UKONČENÍ VÁLKY

„Podmínky jsou bolestivé.“ Arménský premiér podepsal dohodu o konci války o Karabach

UKONČENÍ VÁLKY
„Podmínky jsou bolestivé.“ Arménský premiér podepsal dohodu o konci války o Karabach

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že s prezidenty Ruska a Ázerbájdžánu Vladimirem Putinem a Ilhamem Alijevem podepsal dohodu o ukončení války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax. Informaci o podpisu dohody o ukončení bojů potvrdil také Kreml, Baku se zatím nevyjádřilo. Současný konflikt o Náhorní Karabach vypukl 27. září a byl nejhorší od 90. let 20. století.

„Drazí občané, bratři a sestry, přijal jsem pro sebe i pro nás všechny mimořádně obtížné rozhodnutí,“ uvedl Pašinjan na facebooku. Dohoda o „ukončení karabašské války“, kterou podepsal s Putinem a Alijevem, podle něj začala platit od úterní 1:00 místního času (pondělí 22:00 SEČ). Podrobnosti dohody zatím známy nejsou, Pašinjan je chce oznámit v „nadcházejících dnech“.

Podmínky stanové v mírové dohodě arménský premiér označil za „bolestivé“. „Přijal jsem toto rozhodnutí na základě hluboké analýzy bojové situace,“ uvedl podle agentury Interfax. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že za současného stavu byl podpis dohody nejlepším řešením.

„Toto není vítězství. Ale není prohry, pokud sám sebe nepovažuješ za poraženého. A my se nikdy za poraženého považovat nebudeme,“ uvedl rovněž arménský premiér. Podle něj je tento okamžik začátkem „éry národní jednoty a obrody“.

Pašinjan dohodu s Ruskem a Ázerbájdžánem podepsal poté, co dnes karabašské úřady připustily, že nemají pod kontrolou druhé největší město Šuša, a uvedly, že ázerbájdžánské jednotky postupují na regionální metropoli Stěpanakert.

Současné boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

 

,

10. listopadu 2020