Markéta Malá

/

Články autora

„Stát výroky o ČEZ trvale degraduje celou burzu.“ Co dál s nejsledovanější českou akcií

Akcie ČEZ ovlivňuje nejen vývoj na energetickém trhu, především jsou zatíženy velikým politickým rizikem. To se znovu ukázalo v posledních dnech, kdy ministr vnitra Vít Rakušan svým výrokem o zestátnění ČEZ ještě do konce volebního období vyvolal mezi investory již naprostou nedůvěru směrem k vládě a nejistotu ohledně toho, zda akcie společnosti dál držet.

Pokrytectví zelené energie: kdo pozná, odkud k němu elektřina doopravdy teče

Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.

Stát zatěžuje lidi i firmy vysokým zdaněním práce. Vyšší progrese poškodí „střední třídu“

Daňové změny jsou citlivým politickým tématem, tím spíš, jde-li o zdanění příjmů. Dotkla se jich už opatření z loňského vládního konsolidačního balíčku a nyní Národní ekonomická rada vlády (NERV) radí pokračovat. Například zavést větší progresi u odvodů na zdravotní pojištění, těm s nižšími příjmy ulevovat, ostatní zatížit víc. NERV po loňských návrzích přišel letos s dalšími návrhy 37 opatření

Investujte do solárů a čerpadel, vyzývá stát. Proč tedy zdražuje elektřinu zelenou daní?

Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.

Zelené odpustky. Kam mizí miliardy z povolenek, které tak zdražují výrobu elektřiny

Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?

Mít doma tepelné čerpadlo se prodraží. „Spousta lidí dá přednost plynovému kotli“

Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.

Česko si výrobu elektřiny z uhlí zdražilo tolik, že už se nevyplatí. Dovoz je nevyhnutelný

Stále ještě jsme co se týče elektřiny exportní zemí, už brzy ale může být situaci jiná. Podíl českého vývozu je totiž stále menší, což způsobilo především to, že produkce elektřiny z uhlí je v útlumu. Tím, že cena elektřiny na trhu klesá a emisní povolenky jsou stále drahé, výroba se elektrárnám nevyplácí a prodělávají. Energie z uhlí tedy může skončit ještě dřív, než se očekávalo, a náhrada zatím není.

Přidávání, nebo propouštění? Podívejte se, kde letos půjdou mzdy nejvíce nahoru

Jak bude letošní rok vypadat z pohledu pracovního trhu a přidávání na výplatních páskách? Kde porostou mzdy nejvíce, kde zaměstnanci mohou na vyšší příjem zapomenout a jak jsou na tom zaměstnavatelé po dvou letech vysoké inflace? Podíl nezaměstnaných v prosinci mírně narostl na 3,7 procenta, což je však typický sezónní nárůst způsobený propouštěním v zemědělství či ve stavebnictví.

„Růst bohatství směřoval k firmám.“ Je šance, že si teď vyjednáte vyšší mzdu?

Pokles reálných příjmů byl u nás v loňském roce největší v historii samostatné republiky. Firmy hlásily zvýšení nákladů a zaměstnanci s růstem mezd nepočítali. Nebývale vysoká inflace však zároveň podnikatelům hrála do karet a dovolila jim zvednout marže na historické úrovně. Firmy na tom tedy nejsou tak zle, jak je často interpretováno. O tom, co to znamená pro české zaměstnance a jaká bude teď jejich vyjednávací pozice, mluví v rozhovoru pro Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Nevratné dopady naší rekordní inflace: ceny už na původní úroveň neklesnou

Inflace ve svém poklesu zatím předčila očekávání. V prosinci dosahovala hodnoty pod sedm procent, která však byla stále zkreslena vládním energetickým tarifem. Reálně proto dosahovala „jen“ 4,2 procenta. Letošní rok přinese další zlepšování a snad i návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Roky s jednou z nejvyšších inflací v Evropě ale udělaly své s úspory českých domácností, a tedy s jejich kupní sílou. Výsledkem takové inflace navíc bude zvýšená cenová hladina, která už se na svou dřívější úroveň nevrátí.

Co nakoupit po Dluhopisech Republiky? „Koho nesvazují regulace, přijde si na zajímavé peníze“

Kdo se rozhodl nevybrat si loni na podzim peníze vložené do státních protiinflačních Dluhopisů Republiky, stále těží z velmi výnosné investice. Za loňský rok investorům vydělaly skoro devatenáct procent. Jak na tom budou v tomto roce ve znamení klesající inflace a úrokových sazeb, vyplatí se teď nakupovat tradiční státní dluhopisy a jakých korporátních bondů se nebát? Na to v rozhovoru pro Echo24 odpovídá odborník na finanční trhy a analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.

O kolik se vám letos sníží příjmy. Přehled největších změn pro zaměstnance i OSVČ

Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.

Přiznání k dani z nemovitosti musí v lednu nově podat sto tisíc lidí. Platit se bude za garáž i chatu

Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.

Před rok 2021 se ceny energií už nikdy nevrátí. Jak bude vypadat účet za elektřinu a plyn

Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.

„Mám desetitisícové přeplatky za energie a dodavatel nechce vrátit peníze.“ Jak postupovat

Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?

Češi Fialovi a jeho slibům nevěří. Co opravdu čekat od příštího roku

Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.

Rok levnějších bytů končí. Teď už ceny jen porostou

Vrchol zlevňování nemovitostí už je za námi, příští rok ceny domů a bytů znovu porostou. S klesající inflací se budou snižovat i úrokové sazby a hypotéky budou opět dostupnější, proto dojde k oživení poptávky. Obrovským problémem ale zůstává nedostupnost. Ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům. A neřešeným problémem je primárně nedostatečná nabídka kvůli chybějící výstavbě nových bytů.

