Od pondělí řešila policie deset událostí spojených s vyhrožováním ve školách. Zadržela při nich deset lidí. Na tiskové konferenci to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Například v pondělí ohrožoval žák učitelku střelnou zbraní na základní škole v Rudolfově na Českobudějovicku, na střední škole v Praze 2 ve stejný den zasahovala policie kvůli podezření na zbraň u studenta.
Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.
Pondělní incident ze střední školy v Praze 2 vyšetřuje policie pro podezření ze šíření poplašné zprávy. Informovala o tom v úterý na síti X. Policisté při zásahu zadrželi mladíka, který měl do školy přijít ozbrojený. Žádná zbraň se však u něj nenašla. Student skončil v péči lékařů. Policie uvedla, že mladík je nadále ve zdravotnickém zařízení a že jej dosud nevyslechla. Ozbrojení policisté zasahovali v budově školy v Ječné ulici kolem 07:30. Důvodem bylo oznámení, že do školy přijde žák se zbraní a použije ji.
Třináctiletý žák, který se v pondělí pokusil vystřelit na učitelku v základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, je umístěný v diagnostickém ústavu. Nařídil to soud. Policie případ vyšetřuje pro podezření z pokusu o vraždu. Chlapci za něj podle trestního zákoníku nehrozí postih, protože je mladší 15 let. Motivem činu žáka byly pravděpodobně problematické vztahy se spolužáky, uvedla policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová. Střelnou zbraní, kterou odcizil jednomu z příbuzných, ohrožoval i spolužáky.
Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN).
Zásah českobudějovických policistů v ZŠ v Rudolfově nebyla jedinou podobnou pondělní akcí. K podobnému incidentu došlo ráno v Praze, kde policie s dlouhými zbraněmi zasahovala v Ječné ulici, protože dostala hlášení, že se na místní střední školu chystá mladík se zbraní. Mladík se policistům přiznal, v minulosti navíc už střelbou vyhrožoval. „Žádnou zbraň jsme u něj nenašli, nikdo nebyl zraněn a relevanci uvedené výhrůžky budeme prověřovat,“ informovali pražští policisté.
Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).
Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.
Těsně před startem podávání přihlášek na střední školy mohou letos deváťáci zadarmo otestovat své předpoklady při testech nanečisto. Novinka reaguje na výtky, podle kterých část dětí z chudších poměrů znevýhodňují placené přípravné kurzy. A klade si i ambici snížit stres žáků při „ostrém“ přijímacím řízení. Záleží však i na jednotlivých školách, zapojení se do projektu zůstává dobrovolné. A spojené s ním mohou být i velké školní „manévry“ nanečisto.
Dva lidé přišli o život a jedna studentka utrpěla vážná zranění při čtvrtečním útoku nožem na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi na východním Slovensku. Podezřelý je z něj 18letý student. Slovenská média jej popisují jako mimořádně úspěšného, co se studia týče, avšak v rámci chování problémového. Jeho neovladatelná povaha se měla projevit již v mladém věku, kdy byl dokonce vyloučen ze školky. Na základní škole měl pak být řešen policií.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes poprvé představil finální návrh kritizované reformy školských „osnov“, tedy nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro mateřské a základní školy. Školy budou moci začít vyučovat podle nových učebních plánů dobrovolně už od příštího školního roku v prvních a šestých třídách. Samotný proces tvorby RVP, ale i jejich obsah a nekoncepční změny v závěru příprav jsou terčem kritiky ředitelů, učitelů i odborníků.
Slovenský středoškolák Simon Omaník odmítl podat ruku prezidentu Peteru Pellegrinimu při předávání ocenění za účast na mezinárodních studentských olympiádách. Denníku N řekl, že s hlavou státu má osobní i politický problém. Pellegrini přijal více než tři desítky studentů středních škol, kteří získali medaile na studentských olympiádách. Omaník loni skončil třetí na matematické olympiádě v maďarském Segedínu (Szegedu).
Ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka (STAN) si v předposlední den minulého roku „odkleplo“ revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Kontroverzní a ze všech stran kritizovaná úprava „osnov“ pro základní školy se tak má od příštího školního roku začít testovat v praxi, ačkoliv existuje řada pochybností o jejich obsahu i zpracování. Ve školách už ale snaha o přípravu nového učiva stihla narazit s předstihem, nikomu se totiž ani nepodařilo nové učební plány přepracovat do funkčního školního vzdělávacího programu.
V úterý 14. ledna dospěje do finále záměr, který premiér Petr Fiala opakovaně vyjmenovává mezi nejdůležitějšími počiny své vlády. Je dost záhada, proč někdo, kdo se snad pořád ještě pokládá za konzervativce, tak systematicky upozorňuje na něco, co u konzervativního voliče může vyvolat jen zklamání.
Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil o ve svém vánočním projevu o tom, co všechno jeho vláda udělala pro modernizaci tuzemské ekonomiky. Zmínil především rozvoj dopravní infrastruktury či energetiky a chytré ekonomiky. Oslovení ekonomové nicméně zdůrazňují, že Česku k opravdu moderní ekonomice zbývá cela řada kroků, jako je modernizace školství, soudnictví či přehledná daňová legislativa.
Zatímco v roce 2021 zamířilo do prvního ročníku středních škol přes 125 tisíc dětí, letos to bylo už téměř 140 tisíc. Už za zhruba měsíc se pak začne o místo hlásit poslední z několika silných ročníků, v kterém se narodilo přes 117 tisíc dětí. Stejně jako děti z předchozích let je čeká zřejmě náraz na nedostatečné kapacity škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.
