Martin Weiss - komentátor ECHO24.cz

/

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Články autora

Internacionála šprtů

O víkendu obletěla svět fotografie ze summitu G 7, jež, zdálo se, symbolizovala napjatou atmosféru nejen schůzky, ale celého západního společenství. Levé polovině fotografie dominuje Angela Merkelová, která v mírném předklonu praží pohledem amerického prezidenta. Ten sedí naproti ní s neuctivě založenýma rukama.

Jak Steve Bannon odhadl Roberta Muellera

Možná proto, že Evropská unie je zaneprázdněna sestavováním první otevřeně populistické vlády v západní Evropě v Itálii, nestihl nikdo reagovat na vystoupení Steva Bannona v Praze. Bannon, bývalý vydavatel webu Breitbart a Trumpův kampaňový manažer a poradce a taky podílník ve firmě Cambridge Analytica, se stal v mediálním narativu synonymem tzv. alt-right.

Bernard Lewis a odchod jedné generace

Škoda, že u nás nejsou známé práce Bernarda Lewise, historika Blízkého Východu, který zemřel minulou sobotu ve věku nedožitých sto dvou let. Byli bychom ušetřeni objevných komentářů na téma, že Arabům vděčíme za arabské číslice a že musíme chápat, že nám zazlívají křižácké války.

Summit Trump–Kim

Úspěšný summit se Severní Koreou by byl opravdu velkým triumfem Donalda Trumpa. Mír na Korejském poloostrově a denuklearizace nejbizarnějšího režimu na světě, to je cíl, který státníkům desítky let unikal. Příslušníci americké protitrumpovské #Resistance a bruselští funkcionáři by obtížně hledali argumenty, proč by si Trump nezasloužil Nobelovu cenu míru. Měl by na ni nárok rozhodně víc než Barack Obama, který ji dostal, sotva nastoupil do úřadu, a když z něj odcházel, byl svět rozhodně méně bezpečný. Jenomže co je to úspěšný summit?

Černoši v rezervaci a v divočině

Všichni, kdo sledují americkou politiku, se bez ohledu na to, co si myslí o Donaldu Trumpovi, shodují na jedné věci – ačkoliv není jasné, jak nakonec jeho úřadování dopadne, používání sociálních sítí politiky už po Trumpovi nikdy nebude stejné jako dřív. V minulých dnech se to znovu potvrdilo. Na první pohled šlo o jakýsi třesk, v němž se definitivně srazily politika s celebritní kulturou v jednu slitinu, takže je už nikdy nebude možné oddělit.

Na každého se něco najde

V souvislosti s tím, jak se u nás v poslední době hovoří o veřejnoprávním charakteru zpravodajství, jež má být devízou ohrožených veřejnoprávních médií, je zajímavé sledovat příběh, jenž v minulých dnech kulminoval kolem slovutného amerického časopisu The Atlantic. Týká se toho, co je to názorová vyváženost.

Už ani slovo o fotbale

Když loni v listopadu skupina fanoušků Sigmy Olomouc napadla v pražské tramvaji člověka tmavé pleti, ozvala se (oprávněná) vlna odsouzení. Zbabělý čin odsoudily veřejné osobnosti v čele s premiérem. Ale mnozí šli v rozhořčení dál a hledali viníky.

Za kulisami Trumpovy obchodní války

Jak šílený je Donald Trump? Jako by nestačilo, že tato otázka hraje roli při konfrontaci s jadernou Severní Koreou, znovu je na stole, když americký prezident vykročil k obchodní válce. Na jedné straně má Donald Trump se svou impulzivností, ješitností a obrněností vůči faktům k šílenství blízko. Na druhé straně se od dob Richarda Nixona mluví o „teorii šílence“ v mezinárodních vztazích. Nixon chápal, že v neprůhledné velmocenské konfrontaci je výhodné, když se nepřítel musí bát, že jste všehoschopný šílenec, který neblufuje. Tuto image záměrně pěstoval, nechával uniknout jakoby důvěrné informace, že jeho vlastní generálové se děsí toho, čeho je schopen. Jde o to, jak nejlépe hrát šílence.

Velký datový tunel Cambridge Analytica

Od hlasování Britů pro vystoupení z EU a zvolení Donalda Trumpa prezidentem se liberální Západ snaží odhalit onu závadu, podvod, spiknutí či díru v matrixu, kvůli které k těm nedopatřením došlo. V naději, že když se tento defekt podaří nalézt a izolovat, vše se vrátí k normálu. V posledních týdnech se zdá, že se konečně podařilo ulovit jednoho z dlouho podezíraných viníků, firmu Cambridge Analytica.

Krvavý Londongrad

Když se v roce 2010 uskutečnila výměna deseti ruských „ilegálů“ odhalených v USA za čtyři Rusy vězněné za práci pro západní rozvědky, panovala jiná doba. Bylo to čerstvě po Obamově „resetu“ rusko-amerických vztahů a ani jedna strana se nesnažila dávat výměně publicitu. Jednoho ze čtyř Rusů si do výměny prosadila britská rozvědka. Jmenoval se Sergej Skripal.

Na hlavu postavený svět

Periodické krize amerického systému rozpočtování vedou někdy až ke krátkému zavření vlády. Tyto kritické situace jsou jako stvořené k vydírání – jedna strana či frakce podmíní souhlas s pokračujícím financováním vlády nějakým zcela nesouvisejícím, ale jí drahým požadavkem. Ledy se pak mohou pohnout překvapivě rychle.

Čapí hnízdo po americku

Vyšetřování ruského zasahování do amerických voleb skýtá přízračnou podívanou. Složitý americký systém úředních postupů a norem provázejí úniky informací a mediální masáže, jež nám mohou připadat zcela české – jen výdělky právníků jsou vyšší.

Starší články