Tag: věda

Články k tagu

Hledání třetí ponožky

Syn pomáhá starému otci při oblékání. Podává mu ponožky. „Ale kde je třetí?“ podivuje se otec. Scéna pochází z knihy Starý král ve vyhnanství od rakouského spisovatele Arna Geigera. Autor v knize popisuje péči o svého dementního otce. Třetí ponožka je jedna z výzev, před niž stárnoucí rodiče své děti skutečně mohou stavět. Situaci lze vyřešit dvěma způsoby. Na otce můžeme štěknout: „Máš snad tři nohy?“ Alternativou je začít s tátou chybějící ponožku opravdu hledat. Podle přední švýcarské lékařky a autorky klasických studií věnovaných různým typům demence Irene Bopp-Kistlerové neexistuje správná reakce.

Průměr k ničemu není

„Diskuse o překladatelství a problémech v oblasti literárních překladů. Hovoří se o kvalitě překladů, problémech s honoráři, podmínkách pro překladatele a také o roli nakladatelství v procesu překladu a problémech s kvalitou překladů. Diskuse se také dotkla tématu umělé inteligence a strojového překladu, přičemž jeden z účastníků uvedl, že se nebojí nahrazení překladatelské práce umělou inteligencí. Na závěr se účastníci shodli na tom, že je důležité, aby se čtenáři zajímali o kvalitu překladů a podporovali dobré překladatele. Pozvání do diskuse přijali Viktor Janiš, Ladislav Nagy, Alice Flemrová, Radka Smejkalová a Ondřej Bojar.

Jak vznikají antibiotika? Přelomový objev pomůže vyvinout léky proti odolným bakteriím

Čeští vědci ve spolupráci s japonskými kolegy odhalili, jak v přírodě vznikají nová linkosamidová antibiotika, která účinkují i na rezistentní bakterie. Nově získané poznatky lze využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR), který o tom informoval v tiskové zprávě, s Tokijskou univerzitou. Studii publikoval vědecký časopis Nature Chemistry.

Lidstvo bylo nejblíž Slunci, sonda NASA zlomila rekord

Sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Parker Solar Probe se přiblížila ke Slunci na nejkratší vzdálenost, co se kdy lidmi vyrobenému stroji podařilo. S odvoláním na oznámení této americké vesmírné agentury o tom informují světová média. Parkerova solární sonda byla do středu naší Sluneční soustavy vyslána v roce 2018. Kolem slunce již prolétla asi 21krát a pokaždé v o něco kratší vzdálenosti. Nynější průlet ale překonal dosavadní rekordy.

Nejbližší kontakt lidstva se Sluncem. Sonda Parker Solar Probe se přibližuje k jeho povrchu

Sonda Parker Solar Probe se v úterý měla přiblížit ke Slunci na rekordní vzdálenost 6,1 milionu kilometrů od jeho povrchu. Během tohoto historického přiblížení dosáhla rychlosti 692 000 kilometrů za hodinu, což odpovídá cestě z Tokia do Washingtonu za pouhých 60 sekund, píše server CNN. NASA není v současné době se zařízením ve spojení. Zda cestu vydrželo, se dozví 27. prosince. Sonda byla vypuštěna 12. srpna 2018 a nese jméno astrofyzika Eugena Parkera.

Nejstarší genom moderního člověka pochází z Česka, píší NYT

Nejstarší genom moderního člověka byl objeven v Koněpruských jeskyních nedaleko Prahy. Na pozoruhodný nález českých vědců z roku 1950, u kterého později potvrdila analýza stáří přibližně 45 tisíc let, upozornil tento týden americký deník The New York Times (NYT), podle kterého objev nabízí nová vodítka k tomu, jak se náš druh rozšířil po celém světě.

Austrálie vyšetřuje ztrátu vzorků z laboratoře. Zmizelo 323 lahviček obsahujících smrtící viry

Vyšetřování vážného porušení bezpečnostních protokolů probíhá v Queenslandu poté, co se z laboratoře ztratilo 323 vzorků živých virů, včetně smrtícího viru Hendra, Lyssaviru a Hantaviru. Incident podle serveru Newsweek oznámil ministr zdravotnictví Queenslandu Tim Nicholls, který jej označil za „vážné porušení bio-bezpečnostních protokolů.“

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně spletl až u čtyř desítek svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times. Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven.

Proč neočkované Češky rodily o tolik víc?

