Tag: povodně

Články k tagu

Charita ČR vybrala na pomoc zasaženým povodněmi 158 milionů

Půl roku po zářijových povodních, které postihly Česko, Charita Česká republika dále pokračuje v pomoci obětem této přírodní katastrofy. První fáze pomoci, plošně zaměřené na rychlou materiální a finanční podporu lidem ze zatopených domácností, je již uzavřená. Nyní Charita ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi připravuje druhé kolo pomoci – cílenou podporu těch, kteří se ocitli ve zvláště složité situaci. Využije k tomu peníze z veřejné i kostelní sbírky, kam dárci dohromady přispěli částkou 158 milionů korun

Pocit duše po katastrofě

V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.

Odpověď na tragické povodně: španělská vláda chce „klimatické placené volno“

Španělská vláda schválila placené volno pro zaměstnance v případě varování před přírodní katastrofou, které jim znemožňuje dostavit se na pracoviště. Píše to španělský tisk. Je to reakce na ničivé záplavy z konce října, při kterých na jihovýchodě Španělska zemřelo na 230 lidí. Podle ministryně práce Yolandy Díazové jde o adaptační opatření na změny klimatu. „V momentě, kdy úřady ohlásí, že existuje riziko při přesunech, tak se zaměstnanci budou muset zdržet práce,“ uvedla Díazová.

Obří pomoc. Španělsko uvolní na zvládnutí záplav astronomickou sumu

Španělsko nasadí do oblastí zasažených bleskovými povodněmi skoro 15 000 příslušníků bezpečnostních složek a vyčlení finanční pomoc v celkové výši 10,6 miliardy eur (268 miliard korun). S odkazem na úterní tiskovou konferenci premiéra Pedra Sáncheze to napsaly agentury. Španělsko nasadí do oblastí zasažených bleskovými povodněmi skoro 15 000 příslušníků bezpečnostních složek a vyčlení finanční pomoc v celkové výši 10,6 miliardy eur (268 miliard korun).

Houbovité město

V době klimatické změny přinášející extrémní dešťové srážky a povodně není možné, aby města s vodou bojovala a bránila se jí. Stávající protipovodňová opatření se ukázala jako nefunkční, a proto je nutná radikální změna praxe. Taková stanoviska zastává jedenašedesátiletý krajinářský architekt Kongjian Yu, který díky svému mimořádnému vlivu změnil svůj obor v celé Číně.

Španělsko se bojí dalšího deště. Záplavy rozpoutaly rabování a zabily přes přes 200 lidí

Počet obětí úterních bleskových záplav v regionu Valencie na jihovýchodě Španělska vzrostl na 202, informuje deník El País s odvoláním na místní úřady. Ve Valencii byl dosud evidován počet obětí 155. Další tři lidé zemřeli podle dřívějších údajů v Kastilii-La Mancha a Andalusii. V některých oblastech zasažených záplavami i dnes očekávají déšť, druhý stupeň varování na odpoledne vyhlásili i na Baleárách. Ve Valencii je stále omezen provoz na desítkách silnic, zejména druhé třídy, a stále nejezdí vysokorychlostní vlaky mezi Valencií a Madridem.

Rozpočet na hraně. Vláda v rekordních deficitech přidá státním zaměstnancům víc, než porostou firmy

Vláda Petra Fialy dospěla k dohodě s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců. Od příštího roku se platy zaměstnanců v platových skupinách jedna až čtyři zvýší o 1400 korun měsíčně. Dohoda, kterou premiér Fiala a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označili za „férový kompromis“, má přinést klid, přichází ale ve velmi citlivé době, kdy Česká republika čelí výraznému rozpočtovému schodku a stále se vypořádává s následky zářijových povodní.

Během povodní padl 127 let starý český rekord v objemu srážek za den

Během zářijových povodní padl 127 let starý český rekord v objemu srážek za den na jednom místě. V Loučné nad Desnou na Šumpersku napršelo 14. září 386 milimetrů vody, tedy 386 litrů na metr čtvereční. Předchozí rekord z roku 1897 překonal letošní déšť zhruba o 40 milimetrů. Dnes to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V září několik dní vydatně pršelo a po celém Česku se vzedmuly toky. Povodně si vyžádaly škody za desítky miliard korun. Mají pět potvrzených obětí a další lidé se pohřešují.

Koho zajímá forma?

Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.