Velká změna, která ale nezmění téměř nic. Tímto směrem opět míří snaha o zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů, které před dvěma dekádami nahradily klasické školní osnovy a dosud se je nepodařilo prosadit do škol. Po dlouhých letech příprav jsou nyní revize pro základní školy ve fázi, kdy jim opět nikdo nerozumí, ve školách k nim bují odpor a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se tváří, že nejde o jeho zodpovědnost. Tu si nechal až na samotný konec.
Množství středoškolských oborů by se mohlo snížit na méně než polovinu, místo stávajících asi 280 by jich mohlo být podle aktuálního návrhu 127. Vyplývá to z materiálů na webu Národního pedagogického institutu, který na změnách oborové soustavy středních škol spolupracuje s ministerstvem školství. Podle úřadu je potřeba nabídku středních škol zjednodušit.
Takzvaný přílepek k novele zákona o vysokých školách, který se týká změn v Národním akreditačním úřadu (NAÚ) vyvolal kritiku jak odbornou, tak politickou.
Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) navrhuje zásadní reformu českého školského systému. Mezi její hlavní opatření patří zrušení devátých tříd na základních školách a prodloužení povinné školní docházky na první dva roky středních škol. Návrh předložila na konferenci v Praze, kde zdůraznila potřebu přizpůsobit vzdělávací systém současným potřebám.
Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol.
Dostanou-li se člověku, nadto odborníkovi v oboru, nedejbože do rukou seznamy povinné či doporučené četby pro žáky základních škol, je to nezřídka prostředek, jak si vyzkoušet míru vlastního údivu, jak začít pochybovat o příčetnosti tuzemského vzdělávacího systému či jak otestovat, kde leží hranice, za níž už nelze tolerovat učitelské manýry a je naopak potřeba se s nimi veřejně začít přít. Pro zachování svého duševního zdraví by tedy zjevně bylo vhodnější, kdyby bylo možné se takovým seznamům vyhnout.
Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.
Zrušil bych ministerstvo školství, řídit tuto agendu by měly kraje, protože jsou mnohem schopnější, mnohem efektivnější a mnohem agilnější. Uvedl to náměstek pražského primátora a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Podle něj je potřeba systém zjednodušit a dát daleko větší prostor samosprávám. Za svůj výrok schytal ostrou kritiku z řad koalice. Šéf Pirátů Hřib chce školství zlepšit tak, že zruší MŠMT.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval wrestlingovou magnátku Lindu McMahonovou na post ministryně školství. Stanout by měla v čele ministerstva, které Trump slíbil zrušit. Dr. Mehmet Oz, známý televizní doktor a kardiochirurg, povede úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů, zatímco miliardáře Howarda Lutnicka, který dosud vedl společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street, si Trump vybral jako budoucího ministra obchodu.
Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih, včetně románů od Stephena Kinga, Kurta Vonneguta nebo George Orwella. Podle zprávy Ministerstva školství Floridy pro školní rok 2023 až 2024 byly ze školních polic odstraněny klasiky jako Jatka č. 5 Kurta Vonneguta, Modrooká Toni Morrison nebo knihy s LGBTQ tematikou jako All Boys Aren’t Blue od George M. Johnsona. Podle změn v zákonech nyní mohou rodiče a obyvatelé státu snadněji napadnout obsah školních knihoven, upozorňuje NBC News.
Studující lékaři nebo zdravotní sestry by mohli v nemocnicích nově začít dříve pracovat na pozici praktické sestry. V současné době je to většinou možné u sester po třech letech studia a u lékařů po čtyřech. Umožnit jim to má novela zákona uznávající jejich kvalifikace. Její návrh ve středu projedná vláda, platit by mohla od ledna 2025. Nově tuto možnost dává také studentům oboru dětská sestra, porodní asistentka nebo zdravotnický záchranář.
Platy ve veřejném sektoru i platy státních zaměstnanců od příštího roku porostou. Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent a ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun, jak uvádí vládní návrh nařízení. Níže přinášíme přehledně pět platových tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe, jak je navrhuje vláda od 1. ledna 2025. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Evropa nemá být jediná, kdo bude plnit závazky a cíle ochrany klimatu. Zvlášť pokud by ji to mělo poškodit, řekl při dnešní besedě s lidmi v Moravských Budějovicích prezident Petr Pavel. Návštěva Moravských Budějovic byla součástí jeho dvoudenní návštěvy jihozápadní Moravy, kterou zahájil ve Znojmě. „Měli bychom se maximálně snažit klimatickým cílům přiblížit za předpokladu, že všichni ostatní velcí znečišťovatelé, především tedy Čína, Spojené státy, Rusko a další se budou držet přibližně v nějakém rozmezí od nás.
Učitelé v mateřských, základních a středních školách loni vydělávali po započtení všech příplatků a odměn v průměru 49 058 korun, meziročně jim tak hrubý měsíční plat stoupl o 1327 korun, tedy o 2,8 procenta. Při započtení inflace mzdy reálně ale klesly o 7,1 procenta. Vyplynulo to z údajů SÚ. Co se týče kupní síly výdělku učitelů v regionálním školství, podle ředitele odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martina Many byla kvůli nižším nominálním nárůstům a vyšší inflaci v posledních dvou letech na stejné úrovni jako v roce 2018.
