Tag: euro

Články k tagu

Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 %

Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své páteční analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.

Euro se v tomto období už nepřijme. K politickému rozhodnutí nebude vůle

Vláda Petra Fialy (ODS) přesunula agendu společné evropské měny na poradní orgány – Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády. Tím dala v zásadě najevo to, co už několikrát zaznělo i z úst premiéra Fialy – euro v tomto období už není téma. Zvolený postup, který si nejvíce pochvaluje hnutí STAN, by nicméně mohl pozitivní efekt na informovanost i na fiskální politiku.

Koruna celý únor oslabuje. Její kurz se zásadně podepíše na úrokových sazbách ČNB

Česká měna dál oslabuje. K euru si ve středu pohoršila o čtyři haléře na 25,41 Kč/EUR, a měla tak nejslabší závěr od počátku března 2022, kdy kurz reagoval na napadení Ukrajiny Ruskem. Vůči dolaru dnes koruna oslabila na 23,70 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Výrazný pokles koruny analytici poprvé oznámili na začátku února. Od té doby česká měna mírně posílila, aby znovu začala oslabovat.

Přijetí eura? Slovensko je vzor, moje role byla jen záminkou pro vládní krizi, tvrdí (ne)zmocněnec Zahradník

Byl to pro mě šok, co se stalo, ale moje spolupráce s ministrem Dvořákem kontinuálně pokračuje, moje role byla pro vládu jen záminkou. Euro musí být v Česku diskutováno, ale většina politiků se bojí přiznat si, že ten problém existuje, tvrdí ekonom Petr Zahradník, který se začátkem minulého týdne stal zmocněncem pro euro, aby byla jeho role ve středu vládou předefinována zpět do role poradce ministra pro evropské záležitosti Dvořáka.

Koalice se odbrzdila. Ukáže Fiala, že je lídr?

Vláda Petra Fialy se začala hádat. Po různých lehkých střetech a nedorozuměních přišla tento rok skutečná krize okolo možného přijetí eura, která vyvrcholila až takzvaným dohodovým řízením kabinetu, respektive jeho stran. Podle politologů se tím pětikoalice dostává na hranu toho, co ještě voliči mohou snést. A řešení? Ráznější premiér. Celou aktuální krizi odstartovalo pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro.

Euro má v rukou NERV. Ekonomické argumenty nestačí, půjde i o vlastní zájmy, míní experti

Vláda Petra Fialy (ODS) si vyžádala stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II, tedy tzv. předpokoje eurozóny. Jde o reakci na chaos, který vyvolal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenováním zmocněnce pro euro. Koordinátor NERV David Havlíček již podle informací Echo24 začal tvořit pracovní skupinu. Ekonomové, které oslovila redakce, vývoj okolo eura zhodnotili z odborného hlediska.

Uotravovat nás s eurem

Na začátek debat o jmenování zmocněnce pro zavedení eura mělo zaznít, že Martin Dvořák je ministrem pro evropské záležitosti a není ministrem pro euro. Neboli že má za vládu pečovat o ty oblasti spolupráce, které jsou dány naším členstvím v Evropské unii. Do těch oblastí nepatří měna, do měnové unie Česká republika dosud nevstoupila a ani vláda, jejímž je Dvořák členem, nic takového nemá v programovém prohlášení. V kapitolce programového prohlášení nazvané "Evropské záležitosti" se naopak najdou pasáže, s nimiž je ministr Dvořák v přímém rozporu,

Koaliční dohadování rozhodlo. Ekonom Zahradník nebude zmocněnec pro euro

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nebude mít zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura. Po dnešním večerním jednání koaličních špiček to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ekonom Petr Zahradník, kterého Dvořák do funkce zmocněnce jmenoval v pondělí, bude nadále působit jako ministrův poradce. Koalice se dnes shodla, že si vláda vyžádá stanovisko NERV k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II do října.

Pětikoalice se schází, aby řešila Dvořáka a celkové fungování

Pětikoalice vedená Petrem Fialou (ODS) zahájí ve Sněmovně dosud první dohodovací řízení. Svolal ho právě sám premiér v reakci na pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí společné evropské měny, ekonoma Petra Zahradníka. Ostatní strany chtějí ale řešit především dodržování koaliční smlouvy ze strany ODS.

Dvořák skrze zmocněnce hraje vnitrokoaliční hru. „Hází do spolupráce vidle,“ tvrdí Skopeček

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se jmenováním zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura snaží rozehrát vnitrokoaliční hru, řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček v České televizi (ČT). Podle něj jde o "partyzánštinu". Dvořák to odmítá. Jmenování zmocněnce považuje za krok, který dělají ministři běžně a nikdy o něm neinformují.

Spor STAN a Pirátů jsou tanečky. Česko bez eura silné portfolio v EK nezíská, míní experti

Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) avizuje, že chce při skládání nové Evropské komise získat pro Česko konečně silné ekonomické portfolio. Jak silnou oblast nicméně český eurokomisař získá, záleží také na osobnosti, kterou vláda nominuje. Právě to je ale nyní problém, protože o výsadu nominace se přou Piráti a hnutí STAN. Odborníci, které oslovil deník Echo24, zhodnotili české ambice.

„Je čas na rekonstrukci vlády.“ Topolánek by vyhodil Dvořáka. Ten se brání

Horká výměna názorů na sociálních sítích se odehrála mezi bývalým premiérem Mirkem Topolánkem a ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN). Topolánek se kvůli Dvořákově oznámení o novém vládním zmocněnci pro euro ostře pustil do vlády. Chování politického hnutí STAN označil za velký podraz. "Myslím, že je čas na rekonstrukci vlády. S Martinem Dvořákem bych začal," prohlásil Topolánek.

