Tag: EU

Články k tagu

„EU nás přivádí do úpadku. Naši napomáhači by neměli slavit,“ kritizuje Klaus

Naše suverenita je vývojem v Evropě a v celém západním světě opět v osudovém ohrožení, řekl exprezident Václav Klaus v projevu k 106. výročí české státnosti před pražským Obecním domem. Zmínil mj. deindustrializaci, hromadění dluhů a růst byrokracie. V závěru zkritizoval vládu Petra Fialy, kterou označil za napomáhače neblahého vývoje. Projev publikujeme v plném znění.

Boj o petky. Česko se žene do jejich zálohování, jinde tento systém opustili

Vláda nedávno schválila zálohování PET lahví. A to i přes kritiku řady obcí, měst a firem zabývajících se recyklací. Těm vadí především znehodnocení současného systému odpadního hospodářství, ve kterém recyklace plastů měla významnou hodnotu. Kritizují také, že důvod zavádění záloh, tedy splnění evropských směrnic, by šlo splnit i s pomocí současného systému.

Za Trumpa mluví jedině Trump

V amerických médiích jsou hodně slyšet příznivci Donalda Trumpa, kteří si nepřejí, aby USA dál pomáhaly Ukrajině, a líbí se jim Trumpovy výhrůžky NATO. Někteří pomýšlejí na funkce v případné Trumpově administrativě. V září navštívila Prahu na pozvání Centra transatlantických studií CEVRO Institutu skupina méně halasných, avšak také Trumpovi blízkých republikánů, v jejichž podání není Trump takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation.

EU musí mnohé zjednodušit, Draghiho řešení jsou příliš socialistická, říká Hladík

Česko se nesmí stát fosilním skanzenem, ztráta konkurenceschopnosti spočívá právě v trvání na těchto zdrojích. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Dále hovořil o tom, že je pro zrušení zákazu spalovacích motorů, o novém složení Evropské komise a Green Dealu či o sjezdu KDU-ČSL, kde se nestal prvním místopředsedou.

Nejsme bruselské loutky, hřímal Orbán na výročí sovětského vpádu v roce 1956

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příležitosti 68. výročí protikomunistického povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako v roce 1956 čelili Sovětské armádě. Stalo se tak poté, co v průzkumu veřejného mínění Orbánovu stranu Fidesz poprvé od roku 2010 předstihlo opoziční uskupení TISZA Pétera Magyara.

České dráhy dostaly od Evropské komise pokutu 790 milionů za poškození RegioJetu

Evropská komise (EK) vyměřila pokutu 48,7 milionu eur (1,2 miliardy korun) Českým drahám (ČD) a rakouské železniční společnosti ÖBB za to, že uzavřely tajnou dohodu o použitých osobních železničních vagonech, která poškozovala českého dopravce RegioJet. Obě společnosti porušily antimonopolní pravidla EU, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. České dráhy s pokutou ani se zdůvodněním nesouhlasí.

EU půjčí Ukrajině 35 miliard eur. Ke splacení poslouží zmrazená ruská aktiva

Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (885 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.

„Odkývali jsme v EU některé blbosti z nepozornosti.“ ODS chce rok před volbami „podporovat firmy“

Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.

Moldavané těsně schválili cestu své země do EU. Navzdory ruské „masáži“

Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.

Fiala s Babišem se obviňují z halucinací a ztráty paměti

V těchto dnech se rozhořela ostrá slovní přestřelka mezi současným premiérem Petrem Fialou (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO), ve které se oba politici vzájemně obviňují z neúspěchů při řízení země. Celá výměna začala po Fialově komentáři, ve kterém ministerský předseda varoval před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy a poukázal na problémy, jako je závislost na ruské energii a nekontrolovaná migrace.

„Jsme noční můra bruselských byrokratů.“ Patrioti se představili v dramatickém videu

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán, který je známý svým kritickým postojem k řadě bruselských rozhodnutí, zveřejnil na sociální síti X video, které představuje lídry europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. Jsme nejhorší noční můrou bruselských byrokratů, napsal Orbán k videu, kde hned po Geertu Wildersovi z Nizozemska představuje Andreje Babiše a další lídry Patriotů z dvanácti evropských zemí. Vše podbarvuje dramatická hudba.

