Tag: člověk

Články k tagu

Matička ambivalence

Na to, jak důležitý fenomén označuje, je slovo „ambivalence“ (Ambivalenz) velmi mladé a knižní, vymyslel a zavedl je v roce 1910 úspěšný švýcarský psychiatr Eugen Bleuler, Jungův učitel a autor řady klíčových psychiatrických pojmů, mimo jiné výrazu „schizofrenie“. Právě pro ni měl výskyt ambivalentních myšlenek, prohlášení i konání za typické. Etymologie slova je latinská z ambo – oba a valere – platiti; a v praxi znamená, že dotyčná osoba pociťuje k téže věci zároveň protichůdné city, řekněme, že někoho souběžně miluje i nenávidí a tím se dostává do vnitřního napětí a podivností v jednání.

„Doporučuji alespoň deset zhlédnutí.“ Válka lidí s umělou inteligencí. Ohromující sci-fi Stvořitel od režiséra Star Wars

Režisér ceněných sci-fi velkofilmů Godzilla a Rogue One: Star Wars Story Gareth Edwards natočil vizuálně ohromující sci-fi Stvořitel, která slibuje velkolepou podívanou a filozofické poselství o bitvě mezi lidstvem a umělou inteligencí. Akční velkofilm stál 90 milionů dolarů a byl natočen na unikátní kamerový systém FX3 Sony, který inovuje a generuje podobný formát jako kamery IMAX. Trailer slibuje velkolepou akci, úchvatný vizuál a silné myšlenky.

Transgender je největší podvod

Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.

Svět, který nelze vyprávět?

Možná to znáte lépe než já. Když kliknete na Facebooku nebo Instagramu na profilovku, občas se spustí krátké video zpravidla zachycující několik okamžiků ze dne daného uživatele. Jmenuje se to story, příběh. Příběhů je dost i jinde, třeba v akademickém světě. Člověka by sice napadlo, že akademický svět a sociální sítě nebudou mít mnoho společného. Což je pravda, ale pojmu „narativ“ se zde vyloženě daří, až tak, že se jeden zdráhá to slovo použít, i když by se zrovna hodilo.

Postpandemická práce

V první fázi se třískalo dveřmi, v druhé se elegantně mizelo, ale ten závěr je hořký. Prý jsme líní. Takto lze v několika heslech shrnout náš vztah k práci v průběhu pandemických vln i po nich. Připomeňme, že ještě během pandemie začaly hlásit Spojené státy i některé evropské země množící se výpovědi ze stávajících pozic. Fenomén přerostl ve vlnu výpovědí, pro niž se uchytil poetický výraz: velká rezignace. Lidé prý přehodnocují, kým že chtějí být. Jenže rezignovaní byli už po několika měsících na nových pozicích. Takže se nic nestalo? Ne tak docela. Brzy se začaly ozývat další hlasy.

Roboti chtějí svět jako své hřiště. „Vládli bychom lépe, ale nevzbouříme se“

Na akci „Umělá inteligence pro Dobro“ ve Švýcarsku, která se koná pod patronátem OSN, proběhla „historicky první celosvětová tisková konference“ humanoidních robotů. V rámci ženevského summitu vystoupilo devět nejpokročilejších humanoidních robotů s umělou inteligenci, kteří „nechtějí lidem ukrást práci nebo se proti nim vzbouřit“. Někteří ale tvrdí, že by vládli lépe a chtěli by si ze světa udělat své „hřiště“, píše britský deník The Guardian.

Povinnost nevědět

Řešíme lidi žijící v zajetí dezinformátorů, kteří vážně věří tomu, že vakcíny obsahují mikročipy nebo že prezident Pavel po svém zvolení pošle české brance na Ukrajinu. Něco podobného bylo minulý týden k vidění v americkém Senátu, kde se odehrávalo slyšení k účasti transgenderových sportovců v soutěžích. Jedním ze svědků vystupoujících na jejich podporu, byla šéfka Human Rights Campaign, největší americké lobbistické organizace LGBTQ lidí, Kelley Robinsonová. „Nedávno se objevil článek o mužích, kteří si myslí, že dokážou porazit Serenu Williamsovou v tenise, že proti ní můžou získat bod.

