Tag: člověk

Články k tagu

Psychoterapie v podezření

„Dřívější generace nebyly vedeny k tomu, odvést práci samy na sobě. Byly vedeny k tomu, spíš emoce rychle zpracovat a jít dál. Pro nás zpracovat emoce znamená vyřešit je do posledního puntíku,“ říká influencerka Tereza Koubková, reprezentantka mladé generace, v nedávném rozhovoru pro DVTV. Výrok je příznačný pro jev, který ostře podala americká novinářka Abigail Shrierová v nedávno vydané knize Špatná terapie / Proč děti nedospívají? Jakmile se začnete starat o své duševní zdraví, můžete se s ním rozloučit. Jinými slovy, žádná generace tolik nepečovala o duševní zdraví jako ta, již reprezentuje Tereza Koubková

VIDEO: Musk ukázal, jak muž s jeho čipem hraje šachy pouhými myšlenkami

Zakladatel projektu Neuralink Elon Musk publikoval video, v němž ukazuje, že první pacient s tímto mozkovým čipem dokáže svými myšlenkami ovládat počítač a hýbat kurzorem na obrazovce. Na záběrech ze sítě X je vidět, jak muž dokonce ovládá šachovou partii. Podle Muska se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil. „Živý přenos. Neuralink předvádí „telepatii“ – ovládání počítače a hraní videoher pouhým myšlením,“ uvedl Musk.

Čundráci, vandráci a trampové aneb Bitva o Kokořín

Dnes budeme mluvit o trampování na Kokořínsku. Není divu, že se nás sešlo tolik, a to jsem musel některé zájemce ještě odmítnout. Jde o to, že na Kokořínsku, ale možná je to i jinde, probíhá pomalu již horká fáze zuřivého konfliktu mezi řekněme puristy a liberály, nebo by se dalo říci mezi defenzory čili ochránci přírodního ideálu a přívrženci řekněme tvůrčích zásahů do něj. Konkrétně jde o to, že se zjistilo, že v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko je na sto objektů, jež nesou stopy lidské činnosti: různé příbytky, boudičky, skrýše, chatičky, obvykle vybudované pod skalními převisy.

Dokáže les léčit?

Posvátný strom je běžný motiv ve většině starých náboženství. V evropském světě se častěji objevuje již v minojské a mykénské době pozdní doby bronzové, kde byl původně spojován s mateřským, pečovatelským principem, ale později byl mužný dub zasvěcen Diovi a ostatní olympští bohové si rozebrali třeba olivu či fík. O mytologii a mystice stromů existují i v naší literatuře desítky titulů, ani je nepotřebujeme uvádět, protože i to, co jsme zatím o stromech zjistili běžným, vědeckým způsobem, je pozoruhodné a hodné úcty. Jde například o signalizaci pomocí organických molekul, složité sžívání se stromů s houbami i s komplikovaným společenstvím bakterií na listech.

Ne náboženství, ale jaro je opium lidstva

Prý je pryč radost z jara. Nad tím se debatovalo v jedné z tisíců debat naší doby. Znám z toho jen titulek, neboť by člověk musel být velkým masochistou, kdyby se chtěl o těch pocitech něco blíže dozvědět. Ale lze si to představit. Několik intelektuálně založených osob sedí a chmurně rozvíjejí důvody, proč se neradovat z jara. Přišlo v březnu, což je dřív, než prý má přijít, a potrvá jenom do června, kdy má skončit. Pak už bude horko a lidi budou u vody a nadávat, že za chvíli bude zase podzim, a to se ochladí.

Svět jako obraz a stroj

Je přípustné fotografovat skutečné lidi? I ty, kteří jsou v krajní nouzi? Po střelbě na FF UK se mimo jiné řešila otázka, zda média pochybila, když zveřejnila fotografii studentů, kteří v zoufalství uprchli na římsu budovy. Ačkoli se později ukázalo, že novináři již věděli, že střelec je po smrti, a sama fotografie mu tudíž nemohla napovědět, jak postupovat, nebyla tím umlčena otázka, zda je etické zveřejňovat snímky takto zoufalých lidí. Důvod, proč si podobnou otázku neklademe v případě filmových vyobrazení, je samozřejmý. Až na to, že z filozofické perspektivy nemá být samozřejmé nic.

