Inspirace pro udržitelnější život spočívající v omezení konzumace masa, jednorázových žiletek a cestování klasickými auty. I to nabízí Komerční banka (KB) patřící do francouzské finanční skupiny Société Générale svým klientům.
Flexibilnější trh práce bez zbytečných regulací pro zaměstnavatele i zaměstnance. To by měla ideálně umožnit novela zákoníku práce od resortu vedeného lidovcem Marianem Jurečkou. Ten rázně odmítl možnost zavést tzv. výpověď bez udání důvodu tlačenou především ODS. V čem jsou výhody propouštění lidí z firem bez udání důvodu a jsou v Česku zaměstnanci skutečně téměř nepropustitelní?
Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.
Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda se s nízkým výběrem daně od dotčených finančních institucí jen tak nechce smířit. Šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ se prověří. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu.
Evropa silně trpí absencí ekonomické flexibility. Jen pomalu reaguje na rychle rostoucí čínskou produkci, kdy čínská elektroauta zaplavují evropský trh a zdejší automobilky jim nemohou konkurovat. Velmi nepromyšleně jsme se rozhodli regulacemi zatížit výrobu klasických aut, kde jsme přitom byli schopní úspěšně konkurovat. Státní subvence jsou u nás nastaveny špatně a dotování nefungujících provozů situaci neřeší.
Až třetina Čechů má zájem o odkládání si peněz na důchod do dlouhodobého investičního produktu (DIP). Na rozdíl od dosavadních penzijních spoření jde konečně o efektivnější způsob, jak si ukládat peníze na stáří. Lidé si mohou vybrat, do čeho budou investovat a volit i mnohem rizikovější strategie. Navíc lze získat daňovou úlevu a příspěvek od zaměstnavatele. Zaměstnanci by si však měli dát pozor, na jaké produkty a od jakých poskytovatelů zaměstnavatel přispěje.
Evropa potřebuje do celé ekonomiky nainvestovat obrovské množství peněz. Aby bylo možné téměř všechny sektory průmyslu i služeb inovovat a zachovat si konkurenceschopnost nad Spojenými státy a Čínou, bude nutné sehnat potřebné zdroje. Proto se otevírá i otázka historicky druhého společného zadlužení. Co by znamenalo další vydání dluhopisů, za které by ručily a splácely je všechny členské unijní státy, stejně jako k tomu došlo v roce 2021?
Přeregulovaná, nekonkurenceschopná, stagnující, bez investic. V takovém stavu se nachází Evropská unie. Krátce před evropskými volbami se ale začíná směřování politiky stále více měnit. Zaostávání za Spojenými státy a obava z čínské průmyslové expanze nutí i zeleně nastavenou Evropskou komisi zatím spíše nenápadně, ale přesto přehodnocovat priority.
Celková daňová zátěž Čechů není tak vysoká, srovnáváme-li naše postavení mezi zeměmi OECD. Máme ovšem specialitu, která z nás činí stát s nejvyšší daní vůbec. Jde o skrytou daň, lze jí řadit mezi kvazidaně, a jde o povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Na této dani totiž stát vybere skoro polovinu svých rozpočtových příjmů. V rámci aktuálního srovnání zemí OECD, které čerpá data z roku 2022, má Česká republika druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní zabezpečení.
Stát už zná čísla svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí. V kontextu aktuální vyhrocené debaty o dalším pokračování daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT), je důležité především to, kolik se na zálohách na této dani od začátku roku už stačilo vybrat. Bylo to dost na to, aby vláda konečně vysvětlila, proč má daň nadále platit. Mimořádné výdaje státu na pomoc s energiemi, kvůli které byla daň zavedena, už se do rozpočtu vrátily, a stát už nikomu nic nekompenzuje.
Česko není připraveno na krize. Ani bezpečnostního rázu, ani toho ekonomického. Od roku 2020 Češi kvůli inflaci obrovsky zchudli, k čemuž přispěly jak vláda Andreje Babiše, tak vláda Petra Fialy, tak centrální banka nezvyšováním úrokových sazeb. Pokračování rychlého tempa zadlužování státu se nepodařilo zastavit a výdaje na obsluhu dluhu jsou velmi nebezpečnou zátěží.
Dostupnější bydlení nevyřeší proklamace politiků. V Praze potřebujeme stavět až jedenáct tisíc bytů ročně, a to se zdaleka neděje, říká Tomáš Pardubický, generální ředitel jedné z největších tuzemských developerských skupin FINEP. V rozhovoru rozebírá například to, co všechno vedlo k tak výraznému zdražení bytů, jak dopadají na developery i samotné rezidenty stále zpřísňující se regulace a proč se blíží doba, kdy bydlení v nájmu přinese vyšší standardy a kvalitu života než vlastní byt.
Evropa stagnuje a její produktivita zaostává. Evropu čeká těžký boj, aby dohnala růst Spojených států. Evropský průmysl volá o pomoc. To jsou úryvky z některých titulků médií typu Financial Times či Reuters z poslední doby. Je to ale už dlouho trvající realita, nikoli náhlý stav. I poslední čísla ze závěru loňského roku ukazují, že unijní ekonomika stagnovala a vedla si hůř, než se očekávalo.
Stanovujeme politické cíle, ale nedbáme na jejich realizovatelnost a celkový kontext. To platí i o snaze dekarbonizovat energetiku v EU. Z čeho budeme v budoucnu elektřinu vyrábět, s čím je nutné počítat u plánování nových jaderných bloků či jak se bude vyvíjet naše spotřeba, o tom mluví ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Osud daně z neočekávaných zisků neboli windfall je stále nedořešen. Ještě více se toto téma zvedlo po zveřejnění hospodářských výsledků společnosti ČEZ za loňský rok, které ukázaly, jak moc si ze zisku mimořádné odvody ukrojily, a jak moc celá věc té části ČEZ, kterou vlastní soukromí investoři, škodí.
Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali. Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.
Hlavně co nejrychleji zbohatnout, je jedno, že s větším rizikem. Takové je nastavení mužů, co se investování peněz týče. Začínají navíc své volné peníze investovat v průměru o několik let dříve než ženy. Proč tedy nakonec mohou ženy skončit s lepším výsledkem? Odpověď nejen na tuto otázku poskytl podrobný průzkum provedený J&T Bankou.
Čínské online tržiště Temu se u českých zákazníků stále drží vysoko v oblibě. Důvodem je lákání na extrémně nízké ceny, široký sortiment zboží či doprava zdarma. A především, Temu je vidět všude. Už od vstupu na tuzemský trh začalo masivně investovat do reklamy. A to také takovým způsobem, který už je za hranou zákona.
Evropa brzy odsoudí svůj tolik potřebný průmysl k zániku. Tvrdými zelenými regulacemi a daněmi totiž podniky zničí nebo je nutí přesouvat výrobu raději pryč, do Asie nebo USA, kde je investorské prostředí vstřícnější. Hlasitě před tím v nedávné době varoval například jeden z nejbohatších lidí světa a zakladatel britského chemického koncernu Ineos Jim Ratcliffe. Podle něj přístup Bruselu ke snižování emisí úspěšně odhání investice z EU a pokud se nezačne nic měnit, nejen z tak důležitého chemického sektoru nezbude už brzy nic.
Dramatický růst cen v podobě skoro až dvacetiprocentní inflace je snad minulostí. Meziroční nárůst za únor dosáhl dvou procent, tedy našeho inflačního cíle. To ale neznamená, že skoro tři roky zdražování nemají následky, které už nezmizí. Ceny potravin dále klesají, přesto zůstávají dražší, než jsme byli zvyklí. Cenovou hladinu teď ale netáhne nahoru zboží, na vině jsou hlavně služby. Důležité je ale i to, že vysoká inflace konečně neukrajuje tak velkou část z úspor a reálných příjmů domácností.
Bez uhlí nebudeme mít záložní zdroj elektřiny. Alespoň v současné situaci, kdy flexibilních zdrojů není dostatek. Stát přiznává, že výkonová rezerva chybí, a v případě, že by nejen Pavel Tykač ukončil provoz uhelných elektráren už do roku 2030, nastal by problém. Možností je dotovat elektrárnám provoz, aby se jim vyplatilo vyrábět. To ale nelze jen tak. Uhelné elektrárny v současnosti pokrývají asi 40 procent tuzemské spotřeby elektřiny.
Mimořádná windfall tax (WFT) vláda zavedla v úmyslu kompenzovat výdaje státu na v té době vysoké ceny energií. Ty už výrazně klesly, stejně jako zisky dotčených firem. Daň by se přitom podle původních plánů měla odvádět i za rok 2025. Mimořádnou daň uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií.
Manévry vlády kolem polostátního ČEZ trvají už velmi dlouho a situace je každým dnem nejasnější. Investorům motají hlavu stále měnící se výroky ministra financí o dalším osudu windfall tax, na které státu odvádí nejvíce právě ČEZ, vládou prosazovaná novela o přeměnách obchodních společností a do toho otázku, kdo a za kolik postaví nové jaderné bloky. Minoritní akcionáři se proto ozývají hlasitěji než dříve a chtějí chránit hodnotu svých akcií.
Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.
Stát letos spustil novinku v podobě tzv. dlouhodobého investičního produktu (DIP). Na rozdíl od dosavadních penzijních spoření jde konečně o efektivnější způsob, jak si ukládat peníze na stáří a získat příspěvek od zaměstnavatele a daňovou úlevu. Jaké banky a společnosti nyní DIP nabízejí, jaké jsou výhody a negativa a jaké jsou největší rozdíly mezi penzijním připojištěním, doplňkovým penzijním spořením a DIP?
Evropská ekonomika je v období dlouhé stagnace a EU si se zpožděním začíná uvědomovat, že cesta, kterou se rozhodla vydat, bude velmi nákladná. Brzdí ji přemíra regulací, které zdejší podniky poškozují, a spolu s drahými energiemi vznikl velmi nebezpečný mix. Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu nyní přichází iniciativa od dvou nejsilnějších států, Francie a Německa, aby unie svazující směrnice a normy přehodnotila.
Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.
Snižování úrokových sazeb centrální bankou s sebou nese i očekávané zlevňování hypotéky. To s sebou přináší ale i další efekt. Banky se bojí utíkání svých klientů za výhodnějšími nabídkami a velkého refinancování jejich půjček. Z nabídek proto pomalu začínají mizet dlouhodobé fixace. V lednu průměrná hypoteční sazba ještě zrychlila svůj pokles a snížila se z 5,65 procenta na 5,54 procenta, což je nejnižší hodnota od poloviny roku 2022.
Německý průmysl propouští a přesouvá výrobu pryč ze země. Výrobní náklady jsou pro mnoho klíčových firem tak vysoké, že zůstávat už se zkrátka nevyplatí. Němci rezignovali na další reformy trhu a éra německé prosperující ekonomiky těžící z exportu je pryč. Mix drahých energií, těžce splnitelných klimatických závazků a zastavených investic kvůli drahému financování vývoj na dlouho zmrazil. Německá Bundesbank čerstvě uvedla, že největší evropská ekonomika opět spadla do technické recese.
