Marian Kechlibar - Autor je publicista

/

Články autora

Světlo, které kreslí

Od úsvitu lidského pokolení až do první poloviny 19. století existoval jen jediný způsob, jak natrvalo zachytit nějakou scénu či událost: práce živého umělce. Výsledkem mohla být mozaika, socha nebo obraz, ale za jejím zrodem stála vždycky lidská ruka a lidská mysl. Kdo ví, jak skutečně vypadali dávní králové, papežové a šlechtici? Ten, kdo je maloval, míval důvod jim lichotit.

O jednání v dobré a špatné víře

V prosinci 2018 se starosta městské části Köln-Ehrenfeld, sociální demokrat Josef Wirges, setkal s představiteli náboženské organizace DiTiB, aby s nimi trochu urovnal vztahy po mediální kalamitě ze září téhož roku. Šlo o dojem, který po sobě zanechal turecký prezident Erdogan při slavnostním otevření velké kolínské mešity. Účast na akci tehdy postupně odvolali všichni pozvaní politici z německé strany a výsledkem byla velká Erdoganova ego-show, tedy žánr, který v Ankaře zvládají na jedničku s hvězdičkou.

Příliš drahá jablka

Dva mladíci, Steve Wozniak a Steve Jobs, založili firmu Apple 1. dubna 1976 v garáži Jobsových rodičů. Radil jim přitom čtyřicetiletý inženýr Ronald Wayne, jehož podíl na firmě činil deset procent. O dva týdny později však Wayne došel k názoru, že projekt je příliš riskantní, zejména kvůli turbulentním osobnostem obou zakladatelů. Na rozdíl od Wozniaka a Jobse měl Wayne nějaký majetek, po kterém by v případě dluhů skoro určitě pásli věřitelé. Proto raději svých deset procent prodal Wozniakovi a Jobsovi za 800 dolarů.

Sami mezi nepřáteli

Čtvrtého srpna 1914 vyhlásila Velká Británie válku Německu. Důvodem bylo narušení belgické neutrality, kterou byla ostrovní říše smluvně zavázána chránit. Tím se konflikt mezi evropskými velmocemi, do nějž už byla zatažena Francie, Rakousko-Uhersko a Rusko, stal definitivně světovým. A to znamenalo i boje v koloniích. Německé císařství se do závodu o zisk mimoevropských kolonií zapojilo pozdě. Na americkém kontinentě nezískalo teritoria nikdy, ten byl už příliš pevně rozdělen mezi Anglosasy a Hispánce.

Díra jménem Huawei

Musím přiznat, že momentální panikaření kolem značek Huawei a ZTE ve mně vzbuzuje určité pobavení. Ne snad, že by bylo liché – spíš proto, že mezi lidmi zabývajícími se bezpečností IT se otázka možných „backdoorů“ v hardwaru probírá už asi dvacet let. Humorný prvek je v tom, jak si toho najednou všimli politici a jaké haló kolem toho dělají. Jako by ten problém byl nový; není, ani trochu. Je naopak notně přenošený, asi jako diplom studenta, který konečně ve dvaadvacátém semestru udělal s odřenýma ušima státnice.

Uchu lahodící lži

Hvězdný žurnalista německého Spiegelu Claas Relotius lhal. A tím nemyslíme lež typu „rozhodně jsem se po třetí sklence vína na redakčním večírku nelíbal s Hannelore z účtárny, miláčku můj“. Kdybychom měli kádrovat libovolné odvětví podle banálních nepravd, nezbylo by nám mnoho profesionálů, ani v novinách, ani na kardiologické klinice či čert ví kde. Relotiusův hřích byl ale vážnějšího rázu, dotýkal se jeho integrity coby novináře.

Euro nepříliš přitažlivé

Podle prohlášení vlády ze středy 12. prosince nebude Česká republika prozatím stanovovat datum přijetí eura. Jedná se vlastně jen o vládní požehnání k jednotnému doporučení ministerstva financí a České národní banky. Jako o jednom z důvodů, proč euro nepřijímat, se hovoří zejména o nedostatečné konvergenci české ekonomiky k průměru eurozóny a neochotě ohrozit úspory občanů. To ale působí dojmem zástupných důvodů.