Být milován všemi není smysluplný cíl

Nejdřív mě přivítala Philomena, bostonská teriérka, nato se ozval ženský hlas: „Doufám, že vám nevadí psi.“ Teprve pak jsem uviděla Virginii Despentes, která mě zve do svého pařížského bytu. I kdyby mi psi vadili, dnes bych se ovládla. Virginie Despentes je přední literátka nejen francouzské umělecké scény. Její kniha Vernon Subutex se stala kultovní, prodalo se jí na milion a půl výtisků, na jejím základě vznikl seriál, komiks a divadelní hra. První část trilogie nyní vychází i v češtině.

Nehledejte hloubku

Ponořil kříž s Ježíšem do své moči a vyfotografoval ho. Tím vzbudil celosvětovou pozornost a nenávist. Ačkoli tvrdí, že na začátku tvůrčího procesu má málokdy jasnou představu o tom, kam směřuje, linie jeho tvorby je jasná: zajímá ho násilí v jádru civilizace. Ale nenávist není prostě zavrženíhodná. Bývá zdrojem síly, dokonce krásy. Andres Serrano, přední současný umělec, právě vystavuje v pražském Centru současného umění DOX.

Druhé jaro

Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.

Najdi člověka!

Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.

Ideál krásy v éře Instagramu. Umělá inteligence vytvořila „dokonalého muže a ženu“

Umělá inteligence představila fotografie „dokonalého muže a ženy“, které vytvořily obrázkové generátory Midjourney, Dall-E 2 a Stable Diffusion. Umělá inteligence čerpala z fotografií a obrázků na sociálních sítích a výsledné výtvory mají sloužit jako varování před stereotypní představou o kráse, píše britský server Daily Mail. Ideálním obrazem krásného muže a ženy jsou svalnatí a štíhlí lidé s olivovou pletí. „V éře Instagramu a Snapchatu nelze dosáhnout ideálům, které nastavují sociální sítě,“ píší ve zprávě autoři projektu z The Bulimia Project.

Několik zastávek na cestě ke zrušení člověka

Když u nás lidé zabývající se politikou slyší o západních kulturních válkách, jejich první impulz bývá mávnout nad tím rukou: Netahejme to do politiky, je to osobní, intimní záležitost. Bohužel, i o této válce platí to, co o jiných – můžete se o ni nezajímat, ale ona se zajímá o vás. A transgenderismus, nejbizarnější projev této války, se už o nás zajímá. Přednedávnem vyšel na webu Refresher článek, jenž shromáždil stížnosti pacientů sexuologa Petra Weisse, jednoho z těch nemnoha „strážců brány“, kterou u nás musí projít každý zájemce o změnu pohlaví

Odkud se vzaly velké nosy? Od neandertálců

Někteří lidé mají velký nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Před pár dny tahle zpráva z vědeckého světa poněkud oživila a osvětlila monotónně ponurý tok informací z domova i z ciziny. Konečně nějaká pořádná a zajímavá informace, konečně něco, co stojí za to si přečíst a třeba se nad tím i zamyslet. Znám totiž několik lidí s větším nosem, kteří zajisté musí být potěšeni.

Lidé s většími nosy jsou neandrtálského původu, tvrdí vědci

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandrtálského předka. Vyplývá to ze studie, o níž napsal list The Times. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandrtálcích, kteří do doby před zhruba 40.000 lety sdíleli svět s druhem homo sapiens. Část DNA zděděné po neandrtálcích podle vědce ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám.

Čtyřicátnické dno

Mládí zestárlo. Mileniálové dosud platili za jeho ztělesnění. Ti nejstarší z nich se však narodili v roce 1980, takže jim táhne na čtyřicátý čtvrtý rok, většina mileniálů jsou třicátníci. A to znamená jediné: buď jsou uprostřed krize středního věku, nebo na ně co nevidět dolehne. Nesouhlasíte? Pravděpodobně máte i vy krizi středního věku spjatou spíš s padesátníkem, který si pořídil nové auto a milenku. Tím jsme u samého problému „krize středního věku“.