NASA hledá dobrovolníky pro život na Marsu. Rok mohou v simulaci strávit pouze vybraní jedinci

NASA chystá testování života na Marsu, pro svůj 3D vytištěný simulátor nyní hledá čtyři dobrovolníky, kteří by v něm strávili rok života. K výběru vhodného kandidáta má ale NASA mnoho kritérií, jako jsou věk nebo vzdělání. Informuje například web CBS News. Život na "falešném Marsu" má připravit na průzkum planety lidmi. Celý rok mohou zájemci strávit v simulaci Marsu (Mars Dune Alpha) o rozloze zhruba 158 metrů čtverečných.

Finnair žádá pasažéry, aby se s příručními zavazadly vážili. Ti s nimi kvůli zostuzení odmítají létat

Finská letecká společnost Finnair žádá pasažéry, aby se s příručními zavazadly nechali zvážit. Doufá, že se jí tak lépe podaří určit vzletovou hmotnost svých letadel. Ačkoli je vážení dobrovolné, vyvolal požadavek na sociálních sítí vlnu odporu. Píše o tom německý týdeník Der Spiegel. Finské aerolinky shromažďují data do studie. S dobrovolným vážením firma začala od tohoto měsíce a chce s ním pokračovat do května.

Jíme u čím dál menších stolů

David Brooks (nar. 1961) je americký konzervativní komentátor a novinář, který mj. působil na univerzitě v Chicagu či Yale. Pro měsíčník The Atlantic napsal v roce 2020 velmi zajímavou (a obsáhlou) analýzu stavu západní rodiny The Nuclear Family Was a Mistake (Nukleární rodina byla chyba). Známe to z rodinných ság a seriálů pokrývajících desetiletí a někteří z nás to ještě pamatují z vlastního dětství: doby, kdy žilo pod jednou střechou pohromadě několik generací. Já sama jsem se do takové doby narodila. Nedlouho po mém narození se musel můj otec vrátit do Bulharska, odkud pocházel.

Putinův gerontolog sliboval lidem, že se dožijí minimálně stovky. Nyní zemřel. Dožil se 77 let

Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson zemřel ve věku 77 let, uvedl na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského guberátora. Vědec, kterého média označovala za „osobního gerontologa“ prezidenta Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužení aktivního života. Patentovaných měl 13 léků a 64 doplňků stravy na základě peptidů.

Zlo si musíme pojmenovat

Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.

Deset tisíc malých já

Půl milimetru není zrovna moc. Na pořádné spatření něčeho tak malého je dobré vzít silnou lupu, ne-li slabý mikroskop. Ale vědecké revoluce někdy vyrostly i na menších základech. Když kolegové slavného fyzika lorda Rutherforda roku 1932 poprvé rozštěpili atom, neměli šanci se na výsledek své práce podívat vůbec. Biologie ovšem pracuje s většími objekty než atomová fyzika, zobrazovací metody během stovky let také výrazně pokročily, a tak se jeden tým z Weizmannova institutu mohl se svým čerstvým dílem pokochat i vizuálně. Byla to embrya, lidská embrya, technicky vzato „modely“ embryí, protože věda zase jednou předběhla legislativu.

Musk hledá dobrovolníky pro testování čipů v mozku. Aby fungovaly, musí pryč kus lebky

Startup Elona Muska Neuralink chce implantovat čip do lidských mozků a hledá dobrovolníka pro svůj první klinický test. Pokud bude čip správně fungovat, pomohl by milonům lidí zlepšit život. Je zamýšlen zejména lidem trpících paralýzou, mrtvicí, Lou Gehrigovou chorobou nebo ztrátou sluchu a zraku. O pokroku informuje web Bloomberg nebo Insider. Dobrovolníci se však doposud neměli možnost na testování čipu hlásit. To by se však nyní mělo změnit, Musk pro svůj experiment shání dobrovolníky.

