Podle nejnovějšího volebního modelu agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny ve druhé polovině března vyhrálo – jako dlouhodobě platí – hnutí ANO. Zisk 31,1 procenta hlasů však znamená nejhorší předpokládaný výsledek hnutí od začátku letošního roku. Z hlediska mandátů by hnutí potřebovalo nejméně dva koaliční partnery. Padají proto otázky, zda se může opakovat scénář z roku 2021, kdy ANO volby těsně prohrálo a skončilo v opozici.

„V průběhu března došlo k postupnému oslabení. Od začátku roku se ANO pohybovalo mezi 33 a 36 procenty, kdežto nyní by získalo ‚pouze‘ 31 %, což představuje jeho nejhorší letošní výsledek,“ uvedli analytici agentury STEM. Zatímco v lednu by ANO dosáhlo na 85 mandátů, nyní by jich mělo „jen“ 75 – rozdíl způsobený nejen poklesem podpory, ale i vyšším počtem stran, které by podle modelu překročily pětiprocentní hranici.

Představitelům hnutí to dle jejich slov tolik vrásek nepřidělává. „Vše beru s rezervou, ale také s pokorou. Důležité je, že neroste podíl koalice, má stále kolem 80 mandátů včetně Pirátů, posilují menší opoziční strany, což se dalo čekat,“ soudí místopředseda ANO Karel Havlíček. „Drobný pokles pro mě osobně není hrozba, ale motivace a výzva,“ dodává.

Širší nabídka protestních hlasů

Podle STEM se začíná měnit rozložení sil nejen mezi vládou a opozicí, ale i uvnitř opozičního tábora. Výraznější roli totiž hrají nová či menší protestní uskupení. Do sněmovny by se aktuálně dostaly hnutí Motoristé sobě (6,7 procenta), Stačilo! (6,3 procenta), a Piráti (necelých 6 procent). Vedle nich si stabilní pozici udržuje SPD (8,9 %), byť model zatím nezohledňuje její nově oznámenou spolupráci s Trikolórou, PRO a Svobodnými.

„Spojení čtyř politických subjektů na kandidátce SPD plně zohledníme v příštím týdnu, jakmile budeme mít odpovědi od respondentů, kteří měli možnost tuto změnu zaznamenat,“ uvedl STEM v doprovodné zprávě k modelu. Analytik Martin Kratochvíl navíc doplnil, že „se zdá, že se podpora od těchto tří menších subjektů již nyní přirozeně přelévá ke hnutí SPD.“

Podle STEM má ANO nadále významnou oporu u voličů starších 60 let a u občanů bez maturity. Hnutí se těší relativně rovnoměrné podpoře napříč regiony, což mu v českém volebním systému přináší bonus při přepočtu hlasů na mandáty. I přesto je zřejmé, že část voličů ANO může přecházet právě ke zmíněným protestním formacím – zejména k SPD, Motoristům a hnutí Stačilo!

Situace jako před lety?

Zatímco v roce 2021 se ANO propadlo až v závěru kampaně, nyní je situace odlišná. Tehdejší vyzyvatelé – PirSTAN a Spolu – měli jasné strategie a silnou mobilizaci – šlo o jediné další dva výrazné subjekty. PirSTAN dokonce před čtyřmi lety na jaře přebral iniciativu a vedl průzkumy s odhadovaným výsledkem nad 30 procenty. Dnes jsou opoziční síly fragmentovanější a jednotící motiv „porazit Babiše“ už zdaleka nemobilizuje tak silně.

V roce 2021 také sehrál rozhodující roli velký počet propadlých hlasů a neexistence koaliční většiny pro ANO, letos může být situace jiná. Politolog Michal Malý k tomu pro Echo24 uvedl: „V předchozích volbách se Petr Fiala stal premiérem i díky velkému počtu propadlých hlasů. Zároveň Andrej Babiš neměl mnoho potenciálních koaličních partnerů, se kterými by mohl vládu sestavit.“

Nyní se ale do hry dostávají další síly – zejména Motoristé sobě a Stačilo!, jejichž podpora přesahuje pětiprocentní hranici. V kombinaci se silnější SPD to znamená, že Babiš má potenciálně víc možností k sestavení většinové vlády než před čtyřmi lety.

Politolog Malý dodává, že „Spolu se bude profilovat jako jediný hráč, který může Babiše porazit. (…) Teď je ale situace zcela jiná a Spolu se musí už od počátku postavit jako hlavní soupeř hnutí ANO a nečekat na to, jak se situace vyvine.“

Podle Romana Chytilka z Masarykovy univerzity má vláda určitou výhodu v tom, že je schopná agendu aktivně utvářet: „Jeho (Fialovou) skoro jedinou, leč velkou výhodou je, že je premiérem v době, kdy je svět ve velkém pohybu, může nastolovat agendu voleb mnohem lépe než opozice.“

Koalice Spolu se stabilizovala a mírně roste

Na druhé příčce by podle STEM skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s podporou 20 procent, která by jí v hypotetickém přepočtu přinesla 46 mandátů. Jde o nejlepší výsledek Spolu od začátku roku. Podle STEM by mohl růst preferencí souviset s aktivnější rétorikou vládních stran směrem k bezpečnostní a zahraničněpolitické agendě. „Růst podpory, který je patrný po celý březen, může souviset s postojem stran a vyjádření jejich představitelů ohledně mezinárodní situace a kolem bezpečnosti či obrany ČR,“ uvedl Kratochvíl.

Premiér a lídr ODS Petr Fiala při zahájení kampaně připomněl, že jeho strana již dříve odmítla vládnout s ANO. „V roce 2017 bychom s ANO na počet poslanců složili vládu, neudělali jsme to, v roce 2021 bychom složili vládu, neudělali jsme to. A letos to také neuděláme,“ uvedl Fiala.

Další zástupci koalice Spolu se shodují, že jejich cílem je vláda postavená na spolupráci s hnutím STAN a případně i s Piráty. „Chceme vyhrát, jako jsme to zvládli v roce 2021, ale to zásadní je, abychom zabránili nějakým dramatickým změnám na naší politické scéně,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný pro Echo24.

Piráti a STAN, kteří v roce 2021 kandidovali společně a usilovali o porážku ANO, dnes jdou vlastní cestou. Hnutí STAN podle STEM posílilo na 11,8 procenta a má stabilní podporu zejména mezi mladšími voliči. Piráti se naopak drží jen těsně nad pětiprocentní hranicí a podle STEM „zaznamenali v průběhu března postupné oslabení až na aktuálních necelých 6 procent“.

Volební model není předpověď, připomínají odborníci

STEM upozorňuje, že volební model odráží nálady v době dotazování – tedy ve druhé polovině března. Kromě stabilních voličů tvoří klíčovou část modelu i skupina tzv. nerozhodnutých, kteří představují až třetinu voličské populace. Právě ti budou mít pravděpodobně zásadní vliv na konečný výsledek.

„Změny oproti předchozím týdnům ukazují, že kromě posunů v preferencích samotných hraje klíčovou roli i počet subjektů překračujících pětiprocentní hranici,“ konstatuje STEM. Právě vyšší fragmentace může snížit „bonus vítěze“, tedy efekt přepočtu hlasů na mandáty, který dříve ANO výrazně zvýhodňoval.