Marian Kechlibar - Autor je publicista

/

Články autora

Kolonie obezděných zahrádek?

Před několika měsíci, kdy vrcholilo drama kolem převzetí Twitteru Elonem Muskem, se do pozornosti světové veřejnosti nakrátko dostal alternativní systém jménem Mastodon. Lidé, kterým dřív nijak nevadilo, že nad jejich komunikací bdí anonymní korporace, se najednou začali zajímat o autonomní a distribuované alternativy k sociálním sítím. Někteří proto, aby měli případně „kam uprchnout“, pokud ten strašlivý lidožrout z Jižní Afriky provede s Twitterem něco nevýslovného, jiní spíš z běžné intelektuální zvědavosti.

Nový závod o Afriku

Před více než 120 lety, kdy v Evropě žilo mnohem více lidí než v Africe, se evropské velmoci utkaly v „závodu o Afriku“. Ten byl veden převážně silou a hlavním cílem bylo urvat si co nejvíce území pod svoji kontrolu. Spousta těch území byla přitom spíš zdrojem problémů než zisku, ale všechny zúčastněné státy pohánělo vědomí, že neurvou-li nějaký region ony, dostane se do rukou jejich soupeřů. Hodně podivných hranic, které dodnes mapu Afriky zdobí, má původ právě v oné době – například ten podivný výběžek Namibie směrem na východ, protože Němci svého času požadovali přístup k důležité řece Zambezi.

Písmák 20. století

„Cítím silný odpor k Vladimiru Putinovi. Nikdo na mezinárodní scéně ve mně nevzbudil takové znechucení od doby, kdy umřel Stalin. I když to není masový vrah Stalinových rozměrů, projevuje stejnou lhostejnost k lidskému životu. A má v sobě i kus stalinského gangsterismu: jeho nohsledi nosí masky a zbraně. Putin také připomíná Hitlera v ochotě využívat bojovné menšiny k rozšíření své moci. Jsem vůči němu příliš paranoidní? Doufám, že ne.“ V dnešní publicistice se to srovnáními s Hitlerem a Stalinem jen hemží, ale když taková slova roku 2014, po ruské invazi na Krym, použil ve svém článku Paul Johnson (1928–2023), měl jednu výhodu: působení obou jmenovaných diktátorů v mezinárodní politice znal ze svého mládí osobně, a měl tedy s čím srovnávat.

Chorvatské teuro

Eurozóna má od 1. ledna 2023 nového člena: čtyřmilionové Chorvatsko, oblíbenou letní destinaci českých turistů. (Sousední Slovinsko platí eurem už dlouho.) Změna měny se trefila do toho nejhoršího možného období, zvýšené inflace na celém kontinentě. Důsledkem jsou masivní nárůsty cen, zejména spotřebního zboží v supermarketech. Chorvatská vláda slibuje, že bude s nárůstem cen bojovat všemi prostředky, které má k dispozici, včetně vytváření „černých listin“. Co to ovšem přesně znamená, ocitnout se na vládní černé listině, to ministr Filipović neupřesnil.

Jsem silná žena a vy jste ke mně hnusní

V nadcházejícím druhém kole prezidentských voleb nemám žádného favorita. Souboj mezi „hodným“ a „zlým“ komunistou mi přijde tak trochu jako souboj mezi chřipkou a průjmem. Ani jedno zdravého člověka nezabije, ale usilovně si přejete, abyste to už měli za sebou, a podobné pocity ve mně vzbuzuje i ten nadcházející svátek demokracie; už aby byl únor a s ním i nějaké jiné starosti.

Umělý redaktor

Kdysi, kdesi jsem četl zajímavou poznámku: kdyby novinářům hrozilo, že jednoho dne přijde majitel novin a řekne jim „tak od prvního ledna rušíme 50 procent míst a nahradíme vás levnějšími přistěhovalci z Bangladéše“, vypadal by přístup novinářské obce ke snadné prostupnosti hranic podstatně méně vstřícně, než teď obvykle vypadá – zvláště pak na Západě. Mít „kůži ve hře“, jak říká Nassim Nicholas Taleb, změní člověku perspektivy. Levní přistěhovalci z Bangladéše pozici novinářů nijak neohrožují a ohrožovat nebudou.

A přece připlouvají

Jistý Ital, na kterého se dnes vzpomíná jako na jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, prý poté, co byl před inkvizičním soudem donucen odvolat svoje učení, na závěr poznamenal: „Eppur si muove.“ („A přece se pohybuje“; tradiční český překlad „A přece se točí“ je poněkud zavádějící.) Míněna byla Země kolem Slunce, což byl právě ten fakt, který jeho žalobcům a soudcům vadil.

