Švédsko testuje hranice vlastní azylové politiky. Země, která byla dlouhé roky nejotevřenější vůči žadatelům o azyl, radikálně otáčí kormidlem. Stockholmská vláda oznámila, že další tři roky bude investovat 4,4 miliardy švédských korun (9,6 miliardy korun) do migrační politiky a boje proti nelegálním migrantům. Švédsko v poslední době zavedlo hned několik přísných opatření, včetně takzvané „deportace za špatné chování,“ píše deník Welt. Země chce vracet každého žadatele o azyl, který způsobí trestný čin nebo tři přestupky. Kromě toho chce každému migrantovi, který se dobrovolně rozhodne vrátit domů, dát „kapesné“ až ve výši 350 tisíc švédských korun (cca 773 500 korun).

Švédsko se poslední dobou potýká se zvýšenou kriminalitou ze strany migrantů, což je stejný problém, kterému aktuálně čelí sousední Německo. Novopečený ministr pro migraci Johan Forssell se nechal slyšet, že je potřeba udělat mnohem více pro to, aby se země vypořádala s kriminalitou migrantů. Pokud se „uprchlík“ proviní trestním činem nebo třemi přestupky, tak ho švédské úřady budou moci deportovat ze Švédska zpět do své domovské země.

Nově představený návrh, označovaný jako „deportace za špatné chování“ předepisuje, že by migranti měli alespoň půl roku povinně docházet na jazykové kurzy a kurzy tuzemské kultury. Návrh dále zmiňuje automatickou deportaci, pokud se žadatel o azyl dopustí úmyslného trestného činu nebo způsobí tři přestupky. Mezi dalšími pravidly je předepsáno, že by migrant měl čekat na deportaci v detenčním zařízení.

O tomto návrhu se v severské zemi mluvilo již na podzim minulého roku. Vláda od migrantů požaduje, aby se zavázali žít „čestným způsobem,“ čímž se otevřela cesta k vyhoštění těch migrantů, kteří jsou spojeni se zločineckými skupinami nebo porušují „švédské demokratické hodnoty,“ uvedla agentura AFP.

Bývalá ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová tehdy řekla, že základním předpokladem úspěšné integrace je, aby lidé, kteří chtějí žít ve Švédsku, dodržovali základní standardy a žili čestně a spořádaně. „Naším cílem není deportovat zranitelné osoby. Jde spíše o lidi, kteří vystavují zranitelné osoby trestné činnosti nebo jednají urážlivě,“ řekla Stenergardová, která aktuálně šéfuje ministerstvu zahraničí. Úřady by měly u migrantů zkoumat rovněž „výroky, které mohou ohrozit demokracii“ nebo mohou být hrozbou pro systém.

Migranti dostanou až 770 tisíc korun na cestu domů

Stockholm vyčlenil 4,4 miliardy švédských korun na migrační politiku pro další tři roky (2025 až 2027). Nový návrh podzimního vládního rozpočtu na rok 2025 počítá s tím, že na omezení migrace bude vyčleněno 513 milionů švédských korun. Více než 2,5 miliardy švédských korun použije Stockholm v roce 2026, z čehož 1,4 miliardy bude použito na „návratovou“ migraci. Na rok 2027 je vyčleněna 1,35 miliardy švédských korun.

Vláda si od toho slibuje, že dojde k omezení a zabránění podvodům a zneužívání vládního systému ze strany migrantů. Také by se měly zvýšit kontroly cizinců v zemi i na hranicích, píše švédský server TheLocal.se. Velká část financí ale bude použita pro takzvanou „návratovou“ migraci, která stojí švédském dotačním programu, který každému migrantovi, který se dobrovolně vrací zpět do své vlasti, poskytuje finanční odměnu jako „kapesné.“

S tím souvisí i nedávné oznámení, že po více než 50 letech ze země za prvních pět měsíců odešlo více žadatelů o azyl, než jich do země přišlo. Švédsko přijalo nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997, potvrdilo ministerstvo spravedlnosti na síti X. Vypadá to, že se ve Stockholmu mění trendy. Důvodem uprchlíků k odchodu ze země by měla být především finanční odměna od švédské vlády.

Jedním z důvodů, proč se zvyšuje číslo odcházejících migrantů ze Švédska, je takzvaný Program dobrovolného odchodu. Vláda nabízí uprchlíkům a žadatelům o azyl 10 tisíc švédských korun (cca 22 tisíc korun) a pokrytí cestovních nákladů za opuštění země. Nově se program rozšířil a týká se i švédských občanů, kteří se narodili v zahraničí a občanství dostali až po několika letech strávených v severské zemi.

Přistěhovalci, kteří se rozhodnou vrátit dobrovolně do své domovské země, dostanou až 350 tisíc švédských korun (přes 770 tisíc korun). Aktuálně mohou migranti vracející se domů obdržet maximálně 10 tisíc švédských korun (cca 22 tisíc korun) pro dospělého nebo 5000 švédských korun (cca 11 tisíc korun) na dítě s tím, že celá rodina má k dispozici odměnu v maximální výši 40 tisíc švédských korun (přes 88 tisíc korun). Tento dotační program je dostupný ale pouze pro uprchlíky na základě kvót a žadatele o azyl, kteří se ocitli v mimořádně tíživé situaci nebo jim v jejich domovské zemi hrozí smrt.

Oznámení o úspěšném boji Švédska s migrací přichází krátce poté, co Dánsko posílilo kontroly na svých hranicích se Švédskem. Země se totiž dlouhodobě potýká s rostoucí kriminalitou a snaží se zastavit nárůst násilí mezi gangy. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se tak Dánsko snaží zabránit šíření násilí na své území. Někteří švédští občané přitom jsou podezřelí z podílu na několika trestných činech v Dánsku.