Tag: Arménie

Články k tagu

Tečka za obsazením Karabachu. Prezident Alijev vyvěsil vlajku ve Stěpanakertu

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli podle agentury Reuters přicestoval do oblasti Náhorního Karabachu, aby v tamním největším městě vyvěsil ázerbájdžánskou vlajku. Náhorní Karabach minulý měsíc během bleskové ofenzivy ovládly ázerbájdžánské síly a tamní arménské obyvatelstvo odtamtud hromadně odešlo. Většina z asi 120.000 Arménů, kteří žili v Náhorním Karabachu, odtamtud minulý měsíc uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.

VIDEO: Beznadějný arménský exodus. V metropoli Náhorního Karabachu zůstává už jen několik set lidí

Jen několik stovek lidí zůstalo v metropoli Náhorního Karabachu, včetně nemocných, postižených a seniorů. Podle agentury Reuters to v úterý řekl šéf mise Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Marco Succi, který výjevy z prázdných ulic Stěpanakertu popsal jako "neskutečné". Exodus etnických Arménů z enklávy vyvolalo její nedávné ovládnutí Ázerbájdžánem.

Čistky na Kavkaze: Z Náhorního Karabachu uprchli už skoro všichni Arméni, více než 100 000 lidí

Počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Oznámil to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle arménské vlády, kterou dnes cituje agentura RIA Novosti, počet uprchlíků dosáhl 100 417. V regionu Národního Karabachu až do minulého týdne, kdy oblast po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, žilo odhadem 120 000 obyvatel.

Drama v Náhorním Karabachu: prezident zrušil instituce a stát zanikne

Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 65 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian ve čtvrtek podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností od 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak od toho dne přestane existovat, uvedly místní úřady podle zahraničních tiskových agentur.

Počet uprchlíků z Náhorního Karabachu se zdvojnásobil. Nehodlají žít pod Ázerbájdžánem

Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden ovládl Ázerbájdžán, odešlo do Arménie již 13.550 lidí. Podle tiskových agentur o tom informovala arménská vláda. Lidem, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování úřady. Exodus tisíců etnických Arménů začal poté, co se separatistické arménské síly v Karabachu vzdaly ázerbájdžánskému vojsku. V oblasti před začátkem nynějších událostí žilo asi 120.000 etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.

Za jediný den jsme obnovili svou svrchovanost nad Karabachem, chlubí se prezident Alijev

Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle tiskových agentur. V projevu k národu také uvedl, že ázerbájdžánská vojska zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev. Ázerbájdžán v úterý v Náhorním Karabachu zahájil vojenskou operaci.

Příměří v Náhorním Karabachu vyjednaly místní úřady. Arménie se na něm nepodílela

Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na ruský návrh ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Ten následně podle agentur potvrdil dosažení dohody o pozastavení bojů v regionu, kde o den dříve zahájil vojenskou operaci. Prohlášení zástupců Karabachu rovněž hovoří o rozpuštění a odzbrojení jeho armády, které stanice BBC označuje jako jeden z klíčových požadavků, na které karabašské síly kývly. Boje podle dostupných informací měly utichnout ve 13:00 místního času.

Naše vojska prolomila karabašskou obranu, tvrdí Ázerbájdžánci

Ázerbájdžánská vojska prolomila obrannou linii arménských sil v Náhorním Karabachu na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Arménští separatisté podle AFP tvrdí, že boje pokračují po celé frontové linii a ázerbájdžánské síly využívají palbu svých děl a raketometů, ale také drony a bojové letouny.

Střelba a miny na arménské hranici. Ázerbajdžán vyhlásil „protiteroristickou“ operaci

Ázerbájdžán zahájil protiteroristickou operaci v Náhorním Karabachu, informovalo podle ázerbájdžánské tiskové agentury APA ministerstvo obrany v Baku. Operaci vysvětlilo jako nutnou reakci na kroky arménské armády, která podle něj pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území. Krátce před oznámením o operaci Ázerbájdžán ohlásil úmrtí šesti lidí, které podle něj zabily miny nastražené Armény. Odpoledne místního času místní obyvatelé hlásili, že se v oblasti ozývá střelba ze všech druhů zbraní.

