Češi jdou ke krajským a senátním volbám, které by za běžných okolností přitáhly pozornost k místním otázkám a celostátní politice. Nicméně záplavy, jež postihly několik regionů, proměnily situaci a staly se hlavním tématem. Volební kampaně byly přerušeny nebo zásadně změněny a pozornost se soustředila na to, jak si jednotliví krajští představitelé poradili s krizí. Mnohde navíc přetrvávají pochybnosti, zda volby vůbec budou moci proběhnout.

Jedním z příkladů, kde povodně přímo ovlivnily přípravy, je obec Kobylá nad Vidnavkou na Jesenicku. Starostka Miroslava Rybáriková se vyjádřila velmi kriticky k tomu, že volby nebyly posunuty. „Nemohu teď řešit volby, když potřebuji řešit jídlo, pití a vodovod. Ať se na mě zlobí, kdo chce, ať mě klidně zavřou, tohle není normální,“ uvedla Rybáriková a dodala, že jejich obec je nyní zcela paralyzována. Volební místnost je zaplněna humanitární pomocí a není k dispozici ani dostatečný počet lidí pro sestavení volební komise. „Lidé mají zcela jiné starosti, někteří před vodou utekli a nejsou tady,“ řekla starostka.

Podobné problémy hlásí několik dalších obcí, které se ocitly pod vodou. Ministerstvo vnitra v reakci na to ale vzkázalo, že volební proces se uskuteční i v těchto lokalitách a průběh případně zajistí resort sám.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek řekl, že pro pět nejvíce zasažených obcí bude nutné zajistit speciální logistickou podporu, včetně elektřiny a komunikačního signálu. „Zajistíme signál, elektrocentrály, zajistíme, aby volební místnosti byly obsluhovány. Jsme schopni zajistit lidi, kteří budou jezdit s urnami jako řidiči,“ řekl Rakušan.

Povodně, téma číslo 1

Politologové se shodují, že povodně se stanou určujícím faktorem voleb, zvláště v postižených krajích. „Neřekl bych, že mají hejtmani automaticky výhodu, spíš to znamená, že z povodní se stane hlavní téma voleb,“ uvedl pro Echo24 politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně.

Podle něj se volby v těchto krajích změní z tradičního „referenda o vládě“ na referendum o schopnostech a kompetenci krajských lídrů. Především v regionech, které byly zasaženy nejvíce, jako je Moravskoslezský a Olomoucký kraj, bude důležité, jak se stávající hejtmani postaví k řešení krize.

Hejtmani mezi výhodou a rizikem

Představitelé krajů jsou v současné době více viditelní než jejich politická konkurence. Mnozí hejtmani a starostové, kteří současně kandidují, mají možnost být častěji v médiích díky své roli v řízení krizových opatření. Tato situace může pro ně znamenat výhodu, jelikož jsou vnímáni jako lídři, kteří aktivně řeší problémy obyvatel.

Jak upozorňuje politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity, tato zvýšená publicita jim však může posloužit i negativně. „Výhodu v tuto chvíli opravdu mají ti, kteří jsou součástí příprav protipovodňových opatření – ať už jde o hejtmany nebo starosty obcí, kteří třeba nyní také kandidují. Nicméně tato publicita může posloužit i negativně – v okamžiku, kdy se něco nepovede, jejich tváře budou s případným selháním spojovány,“ dodává Eibl.

Zejména v menších obcích a lokalitách, které byly povodněmi zasaženy nejvíce, může dojít k ostré kritice, pokud se nezvládnou krizová opatření. Voliči, kteří nyní sledují chování svých lídrů při zvládání katastrofy, mohou být mnohem více nároční a přísnější než v běžných volebních obdobích.

Volby jako referendum o vládě, nebo o místních lídrech?

I přesto, že povodně dominují aktuálním zprávám, ne všude budou voliči rozhodovat primárně na základě toho, jak regionální představitelé řeší krizi. Podle Chytilka se v krajích s výraznými hejtmany, jako jsou Jihočeský, Jihomoravský, Pardubický nebo Zlínský, může volební výsledek změnit spíše na referendum o jejich práci než na obecné hlasování o vládní politice. „Tento motiv je důležitý a je vidět i na tom, že někteří hejtmani vedou velmi personalizovanou kampaň, kde strana ustupuje do pozadí,“ říká Chytilek.

Petr Just z Metropolitní univerzity Praha také upozorňuje na tradiční rozpolcení volebních kampaní, kdy kandidáti kombinují místní a celonárodní témata. V mnoha oblastech, kde povodně nedosáhly takové intenzity, budou volby stále vnímány jako částečné „referendum o vládní politice“. Just k tomu dodává: „Krajská a regionální témata jsou pro účely krajských voleb vždy doplněna i o témata, která nemají s krajskou úrovní vládnutí nic společného. Ty pak slouží k obecnému politickému vymezování se jednotlivých kandidujících subjektů proti sobě.“

Finanční situace krajů a jejich připravenost

Krajské volby letos přicházejí v době, kdy kraje disponují historicky vysokými finančními rezervami. Na bankovních účtech krajů je aktuálně přes 140 miliard korun, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Tento finanční přebytek je důsledkem změn v rozpočtovém určení daní z roku 2021, které zvýšily příjmy krajů o více než 10 miliard korun. Naopak po přijetí „ozdravného balíčku“ došlo k mírnému snížení podílu regionů na celkovém inkasu daní. Odborníci však upozorňují, že ačkoli kraje mají silnou finanční pozici, výzvou zůstává efektivní využití těchto prostředků na klíčové oblasti, jako je infrastruktura, zdravotnictví a školství.