Konec zero covidu v Číně

Stalo se nevyhnutelné, nad vůlí Pekingu zvítězila příroda. Po třech letech až drakonicky vymáhané politiky „zero covid“ náhle centrální čínská vláda provedla zásadní obrat a uvolnila otěže. Momentálně se covid v miliardové zemi šíří fantastickým tempem – odhaduje se, že denně jej chytí přes 30 milionů Číňanů. Podle oficiálních statistik je zatím úmrtnost nulová, o čemž by se dalo s úspěchem pochybovat. Ačkoliv je varianta omikron daleko mírnější než předešlé podoby viru SARS-CoV-2, při třiceti milionech nákaz denně nějací mrtví musejí být; i zlomený palec u nohy má nějakou (nenulovou) úmrtnost.

Kdo bude nový pan Twitter?

Elon Musk, současný majitel sítě Twitter, se obrátil na své uživatele s anketou: má být i nadále výkonným ředitelem Twitteru, nebo nikoliv? Byla to poněkud nečekaná událost, neboť velcí podnikatelé (ba ani malopodnikatelé) takové otázky lidu vesměs nesvěřují. Natožpak ne zcela reprezentativní podmnožině „lidu“, která se seběhne u takového online hlasování a mezi kterou se nedá vyloučit ani výskyt těch nechvalně známých „botů“, softwarových mechanismů, které si na lidi jen hrají.

Shůry seslaný kodex

Shůry spadl kodex. A ne jen tak ledajaký, jde o etický kodex učitelů, který nemá váhu zákona, ale přesto je patrné, že nemá být „pro srandu králíkům“ a má mít určitou váhu morální. Zvláštní jsou ale okolnosti jeho vzniku a koneckonců i výsledek sám. V České republice působí skoro 200 000 učitelů, ale na přípravě kodexu, kterým by se v budoucnu měla jejich profese řídit, se jich podílelo naprosto mizivé množství. Mezi šestnácti organizacemi, které kodex vytvářely, byla jen jedna menší učitelská profesní organizace jménem Učitelská platform

O klamné snadnosti dovozu

Francouzské státní rádio RFI hlásí, že francouzské úřady počítají přes zimu s možností rozsáhlejších výpadků zásobování elektřinou a že Francie bude muset elektřinu dočasně dovážet. To je netypické, protože Francie se svojí flotilou jaderných reaktorů patřila vždycky mezi největší evropské exportéry proudu.

Ach, ty podpisy

Za pár měsíců budou prezidentské volby, takže nastal čas „probírky stáda“ a zjišťování, který kandidát splnil podmínky stanovené zákonem. Ne že by ten zákon byl zrovna dokonalý. Už poněkolikáté se přesvědčujeme, že pojmy jako „podpisy poslanců“ jsou poněkud nedobře definovány, takže jedna z kandidátek předložila podpisy poslanců sesbírané ještě loni před parlamentními volbami a nikdo si není zcela jist, zda je to dobře.

Pokrytecké divadlo v kulisách ze zlata

Katar, země pořádající mistrovství světa ve fotbale, utratil za přípravu šampionátu neskutečné prostředky. Novostavby stadionů uprostřed pouště spolkly tisíce tun betonu a oceli. Suroviny ale nebyly jedinou věcí, kterou příprava katarského mistrovství světa požírala. Požírala i lidské životy, konkrétně námezdních dělníků z rozvojových zemí, jako jsou Indie, Filipíny, Nepál, Bangladéš a Pákistán.

Když rozmrzávají konflikty

Milý čtenáři, otevřel jsi někdy ledničku, která byla pár týdnů bez proudu a ve které rozmrzlo a shnilo úplně všechno? Pokud ano, budeš asi souhlasit, že je to mimořádný zážitek. Když za velkých povodní v létě 2002 vypadlo zásobování proudem na obří studentské koleji 17. listopadu v Praze-Troji, shnilo tam těch ledniček více než pět set. Ležely pak chvíli na žalostné hromadě vedle koleje a byly cítit snad až na opačnou stranu Vltavy.

Pořádné realitní zhoupnutí

V paneláku, kde jsem kdysi vyrostl, na ostravském sídlišti Hrabůvka, žije hodně důchodců. To bohužel mělo za následek skutečnost, že smrtka tam za období covidu řádila velice urputně. Umírali jednotlivci i manželské páry. Jeden takový pár po sobě zanechal byt 2+1 v původním stavu z roku 1964. O luxusu se hovořit nedalo, za normálních okolností by se byt tohoto typu prodával těžce, pokud by se prodal vůbec – zvlášť v Ostravě, kde od revoluce ubylo dobrých čtyřicet tisíc obyvatel. Ale na jaře 2021 nebyly okolnosti normální ani přibližně.