„Vyhrožují nám.“ Velvyslanec popisuje těžkosti Arménů v Náhorním Karabachu

Na podzim 2020 na Kavkaze naplno zažehl několik let doutnající konflikt o Náhorní Karabach. Konflikt si vyžádal stovky až tisíce obětí a po 44 dnech bojů, kterým dominovalo těžké dělostřelectvo, vyjednalo Rusko příměří. Součástí dohody bylo i střežení tzv. Lačinského koridoru Ruskem a jeho zásobování. Situace v oblasti, která je od konfliktu pod správou Ázerbájdžánu, ale žijí tam převážně Arméni, se v posledních měsících povážlivě zhoršuje. Deník Echo24 hovořil s arménským velvyslancem Ašotem Hovakimianem.

Arménie zvažuje konec paktu s Ruskem. O míru s Ázerbajdžánem bude jednat sama

Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan podle agentury TASS. Obě země vedou už desítky let spor o horskou enklávu, o kterou svedly dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Podle Pašinjana poskytuje Rusko Arménii nedostatečné bezpečnostní záruky.

Írán vyhrožuje Ázerbajdžánu kvůli konfliktu s Arménií. Na hranici zahájil rozsáhlé cvičení

Íránské revoluční gardy (IRGC) zahájily rozsáhlé vojenské cvičení na hranicích Arménie a Ázerbajdžánu v severozápadním regionu Aras. Válečné hry jsou součástí rutiny zaměřené na zvýšení připravenosti bojových sil, prohlásil íránský generál Mohammad Pakpour podle portálu Iran International. Zpravodajský server Armenia News se domnívá, že se Írán připravuje na nejrůznější válečné scénáře, včetně vojenského úderu na Ázerbajdžán.

„Dagestán či Čečensko mohou rychle vzplát.“ Ruská válka zažehává konflikty na Kavkaze

Válka na Ukrajině má důsledky i daleko od fronty a začíná opět probouzet konflikty v nestabilním kavkazském regionu. Viditelným důsledkem toho je znovuvypuknutí bojů mezi Ázerbájdžánem a Arménií, které má Rusko garantovat národní bezpečnost. Rusku se výrazně snižuje schopnost ovlivňovat situaci na svém bývalém „dvorku“, v takzvaném blízkém zahraničí, říká v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečností analytik a odborník na region Tomáš Šmíd.

Arménie oznámila rozsáhlé ostřelování z Ázerbájdžánu: nejméně 49 mrtvých

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si dosud vyžádaly nejméně 49 životů z řad arménských vojáků. Oznámil to podle agentur arménský premiér Nikol Pašinjan. Situace na několika místech hranice s Ázerbájdžánem zůstává krajně napjatá, uvedlo arménské ministerstvo obrany po dřívějších zprávách o klidu zbraní.

Prohraná válka o Náhorní Karabach voličům nevadila. Arménské volby vyhrál premiér Pašinjan

Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a podle ústřední volební komise bude moci sama vytvořit vládu. Informovala o tom dnes agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach. Hlavní Pašinjanův soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, získala 21,04 procenta hlasů.

Biden oficiálně po desetiletích uznal genocidu Arménů vojáky Osmanské říše

Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety. Informovala o tom agentura AP. Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem se svým záměrem vydat prohlášení o genocidě ho obeznámil.

Hořké finále

Měl to být blitzkrieg, ale Arméni dokázali bránit Náhorní Karabach celých 44 dní. Pro Armény válka proti masivní přesile skončila porážkou, uhájili jen malý kousek Arcachu (tak zní arménské jméno Náhorního Karabachu). Prožívají to bolestně, toto území považují za kolébku své historie. Opouštějí zemi a do dobytých území směřují dlouhé kolony ruských mírových sil. I Turecko sem posílá svoje jednotky.