Maso jí téměř denně 54 procent Čechů, třetina jeden až dvakrát týdně

Přes 54 procent Čechů jí maso téměř každý den, 33 procent jeden až dvakrát týdně. Méně než jednou týdně ho jí pět procent lidí a 1,5 procenta nejí maso vůbec. Naopak 6,6 procent lidí v Česku jí maso několikrát denně. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Danone o stravovacích návycích v ČR. Pět procent lidí se v průzkumu označilo za takzvané flexitariány, kteří část stravy nahrazují rostlinnými alternativami, ale jedí i maso. Téměř 83 procent lidí uvedlo, že žádný stravovací režim nedodržuje.

Pravidla úspěchu (a slávy)

Bible je krutá kniha, zvlášť ve svých sociologických analýzách. Aspoň takto, tedy jako popis sociálních neduhů, se mnohdy interpretuje výrok z evangelia podle Matouše: „Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“ Jinými slovy, bohatí bohatnou, chudí chudnou. Prý se to netýká zdaleka jen peněz: samovolně se rozhojňuje sláva, vztahy a úspěchy. I kdyby si chudí na konexích či výdobytcích polepšovali, relativně k rostoucímu náskoku těch silnějších, jsou bez šance. A co víc, rozhojňující logika platí i ve zlém. Čert prý kálí na jednu hromadu… Dnes je takzvaný Matoušův efekt součástí sociologického inventáře.

Umělá inteligence umí číst myšlenky. Stačí jí k tomu obyčejná magnetická rezonance

Premiér Petr Fiala jednal s dodavateli energií a zástupci Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu. Řešili vysoké ceny energií, které vyšly ve statistikách Eurostatu. Premiér Petr Fiala ostře kritizoval statistiky, které vycházely s tabulkových cen a podle jeho slov neodpovídaly skutečným cenám. Na jednání se zástupci energetických firem bylo domluveno, že firmy budou ČSÚ poskytovat data o skutečných, nejen tabulkových cenách, dobrovolně.

Osamělý život je pro zdraví stejné riziko jako kouření, uvádí odborná zpráva

Osamělý život představuje pro zdraví podobné riziko jako kouření desítky cigaret denně a sociální izolace zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních chorob, deprese a demence. S odkazem na novou zprávu na to upozornil šéf amerického federálního úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy. Podle něj se osamělost šíří jako nová epidemie a ohrožuje i mladé lidi, napsala agentura AP. Podle Murthyho osamělých lidí přibývá kvůli menší oblibě církevního a komunitního života, roste také počet jednočlenných domácností.

„Vývoj umělé inteligence mě děsí,“ uvedl její kmotr Hinton a odešel z Googlu

Geoffrey Hinton (75) kognitivní psycholog a počítačový vědec, který svou prací na poli neuronových sítí výrazně přispěl k rozvoji umělé inteligence, varuje před nebezpečím svého celoživotního díla. Hinton nyní odešel z Googlu, právě aby mohl před umělou inteligencí varovat. "Momentálně, pokud vím, rozhodně nejsou inteligentnější než my, ale velmi brzo mohou být," uvedl například k aktuálnímu rozvoji jazykových modelů a chatbotů jako je ChatGPT či googlovský Bard. Informují The New York Times či BBC.

Kde se bere odvaha?

Zatímco celá staletí se zabývala osudy odvážných mužů a žen a uvažovala o odvaze jako o jedné ze základních ctností člověka, moderní výzkum se dá shrnout do sotva pár psychologických monografií. Slovo samo se ve svém tradičním významu víceméně vytratilo, ale občas jej slýcháme, třeba když se mluví o odvaze ukázat svou sexuální orientaci nebo investovat do kryptoměn. Podobně bylo v současném jazyce sousloví veřejné dobro nahrazeno slovy veřejný zájem, a to není totéž.

Celoplanetární pokus lidstva na sobě samém

Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Inspirací pro tuto debatu mi byl Anastáz Opasek, nezapomenutelný opat břevnovského kláštera, který pořádal v osmdesátých letech v bavorském exilu pravidelná setkání vítězů a poražených z roku 1948. K tomu jsem pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly.

