vytanou na mysli po nedávném zápase Slavia Praha – Glasgow Rangers. Ten přerostl fotbalové hřiště a stal se společenskou kauzou, která se minimálně na týden stala hlavním tématem českých médií a vůbec veřejné debaty. Nešlo o oslavu úspěchu pražského klubu, kterému se podařilo zvítězit 2:0 a postoupit do čtvrtfinále Evropské ligy. Výsledek se totiž ocitl ve stínu chování hráčů na hřišti i po zápase.

Milostnou písničku, já nechci hit

Rozdíl je to nenápadný, ale významný: ekvivalentem francouzského slova chanson není náš šanson, ale píseň vůbec: každá a kterákoli. U nás ovšem například píseň Hastrmane tatrmane, jak to spolu uděláme nenazve šansonem ani ten, kdo ji dovede ocenit. Šanson je přece z Paříže a zpívá z něj lidské srdce, a nejen zpívá: vyznává se a zpovídá ve své zranitelnosti.

Éra po Kellnerovi

Nejbohatší Čech Petr Kellner, který v sobotu o půl sedmé večer našeho času tragicky zahynul při pádu helikoptéry na Aljašce, kde lyžoval, byl zakladatelem a živoucím příběhem českého kapitalismu. S jeho silnými i temnějšími stránkami. Selfmademan z České Lípy, který se vypracoval od prodejce kopírek přes postavení své skupiny v privatizaci (značka PPF není nic jiného než První privatizační fond), ovládnutí České pojišťovny a nákup nejsilnější komerční televize Nova, kterou si pořídil hned dvakrát, až po vytvoření největší středoevropské globální finanční skupiny.

Budiž tma

V pátek 8. ledna 2021 se Evropa ocitla nepříjemně blízko rozsáhlému výpadku elektrické energie. Problém začal v Chorvatsku a velice rychle zasáhl zbytek kontinentu. Severozápadní a jihovýchodní energetické oblasti, jejichž hranice probíhá právě Chorvatskem, ztratily schopnost udržet stejnou jmenovitou frekvenci 50 Hz a „rozdvojily se“. V západní Evropě poklesla frekvence na 49.85 Hz a na Balkáně vyskočila až na 50.3 Hz. Trvalo zhruba hodinu, než se obě oblasti zase „spojily“ na snesitelné hodnotě kolem 49.95 Hz.

Koho to zatkli – teroristu, nebo ředitele zpravodajské služby?

Uběhl rok od ustavení Matovičovy vlády a 83 procent Slováků uvádí, že s ní je nespokojeno. Čtete správně: to číslo znamená, že s vládou nejsou spokojení ani voliči a sympatizanti vládních stran. Nejen ti, kdo nějakou z nich loni volili a mezitím toho litují, ale i ti, kdo s tou či onou vládní stranou pořád sympatizují. Že vláda nedovládne do konce, předpokládá 71 procent Slováků. Samozřejmě že i preference dnes vypadají úplně jinak než výsledky voleb loni.

Co jsou Piráti opravdu zač

Krize vyvolaná čínským koronavirem, kdy Andrej Babiš svým chaosem a neschopností udělal z Česka nejhorší covidárium Evropy s nejvyšším počtem obětí i nejvyšším počtem nakažených na počet obyvatel a zároveň zavedl největší omezení svobody a mobility, výrazně změnila a nejspíš bude dál měnit poměr sil v politice. Babiše z postu nejsilnější strany podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi vytlačili Piráti.

Muž, který utekl ze své knížky

Nejdřív, snad ještě na podzim 1969, mi Zuzanka Pražáková, spolužačka z prvního ročníku gymnázia, půjčila malou knížku, na jejíž bílé obálce bylo jakoby dětskou rukou (ve skutečnosti zkušenou rukou Libora Fáry) načmáráno S úsměvem idiota. Jméno autora jsem neznal, Zuzanka však správně odhadla, že by se mi jeho texty mohly líbit. Četl jsem je poprvé v tramvaji, levou rukou zavěšen na tyči, palcem pravé obraceje listy, na přeskáčku a opatrně, aby mi knížka neupadla na blátivou podlahu.

