Stalo se, co vláda avizovala. Ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.

Ministr považuje 30 miliard korun potřebných v letošním roce za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, deficit se podle něj úměrně sníží. Kvůli dodatečným výdajům stát letos i v příštím roce překročí výdajové rámce, Stanjura ale zdůraznil, že české i evropské předpisy takové překročení umožňují v případě živelní pohromy.

Teď všichni napínáme síly, abychom odstranili škody, které způsobily ničivé povodně. Hned poté bude potřeba masivně investovat do obnovy postiženého území, vláda na to uvolní 40 miliard korun.

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 19, 2024

Stanjura doplnil, že nyní neuvažuje o vytvoření speciální daně, jejíž výnos by sloužil k pokrytí povodňových škod. Peníze stát získá dodatečným vydáním dluhopisů. Zda to budou speciální povodňové, nebo běžně vydávané ministr zatím neupřesnil.

Ministr také řekl, že jedná s opozicí o harmonogramu a proceduře schválení novely letošního rozpočtu. Podle něj by se to zřejmě stalo ve stavu legislativní nouze. Debata o případné opoziční podpoře pro novelu je nyní předčasná, řekl.

Chce to kurzarbeit, říká ANO

Opoziční hnutí ANO v reakci na to uvedlo, že navrhuje kvůli záplavám mimo jiné okamžitě spustit kurzarbeit pro zaměstnavatele, jejichž firmy nemohou být po povodních v provozu. Kurzarbeit je program, který má zabránit propouštění zaměstnanců. Opoziční hnutí souhlasí s využitím povodňových dluhopisů pro zisk peněz na pokrytí škod po povodních. Bylo by proti zavedení povodňové daně.

Podle Havlíčka ANO povodňové dluhopisy podporuje, naopak by bylo proti případné povodňové dani. Zvážit je podle něj třeba také přesuny peněz v jednotlivých resortech, například v rozpočtech ministerstev průmyslu či životního prostředí. „Použít je nyní na povodňové účely místo toho, na co třeba byly určeny ještě před pár týdny,“ řekl.

Stínová vláda vypracovala deset doporučení na pomoc zasaženým domácnostem, firmám a živnostníkům. Navrhuje pozastavit splácení úvěrů na bydlení na bázi vládní garance, případně kompenzace ušlých úroků pro banky, osvobození od všech poplatků za zničené doklady a další dokumenty či odpuštění případného penále a pokut za pozdní odevzdání jakýchkoli výkazů vůči státním institucím.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl uvedl, že úpravy státního rozpočtu představují zhruba 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dodatečné výdaje tedy nebudou mít dramatický dopad na stabilitu veřejných financí, pokud budou nastavené jako jednorázové. Podle něj je ale důležité, aby u dluhopisů vydaných k pokrytí zvýšených výdajů byla co nejnižší úroková sazba, aby se neprodražovalo financování státního dluhu. Hampl také podotkl, že považuje za správné, aby obnovu po povodních nefinancoval pouze státní rozpočet, ale podílely se na něm i rozpočty krajů a obcí.

Podle ministerstva financí se kromě státního rozpočtu budou škody po povodních financovat také z dalších veřejných zdrojů, a to z rozpočtů postižených krajů a obcí a z evropských zdrojů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude dnes v polské Vratislavi jednat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o možné evropské podpoře. Podle Stanjury chce Česko kromě peněz z evropského Fondu solidarity usilovat také o to, aby komise rychle povolila změny Národního plánu obnovy vynucené povodněmi nebo rychleji schvalovala veřejnou podporu v případě zvýhodněných úvěrů pro subjekty postižené povodněmi.

Vládní pracovní skupina, jejíhož jednání se dnes účastnilo osm ministrů, zástupci Asociace krajů ČR a Národní sportovní agentury, se znovu sejde příští týden. V tu dobu by měla mít představu o všech možných formách veřejné podpory pro postižené ve veřejném sektoru, v podnikatelském sektoru i domácnosti. Krajské úřady následně sestaví seznam všech škod a ministerstvo financí podle toho vypíše dotační tituly na obnovu po povodních. Peníze by měl stát uvolňovat ihned, řekl Stanjura.