Mileniálové, příslušníci generace Z a zástupci mladých dospělých nejsou šťastní a propuká u nich krize duševního zdraví. Nejnovější průzkum přináší znepokojivé zprávy o životní spokojenosti mladých lidí v anglicky mluvících zemích. Studie založené na jedenácti různých šetřeních odhalují, že v posledním desetiletí došlo mezi mladými dospělými k poklesu pocitu štěstí a celkové životní spokojenosti. Trend se nejvýrazněji projevuje v USA, ale potvrzují ho i data z dalších zemí, včetně Austrálie, Kanady, Irska, Nového Zélandu a Spojeného království. Podle výzkumu tak vzniká "ztracená generace."

Tradičně platilo, že životní spokojenost měla tvar křivky U, která klesala v mladém věku, ale s přibývajícími roky opět stoupala. Nová data však ukazují, že tento trend už neplatí. Podle průzkumů jako Behavioral Risk Factor Survey, General Social Survey a American National Election Survey životní spokojenost v USA nyní stoupá s věkem, přičemž mladí lidé vykazují největší zhoršení svého psychického a emočního stavu.

Výzkumníci zjistili podobné vzorce i v Evropě, kde čtyři různé studie Evropské komise potvrzují nárůst životní spokojenosti u starších lidí, zatímco mladší generace vykazuje stále častější projevy stresu a nespokojenosti. „To, co nyní pozorujeme, není jen přirozená fluktuace nálady, ale skutečná krize duševního zdraví mezi mladými lidmi,“ uvedli autoři studie. Podle nich se od roku 2020 zhoršily nejen ukazatele životní spokojenosti, ale i míra úzkostí a depresí.

Podobné výsledky přinesly i mezinárodní průzkumy, například World Values Survey, Global Flourishing Study a Global Minds. Tyto studie naznačují, že fenomén klesajícího pocitu štěstí u mladých lidí není omezen jen na USA, ale je patrný napříč různými kulturami a ekonomickými podmínkami.

Podle ekonomického experta Davida Blanchflowera, bývalého člena měnového výboru Bank of England, se mladá generace potýká s izolací, která narušuje jejich schopnost budovat pevné vztahy. „Nejde jen o to, že tráví hodiny na mobilech. Jde o to, co kvůli tomu nedělají – méně se scházejí s přáteli, tráví méně času venku a méně navazují partnerské vztahy,“ uvedl Blanchflower pro The Guardian.

Studie rovněž upozorňuje na to, že trend poklesu duševní pohody u mladých začal již kolem roku 2013 a pandemie COVID-19 jej pouze urychlila. Podle odborníků se tento vývoj netýká jen Západu, ale může jít o globální fenomén.

Výzkumníci varují, že pokud se tento trend nepodaří zvrátit, může mít dlouhodobé důsledky nejen na individuální úrovni, ale i na společnost jako celek. Blanchflower upozorňuje na nebezpečí vzniku „ztracené generace“, která může mít problém s integrací na pracovním trhu a ve společnosti. „Pokud se mladí lidé odpojí od vzdělání a práce, nebude to mít dopad jen na ně, ale na celou ekonomiku,“ dodává.