Kreslení hranice

Československý stát vznikl 28. října 1918, delší dobu však nebylo jasné, jak budou vypadat jeho definitivní hranice. Početné sudetské obyvatelstvo v pohraničí se nechtělo smířit s českou nadvládou, Maďaři na jihu Slovenska také ne, osud Podkarpatské Rusi byl nejistý. V Paříži bojoval za československé územní zájmy ministr Beneš. Celkově byl úspěšný, některé změny se mu však do mírových smluv prosadit nepovedlo.

Hackování druhu Homo sapiens

Zpráva o tom, že čínský vědec vytvořil pomocí technologie CRISPR dvě embrya odolná vůči viru HIV, vzbudila velké etické rozhořčení. Je to opravdu namístě? Za prvé si musíme uvědomit, že v tomto případě nešlo o hraní si na pánaboha, ale o děti otce, který je sám HIV pozitivní. Můžeme samozřejmě prohlásit, že tím, že se někdo nakazil, ztratil navěky právo se rozmnožovat a má pouze hezky sloužit jako odstrašující případ pro ostatní.

Bledý jezdec, bledý kůň

Nejhorší ozbrojený konflikt dosavadních moderních dějin byl sotva u konce, když přišla další rána. „Tito muži vykazují zprvu příznaky zcela běžné chřipky. Když jsou dopraveni do nemocnice, rychle se u nich rozvine ten nejagresivnější druh zápalu plic, jaký jsem kdy viděl. Dvě hodiny po přijetí mají na tvářích tmavě hnědé skvrny a o několik hodin později začínají modrat, nejprve kolem uší, pak se cyanóza šíří po celé tváři. V tu chvíli už je smrt otázkou hodin. Je to strašné. V průměru máme stovku mrtvých za den. Došly nám rakve a těla se začínají vršit na hromadách.“

Prohraná válka, nevyhraný mír

Civilní vláda v císařském Německu nenápadně skončila 13. července 1917, kdy odstoupil říšský kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg. Neučinil tak dobrovolně, byl k odstoupení donucen. Poslední civilní politik skutečně řídící německou vládu se stal nepohodlným pro generály Hindenburga a Ludendorffa, protože nesouhlasil s režimem totálního válečného hospodářství. Jeho následovník, neznámý ministr Georg Michaelis, už vojákům žádné vážné překážky nekladl. V dějinách Německa stojí u jeho jména jediná poznámka „první nešlechtic v kancléřském úřadě“, ale faktická moc se s jeho nástupem definitivně přestěhovala do generálního štábu. Na rozdíl od Bethmanna-Hollwega jej generálové ani nemuseli odposlouchávat, tak byl spolehlivý.

Italský pat

Itálie je příliš velká na to, aby mohla jen tak zkrachovat. Ale zároveň také příliš velká na to, než aby se dala zachránit. Návrh italského státního rozpočtu na rok 2019 v Bruselu narazil na tvrdý odpor. Evropská komise jej vrátila do Říma k přepracování, aby vzápětí dostala zpátky tentýž materiál. Situace nepostrádá určité komické elementy, třeba Salviniho tweetování o tom, že kromě zprávy z Bruselu čeká i dopis od Ježíška.

Trhání Spojeného království

Z konzervativního kabinetu pod vedením Theresy Mayové rezignuje člen za členem. Odešel ministr pro brexit Dominic Raab; odešel státní tajemník pro Severní Irsko Shailesh Vara; odešla ministryně práce Esther McVeyová a několik dalších tajemníků. Pro premiérku, která nedisponuje v Dolní sněmovně dostatečným počtem hlasů a opírá se o podporu malé severoirské loajalistické strany DUP, to může znamenat konec politické kariéry.

Londonistán

V roce 1991 proběhly v severoafrickém Alžírsku volby, které vyhrála radikální Fronta islámské spásy, podporovaná Saúdskou Arábií. Moci se však vítězné hnutí neujalo, místo toho proběhl v zemi vojenský puč. Radikálové to vzali jako vyhlášení války a válka také začala. Trvala deset let a připravila o život zhruba sto tisíc lidí. Co se brutality týče, místy překonala alžírská občanská válka i dost nízké standardy současně probíhající občanské války v Jugoslávii. Součástí taktiky islámských vzbouřenců byly bezdůvodné masakry celých vesnic, čistě kvůli nahnání hrůzy.