Boj na ostří nože o setiny procenta. Moldavané hlasovali o ústavním cíli vstupu do EU

Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.

Moldavané hlasují o vstupu země do EU

Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.

Je mi líto neprosazených věcí. Že odcházím, mě nemrzí, říká končící eurokomisařka Jourová

Dvě období v pozici eurokomisařky má za sebou Věra Jourová. Nyní ji za Česko v Komisi s největší pravděpodobností nahradí Jozef Síkela (STAN), pokud se mu podaří projít tzv. grilováním. Jourová pro Echo24 uvedla, že nejvíce je pyšná na svou činnost v oblasti ochrany spotřebitelů či tlaku na digitální platformy. Že už v Komisi pokračovat nebude, ji dle jejích slov nemrzí, ale lituje, že se jí některé věci nepodařilo prosadit. Názory na její výkon ve dvou období se liší mezi politiky a analytiky.

Brusel utahuje šrouby. Muskovi hrozí pokuty pro celé jeho impérium

Americký miliardář Elon Musk se ocitl v podstatě otevřené válce s Evropskou unií, a to kvůli své sociální síti X (dříve Twitter), kterou se EU pokouší přivést k zodpovědnosti za údajné porušování pravidel o moderování obsahu. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Evropská komise, že do výpočtu možných pokut zahrne i tržby z Muskova dalšího byznysového impéria, včetně SpaceX a Neuralinku, čímž by celková výše pokut mohla významně narůst.

To je začátek konce Schengenu a konec Schengenu je v perspektivě konec EU, zní z polského zamini

Je to již rok, co zavedlo Německo kontroly na hranicích s Českem a Polskem a několik týdnů, kdy k tomuto kroku přistoupilo na všech svých hranicích. Varšava se nyní bojí, že pokud Berlín plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, pošle do Polska až 40 tisíc těchto lidí, které spolková policie zadržela. Náměstek polského ministra zahraničí Marek Prawda v sobotu prohlásil, že tyto kontroly na vnějších hranicích znamenají začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec EU.

Fialova otočka. Dřív označoval Green Deal za realitu, teď ho chce radikálně měnit

Evropa ztrácí dech, má patologický sklon k byrokracii a klimatické cíle nastavené Green Dealem jsou nerealistické. Uvedl to dnes premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak mimo jiné na nedávnou zprávu italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle něj Evropě ujíždí ve srovnání se světem vlak. ODS nedávno EK navrhla revizi Green Dealu a zrušení zákazu spalovacích motorů. Opozice Fialovi obratem připomněla reálné postoje jeho vlády ke klimatické politice.

Fiala k řešení migrace: Zapojíme víc třetí země, to je úkol i pro Síkelu

Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku".

Můj plán vítězství podpořila většina unijních lídrů, tvrdí Zelenskyj. Prvním bodem je pozvání do NATO

Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident na tiskové konferenci v Bruselu. Na otázku, zda hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který je z lídrů sedmadvacítky nejhlasitějším odpůrcem vojenské pomoci Ukrajině, Zelenskyj odpověděl, že se s ním pozdravil.

Inflace v Evropské unii v září zvolnila na 2,1 procenta. V Česku se ale zvýšila

Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta.

Právo na azyl narazilo na hranice

Loni běžel v tuto dobu i v českých kinech film slavné polské režisérky Agnieszky Hollandové Hranice. Opravdu sugestivním způsobem v něm režisérka vylíčila drastické poměry, které už několik let existovaly (a stále existují) na polsko-běloruské hranici, kde se tisícovky lidí původem především z Blízkého východu snaží dostat z jedné strany na druhou, tedy do vysněné Evropy. Polská cesta je mimořádná tím, že jde přímo o diverzní a nepřátelskou akci třetího státu, tedy Běloruska (a Ruska), jehož režim našel velmi vychytralý způsob, jak destabilizovat, či aspoň velmi potrápit k němu kritickou zemi.

Čekání na spasitele

Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.

Z persony non grata vážený host. Špičky EU vítaly saúdského prince

Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přívítali v Bruselu saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána, který se účastní summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC). Cílem schůzky je prohloubení vzájemných vztahů obou bloků. Summit budou společně řídit předseda Evropské rady Charles Michel a katarský emír Tamim bin Hamad Sání.