Eseje

Vraždy, bohové a císaři

Olympijské hry, vrchol kariéry téměř každého sportovce. Vystoupat na stupínky vítězů a zapsat se tak do historie, připojit se nejen k moderním borcům, ale i k antickým hrdinům. Právě inspirován zkazkami a mýty o výkonech starověkých atletů se baron Pierre de Coubertin rozhodl obnovit olympiádu. Kdyby se však moderní atlet dostavil na starověké hry, nejspíš by se nestačil divit.

Arabové ztrácejí Alláha, Alláh Araby

Po celá desetiletí platila představa, podle které je Evropa nábožensky vlažná, zatímco Blízký východ je hluboce náboženský. Jen tomu oba pomyslné civilizační okruhy přičítaly jiná znaménka, Evropané byli hrdí na svou bezbožnost a děsili se „orientálního fanatismu“, zatímco Arabové nechápali západní lhostejnost. Pokud tato představa byla vůbec někdy pravdivá, brzy možná přestane být.

Nemáš se čeho bát. Opravdu. Věř mi

Mezinárodní politika má viditelnou hladinu a neviditelné proudy pod ní. Na té viditelné hladině se arabské státy teprve neochotně smiřují s existencí Izraele. Tak například Maroko s ním navázalo vztahy v prosinci 2020 a Alžírsko tak ještě neučinilo vůbec. Naopak se svou bývalou koloniální mocností, Francií, mají Alžírsko a Maroko dobré vztahy. I proto je podezření, že alžírská a marocká rozvědka používaly služby izraelské společnosti NSO k napadení telefonu francouzského prezidenta, tak pikantní.

Poprava Green New Dealem

Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.

Běžec, který neutekl osudu

Emil Zátopek byl čaroděj vytrvaleckého běhu přelomu 40. a 50. let minulého století, komunista z chudé rodiny a žolík režimu, ale také ikona prostých lidí a bezelstný, naivní a bohužel ne příliš statečný svéráz, voják z povolání, který v turbulenci 60. let nakonec odvolal to, co odvolal. Trénoval sám sebe. Jeho rekordy plynuly z dávek, jaké neměly obdoby. Běhal intervaly: co nejrychlejší čtvrtky (čtyřstovky), prokládané klusem.

Začaly evropské soudní války

Na začátku června Evropská komise (EK) oznámila, že zahajuje právní kroky proti členské zemi EU. Na tom by nebylo nic příliš divného, není to poprvé, co se Brusel pokouší potrestat nějakého svého člena. Překvapivé je, proti komu EK řízení zahájila, nejde totiž o jednoho z věčných „potížistů“, Maďarsko nebo Polsko, ale o zakladatelskou a vůdčí zemi EU – Německo. Přesto je Brusel rozhodnut jít po Němcích tvrdě, bojí se, že pokud tak neučiní, mohlo by to ohrozit samotné právní základy Unie.

Špagety lidského rodu

Když v srpnu 1856 narazil majitel jistého německého lomu na kus lebky ukrytý mezi hlušinou, myslel si, že jde o ostatky starého známého jeskynního medvěda. Teprve odborníci poznali, že jde vlastně o lidské kosti, a to velmi staré. A natolik odlišné od kostí moderních lidí, že musely představovat stopu po jiném druhu člověka. To byla svého času extrémně kontroverzní myšlenka, vždyť člověk měl být stvořen k obrazu Božímu rovnou v dokonalé formě.

Od lokomotiv po brusle

Dnes je ve Strančicích nedaleko Říčan Kolbenovo kdeco: základní škola, náměstí, pomník i chalupa, v níž se Emil do početné židovské rodiny domkáře a hokynáře Joachima Kolbena 1. listopadu 1862 narodil. Absolvoval gymnázium v Praze a německou vysokou školu technickou tamtéž, ale jeho skutečnými „univerzitami“, řečeno s Maximem Gorkým, byly pracovní a přátelské vztahy s kolegy vynálezci a podnikateli Edisonem a Teslou ve Spojených státech.

Francouzské protilátky na progresivismus

V den francouzského státního svátku, výročí pádu Bastily, představila Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou a Fransem Timmermansem novou, velmi radikální kapitolu evropského Green Dealu (Zeleného údělu). Pionýrského pokusu vybudovat první bezuhlíkovou ekonomiku na světě. „Bastilský“ návrh počítá mimo jiné s úplným zákazem prodeje aut se spalovacími motory do r. 2035 nebo s výrazným rozšířením emisních povolenek na stavebnictví nebo lokální topení.

Polské rozhodnutí

Náš severní soused v květnu avizoval, že koupí turecké bojové drony Bayraktar TB2, které již demonstrovaly svoje schopnosti v několika regionálních konfliktech. Přicházejí i další zprávy, které naznačují velké sbližování Varšavy s Ankarou. Tyto kroky Poláků vyvolaly rozporuplné reakce, dokonce obvinění ze „zrady“ evropské křesťanské civilizace, jelikož Turecko pro ni představuje stále větší hrozbu. Proč tedy vůbec došlo k tomuto velkému obratu? A co z toho vyplývá pro Českou republiku?