Scholz hovořil po telefonu s Fialou. Řešili kontroly na hranicích a nelegální migraci

Německý kancléř Olaf Scholz dnes po telefonu hovořil s českým premiérem Petrem Fialou a vysvětloval mu mimo jiné opatření, která Německo v poslední době přijalo v boji proti nelegální migraci. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Scholz podle něj také nabídl Česku pomoc s odstraňováním následků zářijových povodní. Fiala na síti X uvedl, že chtějí se Scholzem urychlit zavedení už přijatých unijních opatření proti nelegální migraci.

Brusel „nových“ 50 miliard na povodně nepošle. Peníze se musí vzít z jiných programů

Dvě miliardy eur na obnovu po zářijových povodních, které sliboval premiér Petr Fiala (ODS) po setkání s Ursulou von der Leyenovou, bude nutné vzít ze současných programů, potvrdila deníku Echo24 mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Nová. Fiala původně hovořil o tom, že nám EU na pomoc s povodněmi uvolní zhruba 50 miliard korun z kohezních fondů. Podle opozice tím uvedl veřejnost krátce před volbami v omyl.

Zničený Krnov odhaduje škody na miliardy. „Hrozí rychlý kolaps lokální ekonomiky“

Krnov patří v Moravskoslezském kraji k místům nejvíce zasaženým povodní. Pod vodou se ocitlo až 80 procent jeho území, na kterém žije kolem 23 tisíc lidí. Škody se podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští patrioti) mohou vyšplhat do miliard. Miliardovou škodu měla povodeň způsobit jen na městském majetku. Starosta se tak obrátil s prosbou o další pomoc na premiéra Petra Fialu (ODS) a vládu.

Kalousek a Pilný kritizují vládu za vyčerpání rozpočtové rezervy, chybí po povodních

Vláda podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného (dříve ANO) udělala chybu, že už vyčerpala většinu rozpočtové rezervy. Jinak by ji mohla použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by rezerva celkové náklady pravděpodobně nepokryla. Shodli se na tom v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Kolik nás budou stát povodně: Česko dostalo miliardy z EU, má ještě přifukovat ztrátu rozpočtu?

Českou republiku zasáhly povodně mající potenciál způsobit jedny z nejvyšších materiálních škod v historii země. Zatímco první odhady pojišťoven hovoří o pojištěných škodách ve výši přibližně v nižších desítkách miliard korun, celková výše škod může být mnohem vyšší. Nečekaná pomoc přichází z Evropské unie, což ale vyvolává otázku, jestli je nutné v době našponovaného státního rozpočtu ještě zvyšovat jeho deficit o další desítky miliard.

Armáda se blýskla. Zatopeným obcím nabízí připojení přes Starlink

Armáda poskytla některým obcím na Jesenicku systém Starlink, satelitní vysokorychlostní internet mohou využít mimo jiné k zabezpečení krajských a senátních voleb. Ministerstvo obrany o tom informovalo v tiskové zprávě. Povodně minulý víkend odřízly některé oblasti zejména na severu Moravy a ve Slezsku od přístupu k internetu. Volby se v ČR konají v pátek a v sobotu, v pěti obcích, které kvůli povodním volby nezvládnou vlastními silami, zajišťuje hlasování ministerstvo vnitra.

Začaly povodňové volby. Lidé vyberou svoje hejtmany a část Senátu

Začaly krajské a doplňující senátní volby, které letos nejvíce ze všeho poznamenala povodňová situace. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o členech horní parlamentní komory budou rozhodovat i voliči ze čtyř pražských senátních obvodů. V pěti obcích postižených záplavami zorganizuje hlasování ministerstvo vnitra. Volby se považují za největší průzkum voličské přízně před sněmovními volbami, které se uskuteční za rok.

Měl jsem o nezvládnuté evakuaci Krnova mluvit jinak, lituje teď šéf hasičů

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček připustil, že jeho nedělní vyjádření o zpožděné a nezvládnuté evakuaci Krnova na Bruntálsku při ničivých víkendových povodních bylo nešťastné. Vycházel z informací od hasičů na místě, nakonec se ale ukázalo, že nebyly úplně korektní. Vlček to řekl v rozhovoru pro Radiožurnál. Mrzí ho, že jeho slova vyvolala zbytečné vášně, protože všichni mají společný zájem zvládnout následky záplav.

Volby v zajetí povodní

Před každými volbami se čeká, co bude tou „atomovkou“, tedy nečekaným prohlášením nebo akcí, jež změní předpovědi o výsledcích voleb. Ve sněmovních volbách 1998 přišel Václav Klaus s heslem o mobilizaci. V roce 2017 zas chtěl Andrej Babiš tři týdny před parlamentními volbami odstínit svoje trestní stíhání, a proto účelově na ČSSD vytáhl argument, že chce prodat „národní poklad“ v podobě ještě nevytěženého lithia. Tentokrát to vzala do rukou tlaková níže Boris, která na našem území vyvolala povodně.