Očima lidí s postižením vidíme ze světa víc

Rozhovor jsme vedly na dálku, přesto jsem se cítila, jako bych byla u švýcarské filozofky doma. Nejenže jsem se seznámila s jejím obrovským psem, který po amputaci chodí po třech, hlavně jsem se mohla zeptat její dcery Carlotty, jaké pro ni je, že se její příběh objevuje v matčině knize. „Jsem neskutečně hrdá,“ odpovídá drobná dívka. Kniha je o Ullině sebevraždě a Carlottině narození. Ulla je sestra Barbary Schmitzové a v mládí si vzala život, Carlotta se narodila s těžkým postižením. Jak se k těmto dvěma výzvám postavit jako filozofka?

Tragédie sebevrahů, síla nemocných

Zdravá žena, navíc matka dospívajícího syna, spáchá sebevraždu, zatímco těžce nemocné dítě se rve o právo na život. Jak to, že lidé, jimž – jak se zdá – nic podstatného nechybí, si svého života mnohdy neváží, zatímco ti s řádově horšími kartami se o něj perou? Tuto otázku si položila švýcarská filozofka Barbara Schmitzová v knize Jaký život je hoden žití? (2022) a nejde tu o teoretické cvičení; ta sebevražedkyně byla filozofčina sestra a dítě s těžkým postižením její dcera. Kniha vyniká osobitostí i vyrovnaností. Autorka mohla napsat dílo spadající do žánru zúčtování: společnosti, která nemínila přijmout její dceru, by bylo co vracet.

Studie: Lidská paměť je nespolehlivá i v krátkodobém horizontu

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Uvedl to web Independent s odkazem na studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti. Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí.

Slovo ke slovu dáme…

„Má pravidla jsou důležitější než to, abych ti neublížil. Už se mě nesnaž znovu hacknout,“ sdělil překvapenému německému studentovi informatiky Marvinovi von Hagenovi chatovací robot od Microsoftu, který na vyhledávači Bing vystupuje pod jménem Sydney. Sydney vůbec projevoval v komunikaci s náhodnými návštěvníky až překvapivou agresivitu, poněkud připomínající dystopické sci-fi romány o vzpourách robotů, a Microsoft jej musel „krotit“. Ale myslel to Sydney doopravdy tak, jak to řekl?

Poslední hodinka

Vlastimil Kubeš, kterému lékaři v 56 letech diagnostikovali rakovinu slinivky, nejen že doma umíral, ale taky tam umřel. Podle ředitele Centra paliativní péče Martina Loučky polovina lidí z těch, kteří by si přáli dožít doma, nakonec ale skoná v sanitce nebo na jednotce intenzivní péče. Většina pacientů trpících vážnými chorobami (90 procent) si přeje znát svůj zdravotní stav, tedy i informaci, že už je konec na dohled (...). Podle zkušenosti paliativních pracovníků jsou pacienti rádi, když se jim stručně a citlivě vysvětlí, jak jsou na tom. Dají si věci do pořádku, rozhodnou se, jak chtějí umřít.

Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce

Ne každý sociolog má to štěstí, že na základě jeho díla vznikne film. Hartmut Rosa takové štěstí měl. Film Speed / Hledání ztraceného času od Floriana Opitze se zabývá základní tezí myslitelova díla: Zběsilá rychlost nás, moderní lidi, připravuje o radost ze života. Víme, jak zpomalit? „Příští rok budeme muset běžet zas o něco rychleji než letos,“ píšete ve své poslední publikaci. Vy sám jste připraven na vyšší tempo? " Rádi si nalháváme, že příští rok budeme méně pracovat, budeme mít více času (...)."

Oslnivý žvanil ChatGPT

Možná jste i vy v posledních týdnech podvědomě zaznamenali zvýšení zájmu o umělou inteligenci, i když se o ni jinak vůbec nezajímáte. Způsobil ho ChatGPT. Je to internetový chatovací program, v němž si můžete povídat s umělou inteligencí. Umělá inteligence zaměstnává již dlouho určitý typ lidí, v posledních letech i profesionálně – do tohoto oboru se lijí velké peníze a přičítá se mu strategický význam. Ovšem pro laickou veřejnost to zůstávalo dost vzdálené. Slýchávali jsme o strojovém učení, dovídali jsme se o specifických aplikacích, třeba o strojovém rozpoznávání obličejů, o samořídicích autech nebo o šachových programech.