Nezvládnutá inkluze ve školách má vážné dopady nejen na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také na kvalitu výuky celého kolektivu. Uvádí to poslankyně a expertka ODS na školství Renáta Zajíčková. Podle ní je potřeba dát větší pravomoce ředitelům. ODS navrhuje revizi inkluze tak, aby lépe umožňovala pracovat s kapacitou škol a vytvořit speciální průběžné třídy tam, kde jsou potřeba.

Učitelé jsou podle Zajíčkové kvůli současnému systému inkluze přetížení, narůstá jejich vyhoření a klesá motivace. Podle studie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně pětašedesát procent pedagogů nevěří v přínos inkluze a třetina ji dokonce hodnotí vyloženě negativně. Také osmdesát procent rodičů podle průzkumu CVVM nesouhlasí se současným nastavením inkluze. Podle poslankyně občanských demokratů je třeba dát větší pravomoc ředitelům škol.

„Za deset let se zásadně proměnil profil žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Školní prostředí je složitější, výzvy jsou jiné než v době zavedení inkluze. Ředitelé musí mít větší pravomoci rozhodovat o způsobu jejího nastavení,“ uvedla Zajíčková v komentáři zaslaném redakci.

Inkluzivní vzdělávání v podobě, v jaké bylo zavedeno před deseti lety, již podle ní neodpovídá realitě českých škol. „Výrazně se proměnila skladba žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – přibylo dětí s poruchami chování a duševního zdraví i žáků z různých kulturních prostředí. Současný systém inkluze se proto ukazuje jako neúčinný a zatěžující všechny aktéry vzdělávání,“ uvádí Zajíčková.

„Můj návrh Reformy 8+2 počítá nejen se zkrácením základní školy na osm let, ale i s revizí inkluze, což umožní lépe pracovat s kapacitou škol a vytvořit speciální průběžné třídy tam, kde jsou potřeba,“ dodává Zajíčková.

Součástí návrhu je zmíněné rozšíření pravomocí ředitelů, respektive možnost rozhodovat o přijetí či nepřijetí žáka s ohledem na kapacity a podmínky školy. Dále pak rozšíření přestupků souvisejících s mařením výuky ve smyslu efektivnějších nástrojů pro řešení kázeňských problémů. Součástí je také zvýšení ochrany žáků, učitelů a vzdělávacího procesu včetně posílení pravidel pro bezpečné a kvalitní vzdělávací prostředí. Zajíčková také navrhuje vytvořit speciální průchozí třídy, respektive možnost zařazení žáků se specifickými potřebami do dočasných tříd v běžných školách.

ODS chce dále stabilní financování podpůrných profesí včetně zajištění dlouhodobých finančních zdrojů pro asistenty pedagoga, speciální pedagogy a další odborníky. „Dále chceme zapojení sociálních pedagogů – podpora škol v práci s rodinami a předcházení sociálním problémům žáků. Navrhuje zapojení mobilních krizových týmů, odbornou pomoc pro školy při náhlých krizových situacích. Svou roli by měl hrát také mezioborový koordinátor a posílené spolupráce na úrovni zřizovatele a důraz v prevenci na socio-emoční učení,“ uvedla Zajíčková.

Mezi další klíčové návrhy patří decentralizace školství, která by umožnila vytvoření větších školských subjektů s profesionálním vedením a kompetentními zřizovateli. Regionální přístup k inkluzi by podle ODS zajistil, že opatření budou zohledňovat místní specifika, například rozdílné podmínky v Praze a Mostě.

Důležitým bodem je podle ODS také snížení administrativní zátěže škol, aby ředitelé měli více prostoru pro skutečné řízení školy namísto nadměrné byrokracie. Mapování dobré praxe by pomohlo využít zkušenosti škol, kde inkluze funguje efektivně, jako inspiraci pro legislativní změny. Nezbytná je rovněž meziresortní spolupráce, kdy školy potřebují podporu odborníků, například sociálních pedagogů a specialistů ze zdravotnictví, kteří by pomáhali pracovat s rodinami a předcházet problémům.

Národní rozpočtová rada nedávno poukázala na to, že počet lidí zaměstnaných v regionálním školství se od roku 2015 navýšil zhruba o 70 tisíc. Podle podrobnějších čísel z nedávné studie Cerge-EI jich je aktuálně zhruba 270 tisíc. Rada dodává, že bez dramatičtějšího růstu daní je toto tempo neufinancovatelné. Rozpočet MŠMT na rok 2025 je schválen ve výši 291 miliard korun včetně evropských a dalších mezinárodních zdrojů.

Finance určené na školství tak byly v kapitole MŠMT navýšeny o 21,9 miliard včetně zdrojů z EU, což zahrnuje i posílení výdajů na vysoké školy meziročně o 4,0 mld. Kč z národních zdrojů. Do vysokého školství tak bude oproti srpnovému návrhu rozpočtu směřovat ještě o 1,0 mld. Kč více.

Podle expertů i části vlády je problém, že nikdo příliš nezkoumá a nevyhodnocuje, jestli další výdaje a další lidé něco reálně zlepšují, nebo jde o bezúčelně vynaložené náklady. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se domnívá, více peněz není zárukou úspěchu. Odkazovala přitom na srovnání s Polskem.