Přechod automobilového průmyslu na elektromobilitu nadále drhne. Zatímco zájem o elektromobily mezi spotřebiteli roste, podíl těchto vozidel na celkovém trhu zůstává i přes úsilí politiků zatím nízký. Nová a nová čísla navíc ukazují, že k růstu přispívají především finanční dotace a pobídky, bez nichž by se aktuální úroveň zájmu zřejmě udržela jen stěží.
Za poslední dobu jde už o několikátou ránu pro německý automobilový průmysl. Po Volkswagenu a Audi se dostává do problémů také BMW. Zisky skupiny se ve třetím čtvrtletí letošního roku propadly meziročně téměř o 84 procent. Mnichovská automobilka vykázala mezi červencem a zářím zisk 476 milionů eur, což bylo téměř o 84 procent méně než před rokem, upozorňuje německý deník Bild.
Podle německého deníku Bild hrozí automobilovému průmyslu v Německu rozsáhlé propouštění, které může ohrozit až 190 000 pracovních míst. Hildegard Müllerová, prezidentka německého automobilového průmyslu, přednesla varovná čísla během televizní debaty „Hart aber fair“, jejímž tématem bylo, zda „průmysl míří proti zdi“.
Rusové už řadu měsíců útočí a postupují k ukrajinskému městu Pokrovsk. Za neustálého ostřelování se město připravuje na invazi, na ulicích se instalují barikády, obyvatelstvo je vyzýváno k evakuaci, zimní vytápění se už neplánuje a je předpoklad, že město padne do rukou Rusů. Pokrovsk je důležitým logistickým uzlem pro zásobování ukrajinských jednotek na zdejší frontě.
Možná jste o PBS z Velké Bíteše ještě neslyšeli. V oblasti letectví se ale průmyslové firmě z Vysočiny podařilo získat světové renomé. Její proudové motory pohání také ukrajinské sebevražedné drony a střely s plochou dráhou letu. Právě to je podle výkonného ředitele Pavla Čechala důvod, proč společnost čelila v uplynulých dnech dalšímu kybernetickému útoku, který měl zastavit výrobu.
Neexistuje nic, co by hovořilo ve prospěch investic v Německu. Značně katastroficky se tak o stavu německého hospodářství v minulých dnech vyjádřil daňový ředitel koncernu Siemens Christian Kaeser na jednání finančního výboru Spolkového sněmu. Také podle nového prezidenta Asociace německého strojního inženýrství Bertrama Kawlatha je deindustrializace Německa platnou hrozbou.
Máme nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka. Znamená to pro nás něco? Ne, vůbec nic. Spolu s Vlčkem máme také jeho novou vládní hospodářskou strategii, která si dává za cíl zařadit Česko do roku 2040 mezi 10 nejbohatších zemí Evropské unie. Také má prý samozřejmě nastartovat hospodářský růst a zvýšit naši konkurenceschopnost. Znamená pro nás něco nová strategie? Také ne. Asi bychom nespočítali, kolik takových strategií už bylo slavně představeno, ale ve finále se buď žádné plány nedotáhly, nebo se pro jistotu nezačalo dělat vůbec nic a plynule se na ně zapomnělo.
V současné době nesledujeme transformaci evropského průmyslu, ale jeho řízenou likvidaci pod hlavičkou Green Dealu. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je spoluautorem dopisu zaslaném šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Europoslanci ODS žádají, aby EK uychleně přezkoumala nařízení o limitech CO2 pro osobní automobily, konkrétně navrhují odložit pokuty pro automobilky a urychlit přehodnocení celého zákazu spalovacích motorů.
Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer publikoval krátké video, v němž se pochlubil, že se mu aktuální vládní krizi a odchod Pirátů podařilo vyřešit v podstatě bleskurychle. Prezident Petr Pavel totiž ráno na Pražském hradě jmenoval Bartošovým nástupcem Petra Kulhánka (za STAN), současně jmenoval ministrem průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), který nahradil Jozefa Síkelu (STAN) odcházejícího do Evropské komise. Předseda vlády se za rychlost pochválil, i když čas tak docela netrefil.
Český strojírenský průmysl má za sebou náročné období. Výrazně ho totiž zasáhly nejen drahé energie, ale také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a chybějící poptávka. Podle expertů je pravděpodobné, že v budoucnu bude ke stěhování průmyslových podniků za nižšími náklady, tedy do zemí s menším množstvím regulací, levnějšími energiemi a pracovní silou. Česko se tak bude muset transformovat.
