Starostové a nezávislí chtějí ve středu ve vládě jednat o vytvoření pozice národního koordinátora pro zavedení eura. Možnou debatu o společné evropské měně na zasedání kabinetu naznačili i lidovečtí ministři při příchodu na jednání vlády. Podle nich je však otázka, zda má smysl pozici koordinátora vytvářet necelý rok před volbami. Zavedení eura ale podporují, řekli jejich ministři. Zástupci ODS, která je ke společné evropské měně kritická, se před zasedáním vlády k otázce nevyjádřili.

Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády (LRV) o zpracování analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny a s tím spojených právních otázek. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák už dříve uvedl, že kabinet závěry analýz do konce listopadu projedná. "Za STAN chceme znovu obsadit pozici národního koordinátora pro zavedení eura. Je také čas začít jednat s Evropskou komisí a ECB o podmínkách pro vstup do ERM II. Budeme chtít další kroky," uvedl nedávno na síti X.

"Je otázka, jestli teď na několik měsíců ten koordinátor dává smysl. Jestli bude mít ten post reálné naplnění," poukázal dnes vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na blížící se volby. Zdůraznil ale, že lidovci zavedení eura v Česku podporují. Jako realistický termín vidí rok 2029 nebo 2030.

MInistr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vyzdvihl, že Česko letos po několika letech znovu splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle něj to je významný milník na cestě k zavedení eura, které osobně podporuje. "Evidentně se ukazuje, že pro Českou republiku, pro naši konkurenceschopnost, pro náš průmysl, podniky, exportéry by bylo velmi výhodné, kdybychom euro přijali," řekl.

Hladík zároveň zdůraznil, že je třeba, aby Česko bylo v ERM II jen po nezbytně nutnou dobu. Stejný názor vyjádřili už dříve někteří ministři na základě informací z analýzy NERV. Podle analýzy by dlouhodobé působení v tomto mechanismu mělo na českou ekonomiku negativní dopady.

Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.

Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Česko v předchozích letech kritéria inflace a deficitu veřejných financí neplnilo, letos je zřejmě splní.