ANALÝZA: Jednotná měna euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě, upozornila agentura Bloomberg. Žádná další země regionu po Bulharsku do eurozóny už spěchat nehodlá, uvádí ve svém dnešním textu. A v samotném Bulharsku hned polovina populace euro odmítá, doplňuje Bloomberg. Přestože balkánská země je podle Evropské komise na přijetí jednotné měny připravena.
Čeští motoristé letos zažijí historicky nejlevnější letní sezonu. Za čistou průměrnou mzdu natankují nejvíce paliva v dějinách země – až 1 125 litrů. Nejde však o zásluhu domácích politiků, ale o vedlejší efekt ropné politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa a nečekaného kroku Saúdské Arábie, která zvýšila těžbu ropy. Tak levně nebylo – vzhledem k čistým výdělkům Čechů – ani zjara prvního covidového roku 2020, kdy se ceny ropy na světových trzích propadly až poblíž úrovně 400 korun za barel Brentu
ANALÝZA: Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat. V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon.
Velcí světoví těžaři ropy se dnes dohodli na dalším navýšení těžby. Bude platit od června. Řidičům v Česku tak dále zlevní pohonné hmoty, které jsou už nyní na několikaletých minimech. V poměru k průměrné mzdě v ČR tak letošní letní vrcholná motoristická sezóna bude nejlevnější minimálně od roku 2021, kdy se ještě ovšem v cenách pohonných hmot odrážela nižší poptávka, způsobená pandemickými restrikcemi logistiky, obchodu či turistického ruchu.
ANALÝZA: Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska. Americký senátor Lindsey Graham, klíčový politický spojenec prezidenta Donalda Trumpa, hovoří o daných clech tak, že by dotčeným ekonomikám „měla zlámat všechny kosti v těle“. Graham už dříve v tomto týdnu uvedl, že má pro příslušnou legislativu podporu 72 senátorů.
ANALÝZA: Další z paradoxů Green Dealu: provoz na elektrifikovaných železničních tratích se raketově zdražuje, zatímco ceny nafty rostou jen nepatrně. Výsledek? Propad železniční přepravy zboží a nekončící kolony kamionů na dálnicích. Zdá se, že se americký prezident Donald Trump se cly poněkud přepočítal. A couvá. Odkládá je. Přehodnocuje. I kdyby však měla na americký dovoz z EU platit v "plné palbě", budou pro českou ekonomiku znamenat až čtyřikrát nižší náklad než unijní Green Deal.
ANALÝZA: Šéf NATO Mark Rutte se ve střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho protějškem Volodymyrem Zelenským staví spíše na stranu prvně jmenovaného. Ukrajinského lídra vyzval, ať dá vztah do pořádku, přičemž dodal, že je třeba respektovat vše, co dosud Trump pro Ukrajinu učinil. Zelenskému přitom v daném střetu podporu nevyjádřil. NATO tak nyní může být klíčovou silou, jež se bude snažit Ukrajinu dotlačit k uzavření dohody o předání podílu části výnosů z jejího nerostného bohatství Američanům.
ÚHEL POHLEDU: Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o podílu USA na ukrajinském nerostném bohatství stále vzniká. Dává smysl, zvýšila by motivaci USA vojensky na Ukrajině setrvat, nejde o neokolonialismus Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o podílu USA na ukrajinském nerostném bohatství stále vzniká. Tedy není u ledu. A zdá se, že je poměrně značná šance, že ji obě stranou dotáhnou. Byla by racionálním krokem, neboť Spojené státy by získaly silný ekonomický motiv, aby Ukrajinu bezpečnostně neopouštěly.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Americký prezident Donald Trump v pátek večer se vší rozhodností potvrdil, že hodlá zavést nová cla také na dovoz ze zemí Evropské unie. A zřejmě to budou masivní cla. „EU se k nám chová hrozně,“ vysvětlil. Spojené státy podle nej učiní vůči dovozu z EU „něco velmi zásadního“. Psali jsme o tom zde. Česko by Trumpova cla poškodila jako málokterou jinou evropskou zemi. Běžnou českou domácnost by tak připravila o 91 tisíc korun ročně.
ANALÝZA: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo? Právě i prosincové zapovězení přepravy ázerbájdžánského plynu zásadně vyostřilo napětí mezi Kyjevem a Bratislavou. Protože až právě do loňského prosince se slovenský premiér Robert Fico mohl spoléhat na takové řešení, v jehož rámci bude na Slovensko ukrajinským tranzitem proudit plyn ázerbájdžánský.
ANALÝZA: Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc – a nůžky se rozevírají, loni už o 20 %. Do Německa přitom vyvážejí nejvíce elektřiny; za uplynulé více než tři roky tam Češi v čistém vyvezli roční produkci Temelínu. V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023.
ANALÝZA: Vítězem šarvátky Roberta Fica s Volodymyrem Zelenským bude Donald Trump. Stačilo mu pronést pár vět pohrůžek a Amerika získá nová odbytiště pro svůj plyn - Slovensko i Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico se přepočítal. Sázel na to, že Slovensko bude moci i po 1. lednu 2025 odebírat plyn nadále z východu, přes Ukrajinu. Akorát by se obchodně jednalo o ázerbájdžánský plyn. Jenže molekuly by nejspíše zůstaly ruské. Pročež tenhle plán ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl.