Jedním z hlavních témat evropské politiky zůstává zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který by měl vstoupit v platnost po roce 2035. V roce 2026 pak měl proběhnout přezkum tohoto opatření a situace na trhu s auty, český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se teď ale obrátil na EU a navrhuje analýzu provést už příští rok.
Zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035, který přijala Evropské unie v rámci své zelené dohody, takzvaného Green Dealu, způsobil evropským automobilkám vážnou krizi a musí být urychleně přepracován. Listu Financial Times (FT) to řekl italský ministr průmyslu Adolfo Urso.
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. V rozhovoru tvrdí, že i přes škrty v německém koncernu Volkswagen zůstává česká Škoda Auto v mimořádně dobré kondici. Firma se drží na vrcholu evropského trhu hlavně díky pragmatické kombinaci německé preciznosti a české vynalézavosti. „Škoda je v současné době ve velice dobré situaci, možná nejlepší za posledních 30 let,“ řekl Jahn a dodal, že firma dosahuje rekordních zisků i příjmů.
Věhlasná automobilka Volkswagen přistoupila k radikálnímu kroku. Představenstvo skupiny po 30 letech zrušilo „záruku zaměstnání“ pro pracovníky automobilového koncernu v Německu. Jedná se o tragickou zprávu pro automobilový průmysl, jelikož Volkswagen patří mezi špičku automobilového průmyslu. Zpráva přichází pouze pár dní poté, co představenstvo skupiny oznámilo plány na šetření. Už dříve vedení připustilo, že se bude propouštět a dojde i k uzavření továrny.
Neprůhledný samozvaný „think tank“ Eurofi, který nabízí podnikům přístup k politikům a regulačním orgánům EU, získal od finančního průmyslu částky ve výši téměř 6 milionů eur, jak tvrdí server Politico, což vyvolává obavy z nedostatečné transparentnosti a peněz výměnou za vliv. Rozsah příjmů Eurofi z ní nyní dělá jednu z největších skupin lobbujících v EU - přestože má pouze tři zaměstnance na plný úvazek a nemá veřejně dostupné účty. Eurofi tvrdí, že jedná v "obecném zájmu."
Italští průmyslníci podporují návrat Itálie k jaderné energii, které se země vzdala v 80. letech minulého století. Slibují si od tohoto kroku pokles nákladů na energii. Informuje o tom agentura APA. "Energie je pro každou zemi zásadním faktorem a Itálie musí zvýšit svou energetickou nezávislost. Obnovitelné zdroje jsou sice vítané, správnou cestou je ale kombinace zdrojů energie," uvedl šéf italského průmyslového svazu Confindustria Emanuele Orsini.
Ministr průmyslu Jozef Síkela míří na post českého eurokomisaře. Zatím ho nemá jistý, na podzim předstoupí před výbory Evropského parlamentu v rámci takzvaného grilování. Během něj kandidáti musejí odpovídat na dotazy často nepříjemné a může se stát, že pohoří, udělají si ostudu. Jozef Síkela by určitě mohl vysvětlovat mnoho věcí. Hlavně ty, které rozumnými argumenty neobhájil ani doma. Stále je ve hře, že inženýr ekonomie Síkela by mohl dostat vlivné portfolio z energetického ranku. To mnozí jeho kritici považují za úsměvné vzhledem k odkazu, který tady po sobě zanechá v případě, že v Evropské komisi usedne.
Toto léto se na finančních trzích moc nevydařilo. Zejména v Evropě a Číně. Tam je nervozita ještě o něco citelnější než v Americe. Evropské burzy jsou na začátku srpna opět v červených číslech. Mizerné letní výsledky světových burz jsou pouhým zrcadlem hospodářských výsledků jednotlivých společností, stejně jako chabých makroekonomických dat.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červenci opět zhoršily. Zhoršení bylo nejrychlejší od ledna. Aktuální oslabení sektoru trvá dosud 26 měsíců. Index nákupních manažerů (PMI) klesl v červenci na 43,8 bodu z červnových 45,3 bodu, uvedla společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. České zpracovatelské firmy v červenci dál registrovaly útlum provozních podmínek.
