Ještě nedávno dobývala svět svými domácími testovacími DNA sadami, dnes americká biotechnologická společnost 23andMe čelí bankrotu. Její spoluzakladatelka a generální ředitelka Anne Wojcická s okamžitou platností odstoupila. Společnost se sama sebe pokusí prodat pod dohledem soudu, informoval server BBC. Společnost 23andMe v tiskové zprávě uvedla, že plánuje pokračovat v činnosti po celou dobu procesu svého prodeje.
Profesor Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, mi ukazuje fotografii své usmívající se pacientky. Její příběh obletěl před časem Česko a dostal se i do zahraničí: v lednu 2025 se Rozálie stala jedním z nejmenších a nejmladších dětí na světě, jimž byla provedena transplantace jater. V té době jí bylo pět týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Bez operace, během které jí byla transplantována játra živého dárce, v tomto případě jejího strýce, jí přitom zbývaly jenom desítky hodin života.
Autorská práva jsou poměrně moderní vynález. Ačkoli lidé malovali na stěny jeskyní už v paleolitu, dlouho neexistovala žádná právní ochrana duševních výtvorů. Umělecká díla a vynálezy se šířily zcela volně, podvázány hlavně tím, že mistrovskou malbu nebo sochu neuměl zkopírovat skoro nikdo. Literatura měla v historii spíš opačný problém, který dnes nemá: v době před vynálezem knihtisku se každá kniha musela opsat pěkně ručně a v evropských podmínkách málokdy vydržela pohromadě víc než 200 let. Nebýt nekonečné dřiny neznámých mnichů v klášterech, které dnes dávno neexistují, nezachovalo by se nám ze starých literárních děl vůbec nic.
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) přinesl nový pohled na fascinující kosmickou formaci Herbig-Haro 49/50 (HH 49/50), která si mezi astronomy vysloužila přezdívku "Kosmické tornádo". Nově zveřejněné snímky podle serveru Popular Science nejenže ukazují její strukturu v dosud nevídaném detailu, ale také odpovídají na otázku, která vědce trápila od prvního objevu tohoto objektu před téměř dvaceti lety.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.
Americké úřady na začátku března odepřely vstup do země jednomu z francouzských vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali jeho mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn. Píše o tom server deníku Le Monde. Zdroj z francouzské diplomacie AFP sdělil, že incident se stal 9. března.
Do veřejné debaty se plnou silou vrátilo téma původu covidu. V Británii bylo zveřejněno, že tým pod vedením bývalého šéfa MI6 předal v březnu 2020 premiérovi analýzu, podle níž virus unikl z laboratoře, ale hlavní vědecký poradce vlády Richard Vallance se rozhodl ji zdiskreditovat. Analogická zpráva přišla i z Německa a deník New York Times zase přinesl esej na téma, jak „jsme“ byli podvedeni vědeckým establishmentem, přičemž tím „my“ byli míněni i novináři. To neodpovídá přesně realitě – narušuje ji třeba to, že tento deník se v kritické době zbavil zkušeného reportéra specializovaného na epidemie kvůli nátlaku své woke úderky.
Událost jako z kultovního hororu Věc od Johna Carpentera se odehrála na jihoafrické výzkumné stanici v Antarktidě. Jeden z polárníků tam totiž volal o pomoc, protože se jeho kolega choval agresivně, fyzicky i sexuálně napadal jiné vědce. Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, neboť kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit.
Vědci Stanfordovy univerzity využili umělou inteligenci k tomu, aby nalezli přirozeně se vyskytující molekuly, které potlačují chuť k jídlu a vedou k úbytku hmotnosti. Tato molekula tedy napomáhá hubnutí podobně jako populární lék Ozempic (semaglutid). Nová látka, označovaná jako BRP, však podle výsledků testování na zvířatech nemá některé nežádoucí účinky běžné u semaglutidu – například nevolnost, zácpu nebo výraznou ztrátu svalové hmoty.
Mojžíšův slavný přechod Rudého moře, který se stal symbolem zázraku a Boží moci, možná nebyl žádným nadpřirozeným jevem. Podle nejnovějších vědeckých studií, o kterých informoval Daily Mail, mohlo k této neuvěřitelné události dojít díky přírodním silám. Počítačové simulace ukazují, že extrémně silný vítr o rychlosti 100 km/h mohl otevřít až 5 kilometrů široký průchod mořem. A jakmile vítr ustal, voda se vrátila zpět a mohla smést egyptskou armádu stejně ničivě jako tsunami.
Vědecká studie publikovaná v prestižním časopise Nature odhalila, jak aspirin může snížit metastázování některých typů rakoviny tím, že stimuluje imunitní systém. Tento průlomový výzkum byl financován především Medical Research Council a přináší nové možnosti pro prevenci šíření rakoviny. Vědci již dříve pozorovali, že u pacientů, kteří pravidelně užívají nízké dávky aspirinu, dochází ke snížení šíření některých typů rakoviny, například rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty.
