Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.
Evropská komise chce naplnit svůj rozpočet nově skrz vyšší spotřební daň z tabáku. Začínají se tak objevovat první odhady zdražení, které má postihnout většinu zemí EU. Krabička by podle odhadů serveru Euractiv mohla v Česku zdražit přibližně o 12 Kč, tedy asi o 8 %. Proti návrhu se už ozvala kritika například z Řecka, Itálie, Švédska nebo Bulharska, tam by současný návrh vedl dokonce skoro k 60% zvýšení spotřební daně z cigaret.
„Nesmrtelný“ návrh se už poněkolikáté vrací. Kontroverzní snahu umožnit prolomení šifrovaných konverzací uživatelů komunikačních aplikací jako je WhatsApp či Signal se po dřívějších neúspěšných pokusech snaží prosadit nové dánské předsednictví v Radě EU. Povinnost platforem skenovat konverzace svých uživatelů je součástí legislativy týkající se boje proti dětské pornografii na internetu. Pro dánské předsednictví jde o jednu z hlavních priorit, pokusí se tak jako několik předsednictví předtím najít kompromis, který by podpořily unijní státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámila rámcovou dohodu o obchodu a clech. Součástí „dealu“ jsou i evropské nákupy amerických energií za 750 miliard dolarů a další investice v hodnotě nejméně 600 miliard dolarů v následujících letech. Podle analytika Daniela Krále jsou však čísla naprosto nereálná, navíc upozornil, že k nim Ursula von der Leyenová nemá pravomoc. Ekonom ČSOB Dominik Rusinko pak upozorňuje, že s podobnými čísly investic v USA souhlasilo i Japonsko, aby čísla následně dementovalo.
Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Dnes to sdělilo MF s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí. Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.
Spojené státy a Evropská unie se po intenzivních jednáních dohodly na nové podobě obchodních vztahů, které po měsících napětí přinášejí jistotu – ale také vyšší náklady. Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli oznámili, že na většinu dovozu z EU do USA bude nově platit patnáctiprocentní clo. To je výrazně více než průměrných 4,8 % před nástupem Trumpovy administrativy, ale méně než dříve hrozících 30 %.
Evropská komise dnes navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe. Komise o tom informovala v prohlášení. Jde o reakci na výzvy vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Izrael v souvislosti s humanitární krizí v palestinském Pásmu Gazy. Ačkoli Izrael splnil některé ze svých závazků, situace v oblasti zůstává podle komise vážná. Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost.
Na nově oznámený rámec, podle kterého by většina zboží z EU mířící do USA čelila clům 15 %, reaguje většina evropských politických špiček rozporuplně. Zatímco německý kancléř Friedrich Merz ocenil snížení cel na automobily téměř na polovinu, jiný německý politik, předseda lidovecké frakce v europarlamentu Manfred Weber, uvedl, že dohoda pouze „omezila škody,“ přestože je lepší než mnozí očekávali. Tvrdě se do šéfky Komise obul starosta Brém, který pak svá slova o "olizování bot" odvolal.
Obchodní dohoda dojednaná se Spojenými státy je podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče nejlepší možnou dohodou, jaké mohla Evropská unie dosáhnout v nynější nesmírně složité situaci. Je to podle něj lepší výsledek než obchodní válka, dodal Šefčovič na dnešní tiskové konferenci v Bruselu. Na začátku nedělního jednání byla podle Šefčoviče na stole varianta 30procentního cla na dovoz do USA, což navrhl už dříve v dopise americký prezident Donald Trump.
Česko nyní nemá podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) sílu prosadit v Evropské unii odklad zavedení emisních povolenek pro vytápění domácností a pro dopravu. Česko nyní podle premiéra Petra Fialy (ODS) usiluje o konkrétní změny, které navrhla v rámci takzvaného non-paperu, včetně třeba zastropování ceny povolenek. Vláda schytala od opozice ostrou kritiku, která se týká mimo jiné role, kterou kabinet sehrál ve schvalování systému ETS 2.
Francouzský premiér François Bayrou po obchodní dohodě Evropské unie se Spojenými státy píše o pochmurném dni a o podřízení Evropy. Dohodu kritizuje také maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Donald Trump dal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k snídani. Informuje o tom agentura Reuters. Naopak podle italské ministerské předsedkyně Giorgie Meloniové se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář.
Patnáctiprocentní americká cla na zboží z Evropské unie jsou za současné situace maximem možného, řekl dnes místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Obchodní dohoda EU se Spojenými státy, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, je podle něj pozitivním signálem, který uklidní trhy a představuje pro obchod předvídatelnost. Dopady nových cel bude podle něj ale potřeba teprve posoudit. Daněk ale už má informace, že první české firmy do USA stěhují výrobu.
Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil americký prezident Donald Trump po dnešním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.
Velkým tématem opozičních hnutí SPD a Stačilo! je referendum o vystoupení z Evropské unie. To naopak odmítají nejen vládní strany, ale také hnutí ANO, které může být jak pro SPD, tak pro Stačilo! potenciálním koaličním partnerem. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek varuje, že všechny dopady, – ať už ekonomické, sociální či bezpečnostní – vystoupení z EU nejsou schopni domyslet ani profesionální politici, natož pak běžní občané.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes odpoledne ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který tam přiletěl na čtyřdenní soukromou návštěvu. Do země, kde má jeho rodina kořeny, dorazil především za golfem. Vlastní tam totiž několik hřišť, jak uvedla ČT. Očekává se, že se jejich jednání bude týkat obchodních vztahů mezi EU a Spojenými státy a toho, jak zabránit obchodní válce.