Do českých firem bude moct ročně nastoupit až 1000 studentů indonéských technických škol. Program, který má pomoct k řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v Česku, ve středu na výjezdním zasedání v Havlíčkově Brodě schválila vláda, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle znění programu musí firmy Indonésanům zajistit ubytování. Dosud byla kvóta na zaměstnanecké karty pro indonéské občany 150 lidí ročně.
Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v sobotu v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrmobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, řeklstarosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně jich bylo 2176. Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora.
Živelný odchod od uhlí by v Česku vytvořil kritický dominový efekt, který by měl vliv na energetickou bezpečnost země, na průmysl i na domácnosti. V rozhovoru pro Echo24 to řekl energetický expert Jan Vondráš z analytické společnosti Invicta Bohemica. Dále mluvil o často opomíjeném tématu uhelných dolů, o problémech se zemním plynem či o tom, jakou roli hraje LNG.
Pokračování mimořádných daní, jako je windfall tax, ze kterých se lepí díry v rozpočtu, nedůstojné boje s minoritními akcionáři ČEZ, kteří vyhrožují žalobami na stát, „zaklekávání“ na banky, vlna zestátňování „kritické infrastruktury“ a do toho pohrávání si s podivnými socialistickými nápady, které by od koaliční vlády, v níž je nejsilnější ODS, donedávna čekal málokdo. Naposled to bylo schválení kontroverzního statusu umělce, což znamená, že vláda bude umělcům ve svobodném povolání posílat ročně téměř 130 milionů korun. Další novinkou je vznik státního developera, tedy Státní investiční a rozvojové společnosti.
V úterý vyšla celá série statistik z české ekonomiky. A nebylo to vůbec dobré čtení. Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně klesla o 2,7 %. Nejenže to byl propad, hlavně to byl výraznější propad, než čekal trh. Hypoteticky bychom se mohli vymlouvat na to, že k horšímu výsledku přispěly Velikonoce, které letos z větší části připadly už na březen. Ale za březnovým poklesem průmyslu stojí hlavně jiné důvody.
Březnové výsledky českého průmyslu jsou slabé, ale nepřekvapivé. Shodují se na tom experti ve svých komentářích. Průmyslová produkce v Česku v březnu po jednoměsíčním růstu meziročně opět klesla o 2,7 procenta, oproti únoru byla výroba nižší o 1,6 procenta.
Green Deal v současné podobě rapidně zhorší konkurenceschopnost evropského průmyslu a pohled na něj se musí změnit.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přichystal nový nástroj pro regulaci trhů, kde evidentně nefunguje základní hospodářská soutěž, ale nelze jednoduše prokázat zneužití dominantního postavení ani zakázanou dohodu. Antimonopolní úřad doposud neměl jak na taková podezření reagovat, nyní ale chystá novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která by zvýšila jeho akceschopnost.
Evropský parlament v úterý schválil dvojici legislativ, které by měly výrazně rozšířit možnosti zákazníků, kteří si kupují elektroniku nebo domácí spotřebiče. Přes europoslance prošel konec takzvaných kazítek, která zkracovala životnost třeba mobilních telefonů. Ruku v ruce s tím parlament také podpořil právo zákazníka na opravu výrobku i po skončení záruky. Novinky představují zásadní změnu a významný posun v právech zákazníků.
Český průmysl by mohl brzy hrát zásadní roli ve výrobě nejnovějších německých tanků Leopard. Podle nejmenovaného zdroje obeznámeného s průběhem jednání by se na zakázce pro Armádu ČR a další země měla velkou měrou podílet Excalibur Army ze Šternberka spadající do holdingu Czechoslovak Group (CSG) zbrojaře Michala Strnada. Mluvčí skupiny Andrej Čírtek deníku Echo24 potvrdil, že je firma připravena se do projektu zapojit, intenzivní jednání nicméně dál probíhají.
Evropa potřebuje do celé ekonomiky nainvestovat obrovské množství peněz. Aby bylo možné téměř všechny sektory průmyslu i služeb inovovat a zachovat si konkurenceschopnost nad Spojenými státy a Čínou, bude nutné sehnat potřebné zdroje. Proto se otevírá i otázka historicky druhého společného zadlužení. Co by znamenalo další vydání dluhopisů, za které by ručily a splácely je všechny členské unijní státy, stejně jako k tomu došlo v roce 2021?