„Nemohu teď řešit volby, ať mě klidně zavřou.“ Česko jde k urnám v bojových podmínkách

Češi jdou ke krajským a senátním volbám, které by za běžných okolností přitáhly pozornost k místním otázkám a celostátní politice. Nicméně záplavy, jež postihly několik regionů, proměnily situaci a staly se hlavním tématem. Volební kampaně byly přerušeny nebo zásadně změněny a pozornost se soustředila na to, jak si jednotliví krajští představitelé poradili s krizí. Mnohde navíc přetrvávají pochybnosti, zda volby vůbec budou moci proběhnout.

Povodně přifouknou ztrátu rozpočtu. Stanjura chce peníze nabrat přes dluhopisy, zvláštní daň nebude

Stalo se, co vláda avizovala. Ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stavbě přehrady, která by ochránila Opavu, bránila malá obec. Nepomohl ani soud

Ničivá povodňová vlna zaplavila v minulých dnech velkou část padesátitisícové Opavy, škody jdou do miliard. Dopady by podle lidoveckého ministra zemědělství Marka Výborného byly mnohem menší, pokud by nad Opavou stála v Nových Heřminovech přehrada. Stejnojmenná obec se však proti stavbě brání již desítky let, protože přehrada by zatopila část obce, což se místním nelíbí.

Chraňme hrušně zachránkyně!

Hředle je malá docela pěkná vesnice v Českém krasu, nedaleko Zdic a Žebráku, kousek od dálnice na Plzeň. Ve znaku mají hrušeň, která se tam dostala díky tomu, že při povodni zachránila devět místních občanů. Vylezli na ni a přečkali hodiny, během nichž se jejich obcí přehnala katastrofa, nad kterou člověk jen nevěřícně žasne. Tam, kde ta hruška stála, je nyní obrázek s cedulí, která to popisuje takhle: „Dne 25. května 1872 ve dvě hodiny odpoledne se otevřela nebesa a během necelé hodiny napršelo téměř 250 litrů vody na metr čtvereční, což dosud představuje absolutní rekord v dějinách země.

Peníze ze sbírky Charity už pomáhají. Do postižených obcí míří vysoušeče a centrály za 16 milionů

První peníze ze sbírky Charita pro oběti povodní již pomáhají. Pro bezprostřední pomoc bylo uvolněno 16 milionů korun. Do Moravskoslezského kraje míří vysoušeče, elektrocentrály a další materiální pomoc. „Děkujeme všem dárcům, kteří podpořili sbírku Charita pro oběti povodní, velmi si vážíme vaší solidarity s lidmi, kteří nyní prožívají těžké chvíle,“ poděkoval ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

„Volala na nás a najednou nebyla.“ Seniorku z Kobylé smetla rozbouřená řeka

Před očima obyvatel Kobylé nad Vidnavkou zmizela v neděli ráno seniorka, kterou z rozbořeného domu smetla rozbouřená Vidnávka. Ženu přitom evakuovali včas hasiči do protějšího kulturního domu, těsně před povodňovou vlnou se však rozhodla vrátit zpět domů. Pak už jí pomoci nebylo. Volala na nás a najednou nebyla, řekli svědci události. Dosud ji nikdo nenašel.

Další katastrofa pro Česko

Česko zasáhla povodňová kalamita. Byla očekávaná, varovalo se před ní, a stejně způsobila obrovské škody. Nejvážnější situace byla v Moravskoslezském kraji a na Jesenicku v sousedním kraji Olomouckém. Hejtmani těchto i dalších krajů končí symbolicky své funkční období další katastrofou, se kterou se budou muset vypořádat. A s nimi i zbytek republiky.

Vláda dělala poplach plným právem

Za normálních okolností jsem příznivcem maximálně skeptického přístupu k vládě a politikům obecně a nemám dvakrát velké pochopení pro „sněhové vločky“, které se kácejí na omdlévací kanapíčko po každém ostřejším slově. Nicméně pravidla mají výjimky, které člověka nutí se zastavit a přemýšlet. V mém případě to byl nedávný sloupek redakčního kolegy Daniela Kaisera, nad nímž mě trochu píchlo u srdce; protože po tom všem, co ta banda neumětelů ze Strakovky za poslední léta předvedla, byly právě přípravy na povodeň ta jedna věc, kterou udělali dobře.

Byrokratická paralýza

Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.