Bývalý velitel ukrajinské brigády Azov vyzval šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského, aby odstoupil. Obvinil ho z nedostatku strategické představivosti a ohrožování životů ukrajinských vojáků hraničními rozkazy. V rozhovoru pro list The Guardian uvedl, že pod Syrského velením to vypadá, jako by Ukrajina bojovala ve druhé světové válce.
Vláda se chystá rozhodnout o rekordním zvýšení platů vojáků, policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Zatímco politici argumentují posilováním bezpečnosti, kritici varují, že ve skutečnosti jde o předvolební přetahovanou na dluh, která může destabilizovat systém a dál zatížit státní rozpočet. Ačkoliv vláda zatím žádné rozhodnutí nepřijala, závody o to, kdo přidá více, už začaly.
Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Ministerstvo obrany v úterý oznámilo návrh dohody o celkově již třetím pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Tyto stíhačky by si tak měly odkroutit třicet let ve službách české armády. První letadla přistála na letišti v Čáslavi v srpnu 2005. Poslední odletí pravděpodobně v roce 2035. Jednání se švédskou stranou probíhala poslední tři roky. Švédská strana nabízela i nejmodernější Gripen ve verzi E/F. Česká strana však dala přednost F-35 a dlouho jednala jen o pronájmu do roku 2035.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal dnes zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Jaká je aktuální situace v české armádě? Půjdou tuzemští vojáci na Ukrajinu a jak to vypadá v jejich řadách? Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nastínila důvody, proč chce Česko zvyšovat obranné výdaje, hájila nákup letounů F-35 i připravenost vyslat vojáky do zahraniční mise — včetně Ukrajiny, pokud o to požádají spojenci z NATO. Bezpečnostní situace ve světě se stává natolik závažnou, že odchází z armády až 5 procent profesionálních vojáků, uvádí průzkum z roku 2022.
Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 letounů místo nynějších 14, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. České ministerstvo sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje.
Rozsáhlé třídenní cvičení Bundeswehru se bude konat v Hamburku od 25. září a budou simulovat ruský útok na pobaltské státy a Polsko, napsal německý Bild. Jednotky NATO při něm mají být rychle přemístěny ze západní Evropy na východní frontu a hamburský přístav bude hrát klíčovou roli jako logistický uzel. Scénář otestuje, jak by město zvládlo podpořit přesun až 800 000 vojáků, přičemž nejde o skutečný počet zúčastněných. Součástí operace budou vrtulníky, konvoje a dokonce i simulované protesty.
Vláda dnes přijala nařízení, které od čtvrtka umožní využití až 20 vojáků v činné službě pro potřeby zamezení zavlečení nákazy slintavky a kulhavky na území ČR. Po jednání kabinetu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vojenští veterináři mají posílit státní veterinární správu a pomoci s kontrolami na sedmi hraničních přechodech. Zákaz dovozu ze Slovenska, Maďarska a části Rakouska se bude nově týkat i potravin rostlinného původu.
Srbsko a jeho severní soused Maďarsko posilují vojenskou spolupráci. V úterý za tímto účelem podepsali ministři obrany obou zemí dohodu, která předpokládá mimo jiné podstatně více společných armádních cvičení. Informovala o tom agentura DPA. "Dnes budujeme nejbližší strategické vztahy v oblasti obrany a maďarský premiér Viktor Orbán i já jsme vyjádřili přání a záměr, abychom pokračovali s jejich urychlením a dalším sbližováním všech našich pozic v oblasti obrany," napsal srbský prezident Aleksandar Vučić.
Německá vláda se v posledních měsících intenzivně zabývá možností znovuzavedení branné povinnosti, kterou země zrušila v roce 2011. Náčelník německých ozbrojených sil Carsten Breuer prohlásil v rozhovoru pro BBC Radio 4, že pokud chce Německo efektivně čelit hrozbám ze strany Ruska, bude nutné rozšířit armádu o dalších 100 000 vojáků. Podle jeho slov je tento cíl dosažitelný pouze zavedením povinné vojenské služby.
Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.
Zástupci ministerstva obrany hájili na jednání sněmovního branného výboru zakázku na nákup bezpilotních vrtulníků pro systém spojení pro taktické jednotky. Zakázku prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z podnětu výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV. Její šéf Ladislav Semetkovský ve sněmovně obvinil ze střetu zájmů náměstka ministryně obrany Františka Šulce. Bezpilotníky Skyspotter má dodat liberecká společnost Modelárna Liaz, kde Šulc rok působil jako jednatel.
Na ukrajinské frontě by mělo dojít k omlazení. Kyjevská vláda schválila rozšíření programu náboru mladých mužů ve věku 18 až 24 let na kontraktní vojenskou službu. Není to povinná mobilizace, ale dobrovolný nástup do armády na jeden rok, upozorňuje ukrajinské ministerstvo obrany. Nově se má týkat nejen ozbrojených sil, ale také Národní gardy a Státní pohraniční služby. Vojáky má mj. motivovat finanční odměna, bezúročná hypotéka nebo bezplatná lékařská péče.
V jedné vzdálené galaxii před dávnými časy… No dobře, v České republice před půl rokem, pokud jste vyslovili pochybnosti o nákupu F-35, zařadilo vás to téměř automaticky do kategorie Putinových zrůd, které chtějí vydat svoji vlast hordám z východu. Bylo až překvapující, jak vyhraněné názory v této souvislosti padaly z humanitních intelektuálů, kteří jinak stěží rozeznají pistoli od revolveru a před vypuknutím války na Ukrajině se k věcem vojenským stavěli s tichým pohrdáním moderního světoobčana.
Navýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Cílem navýšení je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu. Novela zvyšuje náborový příspěvek až na čtyřnásobek ze současného maxima 250 000 korun. Noví vojáci by ho získali podle novely jednorázově, avšak nejdříve až po uplynutí tříměsíční zkušební doby.
Tři ze čtyř amerických vojáků pohřešovaných v Litvě byli nalezeni mrtví, oznámil litevský prezident Gitanas Nausėda. Pátrání po posledním pokračuje. Dnes ráno vytáhli záchranáři obrněné vozidlo vojáků USA z bažiny ve vojenském prostoru na východě země. Vojáci byli pohřešováni od minulé středy, šéf NATO Mark Rutte už tehdy oznámil, že nejspíš zemřeli při výcviku. Záchranářům ve vojenském prostoru na východě Litvy se v pondělí časně ráno podařilo vytáhnout z bažiny obrněné vozidlo Hercules M88.
Vojenská policie se zabývá podnětem podaným na koordinátora strategické komunikace na úřadu vlády Otakara Foltýna. Protivládní aktivista a šéf strany PRO Jindřich Rajchl na něj podal trestní oznámení, v němž uvádí, že důstojník sloužil v ukrajinské armádě. To Foltýn jednoznačně odmítá a dodává, že na Ukrajině byl, ale že by se účastnil bojů, je „úplná fantasmagorie“. Na Racjchlův podnět upozornil deník Blesk.
Den poté, co se v Paříži sešli zástupci „koalice ochotných“ včetně našeho Petra Fialy, se vyjasnila důležitá věc: ochota vystupňovat pomoc Ukrajině v míře, v jaké ji Spojené státy odebírají, je v této koalici velmi podmíněná. Sešlo – aspoň prozatím – z plánu vyslat na Ukrajinu mírový sbor složený z vojáků některých evropských států. Jak známo, prezident Petr Pavel by ve sboru rád viděl i české vojáky z povolání. Že tam vojáky členských zemí NATO nechce Rusko, jistě není žádné překvapení. Rusko zřejmě šlo do této války hlavně proto, aby odstranilo scénář, kdy jsou na Ukrajině umístěni západní vojáci.