Minout se kontinentem

Před několika týdny vyšla v Edici Echo knížka nazvaná Podtrženo, osobitá forma memoárů exprezidenta Václava Klause. Byly to původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 1970–2020, komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Z českých politiků se Václav Klaus na několika místech zmiňuje také o Petru Pithartovi. A právě on poslal redakci Týdeníku Echo následující text:

Apokalyptický optimismus Paula Kingsnortha

Mašina. Velice zlověstné slovo. Sugeruje neúprosnou sílu napřenou jedním směrem, s níž nemá praktický význam smlouvat nebo se proti ní stavět, sešrotuje vše, co jí stojí v cestě, pohltí jednotlivce a promění ho ve svou součástku, jednající a myslící jen v mezích, které mašina stanoví, účastnou strojové synergie, která mašinu udržuje v chodu. Za takovou mašinu je možné považovat i současnou veřejnou debatu v podobě, již zprostředkovávají sociální sítě a jejich algoritmy, tzv. kulturní válku, která na současném Západě probíhá.

Británie ukazuje cestu z pandemie

Možná to jednou bude považováno za zlomový moment v boji proti pandemii. Dne 25. června britský bulvární deník The Sun publikoval fotografie ženatého ministra zdravotnictví Matta Hancocka, jak se líbá se svou vdanou poradkyní Ginou Coladangelovou. I když mimomanželské aféry nejsou už považovány za důvod k rezignaci ani v Británii, která v tom byla vždy prudernější než třeba Francie, problém byl, že Hancock porušil vlastní protipandemická opatření. K Hancockově intimní chvíli došlo totiž 6. května, kdy bylo zakázáno stýkat se s lidmi mimo domácnost.

Čínští komunisté přecházejí do ofenzivy

Když se v roce 1989 hroutil Sovětský svaz, bylo to bráno jako potvrzení konečného vítězství demokracie a kapitalismu nad autoritářstvím a komunismem. Americký politolog Francis Fukuyama ve svém eseji Konec dějin?, později rozpracovaném do knihy, přišel s teorií, že éra velkých ideologických konfliktů skončila. Západní liberální demokracie se jevila jako poslední stadium lidské vlády.

Všichni ti krásní tlustí lidé

Podívejte se na instagramový účet The Rich Kids of Instagram. Agreguje fotografie, které postují mladí, bohatí, chlubiví lidé dnešního světa. Brzy zjistíte, že tato globalizovaná kultura je velmi uniformní. Dominuje jí několik luxusních značek, které si z nějakého důvodu právě tento lidský typ oblíbil nápadně víc než jiné – auta Lamborghini a Bentley, oblečení a doplňky Louis Vuitton a Versace, šampaňské Dom Perignon.

Kdo ten účet zaplatí?

Když večer ve čtvrtek 24. června zpustošilo ničivé tornádo několik obcí na Hodonínsku a Břeclavsku na jižní Moravě, ti prozíraví, kdo pozorovali zkázu a rychle uvažovali, jak co nejlépe pomoci, hned věděli, že přišla v nejhorší době pro opravy zničených domů. A ovšem i pro stavby nových na místech těch, které musely jít kvůli narušené statice k zemi. Věděli, že jednou z nejúčinnějších pomocí bude pro postižené zajištění stavebních materiálů na obnovu zničených budov.

Americkým Židům něco vadí a nebojí se to říci

Jednou se na tuto dobu možná bude vzpomínat jako na éru zvýšeného tlaku na konformitu. Anebo naopak, jako na období rostoucího vzdoru. K projevům nesouhlasu patří různá prohlášení, petice a otevřené dopisy. V květnu k nim přibyl Dopis našim židovským druhům o rovnosti a  liberálních hodnotách. Ohrazuje se proti tomu, jak ve jménu boje za spravedlnost je stále víc ohlodávána svoboda vyjadřovat názory.

Pražský Gulliver

Do stroje času v podobě makety historického jádra města lze vstoupit leckde, model Antonína Langweila v Muzeu hlavního města Prahy je však unikátní. Jeho jedinečnost spočívá v detailech, v nichž, jak kdysi řekl německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, „se skrývá Bůh“. Umělec zvěčnil miniaturami z lepenky aktuální stav víc než dvou tisíc pražských budov z let 1826–1837; bezmála polovina z nich už nestojí.

Evropané ochotní snášet svůj Zelený úděl

Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.

Česko v Evropě posiluje

Česká ekonomika – po mnoha desítkách let – se ve výkonu na hlavu opět dostala před Japonsko. Statistický úřad EU Eurostat zveřejnil v minulých dnech pravidelnou aktualizaci výkonnosti jednotlivých států EU a vybraných dalších zemí. Čísla ukazují hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, tedy souhrn všeho, co ta která země vyprodukuje na hlavu ve výrobě a ve službách za daný rok, v poměru k průměru EU, který je vykazován jako 100.

