Tag: uprchlická krize

Články k tagu

Migrační pakt bude, ani si toho nevšimnete

Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.

1,14 milionu žadatelů o azyl v EU. Je jich nejvíce od migrační krize

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.

S migračním paktem není spokojen nikdo. „Dohodu lemovala řada neúspěchů“

Reformní kroky z poslední verze unijního migračního a azylového paktu jsou méně ambiciózní, než Česká republika očekávala. Podle ministerstva vnitra se také zvyšuje administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie. Česko se při hlasování zdrželo, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o víkendu tento krok opakovaně vysvětloval. Oslovený expert Petr Kaniok pro Echo24 řekl, že s výslednou podobou paktu nakonec není stoprocentně spokojen nikdo.

USA reagují na migrační krizi, Mexičany deportují stovky kilometrů od své hranice

Spojené státy začaly některé mexické občany, kteří se do země pokusili přistěhovat ilegálně, letecky deportovat do jejich vlasti, často do měst vzdálených stovky kilometrů od vzájemné hranice. Jedná se tak o návrat k praxi, se kterou administrativa prezidenta Joea Bidena před dvěma lety sama přestala. Podle zdrojů deníku The New York Times (NYT), budou repatriační lety nyní pokračovat pravidelně.

Taková malá občanská válka

Imigrační krize a různé související kongresové plány a kompromisy tvoří už aspoň čtyři desítky let jakýsi soundtrack americké politiky – člověk si není jistý, jakou mu má věnovat pozornost. Je to teď vážnější? Začněme zajímavým detailem z rozhovoru, který vedl nedávno web Politico s veteránem amerických politických průzkumů Markem Pennem, jehož jméno zná každý už od jeho práce pro Billa Clintona. Hlavním tématem rozhovoru byly šance pro případného třetího, nezávislého kandidáta v prezidentských volbách.

Německo čelí největší vlně ilegálních migrantů od roku 2015

Do Německa loni přišlo bez dokladů 127.088 lidí, což bylo o 38 procent více než v roce 2022 a nejvíce od roku 2015, kdy země a Evropská unie čelily migrační krizi. Dnes to s odvoláním na interní zprávu spolkové policie napsal deník Die Welt. Spolková policie zatím konečnou bilanci za rok 2023 nezveřejnila. „Počet nelegálních vstupů v roce 2023 překonal i krizový rok 2016, kdy spolková policie zaznamenala takřka 112.000 lidí, kteří přicestovali nelegálně,“ napsal Die Welt.

„Pozvání milionů migrantů do Evropy,“ kritizuje Babiš evropský pakt

Členové české vlády vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Vyzdvihl, že se v ní nemluví o povinných kvótách a naopak obsahuje opatření, která azylové a migrační politice pomohou. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i ČR. Dohodu naopak jako „pozvání milionů migrantů do Evropy“ kritizuje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

„Vyjednávali jsme 2 dny a 2 noci.“ EU se shodla na nových migračních pravidlech

Státy Evropské unie a europoslanci se po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku, oznámili zástupci unijních institucí. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.

Čeká nás migrační tsunami

Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Británie hodlá razantně omezit migraci, včetně té legální

Britská vláda hodlá výrazně omezit nelegální i legální migraci, prohlásil před poslanci ministr vnitra James Cleverly. Slíbil pokles o 300 000 příchodů ročně. Čistá migrace do Británie, tedy počet odchodů odečtený od počtů příchodů, byla loni rekordní. V zemi migrací přibylo 745 000 lidí. Vláda chce zpřísnit vízové podmínky i pro kvalifikované zahraniční pracovníky, jimž budou muset firmy vyplácet zhruba o třetinu vyšší mzdy než dosud. Nová omezení se budou týkat i zdravotníků a zahraničních studentů, napsal deník The Guardian.

Nelegální migranti v Česku: policie nejčastěji zadržuje Syřany a Turky

Díky intenzivním kontrolám v příhraničí se policii daří odhalit co chvíli další dodávku převážející nelegální migranty. Oproti loňskému roku je ale počet zadržených ilegálních uprchlíků v Česku výrazně nižší. Statisticky jde stále v drtivé většině o občany Sýrie, kteří jsou ale pro nás „nevyhostitelní“. Následují Turci a Afghánci. Navzdory zvýšenému počtu záchytu ilegálních uprchlíků v okolních zemích se podle údajů české cizinecké policie oproti minulému roku počet zadržených migrantů výrazně snížil.

