Německá vláda se v posledních měsících intenzivně zabývá možností znovuzavedení branné povinnosti, kterou země zrušila v roce 2011. Náčelník německých ozbrojených sil Carsten Breuer prohlásil v rozhovoru pro BBC Radio 4, že pokud chce Německo efektivně čelit hrozbám ze strany Ruska, bude nutné rozšířit armádu o dalších 100 000 vojáků. Podle jeho slov je tento cíl dosažitelný pouze zavedením povinné vojenské služby. Na přímý dotaz, zda je zavedení odvodu nutností pro obranu Německa, odpověděl jednoznačně: „Absolutně. Absolutně.“

Podle informací zpravodajského portálu Politico ministr obrany Boris Pistorius už v prosinci 2023 naznačil, že Bundeswehr bude muset navýšit počet svých vojáků alespoň o 50 000. Jeho návrh počítá s tím, že každý osmnáctiletý muž obdrží dotazník, ve kterém bude moci vyjádřit svou ochotu sloužit v armádě. Z přibližně 400 000 oslovených by bylo následně 40 000 vybráno k lékařské prohlídce a 10 000 by bylo přijato k základnímu výcviku.

Německá armáda v současnosti čelí vážným personálním problémům. Podle analýzy počet vojáků v aktivní službě klesl na přibližně 180 000, přičemž cílem je zvýšit tento počet na 203 000 do roku 2031. Zároveň se plánuje navýšení rezervistů ze současných 60 000 na 200 000. Pistorius zdůraznil, že stát musí být připraven na dostatečný nábor, výcvik a ubytování nových rekrutů.

Jak uvedl britský deník The Times, někteří němečtí politici, včetně Friedricha Merze z opoziční Křesťanskodemokratické unie, se domnívají, že návrat k povinné vojenské službě je nevyhnutelný. Argumentují tím, že současný model dobrovolného náboru nestačí k pokrytí personálních potřeb Bundeswehru. Nicméně uvnitř vládní koalice panují ohledně tohoto kroku rozpory. The Times také komentuje, že zatímco podpora veřejnosti pro posílení obrany země je vysoká, otázka zvýšení vojenských výdajů a obnovení branné povinnosti vyvolává kontroverze.

Deník Daily Mail varuje, že podle generála Breuera by Rusko mohlo napadnout území NATO v horizontu čtyř let. Breuer proto zdůraznil, že čím dříve bude Německo připraveno, tím lépe. Uvedl, že „nejde o to, kolik času a peněz na to máme, ale kolik času nám dá Putin, abychom se připravili.“

Vzhledem k rostoucímu napětí v Evropě tak Německo stojí před zásadním rozhodnutím o budoucnosti své obranyschopnosti. Návrat k povinné vojenské službě se tak stává jedním z klíčových témat současné bezpečnostní politiky země.