Vědci společnosti Colossal Biosciences přišli s ambiciózním plánem na oživení prehistorického zvířete – mamuta srstnatého. Vytvořili geneticky upravené myši, které nesou pracovní název „vlněné myši“. Tyto myši mají některé klíčové vlastnosti, které byly charakteristické právě pro mamuta srstnatého. Společnost oznámila vývoj projektu v úterní tiskové zprávě, dále si zprávy všimla média včetně agentury Bloombergu.
Vyhroceným, často diskutovaným problémem, který se týká nás všech, ale lékařů zvláštním způsobem, je otázka eutanazie a přerušeného těhotenství. Jde o otázky zásadní, protože otázka života a smrti zásadní je. Proto musí být debata o nich vedena věcně, což předpokládá ujasnění pojmů a slov. Euthanasie je řecké slovo tvořené ze substantiva thanatos, smrt, předponou eu (nebudeme si to plést se zkratkou Evropské unie) s významem dobrý, přívětivý, jemný, zjemnělý. Známe slovo eufemismus pro jemnější, ne tak drsné vyjádření nějaké zlé skutečnosti, např. říkáme zesnul místo zemřel, byl společensky unaven místo ožral se apod.
Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování proti covidu-19 u těhotných i přesto, že dodnes nejsou dostupné zcela průkazné studie o jejich zdravotní nezávadnosti, tvrdí imunoložka Zuzana Krátká. Po letech se podle ní ukazuje, že vakcinace těhotných nebyla „bezpečná ani efektivní“ a doporučení vakcinologů jsou podle ní založená „na vodě“. Problematice očkování těhotných se věnuje doktorka Krátká spolu se statistikem profesorem Arnoštem Komárkem v článku publikovaném na stránkách Echo24.
Jednou za čtyři roky v únoru se na knižním trhu stane něco zvláštního – platí to alespoň v případě knihy Když se z Harryho stala Sally. V únoru roku 2021 byla stažena z Amazonu, v témže měsíci roku 2025 byla vrácena do prodeje. V prvním případě nastupovala v USA Bidenova administrativa a zástupci internetového obchodu seznali, že kniha je nenávistná; v druhém případě nastoupila Trumpova administrativa a nyní znělo, že publikaci nelze nic vytknout. Autor Ryan T. Anderson v ní předložil kritické stanovisko k převládající péči o trans lidi a poukázal na ideologičnost zasahující výzkum a ohrožující nezletilé.
Jsou mimozemšťané skuteční? Mléčná dráha by mohla mít 40 miliard planet o velikosti Země, ale mnoho evolučních vědců předpokládá, že inteligentní život je mizivě vzácný. Nová studie toto přesvědčení vyvrací a navrhuje, že evoluce člověka byla pouze přirozeným planetárním procesem, který může probíhat a pravděpodobně probíhal i na jiných planetách podobných Zemi, píše Forbes. V červenci vědci naznačili, že tektonika zemských desek může být klíčovým důvodem, proč zde existuje složitý život, ale jinde ne.
Je to právě pět let, co začaly nejprve z Číny přicházet zprávy o jakémsi lokálním viru, kterému se brzy dostalo globální pozornosti, jež vzápětí přešla do celoplanetární paniky. Začala doba covidová, začal „největší sociologický experiment všech dob“, jak to nazývá ve své esejistické knize Stíny v našich duších: Kronika virového šílení filozof, biolog a spisovatel Stanislav Komárek. Samozřejmě že tvrzení o „největším experimentu všech dob“ se může zdát přehnané, ale to jen tehdy, zavřeme-li oči a zapomeneme-li na ty dva roky, tedy na to, co se to vlastně během nich stalo. Obojí e přitom děje a obojí je právě na věci příznačné.
Prezident Petr Pavel se soustavně vyslovuje ve prospěch eutanazie, znovu v polovině ledna tohoto roku. Pronesl, že si přeje co největší kontrolu nad svým životem. Chtěl by odejít důstojně, tedy způsobem, který si sám zvolí. „Rád se rozhoduji o svém vlastním životě.“ A dodal, že by byl nerad „přítěží pro své okolí“. Prezident v těch několika poznámkách shrnul motivy, které se v souvislosti s eutanazií tradičně zmiňují. Přesto stojí za to, podívat se na věc blíže, už proto, že nejde jen o eutanazii. To, jak uplatňujeme zmíněné výroky na veřejnosti, odráží to, jak se stavíme k životu, jako jednotlivci i jako společnost.