Fiala chce usmířit koalici po jmenování Dvořákova zmocněnce. S nikým se na něm nedohodl

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal v reakci na jmenování ministerského zmocněnce ekonoma Petra Zahradníka pro euro dohodovací a smírčí jednání vládní koalice. Tématem bude i debata o kompetencích a potřebě udržet společnou koaliční pozici v důležitých tématech, uvedla ČT Řízení a hledání racionálního postupu na úrovni celé vlády podporuje také KDU-ČSL a další zástupci vlády, uvedl předseda lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Také dodala, že o jmenování zmocněnce Dvořák s nikým nekomunikoval.

„Další faul hnutí STAN.“ Ministr Dvořák schytal od partnerů kritiku za zmocněnce pro euro

Jmenování ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura se nesetkalo u koaličních partnerů s pochopením. Proti jsou nejen představitelé ODS, kteří jsou většinově z principu proti přijetí eura, ale také třeba Piráti. Podle jejich šéfa Ivana Bartoše by bylo dobré, kdyby byla pozice koordinátora obsazena na základě vládní shody.

Česko má zmocněnce pro euro. Je jím ekonom Petr Zahradník

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) dnes jmenoval svým zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. O obnovení funkce národního koordinátora pro euro některé vládní strany začaly hovořit poté, co se mimo jiné po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla o případném přijetí společné evropské měny začalo více diskutovat. Zatímco čtyři vládní strany - STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti - jsou pro, negativně se k tomu staví občanští demokraté.

Pekarová chce zřídit křeslo zmocněnce pro euro. „Vůbec nevím, proč,“ řekla Decroix

Vláda by měla znovu obsadit pozici zmocněnce pro euro. Debata o možném přijetí společné evropské měny by totiž měla být oproštěna od politických důsledků, emocí a být více odborná, řekla na pondělní konferenci 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Posledním národním koordinátorem pro zavedení eura byl do roku 2017 Oldřich Dědek. Debaty se zúčastnili zástupci koaličních stran, přes pozvání nedorazili politici opozičních hnutí ANO a SPD.

Prosazovat euro je politická sebevražda

Letošní kolo kampaně korporátní lobby za přijetí eura nechává Čechy chladnými. O osobním prospěchu z jeho přijetí je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 %, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo. Ukazuje to lednový průzkum Medianu pro Český rozhlas. Lobbisté za přijetí eura tak budou muset nabídnout veřejnosti nové argumenty. Ovšem těžko říci, zda mají kde brát. Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu, a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn, nově kvůli možnosti českých firem účtovat v euru...); v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet.

Dvě třetiny Čechů nepovažuje zavedení eura za přínosné

Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.

Euro by bez opakovaného referenda ani neexistovalo

ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.

Debata o euru v minulosti: Premiéři z ČSSD mluvili o roce 2010, Rusnok či Nečas o r. 2020

Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.

Inflace dál zpomaluje

Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.

Přijetí eura z praktického pohledu: Jak se převedou úspory a vzrostou kvůli tomu ceny?

Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.

Babiš na výzvědách. ANO rozeslalo průzkum k největším „strašákům“ Fialova období

Tým expremiéra Andreje Babiše po delší době opět sonduje terén. V úterý se ve schránkách jeho příznivců a dalších zájemců objevil email, v němž se hnutí ANO ptá lidí na názor na dvě nejtřaskavější politická témata těchto dnů. Máloco totiž teď Babiš a další mediálně řeší jako korespondenční volbu a euro v České republice. V obou případech jde přitom o témata, v nichž se opoziční hnutí ostře vymezuje vůči vládě Petra Fialy.

Koruna a frank, dvě nejvýkonnější evropské měny

Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.

Hnutí ANO připraví referendum o zavedení eura v ČR

Zavedení eura v České republice by podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla v neděli bývalá ministryně financí Schillerová v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.

Co by euro udělalo s vaším důchodem. Změna vždy budí kontroverze

Novoroční projev prezidenta Petra Pavla naplno rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Takový proces je otázka let a už jenom úvahy o něm budí bouřlivé rozpory mezi veřejností i politiky nejen napříč vládní koalicí, ale i uvnitř jednotlivých stran. Po učinění politického rozhodnutí do procesu přijetí eura vstoupit následuje řada kroků, na jejichž konci bývají pravidelně opět kontroverze. Vidět to lze na dřívějších příkladech, došlo k tomu před lety na Slovensku a nedávno i v Chorvatsku. V dlouhodobém měřítku jde však většinou o „šok“, který se v čase rozptýlí.

Prezident způsobil lavinovou reakci. Debata o euru působí rozkol i v koalici

Slova o přijetí eura, která vyřkl prezident Petr Pavel během novoročního projevu, rozvířila celospolečenskou debatu. Političtí aktéři se v této otázce nemohou shodnout, k rozkolům ale dochází i v rámci vládní pětikoalice. Ačkoliv od projevu uplynulo již pět dní, debata stále neutichá. Aktivní v ní je například místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), zastávají ale opačné názory.

O co Evropa přišla zavedením eura

Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.

Proč najednou euro?

Prezidentovi republiky se poprvé povedlo něco, pro co využívali Pražského hradu jeho předchůdci. Dodal téma do debaty. Petr Pavel se v novoročním projevu stručně vyslovil pro přijetí eura, když připomněl, že jsme se k jeho přijetí zavázali už při vstupu do EU (a nepřipomněl, že mezitím se zásadně změnila pravidla eurozóny, z nichž vypadl zákaz fiskálních transferů mezi členskými státy). Podnítil tím jakousi proeurovskou frontu u nás, aby téma přijetí začala vehementně nastolovat.