Přichází nový Twitter

Původním plánem Elona Muska možná ani nebylo Twitter koupit. U člověka, který rád „trollí“ na sociálních sítích, není jeho vnitřní motivace nikdy úplně jistá. Nebo snad nepočítal s tím, že v průběhu letoška dojde k drastickému propadu cen akcií technologických společností, ke kterému ovšem došlo. Ve výsledku za něj přeplatil, a to značně; bývalí akcionáři Twitteru mohou juchat radostí, protože za své akcie dostali výrazně netržní cenu.

Zajímavé časy v Pekingu

Kletba „nechť žiješ v zajímavých časech“ je prý čínského původu, i když prokázat se to nedá; doložena je až ze dvacátého století, a to z anglosaského prostředí. Na její podstatě to ovšem nic nemění, zajímavé časy jsou míněny jako zdvořilé jméno pro nejistotu, násilí a chaos – a v těch by chtěl žít jen málokdo. Málokdo také za normálních okolností sleduje sjezdy čínské komunistické strany, které bývají stejně nudné jako sjezdy KSČ a KSSS. Letos mu ovšem věnoval pozornost celý svět.

Proxy války 21. století

Velké mocnosti spolu dlouho vedly války napřímo, ale jak ničivost zbraní rostla, stávaly se takové přímé konflikty příliš nebezpečnými. Vynález atomové bomby byl pak tím posledním faktorem, který převážil poměry k opatrnosti. Novou variantou války se stala válka studená, sice nepříjemná, ale daleko míň destruktivní. Alternativy v podobě zničení celé planety, nebo aspoň všech válčících stran se vůdcové znepřátelených bloků začali bát natolik, že přímý konvenční konflikt už nadále nechtěli riskovat.

PayPal, náš pokrytecký vychovatel

Jedna z největších online platebních služeb světa, PayPal, se postarala o pořádný rozruch v internetovém světě, když zveřejnila nové znění svých všeobecných obchodních podmínek. Nově bude PayPal zakazovat prodej širokých kategorií zboží, které vesměs odpovídají standardním požadavkům „bijců nenávisti“ proti všem možným chráněným skupinám, a každé porušení těchto pravidel bude trestat automatickou pokutou ve výši 2500 dolarů, strženou z účtu obchodníka.

Ahoj, bože války

HIMARS je zkratka pro High Mobility Artillery Rocket System. „Systém“ netřeba vysvětlovat, jde o samostatně působící zbraň. Střílí raketami a jeho pohyblivost je dána tím, že je to vlastně „náklaďák“, kolové vozidlo s raketometem místo korby. A co se vysoké mobility týče, po silnici dokáže jezdit rychlostí až 85 km/h, tedy srovnatelnou s běžným kamionem. Pěkné. Ale k tomu, abychom pochopili, čím je taková zbraň pro ukrajinskou armádu užitečná, vrátíme se nejprve na chvíli o víc než sto let zpátky.

Z jako zhroucení

Víkendová bitva o východoukrajinské město Lyman skončila tak těžkou porážkou Rusů, že je obtížné ji pojmenovat jiným slovem než „katastrofa“. V dnešní éře smartphonů a kamer si nemusíme následky představovat. Záplava videí z bojiště dorazila na sociální sítě a každý, kdo má na to žaludek, se může seznámit s tím, jak vypadá dnešní průmyslově vedená válka a co dělá s lidskými těly zachycenými v malströmu vybuchujícího železa a pršícího ohně.

Šátek, který svazuje a škrtí

Íránští strážci ctnosti národa, kteří mimo jiné dohlížejí na to, aby ženy nosily na hlavě zákonem předepsaný islámský šátek, odchytili před několika dny na ulici mladou dívku. Nebyla prostovlasá, ale podle názoru strážců měla šátek špatně nasazený. (Hodně Íránek hraje s režimem nebezpečnou hru na to, kolik vlasů si ještě můžou dovolit ukázat, aby je nezatkli.) Bohužel to tentokrát neskončilo jen pokutou, ale smrtí.

Faktor jménem hromadný hrob

Od chvíle, co začala válka na Ukrajině, se český intelektuální disent, ale snad i celá společnost rozdělily na tři části. Jednu proruskou, druhou protiruskou a pak tu třetí, která různými formami říká: „Mně je jedno, co se tam děje, hlavně chci levný plyn.“ Což o to, to je celkem očekávatelný důsledek pluralismu názorů, který v České republice panuje. Tento jev samotný by snad ani za sloupek nestál – i když zpřetrhané vztahy, které jsou jeho důsledkem, reálně bolí. Jako by skutečná válka o tisíc kilometrů dál vyvolala i milion virtuálních mikroválek v zemích, kde je mír.

