Markéta Malá

/

Články autora

Do důchodu až v 68 letech, záleží na profesi a nástupu do práce. Jurečkův pokus o reformu

Důchodová reforma se dlouhé roky objevuje jako proklamované heslo, reálně se k ní však dosud žádná politická reprezentace neodvážila. Zraky se proto nyní upínají k resortu práce a sociálních věcí pod vedením lidovce Mariana Jurečky, který slibuje přijít do jara s novým návrhem. Stěžejní roli by zde hrálo posunutí odchodu do důchodu na 68 let pro některé profese či na základě reálné délky zapojení do pracovního trhu.

Snižujte konečně inflaci, zní varování pro Česko. Michl mezitím lidem dál znehodnocuje úspory

Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená.

Západní sankce Putinovu Rusku silně škodí. Vytěženou ropu nemá kde ukládat

Ačkoliv Rusové tvrdí opak, západní sankce mají na jejich hospodářství mimořádně tvrdý vliv. Dobře to lze pozorovat na dopadech embarga na ruskou ropu a cenového stropu. Rozdíl v cenách ropy Brent a té ruské se stále zvětšuje. Rusko je s vývozem suroviny odkázáno už hlavně na Indii a Čínu a barely ropy je nuceno prodávat s velkou slevou. Jak poukazuje vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, Rusko obrovsky doplácí na své neexistující strategické zásoby, které v minulosti nevybudovalo.

„Řekněte nám, jak naložíte se svou hotovostí.“ Kam až sahá dohled bank nad vašimi penězi?

Banky standardně sledují pohyb peněz na osobních i jiných účtech klientů. Pokud dorazí na účet neobvykle vysoká částka, může banka zahájit kontrolu. Ne každý si však uvědomuje, že bankovní instituce mohou stejně tak pátrat po tom, co se člověk chystá dělat s vybranou hotovostí, alespoň pokud vyhodnotí výběr peněz jako podezřelý. Nově to svým zákazníkům oznamuje Komerční banka. Deník Echo24 zjišťoval, jaké jsou důvody tohoto dohledu, či jak jsou na tom ostatní banky.

Škodí vláda lidem i sobě stropy na energie? Elektřina i plyn jsou na trhu stále levnější

Už delší dobu trvá zvláštní stav, kdy jsou ceny elektřiny i plynu na trhu nižší než vládou stanovené cenové stropy. Odběratelé z toho ale už těžit nemohou, vláda pro většinu z nich praxi spotových tarifů vzhledem k možnému hazardování zakázala. Nabízí se otázka, jak se vláda v případě, že příznivá situace na trzích vydrží, zachová, a zda budou stropy na stejně vysoké úrovni platit opravdu po celý rok

Význam Evropy padá. Firmy pod tíhou přerozdělování a regulací válcují Američané

Ačkoliv akcie technologických obrů jako jsou Apple, Microsoft či Tesla loni výrazně padaly, první dvě jmenované společnosti patří do trojice nejhodnotnějších firem světa. Jde o americké firmy a Američané také tradičně žebříček dominance ovládli. Do první desítky nejhodnotnějších společností se dostal jen saúdskoarabský ropný koncern Saudi Aramco, Evropané jsou zcela mimo ni.

Česko požaduje stamiliardy z Bruselu. K čemu pomůže další zadlužení?

Až stopadesát miliard korun na energetickou obnovu po plynovém odpojení od Ruska. Tolik si chce Česko půjčit od Evropské komise s ujištěním, že půjde o extrémně výhodnou půjčku. Zadlužili bychom se na třicet let a podmínkou by bylo nalít peníze do přesně vymyšlených projektů se specifickými podmínkami stanovenými EU. Česko má možnost půjčit si z Bruselu až 350 miliard korun z tzv. fondu obnovy.

Stanjura chce sáhnout na nejdůležitější daň. „Konec frašek z Babišovy éry“

Vláda v programovém prohlášení slibovala ukončení rozhazovačné politiky předchozího kabinetu a uzdravení rozpočtu, v každém případě bez zvýšení daní. To se ukazuje jako nemožné a tak po dani z mimořádných zisků přichází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu.