Maďarský premiér Viktor Orbán pokračuje v kritice možného vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Uvedl, že jeho země místo nevratné integrace navrhuje pragmatickou a flexibilní formu strategické spolupráce. Podle něj by přijetí Ukrajiny znamenalo riziko zatažení války do Evropské unie. Ukrajina se podle Orbána nachází v situaci, kdy je „nárazníkovým státem“ sousedícím s Ruskem, tedy je v podobné situaci jako kdysi Maďarsko během studené války, uvedl.
Katar, jeden z klíčových dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Evropu, opět hrozí Evropské unii s tím, že zcela zastaví dodávky, pokud Brusel nezměkčí své klimatické předpisy, píše německý Die Welt. V dopisech adresovaných jednotlivým vládám členských států vyzývá Dauhá ke změně nové směrnice o odpovědnosti firem za udržitelnost. Pokud k tomu nedojde, katarská státní společnost QatarEnergy zváží, že se z evropského trhu stáhne.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Pekingu během tiskové konference, která následovala po 25. summitu EU–Čína, naznačila, že Evropská unie bude možná muset snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, pokud Peking neprovede kroky k vyvážení obchodní bilance. V roce 2024 dovezla EU z Číny zboží za 519 miliard eur a vyvezla do Číny za 213,2 miliardy eur; rostoucí obchodní deficit vyvolává obavy z narušení trhu a hospodářské soutěže.
Rozhodnutí o obchodní dohodě se Spojenými státy by mohlo padnout velmi brzy, řekl německý kancléř Friedrich Merz před jednáním s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten podotkl, že Evropa usiluje o co nejnižší cla a hospodářskou stabilitu. List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě.
Spojené státy ostře zkritizovaly legislativu Evropské unie týkající se tzv. regulace obsahu na internetu, zejména tzv. Akt o digitálních službách (DSA). Americké ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření jednoznačně označilo evropský přístup za formu cenzury, která má chránit politické elity, nikoli občany, píše server Politico. „Tato orwellovská rétorika neoklame Spojené státy,“ uvedlo ministerstvo zahraničí na sociálních sítích.
Evropská unie navzdory odporu Maďarska prováděla závěrečné přípravy na otevření prvního vyjednávání s Ukrajinou o vstupu do unie, ale rozhodnutí náhle odložila. Píše to ukrajinský server Evropská pravda s tím, že se jedná o vnitřní problémy v Komisi. Nicméně server Politico dnes uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zrušením nezávislosti protikorupčních úřadů ohrozil ambice své země na vstup do EU.
Evropská komise chystá přísnější dohled nad čínskými online platformami Shein a Temu, které podle Bruselu zaplavují evropský trh nebezpečnými výrobky a porušují zákony. Unijní komisař pro spravedlnost Michael McGrath uvedl, že některé prodávané produkty považuje za vysoce rizikové, píše britský deník The Guardian.
Prvotní návrh Evropské komise, který by po roce 2030 zakázal půjčovnám aut nakupovat jiná než elektrická vozidla, je nesmyslný a šlo by o další hloupou a škodlivou regulaci. Pro Echo24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud by to Komise myslela vážně, bude podle něj Česko reagovat velmi ostře. Návrh už odmítl německý kancléř Friedrich Merz, což je podle Kupky dobrá zpráva.
Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu. Vyplývá to z informací, které dnes na síti X zveřejnil předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Podle výroční zprávy ČD Cargo činil loni průměrný počet zaměstnanců asi 6500. Firma se podle Tótha musí připravit na výrazný pokles přepravy. Chystá i sešrotování některých vozidel. ČD Cargo je dceřinou firmou státních Českých drah. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jde vlastně o paradox emisních povolenek a celého Green Dealu EU.
V nejbližších letech bude Česká republika zatížena novými či dodatečnými daněmi, které na něj budou uvaleny ze strany Bruselu. Kromě emisních povolenek či uhlíkového cla se má podle návrhu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie jednat o daně zaměřené na tabákové výrobky, elektroodpad a velké společnosti. Cílem rozpočtu je mimo jiné splácet covidové dluhy. Ekonomové se shodují, že tyto dluhy zaplatí především obyvatelé EU.
Česká diplomacie nebyla oslovena s nabídkou, aby se připojila ke společnému prohlášení o okamžitém zastavení války v Pásmu Gazy. S nutností řešit kritickou humanitární situaci souhlasí. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Česko se podle něj aktivně podílí na zajištění humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu. „Jen od ledna 2025 byla schválena potravinová pomoc ve výši deseti milionů korun pro civilní obyvatele Gazy prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP),“ podotkl.
Evropská unie bude po Česku požadovat, aby každý rok odvedlo zhruba osm miliard korun ze spotřební daně přímo do unijního rozpočtu. Tento návrh včera večer zveřejnila Evropská komise jako součást revize Evropské směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků. Komise přitom chce členským zemím napřímo nařizovat, jakou sazbu spotřební daně musí na nikotinové výrobky uvalit, říká hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pod větším tlakem než její předchůdci, návrh dlouhodobého rozpočtu je ale krokem špatným směrem jak pro členské státy, tak i pro občany. Pro Echo24 se na tom shodli představitelé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) poukázal na kritiku, která zaznívá i od partnerů von der Leyenové, například socialistů, Klára Dostálová (ANO) pak varuje, že by Brusel získal páku, jak státy tlačit ke zdi.
Do Česká dorazí v příštím roce výbor evropských kontrolorů MONEYVAL, který zde bude testovat, zda je Česko odolné proti praní špinavých peněz. Při poslední kontrole dostalo Česko řadu doporučení a bylo hodnoceno jako „částečně vyhovující“. Stát od té doby podle ministerstva financí usilovně pracoval na nápravě. Je však otázkou, jakou roli sehrají v kontrole kauzy spojené s motolskou nemocnicí a především pak nedávná kauza bitcoin, která se týkala ministerstev spravedlnosti a financí.