Vraha z Bruselu se nepodařilo dostat z EU. „Musí se zpřísnit návratová politika,“ řekl Rakušan

Evropská unie potřebuje zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Na jednání unijních ministrů vnitra v Lucemburku to ve čtvrtek uvedl český ministr Vít Rakušan. I pondělní útok v Bruselu podle něj ukázal, že je potřeba, aby členské státy mnohem intenzivněji sdílely informace a aby byl rovněž přijat nyní projednávaný migrační balíček. Případ tuniského útočníka, který v pondělí v centru Bruselu zabil dva švédské fotbalové fanoušky, je podle Rakušana exemplárním příkladem.

Evropa se obává migrační vlny. Berlín hlásí rekordní čísla a zavádí hraniční kontroly

Kontroly na hranicích se zase stávají běžnou rutinou. Při cestě z Česka narazíte na stálé policejní kontroly na slovenských a od začátku týdne i na německých hranicích, na rakouských a polských zatím pouze namátkově. Důvodem je nárůst počtu zachycených nelegálních migrantů. Panuje také obava, že by v souvislosti s bezpečnostní situací na Blízkém východě mohla Evropa čelit ještě silnějšímu přílivu migrantů.

Hlavní migrační trasa vede přes Balkán. Do Evropy míří nejvíc lidí od krize roku 2016

Nelegálních přechodů hranic zemí Evropské unie odhalených úřady za prvních devět měsíců letošního roku přibylo proti stejnému období loňska 17 procent. V září však ubylo lidí, kteří se zkoušeli do Evropy nelegálně dostat přes centrální Středomoří, a hlavní migrační cestou se stal západní Balkán. Uvedla to dnes Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Celkový počet 279.350 nelegálně přicházejících migrantů byl za devět měsíců nejvyšší od krize z roku 2016.

„Německá azylová politika byla těžká chyba,“ uvedl Henry Kissinger

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, který letos oslavil 100 let, označil záběry jásajících Arabů v berlínských ulicích po útoku Hamásu na Izrael za bolestné. Bývalý politik v mládí pro svůj židovský původ sám uprchl z nacistického Německa a vyzývá německou vládu, aby plně podporovala Izrael. "V extrémním případě i vojensky," uvedl to v rozhovoru ve svém sídle v americkém státě Connecticut pro německou televizi Welt-TV.

Evropa migrační vlnu nezvládá

„Zvládneme to,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová během vrcholící migrační krize v září 2015. Věta se stala symbolem německé – a tím pádem i evropské – politiky de facto otevřených hranic. Byl to signál do celého světa, že o toho, kdo dorazí do Evropy, bude postaráno. Výsledkem bylo, že jen do Německa dorazilo přes 1,4 milionu lidí. Ne všichni s Merkelovou souhlasili. Státy na balkánské cestě začaly ve velkém budovat hraniční ploty, aby přílivu migrantů zabránily. Nakonec EU v březnu 2016 vyjednala dohodu s tureckým prezidentem Erdoğanem, slíbila mu platit za zadržování migrantů.

Polský premiér smetl v Granadě prohlášení o migraci. Fiala vyzval ke změně přístupu

Při neformálním summitu Evropské unie, který se v pátek konal v Granadě, Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení týkající se migrace. Závěrečnou summitovou deklaraci schválily všechny státy, ovšem otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela. Podle českého premiéra Petra Fialy se na summitu mluvilo o zvýšení důrazu na potlačování migrace mimo EU a spolupráci se třetími zeměmi.

Evropská migrační politika je nedostatečná, kvóty ale nechceme, říká Fiala před summitem

Dosavadní evropská migrační politika není podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečná. Na nadcházejících jednáních s ostatními evropskými politiky chce mluvit především o ochraně vnějších hranic, lepší návratové politice či spolupráci se zeměmi původu migrantů. Fiala to dnes řekl novinářům před odletem do Granady na summit Evropského politického společenství (EPC), na který naváže neformální jednání Evropské rady.

EU řešila přístup k migrantům. Polsko a Maďarsko bylo proti, Česko se zdrželo

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo. Proti byly Polsko a Maďarsko, které dříve nesouhlasily ani s přijetím dalších částí migračního paktu.