Ceny bytů padají, o staré paneláky není zájem. Výhodnější je teď pronajmout, než prodat

Dlouho očekávaný pokles cen bytů konečně nastal. Nejistá ekonomická situace a oproti minulým letům nebývale vysoká úroková míra hypoték však způsobily, že zájem o vlastní bydlení upadá a majitelé nemovitostí musejí jít se svými nabídkami dolů, velký převis poptávky už neplatí. Dostupnost vlastního bydlení u nás je ovšem stále na velmi špatné úrovni. Bezpečně dosažitelné tak jsou současné ceny bytů jen pro úzkou skupinu vysokopříjmových domácností, ostatní riskují, že půjčku v budoucnu nesplatí.

Vláda utnula šanci na elektřinu a plyn levnější než cenové stropy

Ceny plynu a elektřiny se v posledních dnech pohybují na nezvykle nízkých hodnotách. Mluvíme o po celý rok extrémně rozkolísaných spotových cenách. A právě na spotových cenících loni skončilo mnoho domácností i firem, kdy je na tento tarif převedli jejich dodavatelé. V té době byly burzovní ceny na obrovských výších a lidé pak platili horentní částky v zálohách. Nyní došlo paradoxně ke stavu, kdy jsou ceny na spotu nižší než platné cenové stropy. Odběratelé z toho ale už těžit nemohou, vláda praxi spotových tarifů zakázala.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Energie prudce zlevňují. Domácnosti to v zálohách nepocítí, vzrostou jim násobně

Po mrazivých dnech, kdy ceny energií opět nebezpečně rychle stoupaly, nastala nyní na trzích příznivější situace. Plyn i elektřina o Vánocích citelně zlevnily, cena plynu se dostala dokonce hluboko pod 100 eur a je tak nejníže od vypuknutí ruské invaze v únoru. Co to pro budoucí vývoj znamená a jak se to dotkne domácností, které budou mít od nového roku energie zastropované, ovšem na velmi vysokých hodnotách.

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

„Máme nejpřísnější lesní zákon v Evropě: vlastník musí mít právo na kácení a boj s kůrovcem“

Zachovat lesy pro budoucí generace, zabezpečit jejich stabilitu a zaručit trvalou produkci kvalitního dříví. To jsou hlavní cíle připravované novely lesního zákona. Na tu je podle jejích navrhovatelů nejvyšší čas, současný zákon totiž pochází z poloviny devadesátých let a je více než zastaralý. Po církevních restitucích se zásadně změnily majetkové poměry a vlastnictví lesů a nová doba také přinesla mnohé zásadní enviromentální požadavky.

Přísné české stropy na elektřinu: lidem chodí vysoké zálohy, Slováci platí až čtyřikrát méně

Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí od dodavatelů energií nové rozpisy záloh na elektřinu a plyn. A pro mnohé to také znamená větší či menší šok z výše měsíční platby. Vláda ceny energií zastropovala, bez tohoto kroku by obchodníci dodávali za částky na ještě mnohem vyšší úrovni. Přesto platí, že tuzemské stropy nejsou k odběratelům příliš velkorysé a jsou nastaveny poměrně přísně, ačkoliv nejsou omezeny spotřebou, jak se s tím můžeme setkat v jiných státech.

Tykač stále čeká na peníze od státu. Křetínský se jich po tvrdém zdanění vzdal

Státní půjčka pro tři největší tuzemské energetiky byla horkým tématem letních měsíců. Kvůli extrémním výkyvům na energetickém trhu a vysokým cenám elektřiny o ně polostátní ČEZ, skupina EPH Daniela Křetínského a společnost Sev.en Energy Pavla Tykače žádaly, aby mohly skládat požadované burzovní záruky, tzv. margin calls. Možnost čerpat od státu částku přesahující tři miliardy eur nakonec získal jen ČEZ.

Krize průmyslu: jak chceme konkurovat Německu, když na to nemáme?

Česká vláda se tomu bránila a odvolávala se na neprůchodnost přes Brusel kvůli nedovolené podpoře. Nakonec však i ona oznámila, že hodlá zastropovat ceny energií také pro velké podniky. Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, důvodem je pravděpodobně reakce na masivní bilionovou pomoc, kterou kvůli energetické krizi chystají Němci. Ti však pro průmysl zavedli stropy dvakrát nižší než našich plánovaných zhruba 240 eur za MWh u elektřiny a 120 eur za MWh u plynu. Je tedy otázkou, jak chceme konkurencechopnost našich podniků na trhu zajistit, když si nemůžeme dovolit limitní ceny nižší než ty německé.