Lidé a tornáda

První tornádo zaznamenané na území České republiky si jako terč vybralo knížecí palác na Vyšehradě. Dne 30. července 1119 po poledni přišel „prudký vítr, ano, sám Satanáš ve víru“ od jihu, vyvrátil „starou a velmi pevnou zeď“ a zničil prostřední část paláce, lámaje mohutné stropní trámy na kusy, přičemž postranním částem budovy se nic nestalo. Víme to díky kronikáři Kosmasovi, tou dobou již starému muži, který patrně viděl řádění živlu na vlastní oči.

Americký cyklus kriminality

Jeden z nejproslulejších kampaňových spotů v amerických dějinách je spojen se jménem Willie Horton. Vznikl v prezidentské volební kampani v roce 1988, kdy proti sobě stáli úřadující viceprezident George Bush a jeho demokratický vyzývatel, guvernér státu Massachusetts Michael Dukakis. Televizní spot obvinil demokratického guvernéra, že podporoval program víkendových propustek pro vězně včetně vrahů.

Masové šílenství

Naše doba propadá masovému šílenství. Vypjaté projevy znechucení na veřejnosti i v soukromí se opakují, lidé jako v horečce reagují stádně a potřebují si nepřetržitě vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají. V anglosféře se často uvádí zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo brexit, jenž také šokoval humanitní vzdělance.

Levice v Česku vyšla z módy

Čerstvý osmdesátník Václav Klaus svého času osvěžoval veřejnou debatu úvahami, že je snowboard levicový a lyže pravicové. Na levici řadil i salát nebo džínovou bundu. Džíny prošly. Kvalifikovaly se na pravici. V tom, co je levicové a pravicové, je ve veřejném prostoru čím dál větší zmatek. Nálepky, které se bez argumentů různým politikům vystavují, jsou často velmi zavádějící, protože jen málo korespondují s tím, co ti politici skutečně prosazují.

Mistrovská choreografie smrti

Onoho rána v pondělí 21. června 1621 se prý hned po východu slunce nad Prahou ukázala „velmi pěkná duha“. Takhle to ve svém spise Historie o těžkých protivenstvích církve české píše Jan Amos Komenský, který ovšem u toho nebyl, neboť se skrýval u šlechtických přátel na Moravě v neblahém očekávání věcí příštích. Duhu však viděli očití svědkové. Přitom už tehdy jim to připadalo zvláštní, neboť prý několik dní nikde v okolí Prahy „žádného deště nebylo“ a bylo počasí velmi letní a jasné.

Máš na míň!

Záležitosti, o kterých se mluví v okolních zemích, ale nad kterými v české společnosti visí velké mlčení, nám v dobrém i poněkud maloměstském světle ukazují, kde žijeme. Třeba jsme dnes rádi, že nemáme koloniální historii, a tak nemusíme řešit rasová traumata, ke kterým by téměř určitě došlo. Na druhou stranu je domácí diskuse třeba o klimatických změnách vyloženě mdlá, jako by se nás ani netýkala.

Běloruská samostatnost

Během rozpadu SSSR, Jugoslávie a Československa na přelomu 80. a 90. let 20. století vznikla, jak známo, řada nových států – některé exsovětské republiky se přitom opíraly o dlouhé dějiny státnosti v minulých obdobích (Gruzie, Arménie nebo Litva), u jiných šlo spíš o kratší dějinnou zkušenost s vlastním státem, ale doprovázenou silnou emancipační a prozápadní, proevropskou orientací (Lotyšsko, Estonsko).

Zlá, žárlivá a hloupá energetika

„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)

Drahý restart

Když se na víc než rok ochromí společnost a ekonomika, má to následky, které budeme ještě dlouho cítit. Zdražuje skoro všechno a zdražovat bude. Potkává se hned několik vlivů, které dohromady podle ekonomů vytvářejí ve vyspělých zemích největší tlak na růst cen od ropné krize sedmdesátých let. Česko jako malá, otevřená, na zahraničním obchodě vysoce závislá země tyto dopady velmi výrazně pocítí. A když se k nim přidají ještě domácí tlaky, jako je velmi rychlý růst veřejného dluhu kvůli rozhazování Babišovy vlády a prudký růst cen nemovitostí, stáváme se zemí, která je prudkým růstem cen silně ohrožena.

Historie jednoho úniku

První pacient s vysokou horečkou, kterého přivezli do univerzitní nemocnice, byl pro lékaře překvapením. Nebylo jasné, co mu vlastně je. Jediné, co se dalo určit, byla skutečnost, že nemoc je infekčního rázu, ale jejím původcem si nikdo nebyl jistý. Tenhle druh chorob se v regionu nevyskytoval. Další pacienti následovali, vesměs lidé mladšího věku. To už bylo patrné, že se děje něco mimořádného.