Lukáš Kovanda - Autor je hlavní ekonom Roklen24.cz

/

Články autora

Pavlovo zvolení dává Fialově vládě možnost uskutečnit bolestivá, ale potřebná ekonomická opatření

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný přímý dopad na tuzemskou ekonomiku. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by v sobotu zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. To proto, že vlastně jediná možnost, jak může prezident Pavel ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky.

Petr Pavel bude skoro jistě prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní

Petr Pavel včera podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po sobotě významně pohoršil. Oba kandidáty čeká za necelých čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby. Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent

30 let po rozpadu federace Česko ekonomicky Slováky poráží ve všech ohledech, Slovákům ani euro nepomohlo

Dne 1. ledna Česko oslavilo nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok, a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali. V roce 1993 vytvářela česká ekonomika v přepočtu na obyvatele o zhruba 8500 dolarů více než slovenská. V roce 2022 to bylo o 8700 dolarů na hlavu více.

Cena plynu v EU je nejníž od začátku ruské invaze na Ukrajinu

Referenční cena plynu v EU v úterý odpoledne klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Byla tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf). Bezprostředním důvodem poklesu ceny – v referenčním kontraktu nizozemské burzy na příští měsíc – je příznivé počasí i jeho předpověď pro přelom roku. Na tuto část roku poměrně teplé počasí dokonce přes víkend umožnilo navýšit naplněnost evropských zásobníků na plyn. Ta totiž stoupla z 82,9 na 83,1 procenta.

Nemáte na dárky? Darujte úsměv

Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítích, a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše namístě mluvit dále o prosperitě. Jenže… Posuzovat zdraví ekonomiky a spotřebitelů pohledem do „plných restaurací a obchodních center“ je jako pohledem hodnotit zdraví pacienta.

Necháme se „oholit“ snadněji než lidé v okolních zemích

Inflace v Česku opět roste. Jedním z důvodů je to, že například velcí průmysloví nebo zemědělští producenti snáze než v okolních zemích přenášejí své zvýšené náklady na konečného spotřebitele. Tedy na řadového občana. Například inflace v oblasti průmyslových cen je v ČR nižší než v okolních zemích, spotřebitelská inflace je však přesto vyšší.

Každý dolar stropu na ropu znamená pro Rusko ztrátu dvou miliard dolarů

ANALÝZA: Evropská unie se v pátek dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve. Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou.

EET to měla natřít podnikatelům. Ti na ní nakonec nejvíce vydělají – alespoň ti v gastronomii

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.

Muskův nákup Twitteru zvyšuje Trumpovu šanci na znovuzvolení

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, coby nový majitel Twitteru přikročil k opravdu masivnímu propouštění. Stávající i propuštění zaměstnanci si tak kladou otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází nyní. Spojené státy totiž už zítra čekají volby do Kongresu. Ve čtvrtek a v pátek Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. I když některé z nich až moc zbrkle – nyní žadoní o jejich návrat.

Inflace vládě pomůže stabilizovat veřejné finance. Drastické škrty ani vyšší daně nebudou třeba

Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.

Slovensku prý hrozí ekonomický kolaps – blufuje jeho premiér, nebo ne? Varování přichází z Itálie

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl minulý týden listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger ovšem v té souvislosti žádá záchrannou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.

Vládní kiks se zastropováním energií

Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.

Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Přitom patří k největším vývozcům na světě

České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě. Červencový index HEPI, který porovnává cenu energií pro domácnosti v jednotlivých evropských metropolích, hovoří jasně. Pražané platí po přepočtu dle parity kupní síly měny za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Index zahrnuje nejen země EU, ale také státy jako Švýcarsko, Norsko, nebo dokonce Rusko.

K čemu jsou teď povolenky, když jejich roli plní válka? Zrušme je

Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v tomto týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus. Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. Důvodem růstu cen povolenek je fakt, že elektrárny, teplárny, ale také velké podniky typu cementáren musí v rostoucí míře při své výrobě spalovat uhlí, nebo dokonce mazut.

Zaměstnanci ČNB dostanou o 20 % víc, zbytek Čechů rekordně zchudne

Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

Daň z mimořádných zisků – fatální chyba ODS

Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.