Vláda může zvednout daně až po volbě prezidenta. Nechce nahrát v kampani Babišovi

Nezvýšíme daně a státní rozpočet dáme po Babišově rozhazování do pořádku. To byly jedny z hlavních slibů, na které současná vládní koalice lákala své voliče. Uzdravování financí se příliš nedaří a veřejná debata o zvyšování daní je nyní více než aktuální, vláda je totiž poradci i některými jejími podporovateli tlačena k tomu, aby daně zvedla. Kdyby vláda přiznala, že teď lidi více zdaní, byl by to pro Andreje Babiše v prezidentské volbě velký plusový bod, říká Miloš Růžička, jeden z nejvlivnějších politických marketérů, který stojí za úspěšnými kampaněmi koalice Spolu.

Nové ceníky dodavatelů energií: proč tak masivně zdražují, když máme vládní stropy?

Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí oznámení od dodavatelů energií s informacemi o změnách ceníků. Jak se očekávalo, kdo ještě netěží z nízkých zafixovaných cen z minulých let, přečetl si, že za samotnou silovou elektřinu, tedy bez dalších poplatků, bude platit klidně až třikrát víc. Velcí dodavatelé totiž do nových cen museli promítnout to, za kolik nakupovali pro zákazníky energie na další rok.

Němci boří evropský trh: stropy na energie pro průmysl znamenají pro české firmy likvidaci

Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.

Otevírá se cesta k vyššímu zdanění příjmů. Vláda vnáší do ekonomiky další nejistotu

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. T

„Apel na válku nepřinese vládě nic pozitivního. Mimořádná daň může zůstat už navždy“

Zavedení mimořádného zdanění, tzv. windfall daně, která vysokou sazbou tvrdě dopadne na několik významných společností a bank, je napadáno ze všech stran. Spolu s uplatněním povinných odvodů pro výrobce elektřiny se česká vláda rozhodla jít oproti jiným státům EU mnohem přísnější cestou. Kromě kritiky tzv. dvojího zdanění míří nejčastější výtky na platnost windfall daně po dobu celých tří let a objevují se také obavy z toho, že se z mimořádné daně stane sektorová a její platnost už bude permanentní.

Burzovní ceny elektřiny nižší než vládní stropy. „Nechat lidi investovat do spotu je hazardování“

Po dlouhé době silně rozbouřených cen elektřiny nyní už více než měsíc zažíváme na spotovém trhu jejich pokles. Přechod na spotové ceníky je od vypuknutí krize vysokých cen energií považován za něco nechtěného a obávaného. Teď však dochází k situaci, kdy je burzovní cena elektřiny nižší než vládou zavedené stropy, což může mnohým připadat jako lákavá možnost. Spotové ceníky se ale chovají jako velmi divoká investice a nechat běžného zákazníka „investovat“ na trhu s elektřinou je nebezpečné, varují někteří dodavatelé.

Evropa má nejvyšší ceny elektřiny na světě. Česko je v první desítce

Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Tuzemskou inflaci, která je jedna z nejvyšších v EU, táhnou nahoru z velké části vysoké ceny energií. Čerstvá data ukazují, že cena elektřiny nikde nerostla tak rychle jako u nás. Způsobil to hlavně dlouhodobý laxní přístup vlády a vyčkávání se zavedením systémových opatření na zlevnění energií pro spotřebitele.

Brusel na straně Němců. Proč zůstávají zásahy do energetického trhu tabu?

Nejstěžejnější zásahy do fungování unijního trhu s energiemi, které by mohly významně srazit cenu elektřiny, jsou zdá se v evropských orgánech stále zapovězené téma. A to ačkoliv šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slibovala reformu cenotvorby, kdy ceny elektřiny určuje zemní plyn, jako velmi reálnou. Nyní se stále více ukazuje, že komise je na straně Německa, které cenové stropy pro plyn spalovaný v elektrárnách odmítá. Více než polovina unijních států, které po stropech volají, zůstává nevyslyšena. Rozhodnout se podle dosavadních plánů má definitivně do konce listopadu.

Starší články