DÁRCOVSTVÍ SPERMIÍ

Nizozemsko čelí skandálu s hromadnými dárci spermatu. Nový zákon má zabránit až stovkám biologických sourozenců

DÁRCOVSTVÍ SPERMIÍ
Nizozemsko čelí skandálu s hromadnými dárci spermatu. Nový zákon má zabránit až stovkám biologických sourozenců

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Několik tisíc nizozemských dětí může mít desítky sourozenců, o kterých nic neví. Organizace zastupující děti ze zkumavky mluví o "medicínském skandálu" a varuje, že těmto dětem hrozí, že před každým rande si nejdříve budou muset udělat test DNA, aby vyloučili vzájemné příbuzenství a incest. Právě z Nizozemska pochází i světový rekordman v dárcovství spermií Jonathan Meijer, který je otcem možná až tisícovky dětí. Nedávná zjištění médií vedla k zavedení centrálního registru dárců a příjemkyň spermií. A zpřísnění regulací. Za obcházení předchozích regulací se už veřejnosti omluvila vláda i odborníci. Dárcovství spermií a vajíček řeší i další evropské státy a debata probíhá i v Česku.

Nizozemsko dárcovství reguluje dlouhodobě. V roce 1992 omezilo počet darování na 25, ale kvůli anonymitě a pravidlům na ochranu osobních údajů se limity těžko vymáhaly. V roce 2004 zrušilo anonymní dárcovství. V roce 2018 snížilo Nizozemsko darování jednoho člověka na 12 odběrů. Následně zavedlo i jednotný centrální registr, který sbírá data i zpětně od roku 2004 a začal fungovat tento měsíc. Dosud si jednotlivé kliniky vedly vlastní evidenci, a kvůli tomu nebylo možné dohledat, kolik dětí daný dárce zplodil napříč zemí.

Po zavedení nového registru, který každému dárci a příjemkyni přiděluje identifikační kód, vyšlo najevo dramatické obcházení regulí jednotlivých klinik. V některých případech kliniky úmyslně používaly jednoho dárce opakovaně, bez vědomí rodičů i samotného dárce. Zjistilo se, že nejméně 85 mužů obcházelo regulace jednotlivých klinik a během posledních dvaceti let se stali tzv. hromadnými dárci spermatu, tedy otci více než 25 dětí.

Podle nizozemské asociace gynekologů (NVOG) by přitom počet takových dárců měl být nulový. „Chceme se jménem celého oboru omluvit. Nedělali jsme věci tak, jak by se dělat měly,“ prohlásila předsedkyně NVOG Marieke Schoonenbergová.

Nizozemský ministr pro mládež a prevenci Vincent Karremans se už za nedostatečný dohled nad klinikami omluvil. „Těchto excesů hluboce lituji,“ uvedl v dopise nizozemskému parlamentu a vyjádřil podporu rodičům a dětem, kterých se situace dotkla. Uvedl, že kvůli chabému dozoru v minulosti jsou nyní známy případy, kdy jeden dárce je otcem 25 dětí.

Díky registru je těchto extrémních dárců známo 85 a většina z nich byla biologickým otcem 26 až 40 dětí, uvedla Schoonenbergová. Zaznamenáno je však i několik případů, kdy počet dětí jednoho dárce jde do vyšších desítek.

Právě z Nizozemska pochází i "světový rekordman" v počtu darování Jonathan Meijer. Právě případ toho youtubera a hudebníka, který by mohl být otcem 550 až 1 000 dětí, vedl k zásadní změně zákonů. Meijer daroval sperma nejméně 13 klinikám, z toho 11 v Nizozemsku, a zároveň oslovoval potenciální rodiče přes sociální sítě. V některých videích na Youtube radil svým potomkům například jíst vepřové mozečky nebo jak se stát tradiční ženou v domácnosti. Letos mu soud nařídil tato videa z Youtube odstranit. Už v minulosti mu nizozemský soud zakázal další darování spermií.

Není však jediný. Už v roce 2013 se proslavil Ed Houben. Ten chtěl být původně mnichem, ale nakonec se rozhodl pro dárcovství spermatu a je tak otcem více než 120 dětí. V roce 2022 vyšlo najevo, že gynekolog z Leidenu Jos Beek mezi lety 1973 a 1986 zplodil nejméně 21 dětí. Jan Karbaat, bývalý ředitel spermabanky, pak má být otcem nejméně 49 dětí.

Podle Tiese van der Meera ze spolku Stichting Donorkind, který sdružuje děti narozené z dárcovství, jde o „medicínskou katastrofu“, která ovlivní životy tisíců lidí. „Tyto děti si nikdy nebudou moci být jisté, s kým chodí. Každý vztah bude muset začínat DNA testem, aby vyloučili příbuzenství,“ varoval. Organizace odhaduje, že skandály se týkají až 3 000 dětí, které mají více než 25 nevlastních sourozenců.

V Česku vzniká registr dárkyň vajíček

Nizozemsko není jedinou zemí, která v poslední době řeší problematiku anonymního dárcovství spermií, v řadě zemí anonymní dárcovství zakázali. Například v Belgii minulý rok v září tuto praktiku zakázal ústavní soud. O situaci kolem anonymního dárcovství informoval deník Echo24 zde. V České republice o zákazu anonymního dárcovství spermií jednali politici naposledy v roce 2015.

Nedávno v České republice začal platit zákon, který podobně jako v Nizozemsku, rozšiřuje současné registry o informaci o počtu darovaných vajíček jedné dárkyně. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky má však modul, který má fungovat od podzimu 2024, zpoždění a začne být funkční až ke konci letošního roku. "Co se týče modulu Vyloučených dárců, centra jsou povinna informace zadávat po vyhlášení nového datového rozhraní, které je definováno Datovým standardem MZ ČR (DASTA MZČR). DASTA se aktualizuje čtvrtletně. V tomto ohledu došlo ke zpoždění. Samostatný modul je nyní ve fázi přípravy. Vzhledem k nevelkému počtu očekávaných záznamů bude požadováno, aby centra zadala údaje o vyloučených dárcích za rok 2025 zpětně tak, aby data za tento rok byla úplná," uvedla pro Echo24 Jitka Jírová z ÚZIS.

Informace o dárkyních vajíček však stále budou anonymní a nedojde ke spojení dárkyně a matky, která darované vajíčko použila. Cílem úpravy je omezení odběru vajíček od jedné dárkyně na maximálně šest za život. A to právě s ohledem na rizika podobným těm, kterým nyní čelí v Nizozemsku. "Anonymita dárců je stále naprosto klíčová a je nadále zachována. V žádném případě není možné propojit cyklus dárkyně a příjemkyně. Od loňského prosince sice evidujeme totožnost dárců (v dárcovském cyklu), nicméně v registru neexistuje provázání na cyklus přijímací. Cílem evidence identity dárců je především možnost sledování maximálního počtu darování a ochrana zdraví dárců," uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Ministerstvo zdravotnictví také v létě minulého roku představilo novelu zákona o specifických zdravotních službách, která má zpřísnit mimo jiné, i podmínky asistované reprodukce, včetně možnosti finanční sankce reprodukčním klinikám. Zákon však neprošel ještě prvním čtením a jeho schválení je nejisté. "Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě chce, aby zákon prošel. Uvidíme, zda se to ve sněmovně, která je velmi často blokována opozicí, podaří," uvedl Jakob.

max

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.