Ne, daň z mimořádného zisku není thatcherovská

V debatě o zavedení daně z mimořádných zisků zaznívá jedna zásadní nepřesnost, ba dokonce lež. Začala být totiž spojována s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Ta prý počátkem 80. let zdaňovala mimořádné zisky bank nebo těžebních společností. Spojení daně s osobou „Železné lady“ – ikony konzervatismu – má vládním představitelům, zejména těm z ODS, dát argumentační munici. Až dosud se přece jakémukoli zvýšení daní úzkostlivě vyhýbali, věrni svému programu a předvolebním slibům.

Rus a Němec, kočka a myš, co zas budou „kámoši jak hrom“

Německo je na prahu humanitární krize. Právě hrozícím utrpením německého lidu zdůvodňuje Kanada výjimku ze svých protiruských sankcí a posílá do Ruska turbínu. Turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Rusové totiž říkají, že bez ní nemohou Němcům posílat dost plynu. A bez dostatku ruského plynu může nastat právě ona humanitární krize. Přivést jednu z nejbohatších ekonomik světa na práh humanitární krize, to svede málokdo. Dvojice Gerhard Schröder a Angela Merkelová to ale zvládla.

Zelená agenda posiluje autokracie, ničí demokracie

Česko by mělo své předsednictví EU, které minulý týden začalo, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě. „Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné.

Blitzkrieg nevyšel ani Rusku, ani Západu

V bavorských Alpách v neděli začal summit zemí skupiny G7. Tato skupina sestává z klíčových ekonomik Západu. Těžko už jejím všem členům přisuzovat adjektivum „světově nejvýznamnější hospodářství“, jež jim bezesporu svého času náleželo. Taková Itálie, ač stále člen G7, už prostě nepředstavuje světovou ekonomickou špičku. Jde o přestárlou a předluženou ekonomiku, s dluhem kolem 150 procent HDP, kterou před bankrotem chrání tištění bilionů eur a manipulace s úroky v podání ECB, jeden ze zdrojů současné inflace nejen v eurozóně, ale také v ČR.

Čeští čerpadláři – dobráci od kosti, jaké nám celý svět závidí

V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.

Fialova vláda závodí s levicí a populisty, zrazuje tak své hodnoty

Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém svém zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.

Kdo řeší energetickou krizi v Česku? Orbán a Scholz

Čím je Fialově vládě Německo, resp. Uniper v oblasti dovozu ruského plynu, tím je jí Orbán v případě dovozu ruské ropy. Fialova vláda se tak opět tváří jako největší spojenec Kyjeva, ale přitom jí „zlý muž Evropy“ Orbán právě tahá pořádný trn z paty. Potajmu v koutku duše se dnes mnohým českým vládním politikům zjevně notně ulevilo. Brusel se totiž podvoluje hrozbě maďarského premiéra Orbána.

Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží

Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.

Kdo vydělá na holubičím guvernérovi

Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.

Svět už Fialu varuje: Neschovávejte populismus za válku

Ale nalijme si čistého vína, propad ratingu Česku hrozí i proto, že nynější vláda se nezdráhá v některých zásadních věcech navazovat na Babišovu éru, skoro by se dalo říci, že se jí inspiruje. Vláda se tedy musí probrat. Může tisíckrát naříkat „tobabiš“, ale zodpovědnost je teď jen a jen na ní. Zhoršení ratingu agentury Fitch znamená, že by při dané výši dluhu musela o dost více platit na úrocích

„Vysílání signálů“ střídá babišovské retro

Po více než pěti měsících „vysílání signálů“ se Fialova vláda vybarvuje. Nejen pod tíhou času, ale i atmosféry ve společnosti, která je zmlsána érou covidu. Během pandemie se poprvé v historii českých zemí dělo nevídané: lidé mnoha profesí a pozic nepracovali, přesto jim na dluh všech ostatních byla vyplácena mzda. Nejhlubší ekonomický propad od vzniku samostatné České republiky tak nedoprovodil žádný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Do toho Babišova vláda přicházela s mimořádnými přilepšeními.

Starší články