Kontroly na hranici se Slovenskem se vrací o půlnoci. Fiala koordinuje postup s Polskem

Polsko od úterní půlnoci zavede na deset dní dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem. V úterý to podle agentury Reutes oznámil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Už koncem září polský premiér Mateusz Morawiecki upozorňoval, že Polsko se chystá zavést kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem kvůli nárůstu nelegální migrace. Společně s Polskem zavádí kontroly i Česko, informoval dopoledne na sociální síti X premiér Petr Fiala (ODS).

Potíže s multikulturalismem od Švédska po Kanadu

Krize na Lampeduse vrátila migraci zpět do středu veřejného zájmu. Otázka migrace se stala také tématem voleb na Slovensku a v Polsku. Migranti jsou rovněž věčným tématem britské politiky. Právě tam ministryně vnitra Suella Bravermanová rozvířila vody diskurzu. Před třemi dny prohlásila, že „multikulturalismu selhal“. „Nekontrolované přistěhovalectví, nedostatečná integrace a mylné dogma multikulturalismu se v posledních desetiletích ukázaly být pro Evropu toxickou kombinací,“ prohlásila. Dodala, že ilegální migrace představuje pro Západ „existenciální výzvu“.

Migranty z německých lodí si musí vzít Berlín, vzkazuje Řím. Do roztržky se zapojil i Musk

Pokud migranty ve Středozemním moři zachrání některá z lodí neziskových organizací, pak si je musí převzít ty státy, z nichž tyto organizace pocházejí. Stanici RAI to dnes řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Řím se v posledních dnech dostal do konfliktu s Německem, jehož vláda schválila finanční další příspěvky pro tři organizace, které na moři se záchranou migrantů pomáhají. Postoj Itálie později potvrdila i premiérka Giorgia Meloniová. Podle italských médií tento požadavek Říma ale odmítli ve čtvrtek evropští ministři vnitra.

Silné veto Polska pro migrační balíček EU, přidali se Maďaři. Italům vadí neziskovky na moři

Nový balíček ohledně migrační krize v EU vyvolává vášně a kromě Polska se proti němu tvrdě vymezila také Itálie a Maďarsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek řekl, že příští týden na neformálním summitu EU ve Španělsku potvrdí polské veto unijního migračního balíčku. Polsko v polovině října čekají parlamentní volby a odpor vůči přijímání migrantů je jedním z klíčových bodů programu vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). K Polsku se přidali také zástupci Maďarska a Itálie, kteří ostře kritizují připravovaný unijní balíček.

Němci poslali na hranici s Českem nové policejní hlídky. Bojí se vlny migrantů

Německá police poslala na českou hranici nové mobilní kontroly, které by měli výrazně zintenzivnit dosavadní režim kontroly na hranicích s Českou republikou. Oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Kontroly, které nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci, jsou podle ministryně dohodnuty se sousedními státy a nepodléhají tedy ohlášení Evropské unii. O jejich podobě bude ve středu odpoledne jednat s německými kolegy policejní prezident Martin Vondrášek. Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že kontroly navazují na předchozí dohody s německou ministryní vnitra.

Proč financujete nelegální migraci? ptá se Meloniová kancléře Scholze

Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila v dopise spolkovému kancléři Olafu Scholzovi „údiv“ nad tím, že německá vláda se bez koordinace s italskou vládou chystá finančně přispívat některým nevládním organizacím pomáhajícím migrantům v Itálii. Má jít o projekty týkající se záchrany běženců na moři i další pomoc těmto běžencům na pevnině. O dopise Scholzovi, datovaném 23. 9., informovala agentura Reuters. Italský ministr obrany Guido Crosetto už v neděli místním médiím řekl, že Itálie od Berlína očekává pomoc a solidaritu namísto financování německých a dalších nevládních organizací.

Počet uprchlíků z Náhorního Karabachu se zdvojnásobil. Nehodlají žít pod Ázerbájdžánem

Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden ovládl Ázerbájdžán, odešlo do Arménie již 13.550 lidí. Podle tiskových agentur o tom informovala arménská vláda. Lidem, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování úřady. Exodus tisíců etnických Arménů začal poté, co se separatistické arménské síly v Karabachu vzdaly ázerbájdžánskému vojsku. V oblasti před začátkem nynějších událostí žilo asi 120.000 etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.