Obrazy příštího světa

Probíhající konflikt na Blízkém východě je první, na jehož - protivným výrazem řečeno - "vizuálu" se podílí také umělá inteligence. Sociálními sítěmi kolují falešné fotky z místa bojů, jež vytvořila AI. Internetoví debatéři je ale i tak používají jako formu argumentu obrazem, jenom se podívejte, v tom snímku je všechno. Schválně neuvádím, z jaké strany toho současného sporu ty obrázky přišly, možná z obou (vím ale jen o jedněch) a především - nedomnívám se, že to, o čem chci psát, bylo nějak politicky podmíněné, týkalo se jen jedněch, zatímco druzí by vůči tomu byli z principu imunní.

Úžasný svět rojníků, vazačů a gentlemanů

Mistrovství světa v ragby ve Francii našlo v Česku až překvapivě velké množství nadšených diváků a divaček. Strhla je nejen sportovní stránka věci, ale i svět ragby se svou svébytnou kulturou, chováním hráčů i fanoušků, hodnotami, které se zdají vymykat normám komercializovaného sportu. Ragby je v jejich očích sport, který naplňuje nějaký tradiční ideál. Jsou v něm peníze, ale ne absurdně velké, hráči se navzdory obrovskému fyzickému vypětí a někdy jistě i bolesti dokážou ovládat, projevují vůči soupeři respekt, nesimulují, nechovají se zákeřně, na slovo poslouchají rozhodčího.

Pandemie duševních nemocí

Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.

Nástup hry s nulovým součtem

Určitě jste už někdy slyšeli, že Češi jsou závistiví, a možná jste přikývli. Podle průzkumu, který si na toto téma nechala v roce 2014 vypracovat Hypoteční banka, „nadpoloviční procento Čechů považuje závist za typicky český rys a tvrdí, že jsme závistivější než obyvatelé ostatních evropských zemí“. Je to takříkajíc naše uznaná špatná vlastnost. A jakmile je něco uznané jako špatná vlastnost, patří k tomu, že se jí sám snažím nepodléhat. Například teď u módního nebezpečí dezinformací studie potvrzují, že za největší nebezpečí je považují ti, kteří si myslí, že jim sami nepodléhají, zato ostatní ano. Podobně i se závistí – já nezávidím, zato ostatní, jak ti jsou závistiví!

Co nám dala a vzala sexuální revoluce?

V roce 2019 přišla společnost Morgan Stanley se studií, podle které v roce 2030 bude 45 % žen ve věku 25–44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale to, co si ženy od sexuální revoluce slibovaly? Louise Perryová vydala v roce 2022 knihu The Case Against the Sexual Revolution: A New Guide to Sex for the 21st Century (Proti sexuální revoluci: Nový průvodce sexem pro 21.století). Perryová je 31letá britská novinářka a – jak o sobě tvrdí – hrdá feministka, která většinu svého produktivního života strávila pomocí ženám, jež se staly obětí sexuálního zneužívání a vykořisťování.

Rodinná pouta

„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.

Protiklady se nepřitahují. Partneři si jsou spíše podobní, tvrdí vědci

Síla živočišné přitažlivosti dohromady svedla nespočet párů, ale pokud jde o to, do koho se lidé zamilují, na starém přísloví, že se protiklady přitahují, je jen málo pravdy. Napsal to list The Guardian s odkazem na studii, podle které má většina partnerů společné rysy včetně politických názorů, úrovně vzdělání i pitného režimu. Vědci, kteří studovali romantické vztahy, zjistili, že u 82 až 89 procent analyzovaných rysů – od politických názorů přes užívání drog až po věk, kdy lidé měli poprvé sex – si byli partneři pozoruhodně podobní.