Americký ministr obrany Pete Hegseth má na paži arabsky vytetované slovo káfir, tedy nevěřící, za což sklízí kritiku od řady muslimů, kteří jej viní z islamofobie. S odvoláním na nedávno zveřejněné fotky šéfa Pentagonu o tom informoval britský deník The Guardian. Není to přitom poprvé, co tetování ministra obrany, který je bývalým moderátorem a komentátorem stanice Fox News a veteránem Národní gardy, budí vášně.
Ruský prezident Vladimir Putin slavnostně spustil na vodu novou jadernou ponorku Perm, vybavenou hypersonickými střelami Zircon. Tyto střely jsou schopné dosáhnout rychlosti několikanásobně převyšující rychlost zvuku a mohou zasáhnout cíle vzdálené až 1000 kilometrů. Záběry státní ruské televize z arktického přístavu Murmansk ukázaly Putina, jak dává pokyn k vypuštění plavidla slovy: „Tímto schvaluji!“.
Ve světle toho, jak se různé evropské země chystají na začlenění svých občanů do případných branných povinností, je nová německá vládní koalice v tomto směru ostře rozdělena. Zatímco křesťanští demokraté (CDU/CSU) jsou pro okamžité zavedení povinné vojenské služby, socialisté (SPD) jsou zdrženlivější. Zároveň se ale oba politické subjekty shodují na tom, že Bundeswehr trpí nedostatečným vybavením, což je třeba řešit rychlou modernizací a efektivními nákupy nových technologií a zbraní bez zbytečné byrokracie.
Na hranicích Litvy a Běloruska pokračuje rozsáhlé pátrání po amerických vojácích. Stovky lidí hledají ztracené bojovníky, kteří byli prohlášeni za mrtvé, ale znovu jsou pohřešovaní. Nově byl objeven jejich těžký vyprošťovací pásový transportér M88 Hercules, který zmizel v bažinatém terénu a nachází se až pět metrů pod povrchem země. Čtveřice vojáků se ztratila během společného cvičení NATO na vojenském cvičišti poblíž litevského města Pabradé, píše německý deník Bild.
Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.
Mimořádné jednání sněmovny ke koncepci armády skončilo vyhroceným obviňováním vlády s opozicí o to, kdo udělal chybu. Poslanci ANO a dalšího opozičního hnutí SPD sněmovní jednání bojkotovali, když ho koalice nechala uzavřít pod záminkou diskuze o utajovaných informacích. Koaliční politici je za tento postup před novináři opět kritizovali. Předseda ANO Andrej Babiš označil situaci za absolutní šok. Prezident Petr Pavel uvedl, že se o změně režimu jednání dozvěděl hodinu předem.
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora
Ztracení američtí vojáci na severovýchodě Evropy byli nalezeni mrtví. Nejprve bylo včera oznámeno, že se ztratili čtyři američtí vojáci, dnes se už našli, ale mrtví na hranicích Litvy a Běloruska. Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Marka Rutteho zemřeli během vojenského výcviku.Vojáci byli na cvičení poblíž Pabrade na východě Litvy nedaleko hranic s Běloruskem. Nejmenovaný americký představitel agentuře AP pouze sdělil, že vojáci byli účastníky nehody v rámci vojenského výcviku.
Prezident Petr Pavel apeloval dnes ve svém vystoupení ve Sněmovně na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Mimořádná schůze poslanců ke koncepci Armády ČR do roku 2035 po následném projevu ministryně obrany začala rozhodnutím koalice jednat v utajeném režimu. Opozice na protest opustila sál. Přinášíme projev prezidenta republiky Petra Pavla ve Sněmovně.
Dánská vláda se rozhodla urychlit začlenění žen do povinné vojenské služby. Nová dohoda znamená, že ženy, které dovrší 18 let po 1. červenci 2025, budou povolány k účasti na losování a mohou být povolány k výkonu povinné vojenské služby. Dohoda byla uzavřena mezi ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a vyjednávacími stranami, včetně politické strany Liberální aliance, která se rozhodla podpořit návrh na zrychlení zavedení plné rovnosti v povinné vojenské službě.