V minulých dnech se v novinách mihla zpráva, že české pojišťovny budou tlačit nebo už tlačí na zavírání menších porodnic. První byla přinucena zavřít porodnice v Ivančicích, Všeobecná zdravotní jí neprodloužila smlouvu s argumentem, že tu meziročně počet porodů klesl z 449 na 340. A protože rodičky nerodí, jako donedávna ještě rodily, je z téměř devadesáti porodnic v zemi ohrožena třetina. Vypadá to jako jedna ze zpráv o nutnosti státu šetřit. Ale týká se i obřího společenského problému, jímž je strmý až šokující propad porodnosti, který pokračuje třetím rokem.

Na Uranu i Neptunu by mohl být oceán hluboký tisíce kilometrů, tvrdí nová teorie

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Jádro jako nepřítel klimatu. Zelení si měli z eráru platit studii a předem určili výsledek

Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí.

První detailní pohled na umírající hvězdu mimo naši galaxii

Astronomům se poprvé podařilo pořídit detailní snímek hvězdy ve finálních fázích její existence, a to v galaxii mimo naši Mléčnou dráhu. Hvězda s názvem WOH G64, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, je obklopena záhadným kokonem plynu a prachu. Tento úkaz představuje závěrečné stadium před její smrtí v ohromném výbuchu supernovy. Informoval o tom například deník The Independent.

V zajetí prevence

„Hlavně si svou rakovinu negooglete,“ upozornila zdravotní sestra dospívající dívku. Caroline Cramptonová onemocněla Hodgkinovým lymfomem, zhoubným onemocněním mízních uzlin. Lékař ji ubezpečil, že v mladém věku se vyléčí hned po první chemoterapii 95 procent lidí. Všechno mělo být dobré a Caroline negooglila. Jenže spadla do pěti procent. Nastoupila agresivnější chemoterapie, která jí zničila imunitu, lékaři ji budili co čtyři hodiny, aby kontrolovali její tělesné hodnoty. Caroline tehdy přišla i o schopnost spánku. Co dělat, když nejde spát? Začala googlovat, a když pak usnula, bývalo to v slzách.

Česká historie má být passé

Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60.

Patálie s Golfským proudem

Oceán pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a přitom je v neustálém kontaktu se vzduchem, od kterého odebírá nadbytečné teplo či je právě naopak jako v severní Evropě uvolňuje do ovzduší. Je to poměrně účinný tepelný výměník, který zaujímá obrovskou plochu planety. Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří.

Vědci pátrají po mimozemské technologii. Zaměřili se na červeného trpaslíka se sedmi planetami

Od objevu před osmi lety přitahuje hvězdný systém TRAPPIST-1 velkou pozornost astronomů díky jeho potenciálu podporovat život. Kolem chladné červené trpasličí hvězdy obíhá sedm kamenných exoplanet, které mají velikost podobnou Zemi. Některé z těchto planet se nacházejí ve vzdálenosti, kde by mohly mít atmosféru a vodu. Zatímco někteří vědci používají vesmírný teleskop Jamese Webba – špičkovou observatoř provozovanou NASA ve spolupráci s evropskými a kanadskými partnery

Vědci strhali „převratný“ film o Kolumbovi. Pochybují o věrohodnosti výzkumu

Přední vědci a experti na genetiku a antropologii kritizují závěry dokumentárního filmu odvysílaného španělskou veřejnoprávní televizí TVE o víkendu, podle kterého Kryštof Kolumbus nepocházel z Itálie. Vědci poukazují na to, že studie DNA, na kterou se film odkazoval, nebyla zveřejněna ve vědeckém časopise, a nemohla být tak podrobena revizi dalších specialistů, píše dnes deník El País. Podle nich není ani jisté, že lze na základě DNA přesně určit etnický původ nějakého konkrétního člověka.

Nad Českem září jasná kometa. Lze ji vidět pouhým okem i vyfotit mobilem

Lidé v Česku mají možnost sledovat na večerní obloze vzácný úkaz. Pouhým okem lze spatřit kometu, která byla objevena loni a nese název podle míst, ze kterých byla poprvé spatřena - čínské observatoře Tsuchinshan a systému automatické přehlídky oblohy ATLAS v Jižní Africe. Hlavní období pozorování potrvá do 20. října, kdy kometa začne slábnout, ale její ohon by měl zůstat viditelný. Kometu je za jasného počasí těsně po soumraku možné spatřit ještě během následujících dní.

K Jupiteru zamířila sonda. Má odhalit tajemství oceánu pod ledem

Z Mysu Canaveral na Floridě dnes odstartovala raketa se sondou Europa Clipper, kterou Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k Jupiterovu měsíci Europa. Jejím hlavním cílem bude v ledu měsíce pátrat po možných stopách života. Vědci soudí, že přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Sondu NASA vynesla raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX.