Vědci vypěstovali v laboratoři lidské embryo. Obešli se bez spermie, vajíčka i dělohy

Vědcům z Weizmannova institutu věd v Izraeli se podařilo v laboratoři vypěstovat „entitu“ blízce připomínající rané lidské embryo. Použili k tomu pouze kmenové buňky, nikoliv spermii, vajíčko nebo dělohu. Úspěch by mohl poskytnout etický způsob, jak zkoumat vývoj člověka v nejranějších stádiích existence, píše server BBC. Model embrya vypadá téměř přesně jako 14 dní staré lidské embryo, uvedli vědci. Plod dokonce vypustil hormony, které umožnily potvrzení těhotenského testu.

Ještě čteš, nebo už jen posloucháš?

Každá doba má svou oblíbenou předponu. Moderna se dávala do pohybu skrze buřičské „anti“. Pak zavládla ironie, to bylo vše „post“. Nyní jsme se ocitli v těkavé době „trans“. Toto pojednání však nebude o sexuálních identitách, s nimiž se dnes „trans“ pojí především, ale o médiích a naší pozornosti. O podcastu, který prý zažívá zlatý věk, se hovoří jako o médiu svou podstatou hybridním. Bere si to nejlepší z rádia i z digitálního světa, pohybuje se na pomezí dvou kultur, písemné a orální, a zdůrazňuje jakousi „mezivážnost“, žádoucí není ani ležérnost, ani přílišná učenost. Snad hlavním důvodem, proč je potomkem své doby, je, že z výjimky dělá normu.

Sami se ničíme špatným životním stylem

Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.

Jak ochladit město?

Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.

Je libo recept nebo renesanční malbu? Umělá inteligence už ovlivňuje každodenní život

Umělá inteligence letos vletěla s razancí do veřejné debaty po otevření komplexních jazykových či vizuálních modelů. Ve skutečnosti je však v řadě ohledů už dávno přítomná v každodenním životě a nyní si tam hledá i nové cesty. Odhaluje neplatiče v tramvajích, pomáhá lékařům, může výrazně zlevnit výrobu dekorací a dokáže vytvořit třeba i recept ze skromných zbytků vysokoškolákovy lednice. Kromě toho však budí také značné obavy a někde budí i masivnější odpor.

Proč se devastujeme víc než jiní Evropané

Málokteré téma vyvolává tak ostrou reakci jako zásah do penzí. Především snaha zvýšit věk odchodu do důchodu. Když letos na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval oddálení penze z 62 na 64 let, vyšly do ulic miliony Francouzů. U nás se vláda Petra Fialy stanovení konkrétního penzijního věku, které by v mediálních titulcích dráždilo společnost, chytře vyhnula. Naopak nastavila něco ve stylu penzijního automatu, podle něhož se důchod bude oddalovat podle toho, jak se postupně prodlužuje délka života. Nebudou čísla do titulků.

Matička ambivalence

Na to, jak důležitý fenomén označuje, je slovo „ambivalence“ (Ambivalenz) velmi mladé a knižní, vymyslel a zavedl je v roce 1910 úspěšný švýcarský psychiatr Eugen Bleuler, Jungův učitel a autor řady klíčových psychiatrických pojmů, mimo jiné výrazu „schizofrenie“. Právě pro ni měl výskyt ambivalentních myšlenek, prohlášení i konání za typické. Etymologie slova je latinská z ambo – oba a valere – platiti; a v praxi znamená, že dotyčná osoba pociťuje k téže věci zároveň protichůdné city, řekněme, že někoho souběžně miluje i nenávidí a tím se dostává do vnitřního napětí a podivností v jednání.

„Doporučuji alespoň deset zhlédnutí.“ Válka lidí s umělou inteligencí. Ohromující sci-fi Stvořitel od režiséra Star Wars

Režisér ceněných sci-fi velkofilmů Godzilla a Rogue One: Star Wars Story Gareth Edwards natočil vizuálně ohromující sci-fi Stvořitel, která slibuje velkolepou podívanou a filozofické poselství o bitvě mezi lidstvem a umělou inteligencí. Akční velkofilm stál 90 milionů dolarů a byl natočen na unikátní kamerový systém FX3 Sony, který inovuje a generuje podobný formát jako kamery IMAX. Trailer slibuje velkolepou akci, úchvatný vizuál a silné myšlenky.

Transgender je největší podvod

Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.