Svět je nejblíže svému zániku v historii. Ručička legendárních „Hodin Posledního soudu“ se po dvou letech posunula a nyní ukazuje 89 vteřin do půlnoci. Vědci uvedli, že důvodem k posunu o symbolickou jednu vteřinu oproti posledním dvěma letům způsobilo to, že nevidí pozitivní vývoj v souvislosti s jadernou hrozbou, ale také třeba s rozvojem umělé inteligence. Před sedmaosmdesáti lety vědci vytvořili symbolický měřič času – takzvané Hodiny Posledního soudu.
Čínská vláda dnes označila za krajně nepravděpodobné sobotní tvrzení americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), že se koronavirus SARS-CoV-2 začal šířit únikem z čínské laboratoře spíše než přirozeným přenosem. Píší o tom agentura AFP a deník Financial Times (FT). V důsledku pandemie onemocnění covid-19 zemřelo více než sedm milionů lidí, ačkoliv tato bilance je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) podhodnocená.
Americká zpravodajská služba CIA má nyní za to, že virus způsobující onemocnění covid-19 s největší pravděpodobností pochází z náhodného úniku z laboratoře v Číně, než že by vznikl přirozenou cestou. CIA to uvedla to v sobotu ve svém prohlášení, které je jedním z prvních kroků nového ředitele agentury Johna Ratcliffea, informuje stanice CNN.
Čtyři svazky monumentálního knižního díla Popravení, které vydala společně Academia a Ústav pro studium totalitních režimů, obsahuje dohromady 266 osudů mužů (a jedné ženy), které komunistická justice poslala z politických důvodů na smrt. Každý ten případ je individuální, v něčem se liší od druhého, v něčem jsou některé třeba sporné či kontroverzní. O tom mluvíme s hlavním editorem a koordinátorem projektu, historikem Petrem Mallotou.
Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.
Nerodí se dost dětí. V Česku, v Chile, v Číně, ve Spojených arabských emirátech, v Kanadě, v Rusku, na Ukrajině, v Turecku, v Argentině. V každé té zemi pro to mají nějaké vysvětlení. U nás vysoké ceny nemovitostí, v Americe vysoké školné, ve Španělsku vysokou nezaměstnanost, v Argentině vysokou inflaci. Někdo také podezřívá mikroplasty nebo vakcíny proti covidu-19. Zásadní problém všech těchto vysvětlení je, že jsou strašně lokální. Tatáž věc, která v místě A má údajně moci za propad porodnosti, se v místě B vůbec nevyskytuje, a přitom poměry v porodnicích jsou tam i onde stejně tristní.
Ne každý posun k lepšímu v Americe, který má potenciál zlepšit poměry ve světě, smíme připsat Donaldu Trumpovi. Je pravda, že některé změny už se děly před inaugurací a lze je vysvětlit jen skutečností, že Trump se vrací k moci. Především odchod mnoha amerických korporací z wokeovských a klimapolitických iniciativ typu „udržitelné“ DEI nebo klimatické iniciativy NZAMI. Nicméně něco zvládají americké instituce vlastní silou. A to je povzbudivé, svědčí to přece jen o jakémsi samoočistném mechanismu.
Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně mluví o své ambici, aby se výše mezd v Česku dostala na úroveň Německa, respektive nejúspěšnějších evropských zemí. Jedním z klíčů k tomuto cíli mají být inovace a vyšší přidaná hodnota s nimi spojená. K tomu by měl podle jeho vyjádření pro Echo24 pomoci úplně nový zákon o vědě, který má nyní na stole sněmovna. Ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) pro Echo24 popsal stěžejní změny, které vědecké prostředí v Česku čekají.
Lidé dnes používají spoustu anglicismů (nebo spíš amerikanismů) tam, kde to vůbec není potřeba. A přitom existují anglická slova, pro něž vůbec není český ekvivalent, ale hodil by se. Jedním z takových je accountability. Podle slovníku je to odpovědnost. Jenže primárním překladem odpovědnosti do angličtiny je responsibility a ta accountability se nám vytrácí. Přitom je to užitečné slovo. Znamená specificky odpovědnost politika nebo nějakého funkcionáře těm, kteří ho zvolili nebo mu svěřili moc.
Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA) se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.
V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.
Syn pomáhá starému otci při oblékání. Podává mu ponožky. „Ale kde je třetí?“ podivuje se otec. Scéna pochází z knihy Starý král ve vyhnanství od rakouského spisovatele Arna Geigera. Autor v knize popisuje péči o svého dementního otce. Třetí ponožka je jedna z výzev, před niž stárnoucí rodiče své děti skutečně mohou stavět. Situaci lze vyřešit dvěma způsoby. Na otce můžeme štěknout: „Máš snad tři nohy?“ Alternativou je začít s tátou chybějící ponožku opravdu hledat. Podle přední švýcarské lékařky a autorky klasických studií věnovaných různým typům demence Irene Bopp-Kistlerové neexistuje správná reakce.