Padá most, něco si přej

Mosty se pozvolna posouvají ze stavu uspokojivého k neuspokojivému a končí v kategorii „havarijní“; díry ve vozovkách silnic přibývají rychlostí množících se králíků; v zákoutích veřejných prostranství se hromadí špína a nátěr na kovových konstrukcích se rezignovaně loupe.

Kongres a Trump v poločase

Rozhodující volby do Kongresu se konají v úterý 6. listopadu a opoziční Demokratická strana si v nich zatím dělá naději na to, že by mohla získat většinu ve Sněmovně reprezentantů. Podle předvolebních průzkumů ovšem většinu v Senátu získají republikáni. Můžou výsledky ovlivnit Trumpovu vládu?

Africké století

V roce 1978, kdy se narodil autor těchto řádek, čítala populace celého afrického kontinentu zhruba 440 milionů lidí. Aktuální odhad nyní, o čtyřicet let později, zní 1295 milionů. Žádný jiný světadíl se tomuto tempu růstu nedokáže ani přiblížit.

Kdo je pravý indián

Takzvaně indiánská senátorka Elizabeth Warren by bývala udělala lépe, kdyby výsledky svých testů DNA uveřejnila až po kongresových volbách. Připoutaly pozornost k absurditě identitární politiky, kterou aktivisté Demokratické strany s takovou oblibou provozují.

Kauza Kavanaugh. Demokratický tyátr zmobilizoval republikány

Schvalovací proces nového soudce amerického Nejvyššího soudu ukázal, že politické hlubiny polarizované Ameriky jsou ještě temnější a hlubší, než jak se jevily bezprostředně po zvolení Donalda J. Trumpa prezidentem. V sázce bylo tentokrát více: prezidentské období trvá jen čtyři roky a mnoho demokratů doufá, že Trump příští volby v roce 2020 prohraje. Soudci Nejvyššího soudu jsou však jmenováni doživotně, což znamená, že Kavanaugh může ovlivňovat podobu Ameriky po dalších třicet či více let – a to velmi podstatně.

Kargokultické vědy. Od primitivních kmenů po moderní imitátory odbornosti

Když Američané za druhé světové války bojovali proti japonské císařské armádě v Pacifiku, jejich strategií byl „island hopping“, pozvolný postup po jednotlivých ostrovech a souostrovích od Nové Guiney na sever. Při tomto postupu bylo na řadě ostrovů nutno zřídit provizorní letiště uprostřed džungle. Tato letiště, používaná pro dopravu lidí a materiálu (anglicky „cargo“), však měla význam jen v době války a po kapitulaci Japonska byla opuštěna.

Vzpoura v Berlíně

Úterní hlasování o šéfovi poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu mělo být mimořádné už tím, že o funkci předáka se ucházeli dva kandidáti. To se stalo naposledy roku 1973, od té doby probíhala volba – až dosud – tak, že vedení obou stran, často jen opravdu to nejužší (oba předsedové), vybralo kandidáta, předložilo jej poslanecké frakci a ta jej drtivou většinou hlasů zvolila.

Odkazuješ? Zaplať

Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlá v rámci případné dohody s Kosovem usilovat o záruku, že se Srbsko v roce 2025 stane členem Evropské unie. Vučić to ve čtvrtek řekl v rozhovoru s agenturou Reuters. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008.

Bosna v hledáčku světa

Země uprostřed balkánských hor je místem, kde se střetávají vlivy tří velkých civilizačních okruhů: západoevropského, pravoslavného a islámského. Před sto lety byla tato její rozštěpenost jednou z rozbušek první světové války. Islám přišel do Bosny spolu s armádami osmanské říše v roce 1463. Pouhé meče by však k jeho rozšíření nestačily; na mnoha jiných místech Balkánu se víra Mohamedova nikdy široce neujala ani přes staletou vládu Turků. Hromadná konverze Bosňáků na islám měla i jiné důvody.

Starší články