Účet bez hostinského

Jeden můj kolega vyjádřil nedávno přesvědčení, že současná ukrajinská válka povede ke konci naší civilizace. Rusko podle něj raději použije zbraně hromadného ničení, než aby prohrálo a vzdalo se možnosti kontrolovat nárazníkové pásmo kolem sebe. Zdá se, že je o tom přesvědčen celkem pevně a nechce se se mnou o průběhu války ani bavit. Jiný můj kolega, bloger, to vidí jinak: takové závěry jsou „děláním účtu bez hostinského“. Nevíme, co se stane, jak bude vypadat zima, kdo bude sedět v Kremlu a jaké budou jeho cíle.

Když vyschly pumpy

V sobotu 6. října 1973 se početná egyptská a syrská vojska převalila přes izraelské hranice na Sinaji a v Golanech, čímž začala válka. Byl právě velký židovský svátek Jom kipur, Den smíření, podle kterého se tento konflikt dodnes jmenuje. Ačkoli útočníci neměli na své straně totální moment překvapení – posledních několik hodin před vypuknutím bojů už v generálním štábu izraelských ozbrojených sil probíhala intenzivní příprava na obranu –, bezpečnostní služby židovského státu stejně zaspaly natolik, že Izrael nebyl na válku dostatečně připraven. Což znamenalo vážnou hrozbu porážky.

Nehmotná věc zvaná „leadership“

Slovo „vůdce“ u nás totálně a patrně navždy zprofanoval jistý kaprál s knírkem, který to časem dotáhl až do čela třetí říše a spálil půlku Evropy. Musíme se mu tedy vyhnout a spokojit se s anglickým slovíčkem lídr, jež sice znamená úplně to samé, ale nevyvolává v českém posluchači představu esesáků pochodujících ulicemi právě dobytého města. Poptávka po lídrech, na rozdíl od Führerů, totiž trvá dodnes a v krizových časech je obzvlášť akutní.

Zázrak jménem inzulin

Tvář lékaře, který se jmenoval Hesy-Ra, známe z portrétů, i když je na nich poněkud stylizovaná. Byl totiž u dvora faraona Džosera vysoce vážen, staral se o samotného panovníka, a když zemřel, pohřbili jej do výstavné hrobky, ozdobené po zvyku starých Egypťanů obrazy zesnulého. Egyptského lékaře, zubaře a chirurga v jedné osobě ale známe nejen kvůli jeho hrobce. Jeho dílo se částečně zachovalo v takzvaném Ebersově papyru a z hlubiny téměř čtyř tisíc let k nám promlouvá dodnes. Jsou v něm totiž popsány nemoci, kterými obyvatelé údolí Nilu trpěli a kterými trpíme i my.

Dobývání Měsíce: dlouhé čekání na návrat

Začátkem patnáctého století, zhruba tou samou dobou, co se u nás schylovalo k husitské revoluci, se Čína pod vládou dynastie Ming rozhodla prozkoumat okolní svět. V letech 1405–1433 vyplulo z Číny ne méně než sedm velkých námořních výprav, které dosáhly i tak vzdálených pobřeží, jako je to východoafrické. Kdyby dění na planetě tou dobou sledoval nějaký velký Pozorovatel, řekl by si, že Čína má nakročeno k tomu, ovládnout celou zeměkouli.

Vynález, který předběhl svoji dobu

Před dvěma sty lety obdržela Královská astronomická společnost dopis, ve kterém stála revoluční myšlenka: sestrojit počítací stroj. Jeho autorem byl Charles Babbage, poněkud excentrický matematik nespokojený s poměry panujícími v britském loďstvu. Co měla matematika společného s loďstvem? Hodně. O několik desítek let dřív přišel Němec Tobias Mayer s řešením takzvaného problému zeměpisné délky, který předtím trápil námořníky po staletí. Zjednodušeně řečeno, při plavbě na širém oceánu nebyl nikdy velký problém zjistit zeměpisnou šířku – tedy jak daleko jste od severního či jižního pólu planety.

Karlín. Dvacet let poté

Jako vždycky, i katastrofa byla k něčemu dobrá, i když pokud byste v takovou chvíli pronášeli podobná moudra na ulici, nejspíš by vám někdo zaslouženě dal ránu pěstí. V případě Karlína byla hlavní výhodou krize skutečnost, že po něčem takovém bylo nutno čtvrť důkladně rekonstruovat a vyměnit víceméně všechny inženýrské sítě pod zemí. Před katastrofou se Karlín v létě pravidelně měníval v rozkopané bludiště, protože prastaré vodovodní a plynové trubky neustále potřebovaly nějaké flikování, aby ještě aspoň jeden rok vydržely dodávat potřebné suroviny do domů.

Starší články