Volby do Poslanecké sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO se 34,9 procenty hlasů. Vyplývá to z posledního průzkumu STEM pro CNN Prima News. Na druhém místě by stejně jako v předchozích odhadech skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a na třetím hnutí STAN. Do Sněmovny by se ještě dostalo hnutí SPD a Stačilo!. Naopak těsně pod pětiprocentní hranicí by skončili Motoristé.
Odstartoval volební rok 2025. Jako první naznačilo obrysy svého programu hnutí Stačilo! – v březnu chce zveřejnit definitivní verzi a oznámit krajské kandidátky do Poslanecké sněmovny. Co je to za strukturu a kdo za ní stojí? Projekt je pokusem předsedkyně komunistické strany a europoslankyně Kateřiny Konečné vyjít z izolace a oslovením protestních hlasů kompenzovat odchod voličů KSČM k hnutí ANO. Ještě ve sněmovních volbách 2013 měli komunisté 14,7 procenta hlasů. O čtyři roky později už 7,8 procenta a v roce 2021 se s necelými čtyřmi procenty vůbec nedostali do Poslanecké sněmovny.
Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.
Zájem Čechů o situaci na Ukrajině, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, klesá. V posledním čtvrtletí roku 2024 se o vývoj konfliktu zajímalo 43 procent lidí, o 14 procentních bodů méně než počátkem loňského roku. Roste naopak nesouhlas s kroky české vlády na podporu Ukrajiny. Vyjádřilo ho 58 procent dotázaných, nejvíce od začátku ruské invaze. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Na jaře roku 2022 se o situaci na Ukrajině zajímaly téměř čtyři pětiny Čechů.
V čele průběžných předvolebních průzkumů je dlouhodobě opoziční hnutí ANO. Pro minule vítěznou a nyní stále slábnoucí koalici Spolu a další strany vlády to znamená zásadní výzvu – osm měsíců před sněmovními volbami by musela najít recept na soupeře, který skoro nepotřebuje koaličního partnera a podle sociologů rozšiřuje svůj vliv prakticky ve všech volebních skupinách. Tedy i tam, kde dříve dominovaly strany někdejší antibabišovské opozice.
Podle lednového volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO, přestože meziměsíčně oslabilo. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, jemuž ale čím dál tím více „na paty“ šlapou třetí Starostové a nezávislí. Do Sněmovny by se podle průzkumu dostalo sedm stran a hnutí, volební účast by dosáhla 56,9 procenta. Hnutí ANO si i přes meziměsíční pokles o 1,3 p. b. udržuje s přehledem vedoucí pozici s podporou 32,3 procent voličů.
Sněmovní volby by v prosinci vyhrálo ANO s 33,5 procenta hlasů. Podle Medianu by hnutí STAN s 13 procenty předstihlo ODS, která by získala 11,5 procenta hlasů. Do Sněmovny by se dostalo šest stran a hnutí, své zástupce by tam měli také Piráti a komunisté. Pod pětiprocentní hranicí by zůstalo opoziční hnutí SPD, naopak by uspěli Motoristé se sedmi procenty hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes zveřejnila agentura Median.
Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, dominovalo by hnutí ANO s 33,9 procenty. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM pro CNN Prima NEWS. Na druhém místě by skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 18,4 procenty a třetí by zůstalo hnutí STAN s 9,4 procenty. Do sněmovny by proniklo také hnutí SPD, Piráti, koalice Stačilo! a Motoristé. Průzkum se uskutečnil on line ve dnech 3. až 7. ledna na vzorku 1533 respondentů.
Německá AfD jako jediná strana posiluje v předvolebních průzkumech. Podle průzkumu INSA by v současnosti se ziskem 22 % skončila AfD druhá po CDU/CSU. Ta klesla oproti poslednímu šetření o jeden procentní bod na 30 %. Na třetím místě se s 16 % drží SPD a za ní s 13 % Zelení. Do bundestagu by se pak se 4 % nedostala FDP, informuje Bild. Průzkum probíhal od 6. do 10. ledna a část respondentů tak vzala do úvahy i sledovaný rozhovor Alice Weidelové s Elonem Muskem na síti X.
Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu.
Sedm z deseti lidí v Česku soudí, že Zelená dohoda pro Evropu přispívá k neúměrnému zdražování energií. V otázce souhlasu či nesouhlasu s dohodou je ale společnost rozdělená na dva stejně velké tábory. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green Deal, má nasměrovat Evropskou unii k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Německo se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční už 23. února. Horká fáze kampaně začíná za neobvyklých podmínek: volby se konají poprvé za téměř 40 let v zimních měsících a za nového volebního zákona, jehož cílem je omezit velikost Spolkového sněmu. Po rozpadu koaliční vlády sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP, v jejímž čele stál kancléř Olaf Scholz, Německo hledá novou politickou stabilitu.
Už 38 procent Ukrajinců by se vzdalo části území ve prospěch Ruska výměnou za mír. V prvním roce války se jednalo o osm až deset procent. Od posledního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) z října loňského roku došlo v prosinci o navýšení o šest procentních bodů. Nadpoloviční většina (51 %) stále jakékoliv územní ústupky odmítá, nicméně i počet lidí v této kategorii se snížil.
Čtrnáct dní před minulými sněmovními volbami jsem položil hlavnímu stratégovi Andreje Babiše otázku: Na koho chcete před volbami ukázat jako na potenciálního vládního partnera? Jen se smál, že to se přece nedělá. Později mi řekl, že to bral jako mou provokaci. Na náš rozhovor si údajně vzpomněl, když Andreji Babišovi po sečtení všech hlasů chyběl k parlamentní většině koaliční partner a tři potenciální probabišovské strany (KSČM, ČSSD, Přísaha) se do sněmovny nedostaly. Tehdy stačilo, aby Babiš naznačil své preference, a jedna z nich se určitě do sněmovny dostat mohla. A dnes?
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu. Poláci v 55 procentech uvedli, že o takovém přesunu uvažují.
Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) téměř polovina Ukrajinců věří, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by mohl přiblížit mír v probíhající válce s Ruskem. Průzkum v období od 2. do 17. prosince mezi občany žijícími na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, vysvětluje ukrajinská Pravda. Průzkum ukázal, že 45 proceent respondentů je přesvědčeno, že Trumpovo vítězství přinese mír blíže, z toho 15 procent věří, že mír bude „výrazně blíže“.
Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí, Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta. Vyplývá to z volebního modelu, který v sobotu poskytla agentura Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09,.
Volby do Poslanecké sněmovny by na začátku prosince vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,6 % hlasů. Ukazuje to průzkum agentury NMS Market Research. Do sněmovny by se podle volebního modelu dostaly také koalice SPOLU, STAN, SPD a Piráti. Lehce nad hranicí pro vstup do sněmovny jsou Motoristé sobě a STAČILO!
Důvěra Čechů v prezidenta mírně klesla, věří mu těsně nadpoloviční většina občanů. Důvěra ve vládu a Sněmovnu stagnuje na necelé čtvrtině dotázaných, vyplývá z výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Hlavě státu podle průzkum rozhodně či spíše důvěřuje 51 procent obyvatel, o dva procentní body méně než letos v létě.
Češi mají stále větší obavy z nedostupnosti kvalitní zdravotní péče. Obavy za čtyři roky vzrostly o 12 procentních bodů, za riziko nedostupnost péče považuje 55 procent lidí. Předpokládají, že by je zdravotní péče významně finančně zasáhla a náklady by museli pokrýt z rezerv. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven.
Podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Pokles je nejvýraznější u lidí v horší ekonomické situaci. Vyplývá to z výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Na výzkum upozornil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. Obavu ze ztráty zaměstnání v příštím roce vyjádřilo 54,4 procenta lidí. "Míra nezaměstnanosti v České republice patří dlouhodobě k nejnižším v rámci EU.