Skončí to konfliktem Ruska s Tureckem

Dne 10. listopadu skončila již druhá válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Podle vyjednaného příměří se arménští vojáci musejí stáhnout z oblastí, které země zabrala po první válce v devadesátých letech. Ázerbájdžán si dobytá území může ponechat. Neuznávaná arménská republika Arcach, která se na Náhorním Karabachu rozkládá, sice přežila, ale stažené Armény vystřídali na pět let ruští mírotvorci.

„Podmínky jsou bolestivé.“ Arménský premiér podepsal dohodu o konci války o Karabach

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že s prezidenty Ruska a Ázerbájdžánu Vladimirem Putinem a Ilhamem Alijevem podepsal dohodu o ukončení války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax. Informaci o podpisu dohody o ukončení bojů potvrdil také Kreml, Baku se zatím nevyjádřilo. Současný konflikt o Náhorní Karabach vypukl 27. září a byl nejhorší od 90. let 20. století.

Azerbájdžán dává Arménii „poslední šanci.“ Znepřátelené strany uzavřely v Moskvě příměří

Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě dohodly na příměří v bojích o Náhorní Karabach, oznámil v noci na dnešek po třístranných jednáních v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Příměří by mělo platit od dnešního poledne, uvedla agentura TASS. Podle ní je cílem přerušení bojů výměna zajatců a těl padlých vojáků, která se má odehrát za zprostředkování výboru Červeného kříže.

Peklo má jméno Karabach

„Mohou odjet jen ženy a děti, nikdo jiný, rychle, rychle nastupujte, musím se dnes otočit ještě několikrát,“ křičí řidič autobusu na nádraží ve Stěpanakertu. Ve městě je panika, v dáli to duní. Dopoledne sem dopadla další raketa. Před autobusem se vine dlouhá fronta žen ověšených dětmi a igelitkami. Všechny chtějí odsud pryč. Už čtyři dny je metropole Náhorního Karabachu ostřelována ázerbájdžánskými raketami, které dopadají do centra města. Doteď žili lidé ve sklepích, kryptách kostelů a krytech. Včera se ale všechno změnilo. Na město dopadly kazetové bomby, rakety Grad či Smerch a byl vyhlášen letecký poplach. Pochopili to už i ti nejotrlejší: před těmito zbraněmi hromadného ničení je nezachrání sebelepší sklep. A přežít musejí aspoň děti.

Turecko údajně sestřelilo arménskou stíhačku. Erdogan to popřel

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach pokračovaly v noci na dnešek a neustaly ani přes den. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prokuratura oznámili, že při dnešním arménském ostřelování přišlo o život více než 20 civilistů a dalších několik desítek utrpělo zranění. Arménské ministerstvo zahraničí naopak hlásilo, že při dnešním ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista. Jerevan také obvinil Turecko, že jeho letoun sestřelil arménskou stíhačku, což Ankara a také Baku popřely.

Zbraně, výbušniny, drogy. V Praze zadrželi synovce arménského exprezidenta

Česká policie zadržela ve čtvrtek v Praze policejně hledaného synovce bývalého arménského prezidenta a expremiéra Serže Sargsjana. Informují o tom v neděli arménská média, která se odvolávají na sdělení šéfa arménské policie Valeryho Osipjana. Pražští policisté totožnost Nareka Sargsjana přímo potvrdit nemohli, přiznali však, že zadrželi 37letého Arménce, u něhož bylo podezření, že je ozbrojen.

Kličkovaná před Turkem. Merkelová u masakrů Arménů Osmany nepoužila slovo genocida

Německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem v Jerevanu prohlásila, že masakr půldruhého milionu Arménů v roce 1915 Osmanskou říší by nikdy neměl být a nebude zapomenut. Informovaly o tom agentury, které si všimly, že se šéfka německé vlády vyhnula výrazu genocida, na který je turecké vedení v souvislosti s tímto zločinem velice citlivé.