Královské pokrytectví

Vstup Američanky do britské královské rodiny Windsorů mívá většinou rozkladný účinek. Bylo tomu tak v roce 1936, kdy král Edward VIII. raději abdikoval, než aby žil bez rozvedené Američanky Wallis Simpsonové. Částečně se historie opakuje nyní. Pokud má poslední kolo sporu mezi Meghan a Harrym, vévodkyní a vévodou ze Sussexu, a zbytkem královské rodiny nějaký přesah, tak právě v tom, že ukazuje rozdíl mezi americky liberálním a britsky konzervativním vnímáním světa.

Nervy napjaté k prasknutí

Čísla z nemocnic jsou některá horší a některá stejná. Počet zemřelých s covidem překročil 23 tisíc, byť v únoru zemřelo o 15 procent lidí méně než v lednu a je zatím brzy na odhady, jestli tento trend v březnu nebude pokračovat. Z terénu chodí zprávy o mutacích viru, o tom, že jsou nejen nakažlivější, ale i nebezpečnější, čas ukáže.

Čipová pokladnice

V lednu oznámila velká americká společnost Intel, že během několika týdnů změní šéfa. A tak se i stalo. Stávající ředitel Bob Swan odešel a jeho místo zaujal v polovině února Pat Gelsinger, inženýr, který se dříve staral o technologickou stránku podnikání firmy. Mezi počítačovými nadšenci vzbudila tato zpráva rozrušení, jaké obvykle nastává jen při uvedení nových produktů na trh. Znamenalo to totiž ze strany Intelu přiznání, že ztratil konkurenceschopnost ve vybičovaném souboji posledních zbylých špičkových výrobců čipů na planetě a že se s tím pokusí něco dělat.

Pitomec u kumpanie

Když Jaroslava Haška napadlo, že zachytí ironii světové války figurou malého muže z pražské ulice, bohém a anarchista Franta Sauer navrhl, že tuto znamenitou ideu realizují vydáním po sešitech: z výtěžku prvního zaplatí druhý atd. Šlo ovšem o to, jak zaplatit tisk prvního sešitu. Humoristu bytná právě vyhodila pro neplacení nájemného a Sauer ho k sobě na Žižkov přijal „na byt a stravu“. Korunou ale smrděli oba, a tak se vydali dolů do Prahy shánět kapitál.

Záchytná místa letu nad Letnou

Letná je kopec, nebo spíš návrší uprostřed Prahy, na němž žije zvláštní druh Pražanů. Geograficky zabírá kus Holešovic, Sparty a Bubenče a sociologicky představuje klasickou městskou třídu lepšího prekariátu, tedy něco mezi zahálce propadlou bohémou a hyperaktivní lumpenburžoazií. Je jich odhadem tak deset tisíc (v Praze 7, jíž je Letná součástí, je nuceno žít 36 tisíc duší) a už dávno před covidovými omezeními se téměř nevyskytovali v jiných částech města.

Návrat k normálnímu životu

Jak zpopularizovat covidové vakcíny mezi odpírači, zlepšit distribuci a přitom zachránit upadající gastroprůmysl? Pokud by se v každé hospodě zřídilo očkovací centrum a ke každé dávce vakcíny by byla sklenička něčeho dobrého na účet státu, jistě by to přilákalo pochybovače, znásobil by se počet očkovacích míst a proplacená piva by představovala významnou finanční injekci pro těžce zkoušený sektor.

Drony, kam se podíváš

Na podzim 2020 opět vypukly boje o spornou oblast Náhorního Karabachu, jenže tentokrát šlo o zcela jiný druh konfliktu. Místo pohraničních přestřelek se rozhořela regulérní válka s rozsáhlým nasazením těžkých zbraní včetně balistických raket, ačkoli největší pozornost se věnovala bezpilotním letadlům. Ázerbájdžánské drony způsobily arménské straně velké ztráty a četná vyjádření jim přisuzují rozhodující podíl na výsledku války.