Počet Čechů nosících u sebe hotovost klesá. Zatímco předloni jich bylo 76 procent, letos je to 60 procent. Platbu kartou preferuje osm z deseti Čechů, hotovost si spíše vybírají lidé ve věku 55 až 63 let. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi více než tisícovkou respondentů. Těch, kteří fyzické peníze nenosí nikdy, je ale podle průzkumu stále jen jedno procento. Klesající zájem o hotovost je přitom zřejmý, jelikož v roce 2022 obvykle nosilo hotovost přes tři čtvrtiny Čechů.
Podle aktuálního volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do sněmovny jasně ovládlo hnutí ANO, které s podporou 35,3 procenta voličů dále zvyšuje svůj náskok před ostatními stranami. Na druhém místě se překvapivě poprvé umístilo hnutí STAN (11,1 procenta), které předstihlo ODS (10 procent), zaznamenávající největší meziměsíční pokles. Do sněmovny by se dostaly ještě SPD (7 procent), Piráti (5,7 procenta) a zpět jsou také komunisté KSČM (5,8 procenta). Dominanci ANO potvrzují další průzkumy.
Sněmovní volby se rychle blíží a s nimi rostou spekulace o možných před i povolebních uspořádáních, která by mohla významně proměnit českou politickou scénu. Výsledky posledních průzkumů naznačují, že česká politika je stále polarizovaná. Koalice SPOLU vedená premiérem Petrem Fialou je po ANO na druhém místě s přibližně 21 procenty, na třetím místě je hnutí STAN.
Podle aktuálního průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa panuje v Česku výrazná obava z eskalace války na Ukrajině. Téměř čtyři pětiny respondentů uvedly, že se bezpečnostní situace v zemi zhoršila. Přes dvě třetiny se bojí rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Přestože 67 procent občanů důvěřuje v ochrannou roli NATO, polovina Čechů by v případě napadení země nebyla ochotná ji bránit. Zpráva ukazuje nejen rostoucí obavy z geopolitických hrozeb, ale také rozdíly ve vnímání odpovědnosti za obranu země mezi různými generacemi.
Premiér Petr Fiala si oblékl bílou košili, bez saka a kravaty, dostal styling, který před deseti lety přivedl do české politiky Andreje Babiše. S novou imagí vyrazil dobývat ztracené hlasy voličů. Přidal se na čínskou sociální síť TikTok, jeho vládou označovanou za nebezpečnou; státní instituce byly vyzvány, aby se z ní stáhly. Na TikToku totiž úspěšně řádí Andrej Babiš, Alena Schillerová se na něm vilně vlní a někteří marketéři se domnívají, že se tak hnutí ANO daří získávat i mladé voliče, kteří ještě mají krátkou paměť. Krátká paměť může vyhovovat i Petru Fialovi.
Sněmovní volby by v současné době vyhrálo přesvědčivě hnutí ANO. Získalo by 33,7 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by volilo 21,1 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, STAN, Piráti a také komunisté, uvádí průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Konal se od 31. října do 8. listopadu, zúčastnilo se ho 1081 lidí. Hnutí SPD by nyní mělo 8,9 procenta, STAN by získal 8,4 procenta. Piráty by volilo 5,9 procenta lidí a komunisty 5,5 procenta.
Politické scéně dominuje s velkým náskokem hnutí Andreje Babiše. ANO v listopadovém volebním modelu agentury Kantar pro Českou televizi navýšilo náskok a získalo by podporu 37 procent voličů. Druhé místo by náleželo s 21 procenty koalici Spolu. Na třetím místě by bylo hnutí STAN, a to i přes mírné pohoršení. V novém modelu získalo dvanáct procent, tedy o dva procentní body méně než v říjnu. Do sněmovny by se dostala ještě SPD a Piráti se sedmi procenty. Do sněmovny by se dostalo jen pět uskupení.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných. Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl.