Kolik vzorků máš…

Jednoho dubnového večera roku 2018 vynesl nenápadný starý muž z domu koš s odpadky. Aniž to tušil, šlo o příležitost, na kterou čekali další nenápadní pánové. Mezi odpadky v popelnici se ocitl i použitý papírový kapesník a na něm stopy DNA člověka, který se do něj vysmrkal. Laboratorní analýza prokázala shodu se vzorky odebranými o mnoho desítek let dřív na místech, kde byly spáchány brutální a dosud neobjasněné zločiny. Nenápadný starý muž byl sériový vrah „na odpočinku“, pachatel nejméně třinácti vražd, padesáti znásilnění a víc než stovky vloupání. Kalifornská policie jej léta znala jen pod přezdívkou Golden State Killer, činný byl v letech 1974–1986.

Mozky mužů a žen se liší. Drsný důkaz podala politika

Důkazy o zhůvěřilosti proticovidové politiky by se už dal vytapetovat obývák, přesto reálně nezajímají nikoho moc jiného než tytéž protivné kverulanty, kterým smrděla už na začátku. Že se o tohle téma stará jen část lidí, kterých se vládní opatření dotkla, a že se dotkla všech, by vlastně bylo úplně nepochopitelné, nelogické, fenomenálním způsobem absurdní, protože v zájmu každého z nás je dozvědět se co nejvíc o době, kdy zastavili svět. Stálo to za to? Víme to? Všichni bychom měli chtít rozebrat každé z těch opatření na šroubečky.

Většina lidí stále nemá šanci dožít se stovky. Éra prudkého růstu věku končí, říká studie

Dvacáté století se neslo na vlně medicínských objevů a technologického pokroku. Přes hrůzné události tak docházelo ve vyspělých zemích k prudkému růstu naděje na dožití. I v Česku došlo k prodloužení očekávané délky života při narození o téměř třicet let. Jenže představám, že pokrok a technologie potáhnou tento růst i ve 21. století a lidé se budou těšit na žití do 120 let, je konec. Tvrdí to alespoň nová studie, která zkoumala růst střední délky života v devítce zemích s obzvláště dlouho žijícími populacemi.

Záhada původu Kryštofa Kolumba. Dokument slibuje odhalení, které „přepíše dějiny“

Ostatky "objevitele Ameriky" Kryštofa Kolumba pohřbené v katedrále v jihošpanělské Seville patří skutečně tomuto slavnému mořeplavci, oznámil tento týden tým vědců z univerzity v Granadě. Dnes večer má španělská veřejnoprávní televize odvysílat dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ. Původ Kolumba totiž zůstává stále záhadou. Pětadvacet možných původů, osm finalistů, ale pravdivý je jen jeden, uvedla televize RTVE v upoutávce na dnešní dokument nazvaný Colón ADN

VIDEO: Lovci hurikánů. Američtí meteorologové vlétli přímo do bouře Milton

Spojené státy se obávají již druhého hurikánu během několika dní, který se formuje poblíž jižního pobřeží Spojených států. Zatímco řada Američanů před hurikánem Milton utíká, američtí meteorologové k němu chtějí co nejblíže. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) nyní zveřejnil záběry z letu, který mířil přímo k oku hurikánu Milton, aby mohl v místě nasbírat nejpřesnější meteorologická data o bouři, kterou některá americká média označují za stoletou. Informuje například USA Today.

Nobelovu cenu za chemii má trojice vědců za výzkum proteinů

Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů. Baker působí na Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu, zatímco Hassabis a Jumper pracují v Londýně ve firmě Google DeepMind, která se zabývá výzkumem umělé inteligence.

VIDEO: Jan Žižka už má svou tvář. Digitální podoba byla vytvořena podle jeho údajné lebky

Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Informoval o tom Tomáš Svoboda, mluvčí Jihočeského muzea, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou vědci použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Touto metodou už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.

Převratný objev v regulaci genů. Nobelovu cenu za medicínu získali dva Američané

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů. V pondělí to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Ambros a Ruvkun se ve svém výzkumu věnovali tomu, jak se vyvíjejí různé typy buněk. Přitom objevili novou skupinu miniaturních molekul RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genů.

Masivní sluneční erupce směřuje k Zemi. Očekává se velkolepá polární záře

Na Slunci opět probíhá intenzivní aktivita. Americká vesmírná agentura NASA nedávno zaznamenala obrovskou sluneční erupci, která nyní směřuje k Zemi. Tento výbuch patří mezi nejsilnější, jaké byly kdy zaznamenány, píše německý deník Bild. Podle americké Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) se mezi 3. a 5. říjnem očekává geomagnetická bouře.