Rusko se letos vrátilo na pozici největšího dovozce ropy a zemního plynu do Česka. ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun, za více než kterékoli jiná země, včetně loni vedoucího Norska. Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun.
ANALÝZA: Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989. Vždyť ještě v roce 1989 činily emise oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele dnešní ČR celkem 16,7 tuny. Loni už to bylo jen 7,9 tuny, tedy méně než polovina. Emise na obyvatele tak loni odpovídaly úrovni roku 1954 (viz graf níže).
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu. Česko podle Bloombergu sice v létě 2023 deklarovalo úplnou nezávislost na ruském zemním plynu a snížilo jeho dovoz prakticky na nulu. Nyní však ruský plyn opět dováží, a sice přes Slovensko. Psali jsme o tom zde.
Ratingová agentura Moody’s zhoršila v pátek ratingový výhled Francii. Celkový rating této země, druhé největší ekonomiky EU i eurozóny, je tak dosud nejhorší v historii. Před dvěma týdny Francii ratingový výhled zhoršila také agentura Fitch Ratings. Podle Fitch Ratings tak už tím pádem má Francie celkově horší ratingové hodnocení než Česko.
Síkela měl na postu eurokomisaře rozhodovat o 300 miliardách eur, má ale jisté jenom jejich jednotky, vyplývá z návrhu rozpočtu EU na příští rok. Za klíčovou výhodu portfolia nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely mnozí vydávají objem peněz, o nichž má rozhodovat.
ANALÝZA: Rusko oficiálně přiznává, že západní sankce poškozují jeho ekonomiku a snižují životní úroveň Rusů. Právě i v důsledku sankcí jim letos v červenci skokově zdražily hypotéky. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová viní z vysoké inflace v zemi obtížné uskutečňování mezinárodních plateb; to je přímý důsledek sankcí. Rusko totiž nemůže včas platit za dovážené zboží, pokud za něj tedy ještě vůbec zaplatí. Důsledkem je zhoršující se nabídka dováženého zboží na ruském trhu.
S Kamalou Harrisovou v Bílém domě poznají Spojené státy socialismus, ohrožena je tak bezpečnost celého Západu. Její vítězství by potěšilo Moskvu i Peking. Světové burzy se dnes probudily do nejistého dne. Odstoupení Joea Bidena z boje o Bílý dům totiž před investory staví otázku, zda jeho pravděpodobná „náhradnice“, stávající viceprezidentka Kamala Harrisová, má proti Donaldu Trumpovi více či méně šancí než dosluhující prezident. Predikční platformy, jako je PredictIt, jež umožňují sázet na výsledek prezidentského klání jako při obchodování na burze, zachycují od včerejška nárůst šancí Harrisové z nějakých 23 až na 40 procent.
ANALÝZA: V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin. Politici čeští i ti unijní jsou si totiž vědomi značné nepopularity opatření, která dané přelomové programy obsahují.
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Jeho styl boje je nákladný na materiál i lidské životy. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
ANALÝZA: Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy, kteréžto země všechny platí eurem, zatímco český rating se stále zlepšuje. Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Lidé, kteří neustále zpochybňují výkon ruské ekonomiky jako vylhaný a neudržitelný, prokazují Rusku tu nejlepší službu. Protože nejrychlejší cesta k prohře je podcenění soupeře. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu.
ANALÝZA: Česko nakupuje nejvíce zlata na světě, společně se zeměmi typu Číny, které chtějí omezit svoji závislost na dolaru. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní, šestinásobně převyšuje průměr let 1993 až 2024. Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
ANALÝZA: Američtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý. Zejména činovníci Evropské centrální banky chtějí, aby jednotlivé soukromé banky ještě více „zezelenaly“. Měly by prý být povinovány detailně zpravovat dohledové orgány o strategiích plnění zelených závazků. To ale američtí centrální bankéři poměrně ostře odmítají, jak zjistila agentura Bloomberg.
Američtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý. Zejména činovníci Evropské centrální banky totiž chtějí, aby jednotlivé soukromé banky ještě více „zezelenaly“. Měly by prý být povinovány detailně zpravovat dohledové orgány o strategiích plnění zelených závazků. To ale američtí centrální bankéři poměrně ostře odmítají, jak zjistila agentura Bloomberg.
ANALÝZA: Přes 100 miliard za covidové vakcíny „vylétlo komínem“. Na podezřelé esemeskování předsedkyně Evropské komise a šéfa Pfizeru si teď posvítí hlavní evropský žalobce, pro Ursulu von der Leyenovou to je zlá novina. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé v Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější.
Členské země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) získávají značnou výhodu oproti členským zemím EU. Čtveřice zemí EFTA – Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko – totiž dnes uzavřela přelomovou dohodu o volném obchodu s Indií. Tu EU zatím nemá, a ani se k ní neblíží, na rozdíl od Velké Británie. Země ETFA se v rámci úmluvy, dojednávané dlouhých šestnáct let, zavázaly investovat v Indii sto miliard dolarů. Během patnácti let by tak úmluva měla vést k vytvoření milionu pracovních míst v Indii.
Nalijme si čistého vína, ratingový výhled se Česku zlepšil z velké části proto, že stále bere ve velkém energie z Ruska. Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno. Fundamentální důvody zlepšení ratingu odhalí nejlépe pohled do historie.