Jak mít blbou náladu

Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.

Těžké rozhodování Michlovy ČNB. Inflace je vysoká, drahé peníze už ale ekonomice škodí

Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.

Konec zdražování jídla. Potravinářům i řetězcům už došly důvody

Další zdražení potravin už bude neobhajitelné. Takový je verdikt po zveřejnění posledního vývoje cen výrobců. Analytici se shodují, že inflační tlaky na straně nabídky odezněly a výrobní nákladové tlaky tedy nyní prakticky neexistují, což vyvrací nedávná slova potravinářů i obchodníků o tom, že s cenami jídla budou muset nahoru. Antimonopolní úřad už slíbil, že na začátku následujícího roku opět prošetří několik základních potravin, aby zodpověděl otázku, jestli leží vina za zdražování nejvíce na zpracovatelích, potravinářích, nebo řetězcích.

Posvětil vznik Babišovy obří pekárny. Teď antimonopolní úřad slibuje, že začne konat

Marže mají vysoké a na trhu dochází k oligopolizaci, nic s tím ale dělat nemůžeme. Takto se vyjadřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten také například povolil vznik monopolu v pekařství, kde nyní vládne holding Agrofert. Po schůzce s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) ale šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna otočil a slibuje, že by mohly vzrůst jeho pravomoci a začne konat.

Jídlo z Agrofertu, nebo z Německa? Dovoz ze zahraničí by potraviny zlevnil

Zdražují všichni. Zemědělci, potravináři i obchodníci. Ti chtějí potraviny ještě zdražit kvůli tomu, že jim zdražují jejich dodavatelé. Jaké produkty k nám převážně dovážíme a odkud? A proč se větším dovozem ze zahraničí nebráníme drahotě českých dodavatelských monopolů? Přeorientování se na jiné dodavatele, třeba i ze zahraničí, s sebou nese řadu nákladů a dalších komplikací.

Bohatí Češi: kdo jsou a co jim vydělává peníze

Nejbohatší Češi v čele s Renátou Kellnerovou ovládající nyní většinu skupiny PPF disponují majetkem v hodnotě miliard dolarů. V Česku ale žije také několik desítek tisíc dolarových milionářů, jejichž mění je vyšší než zhruba 23 milionů korun. Kdo takoví lidé jsou, kolik jim je let, na čem zbohatli a co jim nyní vydělává další peníze? Mezi tuzemskými dolarovými milionáři převažují muži v ekonomicky aktivním věku, v průměru je jim 56 let.

Vláda se zalekla plynu z Ruska. Plánuje další zásah do energetiky

Vláda se do zestátňování pustila razantně. Poté, co stát ovládl provozovatele plynovodů a koupil plynové zásobníky, plánuje nově vznik státního obchodníka. Ten by nakupoval plyn a dával by pozor na to, aby nebyl z Ruska. Vládní plán je totiž reakcí na zjištění, že ruský plyn k nám teče dál a někteří obchodníci ho nakupují. Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.

Nižší DPH na potraviny: „Staneme se ještě štědřejšími sponzory obchodníků“

V příštím roce bude opět nutné připravit se na ještě dražší potraviny. To řekli sami obchodníci s potravinami, kteří se odkazují na zdražování u výrobců. Ministr zemědělství se diví, proč obchody zdraží, když bude od nového roku platit nižší DPH na potraviny, a slíbil pouze, že na ně dál bude vyvíjet „neformální nátlak“. Snižování DPH je přitom jedna z nejhorších možností, jak bojovat proti vysokým cenám.

Realita roku 2024: komu vezme stát nejvíc a co zdraží

Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.

„Příšerným rokem to nekončí.” Daň za vysokou inflaci je velká

Češi neutrácejí. Největší brzdou ekonomiky zůstává slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 procenta. Lidé zkrátka zůstávají ve strachu z dalšího vývoje, spotřebitelská nálada je špatná a má pro to jasné důvody. Příští rok tak i vzhledem k vládní konsolidaci rozpočtu, kvůli které si většina společnosti ještě pohorší, o moc lepší časy nepřinese.

Dražší potraviny v českém Lidlu: trhu vládnou Agrofert, Madeta a další hráči

Zjištění polských médií o tom, že řetězec Lidl nabízí v Česku stejné výrobky až několikanásobně dráž, znovu donutilo ministra zemědělství zatlačit na české obchodníky. Chce od nich vědět, proč prodávají za tak vysoké ceny. Nezmiňuje však to, že podstatným problémem tuzemského trhu je fakt, že ho ovládá několik velkých hráčů, a konkurence mezi dodavateli je tak velmi malá. Velké podniky jako je Agrofert nebo Madeta navíc stát svou dotační politikou dlouhá léta podporoval, a nechal tak na trhu vyrůst monopol.

Potravináři vyhrožují ještě dražším jídlem: Není to charita. Je na lidech, co snesou

Od nového roku zákazníkům ještě více zdražím výrobky, protože vláda mi nedává na vybranou, říká šéf největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Nedostane prý dotaci od státu a trápí ho rostoucí náklady na energie. Jak moc brát slova potravinářů vážně, co může jídlo v obchodech zlevnit a jak moc může zákazníkům vládou slibované nižší DPH na potraviny? Šéf Madety tvrdí, že nedostane slíbených 100 milionů z národních dotací.

Novější články Starší články